Vysvětlivky - Domovní list

 

Domovní list vyplňuje (příp. kontroluje nebo opravuje předvyplněné údaje) vlastník domu nebo pověřený správce či provozovatel domu. Údaje se vyplňují podle stavu o půlnoci z 25. na 26. března 2011. U každé otázky označte vždy pouze jednu odpověď. Předvyplněny mohou být údaje, které jsou vedeny v Registru sčítacích obvodů a budov. Jestliže ve sloupci A není předvyplněná odpověď anebo tato odpověď neodpovídá skutečnému stavu domu, označte nebo zapište správnou odpověď vždy do sloupce B. Údaj ve sloupci A nepřeškrtávejte. Je-li předvyplněný údaj ve sloupci A platný, není třeba znovu uvádět správnou odpověď ve sloupci B; pouze podpisem na konci formuláře potvrdíte správnost předtištěných údajů.

1. POČET BYTŮ V DOMĚ

Do celkového počtu bytů se zahrnují byty obydlené i neobydlené, i byty dočasně uvolněné k jiným účelům než k bydlení. Bytem se přitom rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, které jsou stavebním úřadem určeny k bydlení. Do počtu bytů se nezahrnují byty, které byly trvale vyňaty z bytového fondu.

2. DRUH DOMU

Rodinný dům
je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Rodinný dům - samostatný
nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele.
Rodinný dům - dvojdomek
má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele.
Rodinný dům - řadový
se vyznačí v případě, kdy alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi.
Bytový dům
je stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení a nesplňuje parametry rodinného domu. Počet podlaží není určující. Bytový dům má většinou více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště. Jako jiný se slovním zápisem uvede např. penzion pro důchodce, domov důchodců, ústav sociální péče, klášter, konvent, domov mládeže, ubytovna, studentská kolej, hotel, nemocnice, administrativní budova, škola, provozní budova, azylové zařízení, věznice apod. V případech, kdy budova slouží k více účelům, zapíše se druh budovy podle převažující funkce.

3. OBYDLENOST DOMU

Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém není ani jeden obydlený byt, ani žádná bydlící osoba mimo byty.

4. DRUH VLASTNÍKA

Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Rozhodující je forma vlastnictví, nikoliv počet vlastníků.
Fyzická osoba
vyznačí vlastníci rodinných domů i soukromí majitelé bytových domů. Vyznačí se i v případě spoluvlastnictví dvou nebo více fyzických osob – spoluvlastníků nebo společného jmění manželů.
Obec
vyznačí se u domů ve vlastnictví obce nebo města.
Stát
vyznačí se u domů patřících státu, podniku, v němž má stát převahu, nebo ústřednímu úřadu .
Bytové družstvo
vyznačí se v případě, kdy je bytové družstvo jediným vlastníkem domu. Spoluvlastnictví družstva a vlastníků jednotek (bytů) se uvádí jako „kombinace vlastníků“.
Jiná právnická osoba
vyznačí se u domů patřících jiným právnickým osobám než jsou bytová družstva (např. akciové společnosti, s.r.o., zemědělská družstva, společenské organizace apod.).
Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)
vyznačí se pouze v případě, kdy je celý dům ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek). Vlastníci jednotek jsou uvedeni v katastru nemovitostí.
Kombinace vlastníků
uvádí se v případě kombinace různých vlastnických forem. Většinou se bude jednat o spoluvlastnictví fyzických osob (vlastníků jednotek) a právnické osoby, nejčastěji družstva (část bytů nepřevedených do osobního vlastnictví).

5. OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE

Obdobím výstavby se rozumí období, kdy byl dům dostavěn a předán do užívání (kolaudace). Pozdější údaj se uvádí pouze v případě, došlo-li k rekonstrukci, při níž byla část nosných nebo obvodových zdí nahrazena novými, nebo došlo-li k přístavbě/nástavbě domu, která je větší než dům původní, a přitom byly modernizovány i byty.

6. MATERIÁL NOSNÝCH ZDÍ

Za nosné zdi se považují ty, které nesou stropy a střechu; jsou to zpravidla všechny vnější zdi (kromě skeletových konstrukcí). K materiálu základů ani příček se nepřihlíží. Volba „kámen, cihly, tvárnice…“ zahrnuje rovněž kombinace těchto tří materiálů.

7. POČET NADZEMNÍCH PODLAŽÍ

Za nadzemní podlaží se považují přízemí, tzv. mezanin, každé poschodí i podkroví. Suterén není nadzemní podlaží. Přízemní budovy jsou jednopodlažní. Za první nadzemní podlaží se považuje konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy na úrovni okolního terénu, příp. výše, a to po celém obvodu domu, bez ohledu na to, zda jsou na něm umístěny byty, nebytové prostory (např. garáž, kotelna, obchod) nebo společné prostory domu. Stojí-li budova na svahu tak, že má z každé strany jiný počet podlaží, uvede se počet podlaží, který je vidět na straně hlavního vchodu.

8. PŘIPOJENÍ NA ODPAD

Uvádí se způsob likvidace splaškových, nikoliv dešťových vod.

9. ÚSTŘEDNÍ TOPENÍ A DRUH PALIVA

U jednobytových rodinných domů se za ústřední topení považuje takové, kde je zdroj tepla umístěn v samostatných prostorách (např. ve sklepě).

10. VÝTAH

Vybavení domu výtahem se uvádí bez ohledu na druh výtahu (osobní, nákladní), ale pouze v případě, kdy mohou uživatelé bytů výtah běžně používat.

  • Vysvetlivky_dl.pdf