Pohyb obyvatelstva v Praze v roce 2017

 

21. 3. 2018

V roce 2017 vzrostl počet obyvatel Prahy o 14 tis. osob a dosáhl počtu 1 294 513 obyvatel. Přestože byl přírůstek obyvatel v Praze mezi kraji nejvyšší, zůstává i nadále po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem ČR. Počet obyvatel Prahy se zvýšil jak díky přirozenému přírůstku (3 125 osob), tak přírůstkem stěhováním (10 880 osob). Větší část přírůstku stěhováním pak připadá na stěhování přes hranice státu (10 689 osob) než na bilanci stěhování s ostatními kraji ČR (191 osob). Přirozený přírůstek i přírůstek stěhováním byly v roce 2017 vyšší než v předchozím roce, a to jak v absolutní výši, tak v přepočtu na střední stav obyvatel.

Ke konci roku 2017 byl počet obyvatel Prahy podle předběžných údajů ČSÚ 1 294 513 osob. Od počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 14 005 osob. Z větší části se jednalo o přírůstek obyvatel stěhováním (10 880 osob). Přirozený přírůstek činil 3 125 osob.

Tab. 1 Obyvatelstvo hl. m. Prahy v letech 2016 a 2017 (absolutně, relativně, meziroční změny)

V roce 2017 se v Praze živě narodilo 15 324 dětí. Je to o 1 032 dětí více než v předchozím roce a i v přepočtu na počet obyvatel jde o vyšší hodnotu než v roce 2016. Na 1 000 obyvatel středního stavu se v Praze v roce 2017 živě narodilo 11,9 dětí, což je mezi kraji nejvyšší hodnota a překračuje celorepublikový průměr 10,8 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu. Počet živě narozených dětí v Praze byl v roce 2017 nejvyšší od roku 1980, kdy se v Praze narodilo 15 337 dětí. Z celkového počtu dětí narozených v Praze v roce 2017 jich bylo 52,7 % prvorozených. Podíl dětí narozených mimo manželství byl v Praze 41,3 %, což je hodnota pod celorepublikovým průměrem (49,0 %) a v mezikrajském srovnání se jedná o nejnižší hodnotu.

V průběhu roku 2017 zemřelo v Praze 12 199 obyvatel, což je o 58 osob více než v předchozím roce. V přepočtu na počet obyvatel se jednalo o 9,5 zemřelých osob na 1 000 obyvatel středního stavu. V přepočtu na počet obyvatel je počet zemřelých v Praze pod průměrem za celou ČR (10,5 zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu) a mezi kraji nejnižší. Z celkového počtu zemřelých bylo 6 354 žen, což představuje 52,1 % celkového počtu. Ve srovnání s průměrem ČR je v Praze zvýšené zastoupení zemřelých ve vyšších věkových skupinách. V Praze tvoří zemřelí ve věku 80 a více let 50,4 % celkového počtu. V průměru za ČR je podíl této věkové skupiny mezi zemřelými 45,5 %. Průměrný věk zemřelých v Praze v roce 2017 byl 77,1 roku. Struktura zemřelých podle věku je odlišná v závislosti podle pohlaví. Zatímco zemřelí muži do 79 let včetně tvoří 61,7 % celkového počtu zemřelých mužů, u zemřelých žen je podíl této věkové skupiny 38,6 %. Průměrný věk zemřelých mužů v Praze byl 73,7 roku, žen 80,2 roku.

V roce 2017 bylo v Praze uzavřeno 6 604 sňatků, což je o 189 sňatků více než v předchozím roce. Sňatků, kdy do manželství vstupovali oba snoubenci poprvé, bylo 4 601, což představovalo 69,7 % celkového počtu sňatků. Průměrný věk ženicha byl 36,5 roku, nevěsty 33,2 roku. Ženichové vstupující do prvního manželství byli v průměru 32,9 roku staří, nevěsty vstupovaly do svého prvního manželství v průměrném věku 30,3 roku. Co se týče rozdělení sňatků v průběhu roku, nejvíce bylo sňatků uzavřeno v září (1 252), poté v měsících červnu (1 184) a červenci (1 030).

V roce 2017 bylo v Praze rozvedeno 2 860 manželství, což bylo o 145 více než v předchozím roce. V přepočtu na počet obyvatel připadalo v roce 2017 v Praze 2,2 rozvodu na 1 000 obyvatel středního stavu, což je hodnota pod průměrem ČR (2,4). V průměru za ČR bylo mezi rozvedenými manželstvími 59,0 % těch, kde v rodině žily nezletilé děti. Tento podíl je v Praze nižší, a to 52,7 %. Nejčetnější byly v roce 2017 v Praze rozvody po 3 letech trvání manželství. Průměrná délka trvání manželství byla u rozvodů v Praze 13,1 roku, což je obdobné průměru v celé ČR (13,2 roku). V případech, kdy se jednalo o první rozvod obou manželů, byla délka trvání manželství 13,4 roku. Těchto případů bylo 73,3 % celkového počtu.

Podle dosud dostupných údajů bylo v průběhu roku 2017 v Praze zaznamenáno 4 191 potratů. Oproti předchozímu roku bylo v Praze o 167 potratů méně. Z celkového počtu potratů bylo 2 423 umělých přerušení těhotenství, což představovalo 57,8 % a jde o mírně vyšší hodnotu než je průměr ČR (55,5 %).

Vlivem stěhování se počet obyvatel Prahy zvýšil v roce 2017 o 10 880 osob. Z Prahy se vystěhovalo 27 096 osob, naopak se do hlavního přistěhovalo 37 976 osob. V přepočtu na počet obyvatel se z Prahy přistěhovalo 29,5 osob na 1 000 obyvatel středního stavu, vystěhovalo se 21,1 osob. Intenzita stěhování je tak v Praze ve srovnání s ostatními kraji nejvyšší. Stěhováním s ostatními regiony ČR se počet obyvatel Prahy zvýšil o 191 osob. Bilance stěhování byla v Praze záporná pouze u výměny obyvatel se Středočeským krajem. Do Středočeského kraje se odstěhovalo o 6 325 osob více, než se jich do Prahy přistěhovalo. Bilance stěhování s ostatními kraji je v Praze kladná. Největší vliv na zvyšování počtu obyvatel hlavního města tak má zahraniční migrace. Stěhováním přes hranice země se počet obyvatel Prahy zvýšil o 10 689 osob. Do zahraničí se odstěhovalo 6 090 osob, ze zahraničí se jich do Prahy přistěhovalo 16 779. Obdobně jako v průměru za ČR jsou největší přírůstky zahraničního stěhování díky lidem se státním občanstvím Ukrajiny (2 165 osob), Slovenska (1 363 osob) a Ruska (896 osob). Tato tři státní občanství se na přírůstku zahraničním stěhováním podílejí z 41,4 %.

 

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2017 jsou předběžné.

Kontaktní osoba: Tomáš Dragoun, tel: 274 054 223, e-mail: tomas.dragoun@czso.cz

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - rok 2017

 

  • Text aktuality ve formátu .pdf
  • Stav a pohyb obyvatel Prahy v roce 2017 podle městských částí