Nezaměstnanost v hl. m. Praze v roce 2021 – porovnání se situací před pandemií COVID-19
31. 1. 2022
Nezaměstnanost v hl. m. Praze v roce 2021 – porovnání se situací před pandemií COVID-19
V Praze bylo k 31. 12. 2021 evidováno 26 047 uchazečů o zaměstnání, z toho 52,4 % žen. Počet nezaměstnaných meziročně poklesl o 18,9 %. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání dosáhnul na 43,2 roku. Podíl nezaměstnaných tvořil v hlavním městě 2,8 %.
Současně bylo k 31. 12. 2021 v Praze k dispozici 88 785 volných pracovních míst (meziročně +8,6 %). Počet volných pracovních míst je v současné době za posledních deset let bezkonkurenčně nejvyšší. Většina volných míst je ale určena pro osoby s nižší kvalifikací. Na jedno pracovní místo připadalo ke konci roku 2021 v Praze 0,3 uchazeče.
UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ
Uchazeči o zaměstnání v Praze
V Praze bylo v závěru roku 2021 evidováno 26 047 uchazečů o zaměstnání, tj. 10,1 % z celorepublikového množství. V hl. městě se snížil ke konci prosince 2021 počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 18,9 % (6 060 osob). V meziměsíčním srovnání poklesl k poslednímu prosinci 2021 v metropoli počet uchazečů o zaměstnání o 1,8 % (474 osob).
Při hodnocení dat od nástupu pandemie COVID-19 je zřejmé, že se navýšení množství uchazečů o zaměstnání ke konci roku 2021 oproti konci prosince 2019 nevyhnulo ani Praze. Výraznější meziměsíční nárůst počtu uchazečů o zaměstnání byl poprvé patrný v dubnu 2020 (+19,3 %) a pokračoval každý měsíc po dobu jednoho roku. Nejvíce nezaměstnaných od počátku pandemie bylo v Praze evidováno v březnu 2021 – 33 612. Přestože od dubna 2021 počet nezaměstnaných v Praze již s každým měsícem klesal až na 26 047 v prosinci 2021, bylo jich k 31. 12. 2021 stále ještě o 45,1 % (8 092 osob) více než před dvěma lety. Ze srovnatelných dat od roku 2012 ale vyplývá, že množství uchazečů o zaměstnání bylo v Praze v jednotlivých měsících let 2018 a 2019 mimořádně nízké.
Graf 1 – Uchazeči o zaměstnání v hl. m. Praze v letech 2017-2021
Zdroj dat: MPSV
Při hlubším pohledu na vývoj podílu nezaměstnaných osob v Praze od roku 2012 do současnosti je patrné, že pandemie COVID-19 sice zapříčinila podstatný nárůst tohoto ukazatele, ale rozhodně ne překonání rekordů. V počátečním období posuzované dekády bylo dosahováno hodnot vyšších.
Podíl nezaměstnaných osob se v období od ledna 2012 do dubna 2016 pohyboval mezi 4 a 5,4 %. Pod 4 % se podíl nezaměstnaných osob dostal poprvé v květnu 2016, o rok později se dále snížil pod hranici 3 %. V říjnu 2018 klesl podíl nezaměstnaných osob pod 2 %. Období velmi nízké nezaměstnanosti trvalo až do počátku pandemie COVID-19. V dubnu 2020 se zvýšil podíl nezaměstnaných osob na 2,40 %, aby pak každoměsíčně rostl až do dosažení svého maxima v březnu 2021, kdy tvořil 3,67 % (počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání v březnu 2021: 31 687). V dalším průběhu roku 2021 už docházelo k postupnému pozvolnému poklesu tohoto ukazatele na minimální hodnotu 2,76 % v prosinci.
Uchazeči o zaměstnání v České republice – porovnání krajů
K 31. 12. 2021 bylo v evidenci všech poboček Úřadu práce za Českou republiku 258 173 uchazečů o zaměstnání. Meziročně tak evidenci ÚP v České republice ubylo 33 804 uchazečů (-11,6 %).
