Regionální účty 2010 - hl. m. Praha

Úvod

Mimořádná revize národních účtů, jež se uskutečnila v roce 2011, byla nejrozsáhlejší v historii agendy národních účtů ČR. Revizí prošly údaje v celé časové řadě od roku 1995. Při revizi národních účtů došlo k řadě zlepšení a rozšíření aplikovaných metod výpočtu HDP a současně i k nárůstu využívaných zdrojů dat.

V souladu s revizí národních účtů na základě upřesněné metodiky Eurostatu byl proveden přepočet též u regionálních účtů, a to za celé období jejich sledování od roku 1995.

Přepočty vyplynuly nejen z metodických změn (přechod od odvětvové klasifikace OKEČ na klasifikaci NACE, imputované nájemné dříve podle tržní hodnoty bytů, nyní podle skutečné hodnoty tržních nájmů), ale i z úprav metodiky pro zajištění úplnosti ekonomiky na regionální úrovni (individuální bytová výstavba, nelegální ekonomika). Celkové dopady provedené revize nebyly příliš výrazné vzhledem k tomu, že jednotlivé úpravy často působily protichůdně. Větší rozdíly v některých krajích v letech 2008 a 2009 souvisejí s tím, že dříve publikované údaje za tyto roky byly předběžné. Podrobnější vysvětlení přepočtů je uvedeno na internetových stánkách ČSÚ v oddíle Regionální účty, Časové řady regionálních účtů Poznámky k údajům HPH a HDP publikovaným v roce 2011

V souvislosti s touto revizí Vám přinášíme krátký text hodnotící ukazatele regionálních účtů v hl. m. Praze. Vývoj základních ukazatelů regionálních účtů sledujeme v časovém období 2005 – 2010.

I. Hrubá přidaná hodnota (HPH)

Hrubá přidaná hodnota (HPH) je souhrnem hrubých přidaných hodnot za jednotlivá odvětví hospodářství. Představuje rozdíl mezi produkcí (v základních cenách) a mezispotřebou (v kupních cenách). Protože kupní cena implicitně zahrnuje čisté daně z produktů, je HPH hodnotou hrubého domácího produktu (HDP) bez čistých daní na produkty, které do jednotlivých odvětví nelze rozdělit.

Hrubá přidaná hodnota, která je vytvořena v Praze, se na hodnotě vytvořené v ČR již dlouhodobě podílí cca 25 %. V roce 2010 byla v hlavním městě vytvořena hodnota ve výši 877 mld. Kč. V Praze mají na hrubé přidané hodnotě nejvyšší podíl odvětví sektoru služeb, který se na celkové HPH podílí 82 %.

V tomto sektoru mají nejvyšší vliv na vysokou přidanou hodnotu odvětví velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (13-17 % HPH Prahy), informační a komunikační činnosti (11-13 % HPH), peněžnictví a pojišťovnictví (8-13 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (9-10 %). V průměru za ČR je odvětvové složení tvorby HPH odlišné. Nejvíce se na výši hrubé přidané hodnoty ČR podílí zpracovatelský průmysl (23-26 %), dále velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (11-12 %), stavebnictví, doprava a skladování, veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (po 7 % HPH ČR).

Odvětví, která se nejvíce podílí (v %) na tvorbě hrubé přidané hodnoty v Praze (porovnání s ČR)

V průběhu posledních pěti let se na úrovni ČR nejvíce snížil podíl na HPH v odvětví velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel a zpracovatelského průmyslu (o 2 procentní body), naopak u peněžnictví a pojišťovnictví pozorujeme intenzivní růst, který se v období 2005-2010 projevil zvýšením zastoupení tohoto odvětví na vytvořené hodnotě z 2,9 % na 4,7 %.

V Praze byl pokles zastoupení na celkové HPH významný u odvětví velkoobchodu a maloobchodu (-3,1 p. b.), ale také u odvětví dopravy a skladování (-1,8 p. b.). Naopak peněžnictví a pojišťovnictví nejvíce posílilo svůj podíl na HPH a to o 4,4 p. b., stejně tak jako činnosti v oblasti nemovitostí, které zvýšily svoje zastoupení na přidané hodnotě vytvořené v Praze na 8,1 %.

Změny struktury HPH probíhají pomalu, v žádném odvětví se neprojevil výrazný posun jeho podílu na HPH před a po roce 2009, který je považován za počátek ekonomické recese. Mezi roky 2009 a 2010 vzrostla hrubá přidaná hodnota v Praze o 2,9 %. Příspěvky složek HPH vyjadřují, jaký by byl růst HPH pokud by ostatní složky zůstaly meziročně neměnné. Z tohoto pohledu se na růstu HPH nejvíce podílela odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (1,1 %) a činnosti v oblasti nemovitostí (0,7 %), naopak růst HPH nejvíce brzdily odvětví informačních a komunikačních činností (-0,8 %) a menší měrou i výroba a rozvod energií (-0,2 %) a dopravy a skladování (-0,2 %).

