Významový střed území
V rámci projektu na úpravu soustavy statistických registrů a jejího napojení na základní registry veřejné správy (rok 2010 až 2014) byl rozšířen obsah agendy RSO o atributy územních celků popisného a geografického charakteru.
Jedná se o vlastnosti územních prvků a územně evidenčních jednotek (dále územních prvků), které poskytují základní pohled na územní celek. Mají popisný či geografický charakter a patří mezi ně: výměra, status obce, členění statutárního města, existence ulic v obci, umístění v prostoru, charakter území, významový střed, státní mapový podklad, počet budov, počet bytů, počet obyvatel a jiné statistiky.
Významový střed území
Významový střed území představuje střed centra osídlení na dané části území České republiky, který vychází z metodiky tvorby významových středů základních sídelních jednotek (viz níže) a z referenčního definičního bodu základního registru RÚIAN.
Významový střed státu je odvozen od definičního bodu hlavního města Prahy a leží na území městské části Praha 1, katastrální území Staré Město, základní sídelní jednotka Betlémský obvod.
Významový střed území NUTS 1 se kryje s definičním bodem státu.
Významový střed regionu soudržnosti představuje střed centra osídlení regionu. Významový střed regionu soudržnosti je odvozen od definičního bodu obce.
Významový střed kraje představuje střed centra osídlení kraje, ve kterém je zohledněn střed centra osídlení kraje. Významový střed kraje je odvozen od definičního bodu obce (viz níže), kterou je zpravidla krajské město; s výjimkou Středočeského kraje, kde je touto obcí populačně nejsilnější město (tj. Kladno).
Významový střed okresu představuje střed centra osídlení okresu.
Významový střed okresu je odvozen od definičního bodu obce (viz níže), která je okresním městem anebo populačně nejsilnější obec s rozšířenou působností v okrese bez okresního města (Praha-východ, Praha-západ, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Brno-venkov).
Poznámka: Reprezentanti území (středy) se vybírají napřed dle administrativních struktur, shody názvu a pak podle dalších kritérií jako lidnatosti či polohy.
Konkrétně jde o Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v okrese Praha východ, Černošice v okrese Praha-západ, Přeštice v okrese Plzeň-jih, Nýřany v okrese Plzeň-sever a Kuřim v okrese Brno-venkov. V případě hlavního města Prahy, kde se nachází deset územních obvodů, je odvozen od definičního bodu městské části se shodným názvem (Praha 1 až Praha 10).
Významový střed obce je určen významovým středem základní sídelní jednotky se shodným nebo odvozeným kódem nebo názvem nebo jinak nejvýznamnější sídelní lokality v dané obci (tzv. „reprezentativní ZSJ“).
Je stanoveno pravidlo, že významový střed obce, městského obvodu či městské části, části obce, katastrálního území, územně technické jednotky a základní sídelní jednotky se shodným názvem jsou ve stejném umístění a tvoří propojenou soustavu definičních bodů.
Údaj o tom, která ZSJ je reprezentativní pro stanovení významového středu ÚTJ, KÚ, části obce, MO/MČ, obce určuje zdroj a tím byla do roku 2013 databáze ÚIR-ZSJ, od roku 2013 agenda RSO.
Jedinou výjimku z pravidla představují ty části obce, které netvoří samostatnou základní sídelní jednotku, ale pouze její další díl. Takových případů v roce 2005 bylo 512 z celkového počtu 15 074 částí obce (3,4 %). V těchto případech byl definiční bod určen přímo odečtením z mapy.
Metodika významových středů základních sídelních jednotek
Do roku 2013
V roce 1970 byly významové body ZSJ vymezeny ve vojenské mapě 1:10 000 a odtud byly postupně převedeny jednak do databází (kde byly uváděny ve stovkách metrů), jednak do map ZSJ, a to buď Mapy ZSJ 1:50 000 nebo do map ZSJ urbanistických obvodů (ZSJ) vybraných měst 1:10 000.
Definiční body ZSJ byly součástí zdrojového registru ZSJ, vedeného v Terplanu v letech 1970-1996, odtud byly převzaty a dále udržovány v ÚIR-ZSJ od roku 1992.
V roce 2004 v souvislosti s převzetím agendy Územně identifikačního registru základních sídelních jednotek (dále UIR-ZSJ) do správy Českého statistického úřadu a jejím postupným začleňováním do RSO byla převzata i výchozí metodika středů základních sídelních jednotek (ZSJ), části obce, katastrálního území (KÚ), územně technické jednotky (ÚTJ), městského obvodu/městské části (MO/MČ) a obce:
významové středy byly stanoveny tak, že se jednalo o středy v centru zástavby příslušné ZSJ, určitelné v mapě: např. radnice nebo kostel na náměstí, roh zastavěných bloků na křižovatce ulic v centru sídla, centrálně umístěný nebo jinak významný objekt ve skupině rozptýlených objektů, křižovatka silnice nebo polní nebo lesní cesty s mostem nebo polní cestou v neobydlených ZSJ apod.
V rámci územní přípravy SLDB 2001 byly významové středy ZSJ převedeny do grafiky a odečteny s přesností na 1 metr. Přitom byly významové středy sídelních lokalit většinou nově určeny (upřesněny podle mapy 1:10 000); významové středy body urbanistických obvodů byly většinou po kontrole přebrány (pokud nedošlo k vytvoření nového urbanistického obvodu).
Revize významových středů bodů ZSJ z roku 2001 byla realizována v době, kdy řešitel neměl k dispozici definiční body budov.
