Gender: Práce a mzdy - metodika

Pracovní síla (Labour Force) zahrnuje všechny osoby 15 leté a starší, které jsou zaměstnané nebo nezaměstnané.

Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.
Podle mezinárodní metodiky jsou mezi zaměstnané zahrnovány:
- osoby pracující ve vlastní či rodinné firmě,
- profesionální i neprofesionální příslušníci armády, osoby ve výkonu civilní služby,
- osoby na mateřské dovolené, které před nástupem pracovaly.
Podle mezinárodní metodiky nejsou mezi zaměstnané zahrnovány:
- osoby na mateřské dovolené, které před nástupem nepracovaly, a osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené - jsou klasifikovány jako nezaměstnané nebo osoby ekonomicky neaktivní podle toho, zda splňují či nesplňují podmínky ILO.
Podle výše uvedené definice jsou např. učni, studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, kteří však v referenčním období odpracovali alespoň 1 hodinu za plat či odměnu nebo měli formální vztah k zaměstnání, považováni za zaměstnané.

Podle okruhu zahrnutých osob se rozlišují zaměstnaní v národním hospodářství celkem a zaměstnaní v civilním sektoru (tj. bez příslušníků armády).

Zaměstnanci (placení zaměstnaní) jsou všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popřípadě další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy).

Pracující důchodci jsou osoby, jejichž obvyklé postavení odpovídá situaci osob pobírajících důchod a přitom v referenčním období splňovaly kriterium pro zařazení mezi zaměstnané.

Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15 leté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři základní podmínky:
- byly bez práce, to znamená, že v referenčním týdnu neodpracovaly ani jednu hodinu za plat či odměnu ani neměly práci, ve které by byly dočasně nepřítomny,
- hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání práce prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo aktivní hledání zaměstnání jakýmkoliv jiným způsobem,
- byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů. Kromě těchto osob jsou podle definice Eurostatu klasifikovány jako nezaměstnané i osoby, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu (nejpozději do tří měsíců).

Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní (podle dalších konkrétních charakteristik).

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. Jedná se o podíl nezaměstnaných na pracovní síle.

Za dlouhodobě nezaměstnané jsou považovány osoby, které byly v referenčním týdnu nezaměstnané déle než jeden rok.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných na součtu osob zaměstnaných a dlouhodobě nezaměstnaných.

Míra zaměstnanosti je vyjádřena podílem zaměstnaných na počtu všech osob 15+.

Míra ekonomické aktivity je konstruována podle metodiky ILO a Eurostatu, tj. jako podíl celkové pracovní síly na počtu osob ve věku 15 a více let.

Rozlišení oblastí na město a venkov bylo provedeno na základě počtu trvale obydlených bytů v obci. Obce s počtem trvale obydlených bytů vyšším než 800 jsou považovány za město.

Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.

Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní + neumístění uchazeči o zaměstnání).

OKEČ - Údaje o odvětví činnosti jsou členěny podle kategorií Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) platné k 1. 1. 2003. Klasifikace je kompatibilní s mezinárodní klasifikací NACE rev.1.1.

KZAM - Zaměstnání je klasifikováno podle 2. vydání Klasifikace zaměstnání vydaného ČSÚ v roce 1996. Klasifikace je kompatibilní s mezinárodní klasifikací ISCO-88.

Postavení v zaměstnání – je klasifikováno podle klasifikace ICSE-CZ, která je plně kompatibilní s mezinárodní klasifikací ICSE-93.

Neformální vzdělávání – je to forma vzdělávání, kdy se respondent účastní kurzů, ve kterých získává nové znalosti a dovednosti. Nutnou podmínkou pro zařazení do těchto kurzů je vždy účast odborného lektora či učitele.

GPG – Gender Pay Gap – relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen (vztažený k mediánu mzdy mužů). Vyjadřuje se v %. Vyšší GPG v některé z kategorií nemusí nutně znamenat existenci diskriminace. Z větší části lze rozdíl vysvětlit působením dalších faktorů s odlišnou strukturou u mužů a u žen (kromě vzdělání se jedná například o odvětví, zaměstnání, počet odpracovaných hodin, ad.).

Mediánová hrubá měsíční mzda – představuje prostřední hodnotu vzestupně seřazené řady mezd, nedochází zde (na rozdíl od průměru) ke zkreslení extrémně vysokými či nízkými hodnotami. Mediánová hrubá měsíční mzda zaměstnance se vypočte jako podíl, v němž je čitatel kumulace měsíční hrubé mzdy (včetně prémií a 13. a 14. platů) od počátku roku do konce sledovaného období a jmenovatel počet měsíců od počátku roku do konce sledovaného období. Aby zjišťovaná mediánová hrubá měsíční mzda nebyla ovlivněna zaměstnanci, kteří pracovali na kratší úvazky, zahrnují se do výpočtu jen zaměstnanci s týdenním úvazkem 30 hodin.
Číselné údaje v absolutním vyjádření jsou uváděny v tisících. Rozdíly mezi údajem za celek a součtem dílčích údajů v přílohových tabulkách vyplývají ze skutečnosti, že úhrn není součtem zaokrouhlených dílčích údajů, ale zaokrouhleným celkovým údajem. Absolutní i relativní údaje ve všech textových a přílohových tabulkách a v textu jsou vypočítány z nezaokrouhlených čísel.

Údaje "nezjištěno" v jednotlivých tabulkách zahrnují odmítnuté odpovědi, odpověď "nevím" resp. jiný případ nezjištěné odpovědi respondenta. Pokud otázka umožňuje více možností odpovědi, jsou údaje tříděny zásadně podle hlavní varianty odpovědi.
Při práci s tabulkami je třeba mít stále na zřeteli, že údaje jsou zjišťovány výběrovými metodami a proto jejich přesnost klesá se snižující se velikostí vzorku.
Poznámka: V publikacích VŠPS (Trh práce, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šeření pracovních sil – čtvrtletní údaje, roční průměry) jsou zde uváděné údaje podrobněji strukturované z hlediska věku, vzdělání, regionů apod. Tyto publikace naleznete na stránkách ČSÚ.