Gender: Historie - Historie genderové problematiky v rámci ČSÚ

Zejména po vstupu ČR do Evropské unie vznikly zvýšené nároky na dostupnost potřebných statistických dat o postavení žen a mužů v různých sociálních a ekonomických oblastech české společnosti a nastala potřeba řešit úsek genderové statistiky v rámci ČSÚ koncepčně. V roce 2003 byla proto genderová problematika začleněna do nově vzniklého Samostatného oddělení specifických statistik obyvatelstva. Úsek genderové statistiky v Českém statistickém úřadu se zaměřuje především na tyto činnosti:

- ve spolupráci s příslušnými úseky v ČSÚ shromažďovat a kompletovat statistické údaje (především podle pohlaví a věku), které budou odrážet otázky vztahující se k mužům a ženám ve společnosti
- tyto údaje sestavovat, analyzovat a prezentovat
- vést časové řady a studie v této oblasti
- navrhovat změny stávajícího systému statistického sledování a doplnění analýz podle pohlaví
- vydávat genderové ročenky („Zaostřeno na ženy a muže“)
- shromažďovat a poskytovat podklady pro účely mezinárodních statistik v oblasti genderu, zejména pro mezinárodní webové stránky UN ECE (EHK OSN)
- spolupracovat s dalšími vládními i nevládními institucemi (především pak s MPSV ČR, ale i s dalšími příslušnými resorty) v otázkách sledování genderové problematiky
- sledovat vývoj a navrhovat i zavádět potřebné statistické metody pro nové pojetí problematiky postavení mužů a žen
- vyvíjet osvětovou činnost v rámci státní statistické služby, informovat o genderových aspektech a přístupech v jednotlivých úsecích statistiky
- monitorovat odborný i denní tisk z hlediska genderové statistiky
- spolupracovat s Eurostatem na sjednocování metodik indikátorů, sběru a prezentace dat


V srpnu 2001 místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR spolu s předsedkyní ČSÚ společným dopisem oslovili resorty, aby ČSÚ zaslaly představy o potřebě dat pro genderový mainstreaming. To mělo přispět k upřesnění obsahového zaměření genderové statistiky. Náměty byly z tohoto hlediska vyhodnoceny a posloužily jako konkrétní východisko při vytváření genderové statistiky.
ČSÚ kladně reagoval na výzvu Statistické divize UN ECE a spolupracuje na zabezpečování dat mezinárodní webové stránky UN ECE s genderovou statistikou.

Koncem září 2001 zasedala v Budapešti pracovní skupina EHK k přípravě a realizaci projektu Generations and Gender. ČSÚ tam také vyslal své zástupce. Zamýšlený projekt navazuje na předchozí mezinárodní program FFS (Family and Fertility Surveys). Jde o poměrně rozsáhlý projekt, který by by měl přinést velmi cenná zjištění o problematice genderu, především v kontextu generačních změn a vývojových trendů i v kontextu mezinárodní komparace, a mohl by se tak stát významným zdrojem genderových údajů. Po Budapešti jednala neformální pracovní skupina (Informal Working Group) ještě koncem února 2003 v Praze a koncem května 2004 v Spetses (Řecko). Aktualizoval se počet zemí podílejících se na programu GGP a stanovily se jeho cíle do budoucna (www.unece.org). Na poradě ČSÚ 16.12. 2003 (viz zápis z vedení porady úřadu č. 34/2003) schválil předseda úřadu návrh na zapojení ČSÚ do projektu GGP ve společném týmu s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze (Přf UK) a s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV). Jednáními se zástupci Přf UK a VÚPSV a vedením dalšího postupu, zejména grantovým zajištěním, byl pověřen místopředseda ČSÚ. Stěžejní součástí uvedeného programu je realizace výběrového šetření GGS (v překladu do češtiny jako Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy). V prosinci 2004 byla s agenturou SC&C – Survey, Consulting & Care (na základě výběrového řízení) podepsána smlouva provedení a ještě tentýž měsíc se realizovalo pilotní šetření na vzorku 394 osob. Na tvorbě náhodného kvótního stratifikovaného výběru se podílí pracovníci ČSÚ. K úspěšné realizaci celého projektu je nezbytná součinnost všech členů jeho konsorcia – ČSÚ, VÚPSV, MPSV ČR a Přf UK – v šíření osvětové kampaně upozorňující na význam projektu, především na jeho klíčovou roli v genderových analýzách sociálních a demografických faktorů v České republice.

