Cenová statistika
Nejvyšší průměrná roční míra inflace v celé historii samostatné České republiky byla v roce 1993, kdy dosáhla výše 20,8 %. V roce 2018 byla průměrná roční míra inflace 2,1 %.
Cenové indexy patří mezi nejstarší sledované informace. Dlouholetá tradice cenových šetření vznikla za první republiky, po ustavení Státního úřadu statistického v roce 1919. Nejdůležitějším ukazatelem cenové statistiky je index spotřebitelských cen (životních nákladů), který měří vývoj cen zboží a služeb placených obyvatelstvem. Indexy spotřebitelských cen jsou rozhodujícím ukazatelem pro stanovení minimální mzdy, valorizace důchodů nebo například částek životního minima.
* Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.
Meziroční a průměrná roční míra inflace
Rostou ceny, anebo naopak klesají? A o kolik? Otázky, na které nemusí být snadné odpovědět. Každý z nás si však může udělat vlastní průzkum cen. Stačí sepsat seznam zboží, vyrazit na nákup a jednou za čas si ho zopakovat. Ostatně, stejným způsobem postupují i statistici. Problém je ale v tom, že co seznam, to jiný výsledek.
Cen v ekonomice je navíc velké množství. Záleží tedy na tom, jaké ceny chceme sledovat. Nejznámějším ukazatelem, který měří inflaci, je index spotřebitelských cen. Nákupním seznamem je v tomto případě tzv. spotřební koš, který je v čase relativně stálý a vypovídá o průměrné spotřebě průměrného člověka.
Ovšem vedle cen, které lidé platí v obchodech, existuje v ekonomice i mnoho dalších cen. A ty se mohou od těch maloobchodních výrazně lišit. Proto máme v cenové statistice velké množství dalších ukazatelů, například indexy cen výrobců, indexy cen vývozu či dovozu.
Nejkomplexnějším cenovým indexem, který zachycuje vývoj cen v nejširším slova smyslu, je deflátor hrubého domácího produktu. Ten je však odhadován až s časovým odstupem, a trochu připomíná „dort pejska a kočičky“. Zahrnuje v sobě až příliš mnoho na to, aby poskytl detaily, které nás většinou zajímají.
Vraťme se proto k míře inflace. Český statistický úřad pravidelně publikuje meziroční, meziměsíční či průměrnou roční míru inflace. Všechny tyto indexy jsou zveřejňovány měsíčně, a téměř vždy se jedná o tři zcela rozdílná čísla. A přesto jsou všechna správně. Jak je to možné? Záleží totiž na období, za které ceny porovnáme. Podívejme se na rozdíl dvou nejčastěji zaměňovaných.
Meziroční míra inflace porovnává ceny oproti stejnému období předchozího roku. Řekněme pro zjednodušení, že v našem nákupním seznamu (spotřebním koši) je jeden bochník chleba, máslo a litr mléka. Tento nákup stál v prosinci 2013 celkem 84 Kč, zatímco v prosinci 2014 například jen 82 Kč. Meziroční míra inflace tak byla –2,4 % (82/84). Jinými slovy mezi prosincem 2013 a prosincem 2014 klesly náklady průměrného člověka s průměrnou spotřebou o 2,4 %. Takto odhadovaná míra inflace nám ale nic neříká o tom, zda ceny v roce 2014 byly nižší než v roce 2013. Porovnali jsme pouze prosince obou let. Co se dělo mezi tím, nevíme. Třeba se v průběhu roku 2014 ceny zvýšily, ale na konci roku klesly pod hodnotu z prosince 2013.
Z tohoto důvodu je počítána tzv. průměrná roční míra inflace, která zohledňuje vývoj cen v průběhu celého roku, resp. posledních 12 měsíců oproti cenám předchozích 12 měsíců. Řekněme, že jsme náš nákup prováděli každý měsíc po dobu dvou let. V roce 2013 (od ledna do prosince) jsme za něj v průměru zaplatili 80 Kč, zatímco v roce 2014 průměrně 83 Kč. Průměrná roční míra inflace v roce 2014 tak v našem případě byla +3,8 % (83/80). Tato míra inflace již skutečně zohlednila vývoj cen ve všech měsících roku. Proto se používá například pro výpočet reálných mezd či důchodů. Je méně náchylná k náhlým výkyvům, a proto v čase stabilnější než meziroční míra inflace.