Významové středy dalších územních prvků (KÚ, ÚTJ, části obce, MO/MČ, obce) jsou významovými středy „reprezentativní ZSJ“, tj. ZSJ se shodným nebo odvozeným kódem nebo názvem nebo jinak nejvýznamnější ZSJ v dané jednotce. Je tedy dodržována zásada, že významový střed obce, části obce, KÚ a ZSJ se shodným názvem jsou ve stejném umístění a tvoří propojenou soustavu.
Údaj o tom, která ZSJ je reprezentativní pro stanovení významového středu KÚ, ÚTJ, části obce, MO/MČ, obce se vede jako pomocná informace v podobě kódu dotyčné ZSJ.
Z tohoto pravidla tvoří jedinou výjimku ty části obce, které netvoří samostatnou ZSJ, ale pouze její další díl. Takových případů v roce 2005 bylo 512 z celkového počtu 15 074 částí obce (3,4 %). V těchto případech byl významový střed určen přímo odečtením z mapy.
Účelem této metodiky určování významových středů je vykrytí požadavku, aby v mapě zobrazený symbol („kolečko“), zobrazující obec, část obce či jiný územní prvek, byl v místě, kde se v mapě příslušný prvek reálně nachází a nikoliv v místě těžiště územního rozsahu jednotky nebo ještě volnějším způsobem - tj. uvnitř v jakémkoliv místě grafického obrazu územního celku.
Aktualizace středů probíhala kontinuálně a vývoj završila územní příprava SLDB 2011. V rámci územní přípravy proběhla kompletní revize významových středů soustavy územních prvků SO-ZSJ-ČO-ÚTJ-MO/MČ-KÚ-Obce-Okresu-Kraje-Regionu soudržnosti-NUTS 1-Státu.
Poněkud problematická je dosavadní přesnost na 1 metr, která neodpovídá přesnosti podkladů (mapa 1:10 000). V metodice územní přípravy SLDB 2011 bylo proto vymezeny dva možné základní přístupy:
a) pokračovat v dosavadním přístupu ze 70. let, tzn. že významový střed se vztahuje k reálnému místu (roh budovy, křižovatka, náměstí, významný objekt, které jsou určitelný v mapě, apod.) a podle tohoto principu prověřit všechny stávající významové středy a upřesnit je nad novými, přesnějšími podklady;
b) tento princip ponechat pouze pro ZSJ bez zástavby a pro ZSJ se zástavbou přijmout nový princip - princip reprezentativní budovy.
Princip reprezentativní budovy znamená, že v rámci každé ZSJ nebo části obce shodné pouze s dílem ZSJ se stanoví budova, jejíž souřadnice budou sloužit (po zaokrouhlení na celé metry) jako souřadnice ZSJ nebo části obce. Budova bude vybrána podle kombinace kritérií: významnost budovy (např. radnice, zámek v centru města, budova na rohu náměstí, na křižovatce významných ulic), centrální poloha v rámci zástavby v ZSJ, budova č.p. 1 v rámci malé venkovské sídelní lokality, pokud leží dostatečně v centru zástavby, atd.
Vztah definičních bodů ZSJ a budovy by byl kromě grafiky dokumentován tím, že v číselníku ZSJ by byl uveden jako atribut identifikátoru IDOB reprezentativní budovy a v databázi budov by u budovy, která slouží jako reprezentativní, byl uveden jako atribut kód příslušné ZSJ nebo části obce, pro které je reprezentativní budovou.
Uplatnění reprezentativní budovy by bylo výhodné, protože pro celou soustavu územních číselníků by byl používán princip reprezentativní podřízené jednotky. Konkrétně by to tedy znamenalo, že:
- pro souřadnice kraje jsou vybrány souřadnice reprezentativního okresu, což je okres krajského města s výjimkou Středočeského kraje, kde je to okres s populačně nejvýznamnějším okresním městem (Kladno);
- pro souřadnice okresu jsou to souřadnice okresního města a v okresech, kde neexistuje, jsou to souřadnice populačně nejsilnějšího sídla obce s rozšířenou působností (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav pro Prahu-východ, Černošice pro Prahu-západ, Přeštice pro Plzeň-jih, Nýřany pro Plzeň-sever a Kuřim pro Brno-venkov);
- pro souřadnice obce jsou to souřadnice reprezentativní části obce (vybrána podle kombinace kritérií: název, populační velikost, poloha, umístění obecního úřadu, apod.);
- pro souřadnice městské části/městského obvodu jsou to souřadnice reprezentativní části obce, vybrané obdobným způsobem jako v případě obce;
- pro souřadnice části obce jsou to souřadnice reprezentativní ZSJ, která je stanovena podle kombinace kritérií: název, populační velikost, poloha, výskyt nejnižších hodnot č.p., s výjimkou cca 500 částí obcí, které jsou tvořeny pouze dílem ZSJ, a jejichž souřadnice jsou tedy odvozovány z mapy jako souřadnice ZSJ;
- pro souřadnice katastrálního území a ÚTJ jsou to souřadnice ZSJ, od jejíhož kódu je odvozen kód k.ú. (nemusí to tedy nutně být stejná ZSJ, která je reprezentativní pro část obce nebo obec).
Závěr: pro statistické účely je přístup ad a) dostačující a revize v letech 2010-2012 byla realizována dosavadní metodikou.
Od roku 2013
Tvorba významových středů byla rozšířena na prvek územně technické jednotky.
Byla dopracována metodika tak, aby významový střed obce byl umístěn do významového středu dominantního katastrálního území. Výjimkou je pouze obec Strýčice, která nemá žádné katastrální území a významový střed obce je umístěn do příslušného významového středu územně technické jednotky.
Přínosem je odstranění částečné dvojkolejnosti v soustavě významových středů území, které se dosud vybíraly z katastrálních území a částečně z částí obce.