V porovnání s koncem listopadu 2021 uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2021 o 5,1 % (12 624 osob) přibylo.Oproti situaci ke konci prosince 2019 (tzn. před pandemií COVID-19) byl počet nezaměstnaných ke stejnému období 2021 o 42 641 (19,8 %) vyšší.
Ve srovnání krajů připadalo ke konci roku 2021 nejvíce uchazečů o zaměstnání na Moravskoslezský kraj (42 152 osob – tj. 16,3 %). Praha byla za Jihomoravským, Středočeským a Ústeckým krajem na pátém místě.
V meziročním porovnání ubylo ke konci roku 2021 uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce ve všech krajích a téměř ve všech okresech. Výjimkou byly okres Louny (+4,8 %), Karviná (+2,8 %) a Ústí nad Labem (+ 0,1 %).
Při hodnocení vývoje v časovém intervalu prosinec 2019 až prosinec 2021 přetrvává ke konci roku 2021 zvýšený počet uchazečů o zaměstnání ve všech čtrnácti krajích České republiky. Oproti stavu před dvěma lety měl 45,5 % uchazečů o zaměstnání navíc Karlovarský kraj, 45,1 % Praha, pouze 8 % Kraj Vysočina.
Podíl nezaměstnaných osob za Českou republiku v prosinci 2021 činil 3,49 %. Meziročně se tato hodnota prakticky nezměnila (prosinec 2020 – 3,51 %), ve srovnání s koncem roku 2019 je to o 0,62 p. b. více. Nejvyšší podíly nezaměstnaných zaznamenaly kraje Moravskoslezský (5,14 %) a Ústecký (5,08 %), nejnižší kraj Pardubický (2,45 %). Praha evidovala podíl nezaměstnaných k 31. 12. 2021 celkem 2,76 %, velmi podobné hodnoty vykázaly též kraje Plzeňský a Zlínský.
Zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání
Z celorepublikového množství 258 173 evidovaných nezaměstnaných k 31. 12. 2021 jich mělo 37 915 (14,7 %) zdravotní postižení.
V Praze byl podíl zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání ze 14 krajů nejnižší – pouze 7,3 %. V hlavním městě počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením setrvale rostl od dubna 2020 až do května 2021, nad hranicí 2000 osob se udržel od dubna 2021 až do srpna 2021. V porovnání dat za prosinec 2020 a 2021 došlo meziročně k nárůstu počtu těchto uchazečů o 1,5 %. Z 5,8 % na 7,3 % vzrostl meziročně podíl zdravotně postižených uchazečů na celkovém počtu uchazečů.
Druhý nejnižší podíl zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání měl kraj Karlovarský (10,8 %). Naopak nejvyšší zastoupení zdravotně postižených uchazečů měl kraj Pardubický (18,2 %).
Uchazeči o zaměstnání – ženy
K 31. 12. 2021 bylo evidováno na všech pobočkách Úřadu práce v České republice 132 543 žen, které tak tvořily 51,3 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
V Praze podíl žen na uchazečích o zaměstnání ke konci prosince 2021 činil 52,4 %. Mírně vyšší podíl žen na celkovém počtu nezaměstnaných osob se v Praze projevuje dlouhodobě. Muži v Praze mezi uchazeči o zaměstnání naopak převažovali od prosince 2012 do června 2014.
Nejvyšší podíl žen na celkovém počtu uchazečů měl ke konci roku 2021 Ústecký kraj (54,6 %), nejnižší Moravskoslezský kraj (47,7 %).
Věková struktura uchazečů o zaměstnání
Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v Praze k 31. 12. 2021 meziročně stoupnul z 42 let na 43,2 roku a od roku 2014 tak dosáhl nejvyšší hodnoty.
Průměrný věk uchazečů o zaměstnání za celou ČR na konci roku 2021 dosáhnul na 43,5 roku. V porovnání krajů se starší uchazeči o zaměstnání vyskytovali více na Moravě – v Moravskoslezském, Zlínském i Olomouckém kraji přesahoval jejich průměrný věk 44 let. Nejnižší průměrný věk uchazečů vykázaly kraje Ústecký (42,5 roku), Liberecký (42,6) a Královéhradecký (42,9).
Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Praze
V souladu s celkovým růstem nezaměstnanosti v roce 2020 a prvních třech měsících roku 2021 a jeho následným pozvolným poklesem po zbytek roku 2021 s menšími výkyvy rostl a klesal počet uchazečů o zaměstnání v jednotlivých věkových skupinách. Výjimkou je věková kategorie uchazečů o zaměstnání ve věku do 19 let, u níž zůstala zachována specifika v podobě každoročního prudkého nárůstu uchazečů v měsíci září. Všechny ostatní věkové skupiny zaznamenaly v období od ledna 2019 do prosince 2021 nejvyšší procentuální nárůst počtu uchazečů o zaměstnání v dubnu 2020. Nejvyšší počty nezaměstnaných evidovaných na Úřadu práce byly u většiny věkových kategorií naměřeny od ledna 2021 do března 2021.
Kromě nejmladší skupiny do 19 let se tomuto pravidlu vymykala i skupina uchazečů o práci starších 60 let, která měla nejvíce nezaměstnaných až v květnu 2021.
Při porovnání údajů za prosinec 2021 a prosinec 2019 platí, že i přes postupný pokles nezaměstnanosti v jednotlivých věkových skupinách v průběhu roku 2021 byl k 31. 12. 2021 počet nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích výrazně nad stavem v prosinci 2019. Největší procentuální nárůst oproti prosinci 2019 se týkal věkové skupiny 60+ (+64,2 %), následovaly skupiny 50-59 let (+52 %) a 40-49 let (+50,2 %). Nejméně přibylo nezaměstnaných v kategorii 20-29 let (+26,9 %).
V Praze připadal v roce 2021 nejvyšší podíl uchazečů o zaměstnání na věkovou skupinu 40-49 let. Ve všech měsících roku 2021 přesahoval jejich podíl 25 %. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání v této věkové kategorii byl vykázán v srpnu, kdy jich bylo 8 155 (26,1 %). Tato skupina se dostala do popředí již v průběhu roku 2019, kdy vystřídala dosud vedoucí kategorii 30-39 let.
Graf 2: Uchazeči o zaměstnání v hl. m. Praze v roce 2021 podle věku
Zdroj dat: MPSV
Podíl uchazečů o zaměstnání ve stáří 30-39 let byl během roku 2021 druhý nejvyšší, stejně jako v roce 2020 a 2019 (od května do července 2020 a od ledna do března 2019 dokonce převažovali).
Lidé ve věku 30 až 49 let tvoří ve svém souhrnu v Praze dlouhodobě prakticky polovinu uchazečů o zaměstnání. Zatímco podíl věkové skupiny 30-39 let se během roku 2021 meziročně mírně snížil z 24,5 % na 22,9 %, u kategorie 40–49 let zůstala hodnota nad 25,5 %. Třetí výraznější skupinou byla kategorie 50-59 let, jejíž podíl se od ledna do prosince 2021 zvýšil o 1,4 p. b. na 22,4 %. Podíl věkové kategorie 20-29 let poklesl z 18,2 % v lednu 2021 na 16 % v prosinci 2021. Tradičně nízký podíl uchazečů o zaměstnání, který v žádném z měsíců 2021 nepřesáhl 2,6 %, představovali velmi mladí lidé do 19 let.
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Praze
Ke konci prosince 2021 klesl meziročně počet uchazečů o zaměstnání ve všech kategoriích dosaženého vzdělání. Konečné stavy jsou však stále ještě výrazně vyšší než v prosinci 2019 (před pandemií COVID-19). Uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním bylo ke konci roku 2021 o 2 314 (64,8 %) více než před dvěma lety, uchazečů se středním odborným vzděláním s výučním listem o 1 972 (50,5 %) více. U kategorie uchazečů s ÚSO s maturitou bez vyučení činil nárůst 1 664 osob (40 %) v porovnání se závěrem roku 2019.
