Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. pololetí 2018

 

11. 9. 2018

 

Hl. m. Praha je po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem České republiky. V prvním pololetí roku 2018 narostl počet obyvatel v Praze podle předběžných výsledků o 6 619 osob na celkových 1 301 132 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatel se meziročně nepatrně zvýšil. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (o  5 584 osob), přirozenou měnou přibylo 1 035 osob. Meziročně se mírně zvýšil počet zemřelých, vzrostl přírůstek stěhováním a celkový přírůstek, zatímco počet rozvodů a živě narozených dětí se snížil. Počet sňatků se nezměnil.

K 30. červnu 2018 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 301 132 obyvatel, z nichž bylo 51,3 % žen. Během prvních šesti měsíců roku 2018 se počet obyvatel kraje zvýšil o 6 619 osob, což bylo o 9,5 % více než v předchozím roce. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 4 107, zatímco žen přibylo 2 512. K nárůstu počtu obyvatel během 1. pololetí letošního roku došlo u 8 ze 14 krajů republiky. Praha zaznamenala druhý největší nárůst jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Největší nárůst byl ve Středočeském kraji (8 014 obyvatel) a po hl. m. Praze v krajích Plzeňském (1 718 osob) a Jihomoravském (1 174 obyvatel). Nejvýrazněji poklesl počet obyvatel v krajích Moravskoslezském (o 1 574 osob) a Olomouckém (o 686 obyvatel).

Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1. pololetí roku 2018 především stěhování, díky němuž přibylo v kraji 5 584 obyvatel (meziroční nárůst o 16,7 %). Přírůstek stěhováním byl zapříčiněn výhradně stěhováním ze zahraničí, odkud se do Prahy přistěhovalo o 6 096 osob více, než se z ní vystěhovalo, což bylo meziročně o 22,9 % více. Naopak stěhováním s ostatními regiony republiky Praha obyvatele ztrácela (−512 osob). Tento úbytek byl v porovnání se stejným obdobím předchozího roku téměř trojnásobný. V prvním pololetí roku 2018 se do Prahy přistěhovalo celkem 20 929 osob, což bylo o 12,4 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 15 345, což bylo meziročně o 10,9 % více.

Tabulka 1: Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. pololetí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Tabulka 1: Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. pololetí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Přirozenou měnou se v 1. pololetí 2018 zvýšil počet obyvatel o 1 035 osob, což bylo meziročně o 18,0 % méně. Tento pokles byl zapříčiněn meziročním poklesem počtu živě narozených dětí (o 1,8 %) a také meziročním nárůstem počtu zemřelých osob (o 1,4 %). Během prvních šesti měsíců roku 2018 přišlo na svět 7 399 dětí a zemřelo celkem 6 364 osob.

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v prvním pololetí roku 2018 na přední pozice mezi kraji republiky. Na tisíc obyvatel vykázala Praha nejvyšší počet živě narozených dětí (11,5 ‰), nejnižší počet zemřelých (9,9 ‰), a tedy nejvyšší přirozený přírůstek (1,6 ‰) a nejvyšší počet přistěhovalých (32,5 ‰) a vystěhovalých (23,9 ‰) obyvatel. Druhé místo obsadila Praha u hodnot migračního (8,7 ‰) i celkového (10,3 ‰) přírůstku.

Obrázek 1:  Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2018

Obrázek 1:  Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2018

Obrázek 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2018

Obrázek 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2018

Počet sňatků v Praze za první pololetí roku 2018 byl 2 585, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o nepatrný pokles (o 0,2 %). Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,0 a byl čtvrtý nejvyšší mezi všemi kraji republiky. Počet rozvodů dosáhl v první polovině roku 2018 hodnoty 1 350, což bylo meziročně o 7,5 % méně. Ve srovnání s ostatními kraji republiky byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze druhý nejnižší (2,1 ‰; nejnižší hodnoty dosáhl Zlínský kraj).

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně snížil na 41,2 % (za první pololetí roku 2017 to bylo 41,4 %), stále zůstává pod republikovým průměrem (48,7 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 7 399 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 53,6 %, druhorozených bylo 36,4 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 10,0 %.

