Gender: Historie - Historie genderové problematiky v ČR

Počátky:

Česká republika se přihlásila k závěrům čtvrté světové konference o ženách, konané v Pekingu v roce 1995. Vzala tím na sebe i závazky zabývat se a řešit otázky rovného postavení mužů a žen. V Pekingu byla přijata „Akční platforma“. Je to program, zaměřený na posílení práv žen, který má zlepšit možnosti žen využívat svá lidská práva. Hlavním záměrem „Akční platformy“ je vytipovat a pojmenovat základní soubor problémových okruhů a k nim příslušných prioritních opatření. Dokument definuje celkem 12 kritických oblastí diskriminace žen a ke každé kritické oblasti zájmu jsou diagnostikovány dané problémy i navrženy strategické cíle spolu se strategickými opatřeními.
Jako opatření k tomu je v dokumentu uváděn požadavek na národní, regionální a mezinárodní statistické služby a příslušné vládní úřady ve spolupráci s výzkumnými a dokumentačními organizacemi:

- zajistit, aby byly shromažďovány, sestavovány a analyzovány a prezentovány statistické údaje o jednotlivcích podle pohlaví a věku, které budou odrážet problémy, spory a otázky vztahující se k mužům a ženám ve společnosti
- tyto údaje pravidelně shromaždovat, sestavovat a analyzovat a prezentovat, aby mohly být využity v politice a při plánování
- zahrnout centra pro studia žen a výzkumné organizace do rozvoje a testování příslušných indikátorů a výzkumných metod
- stanovit nebo jmenovat zaměstnance pro posílení programů statistiky podle pohlaví a zajistit koordinaci v této oblasti
- vyvinout potřebné metody pro nově pojatá sledování problematiky žen
- vést časové studie v této oblasti
- posílit v tomto smyslu statistické systémy a začlenit analýzy podle pohlaví.

Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v červnu 2000 vydalo doporučení Zpráva ad hoc pracovního výboru 23. zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN (tzv. Peking+5) k závěrům Pekingské konference. Tato doporučení vycházejí z výsledků, dosažených v důsledku aplikace Pekingské akční platformy za období let 1995 - 2000 a reagují současně na aktuální celosvětové vývojové trendy, které ovlivní postavení žen v budoucnu.

Kooperace ČSÚ s MPSV, respektive s Úřadem vlády ČR:

Česká republika se ke všem doposud přijatým dokumentům, týkajících se postavení mužů a žen a odstranění jejich diskriminace, připojila a vzala tedy tím na sebe i patřičné závazky. A to se týká i statistického sledování této problematiky.

Od roku 1998 se zabývala problematikou rovnosti mužů a žen Rada vlády pro lidská práva, konkrétně její Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, jakožto poradní orgán vlády. V tomto výboru měl ČSÚ dva své zástupce, v současné době zde zastoupení nemá.

Ve stejném roce vzniklo na Ministerstvu práce a sociálních věcí oddělení pro rovnost mužů a žen, které má v oblasti politiky genderu koncepční a koordinační roli. Od té doby došlo k několika přesunům tohoto oddělení mezi MPSV a Úřadem vlády.

Od 1.1.2002 pracuje na každém ministerstvu minimálně jeden pracovník, do jehož pracovní náplně patří problematika rovnosti mužů a žen v oblasti věcné působnosti resortu. S nimi úzce spolupracuje i ČSÚ, resp. Samostatné oddělení specifických statistik obyvatelstva.

Dalším významným krokem bylo v roce 2001 zřízení poradního orgánu vlády Rady vlády pro rovné příležitosti mužů a žen, ve které má svého zástupce i Český statistický úřad.

Od července 2002 pracuje Stálá komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti.

Od podzimu 2003 do června 2004 měl ČSÚ svého zástupce v pracovní skupině Ministerstva financí k přípravě informativní metodiky genderového budgetingu, která vznikla na základě usnesení vlády z iniciativy Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

Poslední vývoj:

V roce 2014 pokračovala v rámci Oddělení realizace projektu s názvem „Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR“ (reg. č.: CZ.1.04/5.1.00/81.00004, dále též jako „projekt Optimalizace“), díky čemuž v Oddělení pracovalo celkem šest osob. Od 1. listopadu 2014 se počet osob v Oddělení ještě zvýšil, a to díky zahájení realizace projektu financovaného z programu CZ13 Norských fondů s názvem „Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žena mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života“. Během roku bylo také umožněno několika stážistkám vykonat v Oddělení praxi při studiu. Nadále však přetrvává situace, kdy dostatečné personální zabezpečení chodu Oddělení není dlouhodobě zajištěno, protože do velké míry závisí na realizaci projektů.

Po přesunu Oddělení z MPSV na ÚV ČR došlo v říjnu 2014 ke zřízení podskupiny pro lidská práva Resortní koordinační skupiny ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu (dále jako „Podskupina RKS MLP“). Podskupina RKS MLP se věnuje dokumentům EU v oblasti lidských práv, rovnosti žen a mužů, zákazu diskriminace, romské integrace a práv osob se zdravotním postižením. Také tato pracovní podskupina se v roce 2014 zabývala Návrhem směrnice o genderové vyváženosti, a dále návrhem Rady s názvem „Genderová rovnost v EU: další postup po roce 2015. Revize 20 let implementace Pekingské akční platformy“ a návrhem závěrů o spravedlivých možnostech příjmu pro ženy a muže: snižování genderových rozdílů v penzích.

Usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931 byl schválen první střednědobý rámcový vládní dokument pro uplatňování politiky rovnosti žen a mužů v České republice, který definuje základní priority a cíle až do roku 2020, a který je jedním z hlavních výstupů projektu Optimalizace. Tímto dokumentem je „Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020“ (dále jako „Strategie“).

Dne 24. července 2014 byl do vnějšího připomínkového řízení zaslán návrh tzv. zipového zákona. Tento návrh si klade za cíl zvýšit vyrovnané zastoupení žen a mužů ve volených politických orgánech, konkrétně v PSP ČR a krajských zastupitelstvech. K projednávání návrhu v roce 2014 nedošlo, bylo zařazeno do Plánu legislativních prací vlády na rok 2015.