V souladu s usnesením vlády č. 1033 ze dne 10. října 2001 byla zřízena Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Jejím členem byla jmenována i předsedkyně ČSÚ. V současné době zastupuje ČSÚ v této radě místopředseda ČSÚ.

Od září 2002 do června 2003 se ČSÚ aktivně zapojil do twinningového projektu MPSV ČR mezi Českou republikou a Švédskem s názvem „Zlepšení státního institucionálního mechanismu pro aplikaci, vynucení a monitorování rovného zacházení s muži a ženami“. Zástupkyně ČSÚ byla členem řídícího výboru tohoto projektu. Součástí projektu bylo i posouzení stávající situace na úseku genderové statistiky v České republice, které provedla švédská expertka M. Hedman.

V lednu 2003 bylo založeno Oddělení specifických statistik obyvatelstva (od června jako samostatné oddělení), kterému přísluší i oblast genderové statistiky.

V lednu 2003 se poprvé sešla pracovní skupina k genderové statistice. Tato skupina byla sestavena na základě jednání zahraničních představitelů twinningového projektu s vedením Českého statistického úřadu. Pracovní skupina byla vytvořena ze zástupců ČSÚ a jednotlivých resortů odpovědných za genderovou statistiku v rámci resortu nebo ČSÚ.

V červnu 2003 vydal ČSÚ ve spolupráci s MPSV ČR, za přispění pracovní skupiny ke genderové statistice i zahraničních poradců v rámci twinningového projektu brožurku pro veřejnost s názvem Ženy a muži v datech (vyšla v české i anglické verzi). U příležitosti vydání této brožury byla uspořádána tisková konference k problematice genderové statistiky.

Každoročně jsou od roku 2000 zařazovány do edičního plánu ČSÚ analytické publikace s problematikou genderu.
Pokud jde o koncepční otázky, zaměřilo se Samostatné oddělení specifických statistik obyvatelstva, respektive jeho úsek genderové statistiky, především na zmapování dostupných dat (a jejich neustálou aktualizaci), jejich začlenění do systému a posouzení potřeby dalších dat a navržení způsobu jejich získávání.

V září 2005 byl v ČSÚ schválen koncepční materiál Samostatného oddělení specifických statistik obyvatelstva k genderové statistice.


PUBLIKACE S GENDEROVOU TÉMATIKOU V ČSÚ:

Prvním krokem v podchycení statistiky různých oblastí genderové problematiky v ČSÚ bylo v roce 2000 vydání publikace „Ženy a muži v číslech“, odborné publikace věnované genderové statistice v ČR. Především šlo o to zkompletovat data, která ČSÚ a další resorty sledují podle pohlaví. Tato genderová ročenka položila základy k dalšímu periodickému sledování a časovým řadám prezentovaných údajů. Gestorem byl na základě usnesení vlády č. 565 ze 7. června 2000, kterým byly Priority aktualizovány, pověřen ČSÚ ve spolupráci s MPSV ČR a tato publikace vytvořila předpoklady pro pravidelné každoroční vydávání, tak, jak to ČSÚ ukládá vládní usnesení. Další ročník publikace vyšel v roce 2001 pod názvem Zaostřeno na ženy a od roku 2002 se jmenuje Zaostřeno na ženy a muže.

