Komentované První výsledky Sčítání 2021 – Praha
26. 1. 2022
Podle údajů ze sčítání 2021 v Praze bydlí 1,3 milionu obyvatel, tedy o 2,6 % více než před deseti lety. Průměrný věk obyvatel je 41,4 let a Praha má tedy nejmladší obyvatelstvo mezi kraji. Obě neproduktivní složky populace nabyly početně na významu, zatímco počet osob v produktivním věku (15-64 let) zaznamenal pokles. Mezi cizinci dominují občané Ukrajiny, kterých byla téměř třetina. Vysokoškoláci tvoří 34 % z obyvatel 15 letých a starších a jejich zastoupení se od minulého sčítání ještě významně zvýšilo. Většinu domovního fondu v Praze tvoří domy postavené mezi lety 1920-1945 (26 %) a 1991-2011 (23 %), domy jsou nejvíce vlastněné fyzickými osobami (68 % domů) a společenstvím vlastníků bytů (20 %).
Podle údajů ze sčítání 2021 počet obyvatel hlavního města oproti roku 2011 ještě mírně vzrostl na 1 301 489 obyvatel. Růst počtu obyvatel, kteří na území obvykle bydlí, byl proti minulému sčítání 2,6 %, zatímco v celé ČR to bylo jen 0,8 %. Největší nárůst počtu obyvatel proběhl ve Středočeském kraji (o 9,8 %). Z průběžných statistik víme, že růst počtu obyvatel způsobuje v Praze zejména migrace. Kladný přirozený přírůstek (převaha narozených nad zemřelými) má na růst počtu obyvatel prozatím také svůj vliv.
O málo více než v Praze, vzrostl počet obyvatel také v Jihomoravském kraji (o 2,9 %). Naopak některé kraje jsou dlouhodobě populačně ztrátové a projevilo se to i v tomto sčítání. Největší relativní úbytek obyvatel od sčítání v roce 2011 zaznamenal Karlovarský (-5,6 %) a Moravskoslezský kraj (-3,6 %).
Vývoj počtu obyvatel v Praze podle údajů ze sčítání (1980, 1991, 2001, 2011, 2021) *)
*) v letech 1980 až 2001 podle trvalého pobytu, v letech 2011 až 2021 podle obvyklého pobytu
Průměrný věk obyvatel Prahy je podle posledního sčítání 41,4 let, mužská populace je mladší než populace ženská. To samé platí o Česku jako celku, ale muži i ženy jsou zde starší, než v Praze.
Děti do 14 let (včetně) tvoří 15 % obyvatel bydlících v Praze, obyvatelé v produktivním věku (15-64 let) 66 % a osob 65-ti letých a starších je 18 % obyvatel Prahy. Mezi obyvateli v produktivním věku je stejný podíl žen i mužů, u osob ve věku 65 a více let převažují ženy poměrně výrazně – je jich téměř 60 %. Od sčítání provedeném v roce 2011 došlo v Praze ke zvýšení podílu dětí (o 3 p. b.) a obyvatel v seniorním věku 65 a více let (o 3 p. b.), ale naopak pokleslo zastoupení obyvatel v produktivním věku (o 5 p. b.).
U obyvatel s českým státním občanstvím převažují ženy, zatímco obyvatelstvo Prahy s cizím státním občanstvím je převážně mužské (převaha mužů je 52 %). Tato situace je patrná také v celé ČR.
Obyvatel s cizím státním občanstvím bylo podle údajů sčítání 177,2 tisíc, tedy přibližně 14 % z celkové populace. Mezi cizinci převládali Ukrajinci, kterých byla téměř třetina. Zastoupení cizinců ze Slovenska a Ruska bylo prakticky vyrovnané (14 % a 13 %). Osoby z Vietnamu představovali zhruba 7 % cizinců. Ukrajinci obecně dominují také v ČR celkem, ale v ČR je oproti Praze zvýšené zastoupení Slováků (19 %) a Vietnamců (11 %). Regionální rozdíly v cizinecké populaci jsou zřetelné z následujícího grafu.
Cizinci v Praze a krajích ČR (Sčítání 2021) *)
*) pouze osoby s jedním státním občanstvím, obvykle bydlící
Mezi muži bydlícími v Praze převládají svobodní[1] jedinci, je jich 52 %, ženatých mužů je 35 %. Rozvedených mužů je 10 %. Mezi ženami je 44 % svobodných1 a 33 % vdaných. Rozvedených žen je více (13 %) než rozvedených mužů (10 %). Zastoupení ovdovělých žen (9 % žen žijících v Praze) je 4,5 krát vyšší než zastoupení ovdovělých mužů. Je to dáno zvýšeným výskytem žen v populaci Prahy a vyšší nadějí dožití žen než mužů (v letech 2019-2020 byla vyšší cca o 4,7 let).
Vzdělanostní úroveň Prahy je dlouhodobě vyšší než v ostatních krajích, což vyplývá z jejího postavení v rámci ČR. Do Prahy se vzhledem k její ekonomické základně (firmy s vyšší přidanou hodnotou, koncentrace státních institucí) soustřeďují osoby s vyššími stupni vzdělání.
