Nejčastější dotazy k metodice zápisu TEA

1) Ve webové aplikaci je evidována konkrétní hodnota TEA, ovšem v dohledané dokumentaci ke stavebnímu objektu tento údaj zcela chybí. Jedná se například o stavební objekt, který má ve webové aplikaci vyplněn „přípoj na kanalizační síť“, ale v dokumentaci tato informace není a OSÚ ani nemá ověřenou informaci, že k napojení dotčeného stavebního objektu na kanalizační síť skutečně došlo.

Odpověď:
V tomto případě ponechá OSÚ ve webové aplikaci aktuálně evidovanou hodnotu v RÚIAN, tzn. neprovádí opravu evidovaného údaje na „Nedefinováno“.

2) Ve webové aplikaci je hodnota příslušného TEA podbarvena zeleně, tzn. údaj je vyplněn a není považován za nekonzistentní, ovšem v dohledané dokumentaci ke stavebnímu objektu je pro dané TEA zjištěn odlišný údaj. Jedná se například o stavební objekt, který má ve webové aplikaci vyplněnu „žumpu a jímku“, ale v dokumentaci je uvedeno, že je napojen na kanalizaci.

Odpověď:
Metodicko-organizační pokyn k došetřování TEA ověření správnosti zeleně podbarvených TEA nepožaduje, tudíž se jedná o dobrovolnou aktivitu OSÚ. Pokud však OSÚ tento rozpor ze své vlastní iniciativy zjistí, je žádoucí v zájmu zkvalitnění obsahu RÚIAN opravit aktuálně evidovanou hodnotu v RÚIAN údajem zjištěným v dokumentaci. Jelikož však webová aplikace editaci zeleně podbarvených položek neumožňuje, lze opravu chybné hodnoty TEA v souladu s dokumentací provést pouze v ISÚI.

3) Pokud objekt není zkolaudovaný od roku 1970 a majitel podal žádost o prodloužení o další rok, zůstane stavba kompletně nedošetřena? Nebo jak postupovat v takovém případě?

Odpověď:
V podstatě se jedná o „černou stavbu“, která by v RÚIAN neměla být vůbec zapsána. Z pohledu SLDB 2021 se za nezkolaudované stavby žádné TEA nezjišťují, jelikož nejsou považovány za budovy, které obsahují prostory určené k bydlení nebo ubytování. Jelikož však nelze vyloučit, že se do SLDB v roce 2021 podaří stavbu legalizovat, je žádoucí za ni došetřit všechny v dokumentaci dostupné chybějící či nekonzistentní TEA. Zároveň se do sloupce Poznámka ve webové aplikaci uvede text „nezkolaudovaný objekt“. Dále je doporučeno nastavit ke stavebnímu objektu v ISÚI nesprávnost.

4) Z domu zbyly jen obvodové zdi, je propadlá střecha i jednotlivá patra, statik zakázal vstup do objektu, dokumentace je neúplná. Co má být za daný stavební objekt vyplněno?  

Odpověď:
Pokud nejsou naplněny příslušné procesní úkony stavebního úřadu vázané na tento objekt, které jsou potřebné k zápisu ukončení existence stavebního objektu do RÚIAN, pak se ve webové aplikaci vybere u chybějících či nekonzistentních atributů TEA položka "Nedefinováno", případně „Nezjištěno“. Dále se ve sloupci Poznámka uvede text "budova v havarijním stavu, neúplná dokumentace". Zároveň je doporučeno nastavit ke stavebnímu objektu v ISÚI nesprávnost. Pokud by byl zahájen proces odstranění budovy na žádost majitele či na základě nařízení stavebního úřadu, je vhodné tuto skutečnost do sloupce Poznámka rovněž doplnit.

5) Datum dokončení stavby

Dotaz č. 1:
V dohledané dokumentaci ke stavebnímu objektu bylo zjištěno, že budova byla rekonstruována s uvedením konkrétního data přestavby. Jaké datum se má doplnit do webové aplikace/ISÚI – datum dokončení nebo přestavby?

Odpověď:
Do pole „Datum dokončení“ se zapisuje datum dokončení v souladu s metodikou popsanou v kapitole 4 metodicko-organizačního pokynu. Pozdější datum přestavby by se do tohoto pole uvedlo jedině v případě rekolaudace stavby spojené se změnou jejího užívání. Došlo-li k rekonstrukci, při níž byla část nosných nebo obvodových zdí nahrazena novými, nebo došlo-li k přístavbě/nástavbě domu, která je větší než dům původní, a přitom byly modernizovány i byty, pak se tato informace uvede do pole „Poznámka“ spolu s datem této rekonstrukce. V případě, že dochází jen k menším přístavbám, např. garážního přístřešku, tak se ponechává datum původní kolaudace.

Dotaz č. 2:
V žádosti o povolení je majitelem uvedeno, že objekt je asi z roku 1890, ale dokumentace z té doby neexistuje. Datum se zde nevyplní nebo se uvede poznámka "stavba před rokem 1920"?