Obrázek 3:  Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004–2018

Obrázek 3:  Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004–2018

Nejlidnatější městskou částí Prahy byla k 30. červnu 2018 Praha 4 se 129 815 obyvateli. Mezi další městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila Praha 10 (109 687 obyvatel), Praha 8 (105 246 obyvatel), Praha 6 (104 810 obyvatel) a Praha 5 (85 794 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. červnu 2018 byla Praha-Nedvězí se 307 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byla Praha-Královice (408 osob), Praha-Přední Kopanina (680 obyvatel), Praha-Benice (710 osob) a Praha-Lochkov (784 obyvatel). Uvedené městské části zaznamenaly sice kladný celkový přírůstek, ale jednalo se o hodnoty pouze v řádu jednotek osob.

Z celkového počtu 57 městských částí byl v 1. pololetí 2018 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 48 městských částí, v osmi městských částech došlo k úbytku počtu obyvatel a u jedné městské části zůstal počet obyvatel stejný. Na nárůstu počtu obyvatel hl. m. Prahy se v prvních šesti měsících roku 2018 nejvíce podílely městské části Praha 4 (1 360 obyvatel), Praha 3 (532 obyvatel), Praha 5 (518 obyvatel), Praha 9 (518 obyvatel) a Praha 6 (454 obyvatel). Podíl městské části Prahy 4 na celkovém přírůstku hl. m. Prahy meziročně stoupl z 11,1 % na 20,5 %. Celkový úbytek počtu obyvatel v 1. pololetí roku 2018 vykázalo osm městských částí. Nejvyšší úbytek zaznamenaly městské části Praha 17 (−109 obyvatel), Praha 10 (−103 obyvatel), Praha 2 (−56 obyvatel), Praha 1 (−47 obyvatel) a Praha 11 (−29 obyvatel).

Během 1. pololetí roku 2018 byl z 57 městských částí u 46 z nich počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých, u 10 městských částí byl migrační přírůstek záporný a u jedné městské části se rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých nezměnil. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 4 (1 457 osob), Praha 6 (577 obyvatel), Praha 3 (471 osob), Praha 9 (427 obyvatel) a Praha 5 (387 osob). Naopak nejvyšší migrační úbytky zaznamenaly městské části Praha 2 (−147 obyvatel), Praha 17 (−130 obyvatel), Praha 1 (−49 obyvatel), Praha 11 (−36 obyvatel) a Praha-Zbraslav (−25 obyvatel).

U 44 z celkového počtu 57 městských částí Prahy byl během 1. pololetí roku 2018 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob, u 10 městských částí byl přirozený přírůstek záporný a u tří městských částí byl počet živě narozených dětí a zemřelých stejný. Z městských částí byl nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenán v Praze 13 (150 obyvatel), Praze 5 (131 obyvatel), Praze 7 (131 obyvatel) a Praze 18 (102 obyvatel). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 10 (−137 obyvatel), Praze 6 (−123 obyvatel), Praze 4 (−97 obyvatel) a Praze 8 (−8 obyvatel).

Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl zjištěn v městských částech Praha-Dolní Počernice (56,3 %), Praha-Benice (55,6 %), Praha-Nedvězí, Praha-Satalice, Praha-Velká Chuchle a Praha 19 (ve všech případech to bylo 50,0 %). Naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v městských částech Praha-Běchovice (14,3 %), Praha-Kunratice (17,4 %), Praha-Březiněves (20,0 %), Praha-Nebušice (21,4 %) a Praha-Štěrboholy (25,0 %).

 

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Údaje o potratech za 1. pololetí 2018 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat poskytnutých ÚZIS ČR.

Veškeré údaje za rok 2018 jsou předběžné.

 

Kontaktní osoba: Mgr. Martin Slavíček, e-mail: martin.slavicek@czso.cz

 

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. pololetí 2018

 

 

  •   Celý text v pdf
  •   Stav a pohyb obyvatel Prahy v 1. pololetí roku 2018 podle městských částí