Nejvyšší podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v hl. m. Praze měla od ledna do října 2021 skupina s charakteristikou střední odborné vzdělání s výučním listem (ve všech měsících podíly mezi 22,5 % a 24,7 %). V posledních dvou měsících roku jí těsně předčila skupina uchazečů pouze se základním vzděláním (22,8 % a 22,6 %).
Při hodnocení posledních pěti let mezi uchazeči o zaměstnání dominují 3 skupiny – kromě dvou výše jmenovaných ještě úplné střední odborné vzdělání s maturitou bez vyučení. Podíl této poslední skupiny neklesl v žádném z měsíců 2021 pod 22 % a po většinu měsíčních údajů v období 2017–2020 pod 23 %.
Relativně vysoký podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání vykazují i vysokoškoláci, u nichž jsou vykazovány dvojciferné hodnoty podílu dlouhodobě (posuzováno od roku 2014). V roce 2019 se jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání pohyboval mezi 16,5 a 18,3 %, v roce 2021 mezi 12,6 % a 14,2 %. K 31. 12. 2021 bylo v Praze evidováno o 608 (19,7 %) více uchazečů o zaměstnání-vysokoškoláků než ke stejnému datu 2019.
Uchazeči o zaměstnání podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO3) v Praze
Nejvíce uchazečů o zaměstnání se v hlavním městě dlouhodobě rekrutuje z třídy 5 – Pracovníci ve službách a prodeji. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v hodnoceném období 2017-2021 kolísal mezi 21,6 % a 25,4 %. Absolutně uchazečů o zaměstnání z třídy 5 k 31. 12. 2021 meziročně 1 998 (25,3 %) ubylo. V porovnání s koncem roku 2019 jich ale bylo stále ještě o 1 892 (47,2 %) více. Nejvíce nezaměstnaných z této skupiny bylo v dubnu 2021 – 8 464 (tj. nejvíce od dubna 2016).
Druhou nejpočetnější skupinu uchazečů o zaměstnání v Praze dlouhodobě tvoří třída 4 – Úředníci. Jejich podíl kolísal v období od ledna 2017 do února 2020 mezi 18,3 % a 19,6 %. Od dubna 2020 do prosince 2021 byl průměrný podíl 17,2 %.
Počet nezaměstnaných úředníků se snížil k 31. 12. 2021 meziročně o 834 (15 %), proti stavu ke konci prosince 2019 jich bylo o 1 298 (38 %) více.
Dvojciferných procentuálních podílů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání dlouhodobě dosahuje i třída 2 – Specialisté.
Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti v Praze
K 31. 12. 2021 meziročně ubylo uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti kratší než jeden rok, ale přibylo dlouhodobě nezaměstnaných (nad 1 rok). Uchazečů o zaměstnání s délkou nezaměstnanosti 12-24 měsíců meziročně přibylo 65,8 % (2 513 osob), uchazečů s délkou nezaměstnanosti delší než 2 roky bylo o 62,5 % (1 245 osob) více.
Porovnáme-li uchazeče o zaměstnání k 31. 12. 2021 se stavem před dvěma lety, krátkodobě nezaměstnaných do 3 měsíců bylo na konci roku 2021 o necelá 3 % méně. V kontrastu je vývoj u obou kategorií dlouhodobě nezaměstnaných – u uchazečů nezaměstnaných 12-24 měsíců tvořil nárůst +287,4 % (+4 696 osob), u uchazečů nezaměstnaných déle než dva roky +110,7 % (+1 701 osob).
Nejpočetnější skupinou podle délky nezaměstnanosti byli v roce 2021 krátkodobě nezaměstnaní (do 3 měsíců). Jejich podíl v průběhu roku kolísal mezi 21,2 % a 27,5 %. Uchazeči s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců mají dlouhodobě nejvyšší podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání, ale v posledním roce jejich podíl znatelně poklesl. V období nejpříznivějších hodnot nezaměstnanosti v letech 2018 a 2019 neklesl podíl této skupiny pod 32,9 %, od ledna 2019 do června 2020 dokonce každý měsíc přesahoval 40 %. Meziročně se k 31. 12. 2021 podíl nezaměstnaných v délce 12-24 měsíců na celkovém počtu uchazečů více než zdvojnásobil a velmi se tak přiblížil skupině s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců.