V roce 2005 přešlo vydávání publikace Zaostřeno na ženy a muže na Samostatné oddělení specifických statistik obyvatelstva. Již v roce následujícím vyšla tato publikace nejen v podobě datové, ale počátkem roku 2007 byla publikována i textová, analytická část (Život žen a mužů). Zprvu byly analyzovány všechny sledované oblasti v ročence, počátkem roku 2008 byla analytická část zaměřena na problematiku stárnutí obyvatelstva. Lze zde najít nejrůznější demografické a ekonomické charakteristiky, např. časové řady za indexy stáří, vzdělání obyvatel ve věku 25-34 let, tj. nastupující generace na trh práce, a ve věku 65 a více let - generace odcházející z trhu práce, podíl žen mezi zaměstnanými ve věku 50 a více let podle odvětví ekonomických činností, ad. Kromě stárnutí obyvatelstva byli analýze podrobeni snoubenci, rodiče a nesezdaná soužití a v neposlední řadě je zde rozbor kandidujících a zvolených v různých typech voleb z hlediska genderových rozdílů. Datová část byla obohacena o nové tématické tabulky, především v oblastech Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti, Zdraví, Soudnictví, kriminalita, Veřejný život a rozhodování a Věda, technologie, informační společnost.

V rámci Samostatného oddělení specifických statistik obyvatelstva vyšlo od jeho založení již několik tématických genderových analýz. Dvě z nich využily výsledků zatím posledního sčítání lidu, domů a bytů (SLDB 2001): Vzdělání a zaměstnanost žen v ČR podle výsledků SLDB 2001 (analýza z hlediska genderu) a Život žen a mužů z pohledu SLDB 2001 (analýza z pohledu rovných příležitostí mužů a žen). V první polovině roku 2006 vyšla genderová analýza za oblast vědy a výzkumu a za uživatele informačních technologií, především počítače a internetu. V roce 2007 vyjde genderová analýza sňatkového chování české populace a analýza genderových aspektů stárnutí populace.

V roce 2003 vydalo Samostatné oddělení specifických statistik obyvatelstva poprvé genderovou brožuru, Ženy a muži v datech, určenou pro širokou veřejnost a hlavně pro studenty středních a vysokých škol, s tím, že tato publikace bude vycházet v české a anglické verzi každé dva roky. Podruhé vyšla na podzim 2005 – aktualizovaná a doplněná o nové informace, zejména za oblasti „zdraví“, „práce a mezd“, „veřejného života a rozhodování“ a za „vědu, techniku a informační společnost“. Potřetí vyšla v roce 2008, obohacená o seznam základních pojmů spojených s genderovou problematikou a o některé nové datové výstupy, zejména za oblast Zdraví či ICT.

Tisková konference konaná v ČSÚ k brožuře Ženy a muži v datech 2005 měla za cíl vysvětlit v médiích často užívané omyly v souvislosti s interpretací některých ukazatelů, s nimiž genderová statistika pracuje. Především šlo o oblast práce a mezd, kde byl vysvětlen rozdíl mezi charakteristikami střední hodnoty, a to průměrem (jehož hodnotu ovlivňují extrémní hodnoty, ať už vysoké či nízké) a mediánem (jehož použití je vzhledem k popisu reality vhodnější, protože se jedná o reálnou střední hodnotu, nezkreslenou extrémy). Dále zde byla věnována pozornost ukazateli GPG (Gender Pay Gap), jenž se počítá jako rozdíl mediánové hrubé mzdy mužů, brané jako 100 % a poměru hrubého mediánového platu žen k hrubému mediánovému platu mužů. Tento ukazatel v sobě informaci o diskriminaci žen na trhu práce obsahuje, ale nevysvětluje, a nelze ho za tímto účelem používat.

V rámci genderové problematiky byly v ČSÚ zpracovány výsledky šetření rodin – Šetření rodiny a reprodukce 1997 (mezinárodní srovnání), Šetření rodiny a reprodukce 1997 (párová analýza) a Dělba práce v rodině (jako dodatečný výstup z šetření rodin). I když jde již o poměrně starší data, tím, že jsou zde analyzovány hodnotové postoje partnerských párů, se jedná zároveň o data z genderového pohledu unikátní, která nelze prozatím získat z jiných zdrojů.

V roce 2009 vyšla brožura Senioři v ČR v datech, jež sice není primárně zaměřena na genderové statistiky, přesto však obsahuje řadu zajímavých genderově citlivých dat mj. za oblast zdravotních a sociálních služeb pro seniory, jež se takto pohromadě jinde nevyskytují.