Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2018

 

12. 12. 2018

Hl. m. Praha je po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem České republiky. V 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 narostl počet obyvatel v Praze podle předběžných výsledků o 10 260 osob na celkových 1 304 773 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatel se meziročně zvýšil o 3,7 %. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (o  8 055 osob), přirozenou měnou přibylo 2 205 osob. Meziročně se mírně zvýšil počet zemřelých a celkový přírůstek, výrazně vzrostl přírůstek stěhováním. Naopak nepatrný meziroční pokles byl zaznamenán u počtu sňatků a rozvodů, více patrný byl pokles u přirozeného přírůstku. Počet živě narozených dětí se nezměnil.

K 30. září 2018 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 304 773 obyvatel, z nichž bylo 51,3 % žen. Během prvních devíti měsíců roku 2018 se počet obyvatel kraje zvýšil o 10 260 osob, což bylo o 3,7 % více než v předchozím roce. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 6 279, zatímco žen přibylo 3 981. K nárůstu počtu obyvatel během 1. až 3. čtvrtletí letošního roku došlo u 8 ze 14 krajů republiky. Praha zaznamenala druhý největší nárůst jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Nejvíce se zvýšil počet obyvatel ve Středočeském kraji (12 507 obyvatel) a po hl. m. Praze v krajích Plzeňském (2 870 osob) a Jihomoravském (2 682 obyvatel). Nejvýrazněji poklesl počet obyvatel v krajích Moravskoslezském (o 2 014 osob) a Karlovarském (o 865 obyvatel).

Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 především stěhování, díky němuž přibylo v kraji 8 055 obyvatel (meziroční nárůst o 9,6 %). Přírůstek stěhováním byl zapříčiněn výhradně stěhováním ze zahraničí, odkud se do Prahy přistěhovalo o 8 985 osob více, než se z ní vystěhovalo, což bylo meziročně o 23,4 % více. Naopak stěhováním s ostatními regiony republiky Praha obyvatele ztrácela (−930 osob), přičemž ve stejném období předchozího roku vykazovala Praha s ostatními regiony ČR kladný přírůstek stěhováním (69 osob). V 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 se do Prahy přistěhovalo celkem 31 210 osob, což bylo o 9,1 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 23 155, což bylo meziročně o 9,0 % více.

Tabulka 1: Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. až 3. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Přirozenou měnou se v 1. až 3. čtvrtletí 2018 zvýšil počet obyvatel o 2 205 osob, což bylo meziročně o 13,2 % méně. Tento pokles byl zapříčiněn meziroční stagnací počtu živě narozených dětí spolu s meziročním nárůstem počtu zemřelých osob (o 3,8 %). Během prvních devíti měsíců roku 2018 přišlo na svět 11 600 dětí a zemřelo celkem 9 395 osob.

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 na přední pozice mezi kraji republiky. Na tisíc obyvatel vykázala Praha nejvyšší počet živě narozených dětí (11,9 ‰), nejnižší počet zemřelých (9,7 ‰), a tedy i nejvyšší přirozený přírůstek (2,3 ‰), jakož i nejvyšší počet přistěhovalých (32,1 ‰) a vystěhovalých (23,8 ‰) obyvatel. Druhé místo obsadila Praha u hodnot migračního (8,3 ‰) i celkového (10,6 ‰) přírůstku.

Obrázek 1:  Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2004 až 2018

Obrázek 2:  Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2004 až 2018

Počet sňatků v Praze za 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 byl 5 657, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o mírný pokles (o 2,8 %). Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,8 a byl druhý nejnižší mezi všemi kraji republiky. Počet rozvodů dosáhl v prvním až třetím čtvrtletí roku 2018 hodnoty 1 965, což bylo meziročně o 3,2 % méně. Ve srovnání s ostatními kraji republiky byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze druhý nejnižší (2,0 ‰; nejnižší hodnoty dosáhl Pardubický kraj).

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně snížil na 40,7 % (za první až třetí čtvrtletí roku 2017 to bylo 40,9 %), stále zůstává pod republikovým průměrem (48,5 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 11 600 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,1 %, druhorozených bylo 36,1 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,9 %.

