13. 12. 2021

Počet obyvatel hl. m. Prahy v 1.–3. čtvrtletí roku 2021 klesl podle předběžných údajů o 3 486 osob na celkových 1 331 598 obyvatel. Za poklesem počtu obyvatel stál především úbytek stěhováním (o 4 164 osob). Více osob se narodilo než zemřelo (přirozený přírůstek dosáhl 678 osob). V porovnání s 1.–3. čtvrtletím roku 2020 došlo k navýšení jak počtu živě narozených osob, tak také zemřelých. Došlo též k mírnému nárůstu počtu sňatků a naopak méně manželství se rozvedlo.

K 30. září 2021 bylo v Praze evidováno podle předběžné statistické bilance 1 331 598 obyvatel, z nichž bylo 51,1 % žen. Během 1.–3. čtvrtletí roku 2021 se evidovaný počet obyvatel Prahy snížil o 3 486¹ osob. Na úbytku se více podíleli muži, jejichž počet se snížil o 2 551 osob, zatímco počet žen se v evidenci snížil o 935 osob.

Na celkovém populačním úbytku Prahy v 1.–3. čtvrtletí 2020 se podílelo zejména stěhování, díky němuž ubylo v kraji 4 164 obyvatel.  Praha dlouhodobě migrací ztrácí s ostatními kraji ČR, zejména Středočeským. To se nezměnilo ani v 1.-3. čtvrtletí 2021. Na úbytku mělo větší podíl stěhování v rámci ČR, kdy se z Prahy do ostatních krajů ČR vystěhovalo o 2 357 osob více, než kolik se z ostatních krajů přistěhovalo (meziroční nárůst o 23,9 %). Stěhováním do zahraničí ztratila Praha 1 807 osob¹. V 1.–3. čtvrtletí 2021 se do Prahy přistěhovalo celkem 35 343 osob, což bylo o 14,9 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 39 507, což bylo meziročně o 58,3 % více.

Graf 1: Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím v hl. m. Praze v 1.-3. čtvrtletí 2004 až 2021

 Během 1.–3. čtvrtletí 2020 přišlo na svět 11 382 dětí a zemřelo celkem 10 704 osob. Přirozenou měnou se tak v 1.–3. čtvrtletí 2021 zvýšil počet obyvatel Prahy o 678 osob, což bylo meziročně o 64,3 % méně. Ještě v pololetí tohoto roku byl evidován přirozený úbytek o 478 osob, v červenci srpnu a září se tak hodnota přirozeného přírůstku překlopila do kladných čísel. Praha tak jako jediný kraj v ČR zaznamenala v prvních 9 měsících tohoto roku přirozený přírůstek obyvatel. U počtu živě narozených dětí došlo k meziročnímu nárůstu o 1,3 %, v případě počtu zemřelých osob se jednalo o meziroční nárůst o 14,6 %. Z narozených dětí bylo 51,1 % chlapců, ze zemřelých osob představovali muži 51,3 %.

Graf 2: Celkový, migrační a přirozený přírůstek v hl. m. Praze v 1.-3. čtvrtletí 2004 až 2021

Počet sňatků v Praze v 1.–3. čtvrtletí 2021 byl 4 687, oproti stejnému období předchozího roku došlo k navýšení o 1,5 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,7. Počet rozvodů dosáhl v 1.–3. čtvrtletí 2021 hodnoty 1 612, meziročně to bylo o 14,0 % méně. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,6 a byl nejnižší mezi všemi kraji.

 Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně zvýšil na 40,7 % (za 1.–3. čtvrtletí roku 2020 to bylo 40,5 %), stále však zůstal pod průměrem Česka (48,3 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 11 382 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,6 %, druhorozených bylo 35,6 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,8 %.

Graf 3: Sňatky, rozvody, živě narození, zemřelí v hl. m. Praze v 1.-3. čtvrtletí 2004 až 2021

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. září 2021 byla podle předběžných údajů Praha 4 se 130 766 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (113 423 obyvatel), Praha 6 (106 911 obyvatel), Praha 8 (105 939 obyvatel) a Praha 5 (89 291 obyvatel). 

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. září 2021 byla Praha-Nedvězí se 324 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (431 obyvatel), Praha-Přední Kopanina (695 obyvatel), Praha-Benice (728 osob) a Praha-Lochkov (841 obyvatel).

------------------------------------------------------

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné.

¹ V letech 2020 a 2021 docházelo k aktualizacím údajů v informačním systému CIS v návaznosti na novelizaci zákona o pobytu cizinců na území České republiky z roku 2019, která mj. omezila osvědčení o registraci pobytu (dříve označované jako potvrzení o přechodném pobytu) občana Evropské unie a jeho rodinných příslušníků na dobu platnosti 10 let. Docházelo tak k ukončování pobytu osob, které měly potvrzení o přechodném pobytu delší než 10 let a zároveň jim nebylo vydáno potvrzení (osvědčení) nové. Tyto aktualizace přitom nebyly centralizované, jejich časování a intenzita se lišily regionálně (v datech za rok 2021 se projevily zejména v srpnu). Z pohledu statistiky jsou přitom veškeré osoby, které přestanou figurovat v CIS, považovány za osoby vystěhovalé.

Kontakt:

Mgr. Adam Vlč

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: adam.vlc@czso.cz