V posledních čtyřech měsících roku 2021 vzrostl podíl osob nezaměstnaných déle než dva roky na dvojciferné hodnoty. Podíl těchto osob se pozvolna zvyšoval každým měsícem uplynulého roku (z lednových 6,4 % na prosincových 12,4 %).
Graf 3: Uchazeči o zaměstnání v hl. m. Praze s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců, v rozsahu 12-24 měsíců a nad 24 měsíců v období 2017-2021 (vždy k 31. 12.)
Zdroj dat: MPSV
Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v Praze
V období 2017-2019 kolísal počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v jednotlivých měsících mezi 5,9 a 7,9 tisíci.
Více než 10 tisíc osob s nárokem na podporu v nezaměstnanosti vykazovaly pobočky Úřadu práce v Praze od května 2020 do února 2021 (předtím naposledy v srpnu 2014), přičemž v červnu a v červenci 2020 množství těchto uchazečů překonalo dokonce hranici 11 tisíc osob.
K 31. 12. 2021 měla Praha už jen 6 982 uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, tj. o 4,6 % více než před dvěma lety.
Průměrný měsíční nárok na podporu v nezaměstnanosti v Praze vzrostl ke konci prosince 2021 meziročně z 9 912 Kč na 11 238 Kč. Částku 10 tisíc Kč překračoval už od června 2019 do října 2020. Nejvíce osob dlouhodobě pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 11 501 a více Kč. Na konci roku 2020 to bylo 32,7 % uchazečů s nárokem na podporu, počínaje červencem 2021 již přes 40 %, v prosinci 2021 dokonce 45,8 %.
Naprosté minimum osob naopak pobírá podporu do 3 500 Kč – po většinu měsíců roku 2021 okolo 2 % uchazečů.
VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA
Volná pracovní místa - porovnání krajů
K poslednímu dni roku 2021 bylo pobočkami Úřadu práce v České republice evidováno 343 148 volných pracovních míst – nejvíce v Praze (88 785 - tj. více než čtvrtina). Více než 60 tisíc volných pracovních míst nabízel kraj Středočeský, přes 30 tisíc i kraje Jihomoravský a Plzeňský. V porovnání s předchozím měsícem se tak nabídka volných pracovních míst za celou ČR o 0,5 % (1 692 míst) snížila. V Praze meziměsíčně ubylo v evidenci 3 802 (4,1 %) volných pracovních míst.
Meziročně v celé České republice přibylo 24 566 volných pracovních míst (7,7 %) evidovaných Úřadem práce. V Praze se nabídka navýšila o 7 066 volných míst (8,6 %). Výrazné meziroční nárůsty volných pracovních míst zaznamenaly kraje Karlovarský (+31,3 % - tj. 1 390 míst), Olomoucký (+28,2 % - tj. 2 006 pracovních míst) a Zlínský (+27,7 % - tj. 2 997 pracovních míst). Naopak v Pardubickém kraji během uplynulého roku ubylo 14 % - tzn. 2 883 volných pracovních míst, následoval kraj Liberecký (-9,6 % - tj. -972 pracovních míst).
Počet volných pracovních míst v Praze
Počet volných pracovních míst v hlavním městě vzrostl k 31. 12. 2021 meziročně z 81 719 na 88 785 (tj. o 8,6 %), přičemž nejvyšší hodnoty dosáhnul v září 2021 (97,7 tis.).
Počet volných pracovních míst je v současné době v Praze za posledních 10 let bezkonkurenčně nejvyšší.