Obyvatelstvo 15-ti leté a starší podle vzdělání v Praze a ČR (2011, 2021) *)
*) obyvatelstvo obvykle bydlící
V roce 2021 bylo mezi obyvateli ve věku 15 a více let již téměř stejný podíl osob s vysokoškolským vzděláním (34 %) jako podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou (33 %). Téměř jednu pětinu tvořily osoby se středním vzděláním bez maturity, včetně vyučených (17 %). V Česku je naopak zvýšené zastoupení osob se vzděláním středním bez maturity (vč. vyučených) (31 %) a výrazně nižší je zastoupení vysokoškoláků (18 %). Praze se vzdělanostní strukturou nejvíce podobá Jihomoravský kraj, kde je také zvýšené zastoupení vysokoškoláků (21 %) a téměř stejný podíl osob se středním úplným vzděláním s maturitou (30 %).
Otázky na národnost a náboženskou víru jsou již tradičně dobrovolné, čemuž odpovídá i míra neodpovědí obyvatel na tyto otázky. Z celkového počtu obyvatel bydlících v Praze neuvedlo svou národnost 28,4 % obyvatel. Z osob, které na otázku národnost odpověděly a uvedly pouze jednu národnost, uvedlo nejvíc národnost českou (81 %), ukrajinskou (3 %), slovenskou a ruskou (2 %). V celé České republice byl významnější podíl osob, které uvedly národnost českou (84 %) a moravskou (5 %).
Obyvatelstvo podle náboženské víry v Praze a ČR (2011, 2021) *)
*) obyvatelstvo obvykle bydlící
Míra neodpovědí na otázku na náboženskou víru byla v posledním sčítání 2021 nižší než v roce 2011. Zhruba 28 % obyvatel Prahy se k otázce nevyjádřilo. Ze všech osob, které se k otázce vyjádřily, bylo nejvíce těch bez náboženské víry (69 %) a pak osob, které se označily jako věřící a hlásící se k některé z církví, náboženskému hnutí, nebo směru (16 %). O něco méně bylo osob, které se označily jako věřící, ale nehlásily se k žádné církvi (téměř 15 %). Oproti sčítání roku 2011 se velmi mírně zvýšil podíl osob, které se označily jako věřící ale nehlásící se k žádné církvi. Také se zvýšil podíl osob bez víry. Podobně tomu bylo v Česku celkem, i když zde více než v Praze poklesl podíl osob hlásících se k církvi a naopak více se zvýšil podíl osob bez náboženské víry.
V Praze bylo podle sčítání lidu, domů a bytů 2021 celkem 107,5 tisíc domů, tedy o téměř 8 % více než při minulém sčítání. Od sčítání v roce 1980 rostl počet domů mezi jednotlivými sčítáními podobným tempem (o 6 až 8 %), výjimkou bylo období 2001 až 2011, kdy došlo k výraznějšímu zvýšení počtu domů (o 13 %). Středočeský kraj, který je s Prahou silně propojen, zaznamenal v posledních dvou desetiletích vždy vyšší růst počtu domů než Praha. Z průběžných statistik víme, že ve Středočeském kraji je dokončováno více rodinných domů, zatímco v Praze více domů bytových. To se odráží také ve struktuře domovního fondu podle vlastnictví (viz dále).
Domy v Praze a vývoj jejich počtu od roku 1980, srovnání se Středočeským krajem *)
*) údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 1980, 1991, 2001, 2011, 2021
V Praze bylo podle údajů ze sčítání 2021 zhruba 68 % domů ve vlastnictví fyzických osob a dále 20 % domů ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (SVJ), což jsou především bytové domy. Také v sousedním Středočeském kraji byla většina domů ve vlastnictví fyzických osob (zde se jedná především o rodinné domy) a tento typ vlastnictví naprosto dominoval (byl zjištěn u téměř 92 % všech domů). Na spoluvlastnictví vlastníků bytů zbývalo pouze 4 % domů. Ostatní formy vlastnictví jsou tu zanedbatelné. V Praze je oproti ostatním krajům ještě poměrně výrazné zastoupení jiných právnických osob, které vlastní téměř 7 % domů.
Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce (Praha, ČR, Středočeský kraj) podle Sčítání 2021
V domovním fondu Prahy stále ještě převažují domy postavené mezi obdobím první republiky a druhou světovou válkou (je jich téměř 26 %). Ve Středočeském kraji jsou to domy postavené mezi lety 1991-2010 (je jich 23 %), tedy v období masivní výstavby především v zázemí Prahy. Menší zastoupení mají domy postavené v období 1971-1990. V domovním fondu Prahy je také významný podíl domů postavených nebo zrekonstruovaných mezi lety 1991 a 2010 (23 %), o něco menší podíl (téměř 18 %) je domů postavených v letech 1971-1990, kam spadá období komplexní bytové výstavby.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
[1] Vztaženo na celou populaci, tzn. včetně dětí
Metodické vysvětlivky k ukazatelům Sčítání 2021 lze nalézt níže na stránce zde.
Další údaje a informace naleznete zde:
Web www.scitani.cz - První výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – kraje a ČR
Veřejná databáze – První výsledky SLDB 2021
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kontakt:
Jana Podhorská
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 737 280 502
E-mail: jana.podhorska@czso.cz
