Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Obyvatel ČR přibývá, ale především díky cizincům

V České republice žilo letos na jaře podle sčítání 10 562 214 obyvatel, to je o 332 154 lidí více, než před deseti lety. Za tímto růstem stojí nejen zvyšující se porodnost několika posledních let, ale především imigrace cizinců, kterých v Česku žije o 260,5 % více než před deseti lety. Jejich počet se blíží k půl milionu.
Nejpočetnější skupinou cizinců v ČR jsou lidé s ukrajinským státním občanstvím (117 810), na druhém místě jsou Slováci (84 380) následováni Vietnamci (53 110), Rusy (36 055), Němci (20 780) a Poláky (17 856). V České republice byli sečteni lidé ze 182 zemí světa.
Proti roku 2001 u nás přibylo 97 182 Ukrajinců, 60 179 Slováků, 34 900 Vietnamců, 28 359 Rusů nebo 17 342 Němců. Nejvíce se rozrostla skupina Němců (o 504,4 %), Ukrajinců (o 471 %), Rusů (o 368,5%) a Slováků (o 248,7 %).
Nejvyšší podíl tvoří cizinci v Praze, dále pak v Karlovarském, Středočeském a Plzeňském kraji.
I sčítání lidu potvrdilo, že naše společnost stárne. Zatímco počet obyvatel v produktivním věku se za deset let zvýšil téměř o 200 tisíc, počet lidí starších 65 let vzrostl dokonce o 260 tisíc. Naopak počet dětí do 14 let se od sčítání v roce 1980 neustále snižuje stejně jako jejich podíl na celkové populaci.

Lidé se přestávají hlásit ke své národnosti, výjimku tvoří Moravané

Otázka na národnost, která se liší od státní příslušnosti tím, že je především pocitovou volbou každého člověka, byla ve sčítání lidu dobrovolná. Zatímco v roce 2001 nechtělo o své národnosti hovořit jen 173 tisíc lidí, letos využilo možnost neodpovědět 2,74 milionu obyvatel.
Nejvíce lidí se přihlásilo k české národnosti (6 732 104), druhá nejsilnější je národnost moravská (522 474) a na třetím místě slovenská (149 140). I přes to, že řada lidí vůbec národnost neuvedla, výrazně přibylo obyvatel, kteří se hlásí k moravské národnosti. V roce 2001 ji uvedlo 380 474 lidí, tedy 3,8 % z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili. Letos tento podíl stoupl na 6,7 %. Nejvíce lidí vyplnilo moravskou národnost v Jihomoravském kraji. Šlo téměř o čtvrt milionu obyvatel.
K romské národnosti se přihlásilo celkem 13 150 obyvatel. Pouze menší část z nich uvedla pouze romskou národnost (5 199). Většina byla těch, kteří ji uvedli v kombinaci s jinou národností, například romská a česká, romská a moravská atp. (7 951). Při sčítání před deseti lety se k romské národnosti přihlásilo 11 746 lidí, tehdy to bylo 0,1 % z těch, kteří nějakou národnost uvedli. Letošní výsledek 13 150 tvoří 0,2 % z těch, kteří uvedli nějakou národnost.

Podíl věřících u jednotlivých církví se zásadně nemění, přibyli jediové

Otázka na víru byla rovněž dobrovolná a projevil se u ní stejný fenomén jako u národnosti, kdy lidé na dobrovolné otázky neodpovídali tak často jako v předchozích sčítáních. Letos využilo možnost neodpovědět skoro pět milionů lidí, zatímco před deseti lety to byl jen necelý milion obyvatel.
Stejně jako před deseti lety má nejvíce příznivců římskokatolická církev (1 083 899), na druhém místě je Českobratrská církev evangelická (51 936) a na třetím místě Církev československá husitská (39 276).
Na rozdíl od posledního sčítání se řada obyvatel přihlásila ke skupině lidí, kteří věří, ale nehlásí se k žádné z registrovaných církví. Tuto možnost využilo 707 649 lidí.
Stejně jako v řadě dalších zemí světa (Nový Zéland, Austrálie, Kanada, Velká Británie atd.) se i v České republice přihlásila řada lidí k morálním hodnotám rytířů jedi z filmové ságy Hvězdných válek. V České republice vyplnilo víru jedi 15 070 obyvatel. Nejčastěji uvedli jediismus jako svoji víru lidé v Praze (3 977 lidí, což tvoří 0,31 % všech Pražanů), nejmenší podporu má jediismus na Vysočině (pouze 0,08 % obyvatel kraje).