Odpověď:
V tomto případě se datum dokončení nebude vyplňovat (z dokumentace není známo ani pravděpodobné datum dokončení) a do sloupce „Poznámka“ se uvede „před rokem 1920“.

Dotaz č. 3:
Stavební objekt má zkolaudováno pouze 1. nadzemní podlaží v určitém roku. Následně bylo přistavěno 2. nadzemní podlaží, které ještě není zkolaudováno. Datum dokončení stavby zůstává z původní kolaudace a nová přístavba se neřeší? Nebo se uvede tato skutečnost alespoň do poznámky?

Odpověď:
Řeší se pouze faktický právní stav, tj. kolaudace 1. nadzemního podlaží. Do poznámky ve webové aplikaci lze uvést skutečnost, že objekt má i 2. nezkolaudované nadzemní podlaží.

6) Připojení na kanalizační síť

Dotaz č. 1:
Pokud SÚ vydal povolení k připojení stavby na veřejnou kanalizační síť, lze zapsat dle metodicko-organizačního pokynu i bez obdržení potřebné dokumentace položku "přípoj na kanalizační síť“ v případě, že má SÚ ověřenou informaci, že k napojení skutečně došlo. Když SÚ pracuje pouze s dokumentací, která v archivu existuje, nic místně neověřuje, nepočítá, apod., co se rozumí tou ověřenou informací? Další dohledávání informací mimo archiv? Nebo lze záznam provést na základě toho, že oblast a místní poměry známe? A opravdu pouze na základě toho se může následně zapsat skutečnost i bez dokumentace do veřejné databáze? Nebo je spíš na místě zapsat jako nezjištěno/nedefinováno?

Odpověď:
Jako ověřená informace je brána znalost místních poměrů. Tato možnost byla doplněna právě v reakci na častou připomínku stavebních úřadů, které již nedostávají dokumentaci o provedení připojení stavebního objektu na kanalizaci, kterou povoluje odbor životního prostředí. Cílem je raději evidovat faktický stav, než mít položku nezjištěnou. Pokud má nicméně daný SÚ možnost ověřit na místně příslušném odboru životního prostředí provedení připojení dotčeného stavebního objektu na kanalizaci, lze to doporučit, nicméně jedná se čistě o dobrovolnou iniciativu OSÚ, která není metodicko-organizačním pokynem vyžadována.

7) Počet podlaží

Dotaz č. 1:
Z části podsklepené, ale neobydlené přízemí se započítává do celkového počtu podlaží? Dle SLDB ne, ale dle stavebního zákona? Ta stejná otázka vyvstává i v případě půdy. Pokud je obydlená, pak se v rámci SLDB započítává, v rámci stavebního zákona pak ano či ne?

Odpověď:
Podlažnost objektu je posuzována z dostupné dokumentace, jedná se o součet všech podlaží v budově, tzn. včetně přízemního a podzemního podlaží, případně i s podkrovím, které by mohlo být samostatným nadzemním podlažím. Obydlenost/neobydlenost podlaží přitom nehraje roli.

8) Připojení na vodovod

Dotaz č. 1:
Platí stejné podmínky vyplnění ve webové aplikaci jako u připojení na kanalizaci? Pokud bylo vydáno povolení a máme ověřenou informaci, že skutečně k napojení na vodovod došlo, pak můžeme hodnotu TEA „s vodovodem“ zapsat i  bez potřebné další dokumentace?

Odpověď:
Ano, u připojení stavebního objektu na vodovod platí stejné podmínky jako u připojení na kanalizaci, tzn. připojení na vodovod lze vyplnit i na základě znalosti místních poměrů bez dostupné dokumentace.

9) Připojení na plyn

Dotaz č. 1:
Co zapsat k TEA připojení na rozvod plynu, když je v dokumentaci ke stavebnímu objektu zapsáno "neřeší se"?

Odpověď:
V případě napojení na plyn je situace trochu odlišná od připojení na kanalizaci/vodovod, neboť technickoekonomický atribut „připojení na rozvod plynu“ neznamená, že plyn se v budově skutečně spotřebovává, ale pouze zřízení tzv. „přípojného místa“ (kapličky). Pokud je tedy v dokumentaci uvedeno „neřeší se“ uveďte „bez plynu“, pokud informace o plynu zcela chybí, uveďte „nedefinováno“.

Dotaz č. 2:
K patě domu je zaveden plyn, ale podle místních není využíván - je dům s plynem nebo bez plynu?

Odpověď:
Stejně jako u dotazu č. 1 platí, že pro TEA „připojení na rozvod plynu“ není rozhodující, zda se plyn v budově spotřebovává či nikoli, ale zda je zde zřízeno přípojné místo na patě budovy (tzv. kaplička). V uvedeném případě ano, a proto se zapisuje připojení na rozvod plynu položkou "Plyn z veřejné sítě".