Pozn. V důsledku revize se údaje o hrubé přidané hodnotě v hl. m. Praze zvýšily v období 1995 – 2010 o 0,2 % (rok 2009) až 5,9 % (rok 2004).

II. Regionální hrubý domácí produkt (HDP)

Hrubý domácí produkt představuje souhrn přidaných hodnot jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví považovaných za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní na produkty. Je vyjádřen v kupních cenách.

Praha je vzhledem k odlišné struktuře ekonomiky více zaměřené na odvětví s vysokou přidanou hodnotou krajem, který se na tvorbě HDP České republiky podílí nejvíce (24-26 %). V absolutním vyjádření to bylo v roce 2010 973 mld. Kč. Středočeský kraj, který dosahuje druhé nejvyšší hodnoty HDP, se na celorepublikovém produktu podílí 11 %. Další dva kraje s největšími městy v ČR – Jihomoravský a Moravskoslezský se na tvorbě HDP podílí menší měrou (10 %). Pražský HDP je produkcí vytvořenou na území města, tedy i osobami za prací do Prahy dojíždějícími. Velký vliv na vysokou tvorbu HDP Prahy má koncentrace odvětví, která vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, vyšší úroveň mezd v Praze, koncetrace velkých státních podniků a také orgánů státní správy, vysoká dojíždka osob, které pracují v Praze, ale bydlí v jiných krajích ČR.

Pražský hrubý domácí produkt vždy rostl meziročně rychleji než produkt České republiky jako celku. Od roku 2005 do roku 2008 rostl HDP Prahy meziročně o 7 až 12 % s vrcholem v roce 2007. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení o 3 %. V roce následujícím stejným tempem vzrostl, ale jeho hodnota nedosáhla úrovně roku 2008, kdy dosáhl nejvyšší hodnoty (977 mld. Kč.).

Úrovní HDP a také svým postavením v ekonomice státu se Praha spíše než s kraji ČR může srovnávat s ostatními hlavními městy Evropy. Pro mezinárodní porovnání úrovně HDP je vhodné použít ukazatel hrubý domácí produkt na obyvatele v PPS (přepočteno do jednotek standardu kupní síly¹). I takové srovnání je problematické, neboť Praha je samostatnou územní jednotkou na úrovni NUTS 2, což je v Evropě ojedinělé a velká města v tomto členění jsou součástí větších území. Výjimkou je například hlavní město Rakouska, Vídeň. Praha v roce 2008 dosáhla úrovně 43 200 PPS na obyvatele, Vídeň ve stejném roce 40 900. Praha tak průměrnou hodnotu ukazatele za celé území Evropské unie (EU-27) překročila o 72 %, Vídeň o 63 %².

Úroveň HDP přepočtena na zaměstnaného (včetně sebezaměstnaných) v Praze v roce 2010 dosáhla 1,1 mil. Kč, v přepočtu na obyvatele 777 tis. Kč. V ČR celkem jsou hodnoty těchto poměrových ukazatelů 747 tis. Kč na zaměstnaného a 359 tis. Kč na obyvatele. Meziroční růst HDP na obyvatele byl přerušen jak v Praze, tak v ČR celkem v roce 2009, v roce 2010 opět došlo k meziročnímu růstu. I u tohoto ukazatele se však jeho hodnota nevrátila na maximální úroveň roku 2008.

HDP Prahy přepočtený na počet zaměstnaných převyšuje celorepublikovou úroveň menší měrou (index 146; ČR=100) než v přepočtu na počet obyvatel (index 217; ČR=100).

Meziroční růst/pokles HDP ve stálých cenách v hl. m. Praze a ČR

Přestože je HDP Prahy nadprůměrné, v období let 2005-2010 nebylo hlavní město vždy krajem s nejvyšším meziročním růstem HDP. V některých letech před poklesem výkonu ekonomiky byl meziroční růst HDP nejvyšší v jiných krajích - ve Zlínském (v roce 2005, růst o 8,9 %) nebo Středočeském (2006, 14,2 %). Rovněž v roce 2010, kdy můžeme pozorovat oživení ekonomiky, se HDP nejvíce zvýšilo ve Středočeském kraji (5,5 %), nikoli v Praze.

Pozn. V důsledku revize se údaje o hrubém domácím produktu v hl. m. Praze lišily oproti původně uváděným údajům o -0,1 % (rok 2010) až 5,4 % (rok 2004 a 2008).

III. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK)

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) je složkou HDP, kterou je zjednodušeně možné označit jako investice. Obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii, sníženou o hodnotu jeho prodeje a bezúplatného předání. Představuje odloženou spotřebu, která v delším časovém horizontu může zlepšovat výkonnost ekonomiky.

THFK je složkou odhadu HDP výdajovou metodou:

HDP = Výdaje na konečnou spotřebu + (Tvorba hrubého fixního kapitálu + změna zásob + čisté pořízení cenností) + Saldo vývozu a dovozu výrobků a služeb.