Výrazně roste počet vysokoškoláků, přibývají i lidé bez vzdělání

V České republice rychle přibývá lidí s vysokoškolským vzděláním. Zatímco před deseti lety jich bylo 762 459, letošní sčítání už eviduje 1 117 830 lidí s vysokoškolským diplomem, což je nárůst o 46,6 %. Druhým extrémem je, že spolu s vysokoškoláky také roste počet lidí, kteří jsou zcela bez vzdělání. Tedy těch, kteří vůbec nechodili do školy. Před deseti lety jich bylo 37 932, letos už 47 253, tedy o 24,6 % více.
Nejvíce lidí s vysokoškolským vzděláním žije v Praze (249 714), v Jihomoravském (143 968) a v Moravskoslezském kraji (120 668).
Praha má také nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí (22,5 %). V praxi to znamená, že každý pátý člověk, žijící v Praze, vystudoval vysokou školu. Nejmenší podíl vysokoškoláků na celkové populaci je v Karlovarském kraji (7,2 % obyvatel regionu).
Nejvíce těch, kteří nemají žádné vzdělání, je v Moravskoslezském (6 536), v Ústeckém (6 335) a ve Středočeském kraji (5372). Největší podíl lidí bez vzdělání žije v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde tvoří skoro jedno procento obyvatel daného kraje.
Dalším zajímavým trendem, který se při sčítání lidu objevil, je fakt, že ubývá počet lidí, kteří absolvují střední školu bez maturity (pokles o 9 %), a naopak roste počet těch, který mají úplné střední vzdělání s maturitou či vyšší odborné vzdělání (nárůst o 15 %).

Manželství už tolik netáhne

Sčítání lidu potvrdilo trend poslední doby - růst rozvodů a pokles počtu sňatků.
Počet rozvedených mužů se za posledních deset let zvýšil o 37,7 %, přibylo 10,4 % svobodných mužů. Mužů žijících v manželství ubylo o 6,3 %.
Počet rozvedených žen vzrostl od posledního sčítání o 33,4 %, přibylo 9,9 % svobodných žen. Žen žijících v manželství ubylo o 7,1 %.
Největší podíl rozvedených lidí je v Karlovarském kraji (11,9 % mužů, 14,1 % žen). Na druhém místě je Ústecký kraj (11,2 % mužů, 13,4 % žen). Nárůst počtu svobodných lidí ukazuje na dvě skutečnosti – mladí lidé se berou méně než v minulosti, a když už se chtějí vzít, nechávají svatbu na vyšší věk, což potvrzuje demografická statistika. Ve sčítání lidu byla zároveň otázka na registrované partnerství osob stejného pohlaví, ke kterému se přihlásilo 2055 lidí. Otázka na registrované partnerství je nová, a není ji tak možné srovnat s údaji před deseti lety.

Lidé se vracejí k vytápění dřevem, uhlí opouštějí

Jednou z otázek sčítání lidu byl způsob vytápění domácnosti. V této oblasti se objevily tři trendy.

1. Počet lidí, kteří topí plynem, se kvůli cenám plynu zvyšuje jen velmi pomalu. Letos používá plyn k vytápění 1,47 milionu domácností, před deseti lety to bylo 1,40 milionu domácností. Nárůst je tak poměrně malý.
2. Velmi výrazně přibylo bytů, ve kterých se topí dřevem. Aktuálně jde o 293 660 domácností, zatímco před deseti lety jich bylo pouze 167 341. To je nárůst o 76 %.
3. Naopak uhlí se už tolik jako v minulosti k vytápění nepoužívá. Počet domácností, které topí uhlím, klesl za posledních deset let o 40 % (z 575 na 346 tisíc).

Obce prodávají svůj bytový fond, výrazně tak roste počet bytů v osobním vlastnictví

Fenoménem posledních let je změna struktury vlastnictví bytového fondu, která přímo souvisí s tím, jak města a obce prodávají obecní byty nájemníkům do soukromého vlastnictví a stavební bytová družstva převádějí byty do vlastnictví jednotlivým členům.
Počet bytů v osobním vlastnictví tak za posledních 10 let stoupl o 150,8 % ze 421 654 na 1 057 452. Naopak počet nájemních bytů se snížil o 37,3 % a o 21,2 % klesl i počet bytů družstevních.
Byty jsou také lépe vybavené než v minulosti. Splachovací záchod přímo v bytě má dnes už 96,5 % domácností, koupelnou je vybaveno 97,4 % obydlených bytů.

Harmonogram zveřejnění dalších výsledků

Ve 3. čtvrtletí 2012 zveřejní ČSÚ definitivní výsledky sčítání lidu za ČR a kraje podle obvyklého bydliště. Ve 4. čtvrtletí 2012 budou následovatpodrobné údaje o domácnostech a bytech za ČR a kraje a základní informace o okresech a obcích. V 1. čtvrtletí 2013 by měly být k dispozici podrobné údaje za okresy, města a obce. Ve 2. čtvrtletí 2013 pak budou následovat údaje o dojížďce do zaměstnání. Ve 2. pololetí 2013 by měl být vydán Statistický lexikon obcí a Atlas výsledků SLDB.
Na přelomu let 2013 a 2014 předá ČSÚ data za Českou republiku Evropské komisi.
Ondřej Kubala
tiskový mluvčí projektu Sčítání lidu, domů a bytů 2011