Obrázek 3:  Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. až 3. čtvrtletí 2004 až 2018

Nejlidnatější městskou částí Prahy byla k 30. září 2018 Praha 4 se 130 608 obyvateli. Mezi další městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila Praha 10 (109 789 obyvatel), Praha 8 (105 375 obyvatel), Praha 6 (105 035 obyvatel) a Praha 5 (86 175 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. září 2018 byla Praha-Nedvězí se 310 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byla Praha-Královice (415 osob), Praha-Přední Kopanina (684 obyvatel), Praha-Benice (710 osob) a Praha-Lochkov (789 obyvatel). Uvedené městské části zaznamenaly sice kladný celkový přírůstek, ale jednalo se o hodnoty nejvýše do 11 osob.

Z celkového počtu 57 městských částí byl v 1. až 3. čtvrtletí 2018 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 49 městských částí, naopak v osmi městských částech došlo k úbytku počtu obyvatel. Na nárůstu počtu obyvatel hl. m. Prahy se v prvních devíti měsících roku 2018 nejvíce podílely městské části Praha 4 (2 153 obyvatel), Praha 5 (899 obyvatel), Praha 9 (790 obyvatel), Praha 6 (679 obyvatel) a Praha 7 (614 obyvatel). Podíl městské části Prahy 4 na celkovém přírůstku hl. m. Prahy meziročně stoupl z 0,1 % na 21,0 %. Celkový úbytek počtu obyvatel v 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 vykázalo osm městských částí. Nejvyšší úbytek zaznamenaly městské části Praha 17 (−144 obyvatel), Praha 2 (−52 obyvatel), Praha 1 (−51 obyvatel), Praha-Nebušice (−34 obyvatel) a Praha-Zbraslav (−25 obyvatel).

Během 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 byl z 57 městských částí u 46 z nich počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých, naopak u 11 městských částí byl migrační přírůstek záporný. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 4 (2 250 osob), Praha 6 (736 obyvatel), Praha 5 (668 osob), Praha 9 (627 obyvatel) a Praha 3 (421 osob). Naopak nejvyšší migrační úbytky zaznamenaly městské části Praha 17 (−196 obyvatel), Praha 2 (−190 obyvatel), Praha 1 (−63 obyvatel), Praha-Zbraslav (−46 obyvatel) a Praha-Nebušice (−35 obyvatel).

U 48 z celkového počtu 57 městských částí Prahy byl během 1. až 3. čtvrtletí roku 2018 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob, u 6 městských částí byl přirozený přírůstek záporný a u tří městských částí byl počet živě narozených dětí a zemřelých stejný. Z městských částí byl nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenán v Praze 13 (273 obyvatel), Praze 5 (231 obyvatel), Praze 7 (215 obyvatel), Praze 9 (163 obyvatel) a Praze 15 (162 obyvatel). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 10 (−178 obyvatel), Praze 4 (−97 obyvatel), Praze 6 (−57 obyvatel), Praze-Lochkov (−7 obyvatel) a Praze-Ďáblice (−6 obyvatel).

Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl zjištěn v městských částech Praha-Suchdol (53,1 %), Praha-Velká Chuchle (52,9 %), Praha-Benice, Praha-Klánovice, Praha-Královice a Praha-Nedvězí (ve všech případech 50,0 %). Naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v městských částech Praha-Přední Kopanina (0,0 %), Praha-Běchovice (12,5 %), Praha-Lochkov (20,0 %), Praha-Nebušice (21,1 %) a Praha-Březiněves (23,1 %).

 

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Údaje o potratech za 1. až 3. čtvrtletí 2018 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat poskytnutých ÚZIS ČR.

Veškeré údaje za rok 2018 jsou předběžné.

 

Kontaktní osoba: Mgr. Martin Slavíček, e-mail: martin.slavicek@czso.cz

 

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. - 3. čtvrtletí 2018

 

  •   Celý text v pdf
  •   Pohyb obyvatelstva v Praze
  •   Pohyb obyvatelstva v městských částech