Pohyb obyvatelstva v Praze v roce 2019
20. 3. 2020
Hl. m. Praha bylo v roce 2019 po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem Česka. V průběhu roku 2019 vzrostl v Praze počet obyvatel podle předběžných výsledků o 15 645 osob na celkových 1 324 277 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (+ 12 890 osob), přirozenou měnou přibylo 2 755 osob. Meziročně se mírně zvýšil počet sňatků, přistěhovalých, vystěhovalých, přírůstek stěhováním a celkový přírůstek. Naopak meziroční pokles byl zaznamenán u počtu rozvodů, živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku.
K 31. prosinci 2019 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 324 277 obyvatel, z nichž bylo 51,1 % žen. Během roku 2019 se počet obyvatel Prahy zvýšil o 15 645 osob, což bylo o 10,8 % více než v předchozím roce. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 9 277, zatímco žen přibylo 6 368. K nárůstu počtu obyvatel během roku 2019 došlo u 10 ze 14 krajů Česka. Praha zaznamenala druhý nejvyšší nárůst v absolutním vyjádření, v přepočtu na tisíc obyvatel byl nárůst ze všech krajů dokonce největší. Nejvíce se zvýšil počet obyvatel ve Středočeském kraji (o 15 809 obyvatel) a po hl. m. Praze v Plzeňském kraji (o 5 227 obyvatel).
Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v roce 2019 především stěhování, díky němuž přibylo v kraji 12 890 obyvatel (meziroční nárůst o 16,4 %). Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování ze zahraničí, odkud se do Prahy přistěhovalo o 14 827 osob více, než se z ní vystěhovalo. Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka Praha obyvatele ztrácela (−1 937 osob), což byla ztráta o 479 osob vyšší než v roce 2018. V roce 2019 se do Prahy přistěhovalo celkem 42 328 osob, což bylo o 4,5 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 29 438, což bylo oproti předchozímu roku pouze o 11 osob více (tj. v relativním vyjádření beze změny).
Obrázek 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v letech 2004 až 2019
Přirozenou měnou se v roce 2019 zvýšil počet obyvatel o 2 755 osob, oproti roku 2018 se tak přirozený přírůstek snížil o 9,5 %. Počet živě narozených se snížil více (o 3,4 %), než počet zemřelých (pokles o 1,9 %). Během roku 2019 přišlo na svět 14 933 dětí a zemřelo celkem 12 178 osob. Převaha počtu narozených nad počtem zemřelých byla v Praze poprvé po delší době pozorována v roce 2006 a od té doby - na rozdíl od situace v ČR celkem – tento stav stále přetrvává.
Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v roce 2019 na přední pozice mezi kraji republiky. Na tisíc obyvatel vykázala Praha nejvyšší počet živě narozených dětí (11,4 ‰), nejnižší počet zemřelých (9,3 ‰), a tedy i nejvyšší přirozený přírůstek (2,1 ‰), nejvyšší počet přistěhovalých (32,2 ‰) a vystěhovalých (22,4 ‰) obyvatel a nejvyšší celkový přírůstek (11,9 ‰). Dále Praha vykázala druhý nejvyšší migrační přírůstek (9,8 ‰), hned po Středočeském kraji.
Počet sňatků v Praze v roce 2019 byl 6 841 a oproti stejnému období předchozího roku došlo k nárůstu o 4,5 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,2 a byl tak čtvrtý nejvyšší mezi všemi kraji Česka. Počet rozvodů dosáhl v roce 2019 hodnoty 2 743. Ve srovnání s ostatními kraji Česka byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze druhý nejnižší (2,1 ‰).
Obrázek 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v letech 2004 až 2019
Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně snížil na 40,3 % (za rok 2018 to bylo 40,7 %), stále zůstává pod průměrem Česka (48,2 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 14 933 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 52,4 %, druhorozených bylo 37,2 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 10,4 %.
Obrázek 3: Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v letech 2004 až 2019
Nejlidnatější městskou částí Prahy k 31. prosinci 2019 byla Praha 4 se 132 068 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (110 571 obyvatel), Praha 6 (107 213 obyvatel), Praha 8 (106 218 obyvatel) a Praha 5 (88 225 obyvatel).
Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 31. prosinci 2019 byla Praha-Nedvězí se 333 osobami, dále následovaly Praha-Královice (407 osob), Praha-Přední Kopanina (693 obyvatel), Praha-Benice (704 osob) a Praha-Lochkov (828 obyvatel).
Z celkového počtu 57 městských částí byl v roce 2019 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 52 městských částí. Největší nárůst počtu obyvatel v roce 2019 měly městské části Praha 5 (+1 793 obyvatel), Praha 6 (+1 591 obyvatel), Praha 9 (+1 427 obyvatel), Praha 4 (+1 167 obyvatel) a Praha 12 (+816 obyvatel). Celkový úbytek počtu obyvatel v roce 2019 vykázaly městské části Praha 11 (−228 obyvatel), Praha 17 (−133 obyvatel), Praha-Petrovice (−43 obyvatel), Praha-Královice (−7 obyvatel) a Praha-Benice (−2 obyvatele).
Relativně, tedy v přepočtu na tisíc obyvatel dané městské části, vzrostl meziročně nejvíce počet obyvatel v MČ Praha-Březiněves (+ 85,6 ‰), Praha-Řeporyje (+ 74,9 ‰), Praha-Klánovice (+ 54,4 ‰), Praha-Dolní Měcholupy (+51,7 ‰) a Praha-Nedvězí (+46,1 ‰).
Naopak, relativně nejvíce poklesl počet obyvatel v městských částech Praha-Královice (-17,1 ‰), Praha-Petrovice (-7,1 ‰), Praha 17 (-5,5 ‰), Praha 11 (-2,9 ‰) a Praha-Benice (-2,8 ‰).
Během roku 2019 byl u většiny městských částí počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých a u 5 městských částí byl migrační přírůstek záporný. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 6 (1 489 osob), Praha 5 (1 450 obyvatel), Praha 4 (1 313 osob), Praha 9 (1 183 obyvatel) a Praha 10 (732 osob). Naopak nejvyšší migrační úbytky zaznamenaly městské části Praha 11 (−225 obyvatel), Praha 17 (−186 obyvatel), Praha-Petrovice (−79 obyvatel), Praha-Benice (−9 obyvatel) a Praha-Královice (−5 obyvatel).
U 48 městských částí Prahy byl v roce 2019 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob a u 9 městských částí byl přirozený přírůstek záporný. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v Praze 13 (397 obyvatel), Praze 5 (343 obyvatel), Praze 7 (266 obyvatel), Praze 9 (244 obyvatel) a Praze 3 (169 obyvatel). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 4 (−146 obyvatel), Praze 10 (−116 obyvatel), Praze 8 (−80 obyvatel), Praze-Nebušicích (−6 obyvatel) a Praze-Ďáblicích (−4 obyvatel).
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Metodická poznámka:
Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.
Veškeré údaje za rok 2019 jsou předběžné.
Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - rok 2019
Kontakt:
Mgr. Martin Slavíček
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 223
E-mail: martin.slavicek@czso.cz
