13.9. 2021

Hl. m. Praha je dlouhodobě po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem Česka. V 1. pololetí roku 2021 vzrostl v Praze počet obyvatel podle předběžných výsledků o 6 286 osob na celkových 1 341 370 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál přírůstek stěhováním (o 6 764 osob), naopak přirozenou měnou ubylo 478 osob. Díky vysokému migračnímu přírůstku se také celkový přírůstek zvýšil. Meziročně (oproti 1. pololetí 2020) vzrostl počet živě narozených i zemřelých, přistěhovalých i vystěhovalých a počet sňatků, naopak klesl počet rozvodů.

K 30. červnu 2021 bylo v Praze evidováno podle předběžné statistické bilance 1 341 370 obyvatel, z nichž bylo 51 % žen. Během 1. pololetí roku 2021 se počet obyvatel Prahy zvýšil o 6 286 osob, což bylo o 3 575 osob více než ve stejném období předchozího roku. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 4 075, zatímco žen přibylo 2 211. Praha je jedním z pouhých čtyř krajů, kde došlo během 1. pololetí 2021 k nárůstu počtu obyvatel (dalšími kraji jsou Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský). Hl. m. Praha zaznamenalo v absolutním vyjádření druhý nejvyšší nárůst, a to po Středočeském kraji (o 6 776 obyvatel). Také v přepočtu na tisíc obyvatel bylo zvýšení v hl. m. Praze druhé nejvyšší mezi kraji.

Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1. pololetí 2021 stěhování, díky němuž přibylo v kraji 6 764 obyvatel (meziroční nárůst o 238 %). Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 8 655 osob více, než se z ní vystěhovalo. Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka ztratila Praha 1 891 osob.  V 1. pololetí 2021 se do Prahy přistěhovalo celkem 24 602 osob, což bylo o 36,7 % více, než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 17 838, což bylo meziročně o 11,6 % více.

Během 1. pololetí 2021 se v Praze narodilo 7 309 dětí a zemřelo celkem 7 787 osob. U počtu živě narozených dětí došlo k mírnému meziročnímu nárůstu (o 0,4 %), u počtu zemřelých osob k nárůstu výraznému (o 23,9 %). Přirozenou měnou se v 1. pololetí 2021 snížil počet obyvatel o 478 osob, na rozdíl od 1. pololetí 2020, i trendu posledních 15 let, kdy v Praze v první polovině roku pravidelně docházelo k přirozenému přírůstku. Jedná se tak o první přirozený úbytek obyvatelstva v Praze od roku 2005. Jelikož počty narozených zůstaly zhruba stejné, je úbytek přirozenou měnou způsoben výhradně zvýšeným počtem zemřelých.

 Graf 1: Celkový, migrační a přirozený přírůstek v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2021

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v 1. pololetí 2021 na přední pozice mezi kraji. Na tisíc obyvatel vykázala Praha (spolu s krajem Vysočina) nejvyšší počet živě narozených dětí (11 ‰), nejnižší počet zemřelých (11,7 ‰), a měla nejnižší přirozený úbytek ( - 0,7 ‰). Praha dále vykázala ze všech krajů nejvyšší počet přistěhovalých (37,1 ‰) a vystěhovalých (26,9 ‰) osob. Z hlediska celkového přírůstku (9,5 ‰)  se Praha umístila na druhém místě za Středočeským krajem.

Počet sňatků v Praze v 1. pololetí 2021 byl 1 808, oproti stejnému období předchozího roku došlo k nárůstu o 10,8 %. Počet rozvodů dosáhl v 1. pololetí 2021 hodnoty 1 122 a oproti stejnému období předchozího roku došlo k poklesu o 9,7 %.  Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 2,7 a počet rozvodů na tisíc obyvatel hodnoty 1,7.

 Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2021

Podíl dětí narozených mimo manželství  v Praze činil stejně jako v prvním pololetí 2020 40,7 %, stále však zůstal pod průměrem Česka (48,2 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 7 331 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,5 %, druhorozených bylo 35,5 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,7 %.

Graf 3: Sňatky, rozvody, živě narození, zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2004 až 2021

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. červnu 2021 byla Praha 4 se 131 876 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (113846 obyvatel), Praha 6 (107 906 obyvatel), Praha 8 (106 434 osob) a Praha 5 (90 048 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. červnu 2021 byla Praha-Nedvězí se 327 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (433 osob), Praha-Přední Kopanina (701 obyvatel), Praha-Benice (720 osob) a Praha-Lochkov (844 obyvatel).

Největší přírůstek obyvatel zaznamenaly v prvním pololetí 2021 městské části Praha 9 (837 obyvatel), Praha 5 (643 obyvatel) a Praha 1 (572 obyvatel), nejvyšší úbytek pak části Praha 11 (-270 obyvatel), Praha 13 (-116 obyvatel) a Praha 17 (-86 obyvatel).

----------------------------------------

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné.

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. pololetí 2021

Kontakt:

Mgr. Adam Vlč

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: adam.vlc@czso.cz