Graf 4: Volná pracovní místa v hl. m. Praze 2017-2021
Zdroj dat: MPSV
Vzdělanostní struktura volných pracovních míst v Praze
Převážná většina volných pracovních míst je v metropoli dlouhodobě určena pro osoby se základním vzděláním (průměrný měsíční podíl v roce 2021 byl 68,7 %). Z 88 875 volných pracovních míst ke konci prosince 2021 jich bylo 59 826 (67,3 %) určeno právě pro osoby se základním vzděláním. Nabídka neobsazených nekvalifikovaných pracovních míst v čase roste. K 31. 12. 2021 jich bylo k dispozici o 29,4 % (13 583 volných pracovních míst) více než před dvěma lety a o 7,3 % (4 049 míst) více než před rokem. Od listopadu 2019 se udržoval podíl volných pracovních míst pro osoby se základním vzděláním nad 60 %.
S velkým odstupem následuje nabídka volných pracovních míst vyžadujících bakalářské vzdělání, kterých bylo k 31. 12. 2021 5 935, což je meziročně o 34,6 % (1 525 míst) více, oproti prosinci 2019 o 44,2 % (1 818 míst) více.
Na třetím místě jsou volná pracovní místa pro osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Podíl těchto volných pracovních míst ale pozvolna klesá. V jednotlivých měsících roku 2021 nepřekročil 5 %, nejnižší hodnoty dosáhnul v prosinci (4,4 %).
Meziročně klesla k 31. 12. 2021 nabídka volných pracovních míst pro osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem o 4,4 % (179 míst), proti konci roku 2019 dokonce o 26,6 % (1 422 míst).
Nejširší nabídka míst pro tuto kategorii uchazečů o zaměstnání platila od listopadu 2018 do září 2019 (v průměru 7 107 míst měsíčně).
Struktura volných pracovních míst podle CZ-ISCO3) v Praze
Ke konci roku 2021 se meziročně rozšířila nabídka pracovních míst ve všech třídách podle CZ-ISCO. Nejrychleji přitom rostla nabídka ve třídě 2 – Specialisté (o 26 % oproti prosinci 2020).
Největší množství volných pracovních míst je dlouhodobě nabízeno ve třídě 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. V prosinci 2021 to bylo 31 207 volných pracovních míst, tj. 35,1 % z celkového množství. Meziročně zůstala nabídka pracovních možností pro nekvalifikované pracovní síly téměř na stejné úrovni (+ 0,3 %).
Uchazečů o zaměstnání spadajících do třídy 9 ale bylo v prosinci 2021 pouze 3 080.
Druhou nejpočetnější skupinou volných pracovních míst jsou místa pro třídu 7 – Řemeslníci a opraváři. Množství těchto pracovních míst v porovnání se situací na konci roku 2020 vzrostlo o 5,5 % na 13 561. Od června do září 2021 nabídka v této kategorii v měsíčních měřeních překračovala dokonce 16 000 volných pracovních míst.
Meziročně k 31. 12. 2021 vzrostla nabídka volných pracovních míst ve všech devíti třídách, totéž lze konstatovat i o porovnání současného stavu se situací před 2 lety (před pandemií COVID-19).
Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo
Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo v hl. m. Praze dosahoval od července 2020 do května 2021 na 0,4, po zbytek roku 2021 poklesl na 0,3.
Za celou Českou republiku připadalo k 31. 12. 2021 na jedno volné pracovní místo 0,8 uchazečů o zaměstnání. Praha byla s výsledkem 0,3 krajem s nejmenším počtem uchazečů na jedno volné pracovní místo. Následoval kraj Plzeňský (0,4 uchazeče) a kraje Středočeský a Pardubický (0,5 uchazeče). Nejvíce uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo vykázaly kraje Moravskoslezský (3,3 uchazeče) a Ústecký (2 uchazeči).
Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Další informace o nezaměstnanosti sledované úřady práce včetně metodiky naleznete na integrovaném portálu Nezaměstnanost (mpsv.cz)
Kontakt:
Ing. Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel. 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@czso.cz
Vysvětlivky:
1) Dosažitelní uchazeči o zaměstnání – evidovaní uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa a jsou ve věku 15-64 let.
2) Podíl nezaměstnaných osob vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve věku 15–64 let.
3) CZ-ISCO – klasifikace zaměstnání. Vychází z metodických principů mezinárodní klasifikace ISCO-08. Je založena na dvou hlavních principech, kterými jsou druh vykonávané práce (pracovní místo) a úroveň dovedností.
