Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2019

 

12. 12. 2019

Hl. m. Praha je dlouhodobě po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem Česka. V 1. až 3. čtvrtletí roku 2019 vzrostl v Praze počet obyvatel podle předběžných výsledků o 10 056 osob na celkových 1 318 688 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (o 7 898 osob), přirozenou měnou přibylo 2 158 osob. V porovnání s 1. až 3. čtvrtletím roku 2018 došlo k nepatrnému meziročnímu poklesu přirozeného, migračního i celkového přírůstku. Meziroční pokles byl zaznamenán také u počtu živě narozených dětí, zemřelých, sňatků a rozvodů.

K 30. září 2019 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 318 688 obyvatel, z nichž bylo 51,2 % žen. Během 1. až 3. čtvrtletí roku 2019 se počet obyvatel Prahy zvýšil o 7 898 osob, což bylo o 116 osob méně než ve stejném období předchozího roku. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 4 716, zatímco žen přibylo 3 182. K nárůstu počtu obyvatel během 1. až 3. čtvrtletí 2019 došlo u 9 ze 14 krajů Česka. Hl. m. Praha zaznamenalo v absolutním vyjádření druhý největší nárůst, a to po Středočeském kraji (o 12 232 obyvatel). Také v přepočtu na tisíc obyvatel byl nárůst v hl. m. Praze druhý nejvyšší.

Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1. až 3. čtvrtletí 2019 zejména stěhování, díky němuž přibylo v kraji 7 898 obyvatel (meziroční pokles o 1,4 %). Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 9 780 osob více, než se z ní vystěhovalo, což bylo meziročně o 7,7 % více. Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka ztratila Praha 1 882 osob (což bylo více o 76,7 % než ve stejném období minulého roku). V 1. až 3. čtvrtletí 2019 se do Prahy přistěhovalo celkem 31 754 osob, což bylo o 3,2 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 23 856, což bylo meziročně o 4,8 % více.

Přirozenou měnou se v 1. až 3. čtvrtletí 2019 zvýšil počet obyvatel o 2 158 osob, což bylo meziročně o 5,0 % méně. Tento pokles byl zapříčiněn vyšším meziroční poklesem počtu živě narozených dětí (o 4,4 %), než představoval meziroční pokles počtu zemřelých osob (o 4,3 %). Během 1. až 3. čtvrtletí 2019 přišlo na svět 11 194 dětí a zemřelo celkem 9 036 osob.

Obrázek 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2004 až 2019

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se hl. m. Praha zařadilo v 1. až 3. čtvrtletí 2019 na přední pozice mezi kraji. Na tisíc obyvatel vykázalo hl. m. Praha druhý nejvyšší počet živě narozených dětí (11,4 ‰), nejnižší počet zemřelých (9,2 ‰), a tedy i nejvyšší přirozený přírůstek (2,2 ‰), jakož i nejvyšší počet přistěhovalých (32,3 ‰) a vystěhovalých (24,3 ‰) obyvatel. Z pohledu migračního přírůstku (8,0 ‰) se hl. m. Praha umístilo mezi kraji na třetím místě, a to po krajích Středočeském (10,7 ‰) a Plzeňském (9,8 ‰). Z hlediska celkového přírůstku (10,2 ‰) obsadilo hl. m. Praha druhé místo.

Počet sňatků v Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2019 byl 5 762, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o nepatrný pokles (o 1,7 %). Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,9 a byl pátý nejnižší mezi kraji. Počet rozvodů dosáhl v 1. až 3. čtvrtletí 2019 hodnoty 1 963, což bylo meziročně o 3,1 % méně. Ve srovnání s ostatními kraji byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze nejnižší (2,0 ‰).

Obrázek 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2004 až 2019

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně snížil na 40,4 % (za 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 to bylo 40,6 %), stále zůstává pod průměrem Česka (48,2 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 11 194 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 53,2 %, druhorozených bylo 37,0 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,8 %.

Obrázek 3: Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2004 až 2019

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. září 2019 byla Praha 4 se 131 433 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (110 313 osob), Praha 6 (106 464 obyvatel), Praha 8 (105 858 osob) a Praha 5 (87 501 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. září 2019 byla Praha-Nedvězí se 329 osobami. Mezi další městské části s nejmenším počtem obyvatel patřila Praha-Královice (422 osob), Praha-Přední Kopanina (690 obyvatel), Praha-Benice (708 osob) a Praha-Lochkov (822 obyvatel).

Z celkového počtu 57 městských částí byl v 1. až 3. čtvrtletí 2019 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 51 městských částí, naopak v 6 městských částech došlo k úbytku počtu obyvatel. Na nárůstu počtu obyvatel hl. m. Prahy v 1. až 3. čtvrtletí 2019 se nejvíce podílely městské části Praha 5 (1 069 obyvatel), Praha 6 (842 obyvatel), Praha 9 (796 obyvatel), Praha 18 (660 obyvatel) a Praha 12 (602 obyvatel). Podíl městské části Prahy 5 na celkovém přírůstku hl. m. Prahy meziročně stoupl z 8,8 % na 10,6 %. Naopak nejvyšší úbytek v 1. až 3. čtvrtletí 2019 zaznamenaly městské části Praha 11 (−204 obyvatel), Praha 17 (−106 obyvatel), Praha-Kunratice (−39 obyvatel), Praha-Petrovice (−13 obyvatel) a Praha-Nebušice (−3 obyvatel).

Během 1. až 3. čtvrtletí 2019 byl u 51 městských částí počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých, naopak u 6 městských částí byl migrační přírůstek záporný. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 5 (819 osob), Praha 6 (783 obyvatel), Praha 4 (629 osob), Praha 9 (615 obyvatel) a Praha 18 (538 osob). Naopak nejvyšší migrační úbytky zaznamenaly městské části Praha 11 (−213 obyvatel), Praha 17 (−151 obyvatel), Praha-Kunratice (−46 obyvatel), Praha-Petrovice (−33 obyvatel), Praha 20 (−9 obyvatel).

U 46 městských částí Prahy byl v 1. až 3. čtvrtletí 2019 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob, u 9 městských částí byl přirozený přírůstek záporný a u dvou městských částí byl počet živě narozených dětí a zemřelých stejný. Z městských částí byl nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenán v Praze 13 (300 obyvatel), Praze 5 (250 obyvatel), Praze 7 (214 obyvatel), Praze 9 (181 obyvatel) a Praze 12 (125 obyvatel). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 4 (−97 obyvatel), Praze 8 (−72 obyvatel), Praze 10 (−53 obyvatel), Praze-Suchdol (−6 obyvatel) a Praze-Nebušice (−5 obyvatel).

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Údaje o potratech za rok 2019 nejsou plně srovnatelné s obdobím 2018 z důvodu neúplnosti dat poskytnutých Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré údaje za rok 2019 jsou předběžné.

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. - 3. čtvrtletí 2019

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: martin.slavicek@czso.cz

 

 

  • Celý text ve formátu .pdf
  • Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze ve formátu .xlsx
  • Pohyb obyvatelstva v městských částech hl. m. Prahy ve formátu .xlsx