Hodnota THFK byla v Praze v roce 2009 300 mld. Kč, což představovalo 32,3 % celkové hodnoty za ČR. Tvorba hrubého fixního kapitálu se na výkonu ekonomiky (HDP) podílela v tomto roce 31,7 %. Tento podíl byl v předchozích letech vyšší s dlouhodobě rostoucí tendencí. Mezi roky 2008 a 2009 došlo k poklesu podílu investic na tvorbě produktu. Podíl THFK na HDP za území celé republiky je nižší (24,8 %).

Tvorba hrubého fixního kapitálu v ostatních krajích České republiky je rozmístěna rovnoměrně. Praha se na tvorbě hrubého fixního kapitálu ČR podílí celou třetinou, následuje Jihomoravský kraj, kde bylo v roce 2009 soustředěno 10,2 % THFK, ve Středočeském kraji 9,2 %.

V přepočtu na obyvatele je hodnota THFK rovněž nejvyšší v Praze, kde na jednoho obyvatele připadalo v roce 2009 241 tis. Kč, v pořadí dalšími kraji jsou Plzeňský (85 tis. Kč) a Jihomoravský (82 tis. Kč). Pouze v Praze je THFK na obyvatele vyšší než činí celorepublikový průměr.

V přepočtu na 1 zaměstnaného jsou v Praze vytvořeny investice ve výši 330 tis. Kč, což o 82 % překračuje průměr ČR (180 tis. Kč). V pořadí druhým krajem podle výše THFK na zaměstnanou osobu je Ústecký kraj, který s hodnotou 191 tis. Kč je v rámci republiky rovněž nadprůměrný.

IV. Čistý disponibilní důchod domácností (dále jen ČDDD)

Čistý disponibilní důchod domácností představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. Představuje čisté disponibilní příjmy obyvatel trvale bydlících v regionu (ekonomicky aktivních i neaktivních).

Čistý disponibilní důchod domácností v Praze dosáhl v roce 2010 hodnoty 308 mld. Kč. V průběhu celého období pozorujeme meziroční přírůstky hodnoty ČDDD (v rozmezí 4,9 až 9,1 %) a ani v roce poklesu výkonu ekonomiky (2009) nedošlo k jeho poklesu (růst o 1,1 %).

Čistý disponibilní důchod na obyvatele byl v roce 2010 246 tisíc Kč. U tohoto ukazatele docházelo od roku 2005 k meziročním nárůstům, v roce 2009 byl zaznamenán meziroční pokles o 0,3 %, v roce 2010 meziročně disponibilní příjmy vzrostly o 3 %. Praha svým čistým disponibilním důchodem výrazně převyšuje úroveň ostatních krajů. Druhý nejvyšší čistý disponibilní důchod v ČR dosahuje Středočeský kraj (v roce 2010 199 tis. Kč), tuto hodnotu Praha převyšuje o 24 %. Praha spolu se Středočeským krajem jsou jedinými kraji, s nadprůměrnou hodnotou ČDDD na obyvatele. Ostatní kraje mají disponibilní příjmy pod průměrem ČR. Relativně vysoké disponibilní příjmy mají k dispozici osoby v Plzeňském, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji (99 – 97 % průměru ČR), nejmenší disponibilní příjmy pak v krajích Olomouckém, Ústeckém a Moravskoslezském (90 - 92 % průměru ČR).

Ačkoliv jsou obyvatelé Prahy měřené disponibilním důchodem na obyvatele „nejbohatší“, nepatří ke krajům s nejvyšším růstem tohoto ukazatele. V řadě krajů rostla v letech 2005 – 2010 úroveň čistého disponobilního důchodu na obyvatele vyšším tempem než v Praze, s výjimkou roku 2010. V období let 2005-2010 bylo průměrné tempo růstu ČDDD na obyvatele v Praze 3,8 %, u všech ostatních krajů byl růst vyšší a pohyboval se v rozmezí 3,9 až 4,9 %.

V. Porovnání vývoje tvorby HDP a ČDDD na obyvatele

Z níže uvedeného grafu je patrné, že v hl. m. Praze existují velké rozdíly mezi výší hrubého domácího produktu, tedy ukazatelem, který se používá pro ekonomickou výkonnost a čistým disponibilním důchodem domácností, tedy ukazatelem používaným pro stanovení prostředků, které mají ve skutečnosti domácnosti k dispozici. V ostatních regionech nejsou rozdíly mezi výší hrubého domácího produktu a čistých disponibilních příjmů tak velké.

Vývoj HDP, THFK a ČDDD*) na obyvatele v hl. m. Praze a ČR

Použitá literatura:

Kahoun, J. (2010): Regionální ekonomická výkonnost a disponibilní důchod domácností, Working paper č. 15/2010, Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky.

¹ PPS je uměle vytvořená měnová jednotka používaná při mezinárodních srovnáních. Tato jednotka vlastně přepočítává hodnotu složek HDP na průměrnou cenovou hladinu v EU

² Zdroj dat: Eurostat (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/region_cities/regional_statistics/data/main_tables)