Předsednický kvíz

 


Tento kvíz je pro každého, kdo má odvahu ho zkusit. Část otázek se týká českého předsednictví, ale připojili jsme také zajímavé otázky z oblasti statistiky, které Vás mohou i překvapit. Tak schválně, jdete do toho?

0%

Pro správnou funkci této stránky potřebujete mít v prohlížeči zapnutý javascript.

 
Správně! Špatně!

 

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Česká republika se stala členem Evropské unie 1. května 2004 společně s dalšími devíti státy. Jednalo se o doposud největší rozšíření EU.

Více informací o vstupu ČR do EU naleznete zde: https://euroskop.cz/evropska-unie/cr-a-eu/vstup-cr-do-eu/vstup-cr-do-eu/

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Předsednictví se opakuje přibližně každých 13,5 roku. Členské země se střídají ve výkonu předsednictví vždy po šesti měsících, kdy řídí zasedání na všech úrovních Rady. Od roku 2009 členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako tria. Česká republika je v triu společně s Francií a Švédskem.

Více informací o mechanismech fungování rotujícího předsednictví najdete zde: https://www.consilium.europa.eu/cs/council-eu/presidency-council-eu/

Více informací o právě probíhajícím českém předsednictví najdete zde: https://www.eu2022.cz/

Vysvětlení ke správné odpovědi:

ČSÚ během českého předsednictví řídí zasedání Pracovní skupiny pro statistiku. Tato skupina je pracovním orgánem Rady EU, který projednává legislativní návrhy týkající se statistiky. Pracovní skupina úzce spolupracuje s Evropskou komisí a projednává s Evropským parlamentem návrhy nových právních předpisů.

Více informací o českém předsednictví v PS pro statistiku zde: BUDE DOPLNĚNO

Pro zajímavost:

Eurostat je statistický úřad EU, který spadá pod Evropskou komisi. Tento úřad je odpovědný za koordinaci statistických aktivit na úrovni Evropské unie, spolupracuje s národními statistickými úřady a poskytuje vysoce kvalitní statistická data o EU.

V rámci OSN funguje od roku 1947 Statistická komise, která je nejvyšším orgánem globálního statistického systému.

Klub evropských statistiků podle našich informací ještě nebyl založen, ale co není, může být 🙂

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Menší podíl obyvatel EU27 než Česko mělo z vybraných zemí jen Švédsko. Zatímco Česká republika měla v roce 2021 2,4% podíl, Švédsko se na celkové populaci EU podílelo 2,3 %, Řecko 2,4 %, Belgie 2,6 % a Rumunsko 4,3 %.

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/143522108/370002210204.pdf/ce996c07-a97c-4dfe-b88a-c58a5499931c?version=1.1

Pro zajímavost:

Poslední sčítání lidu se v ČR konalo v roce 2021. Podle výsledků tohoto sčítání žilo v ČR 10 524 167, což bylo oproti poslednímu sčítání v roce 2011 o 87 600 obyvatel více. Průměrný věk obyvatel dosáhl 42,7 let. Obyvatelé s cizím státním občanstvím se podíleli na celkové populaci Česka 4,7 %. Počet vysokoškolsky vzdělaných přesáhl 1,5 milionu. Příslušnost k církvi či náboženské společnosti deklarovalo necelých 1,4 milionů obyvatel, naopak odpověď bez náboženské víry zvolilo více než 5 mil. obyvatel.

Více zajímavostí z posledního sčítání najdete zde: https://www.czso.cz/csu/scitani2021/vysledky-prvni

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Česká republika se řadí spíše k větším znečišťovatelům v rámci EU. Více emisí skleníkových plynů než ČR vyprodukovalo jen šest členských zemí: Německo, Itálie, Francie, Polsko, Španělsko, Nizozemí.

V širším mezinárodním srovnání 147 zemí světa obsadila v roce 2019 ČR nelichotivou 39. příčku.

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/143522108/370002210103.pdf/f366c5a2-e1a6-442b-893a-d6f003ac5dc2?version=1.1

Pro zajímavost:

Hodnocení úrovně znečišťování ovzduší provádí v ČR Český hydrometeorologický ústav pro znečišťující látky antropogenního původu a skleníkové plyny. Základním podkladem je tzv. emisní inventura, která je založena na kombinovaném přístupu zahrnujícím přímý sběr údajů vykazovaných provozovateli zdrojů znečištění a údajů získaných modelovými výpočty z dat ohlášených provozovateli zdrojů nebo zjišťovaných v rámci statistických šetření prováděných především ČSÚ.

Více informací k tomuto tématu najdete ve starším článku v oblíbeném statistickém časopise, vydávaném ČSÚ, Statistika&My: https://www.statistikaamy.cz/2018/12/04/emise-do-ovzdusi/

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/143522108/370002210335.pdf/c5cddba0-7c91-4e02-aeff-2ae95aa357f1?version=1.1

Pro zajímavost:

Podle informací z publikace Česko v číslech, která je vydávána každý rok, v roce 2020 obecná míra nezaměstnanosti v Česku činila 2,6 % a byla nejnižší ze všech zemí EU. Pro srovnání průměr EU v té době dosahoval 7 %. Z dlouhodobé perspektivy byl ve statistice zaměstnanosti a nezaměstnanosti výjimečný rok 2019, kdy došlo k bezprecedentnímu poklesu nezaměstnanosti na straně jedné a zrcadlově k nárůstu počtu volných pracovních míst na straně druhé.

Více informací včetně přehledných infografik k tématu najdete zde: https://www.statistikaamy.cz/cesko-v-cislech/zamestnanost-nezamestnanost

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Česká republika v tomto roce vyvezla přes 25 % celkového objemu vývozu EU27. Pro srovnání: Česká republika – 14,4 mil. m3; Polsko – 4,6 mil. m3; Německo – 8,8 mil. m3; Švédsko – 0,9 mil. m3. Celkový objem vývozu EU27 podle odhadu Eurostatu činil 56,4 mil. m3.

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/143522108/370002210414.pdf/e7a39222-cb4a-4cae-b4f5-7c9c4df70c5a?version=1.1

Pro zajímavost:

Jedním z faktorů pro tak vysoký objem vývozu je i v posledních letech dramaticky se zvyšující těžba dřeva. V roce 2019 se vytěžilo 32,6 mil. m3 dřeva bez kůry, což v té době bylo rekordní množství. Téměř veškerou těžbu dřeva tvořila tzv. nahodilá těžba, při níž se zpracovávají zejména stromy a polomy, zasažené kůrovcem, který v posledních letech decimoval české lesy.

Více k tomuto tématu tisková zpráva z května 2020 zde: https://www.czso.cz/csu/czso/nahodila-tezba-dreva-je-na-vzestupu a publikace Lesnictví – 2019 zde: https://www.czso.cz/csu/czso/lesnictvi-2019

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Na území ČR se nacházejí dvě jaderné elektrárny – Dukovany a Temelín. Jaderná elektrárna Dukovany, která začala fungovat v 80. letech, má v provozu čtyři reaktory. Jaderná elektrárna Temelín, která byla postavena později, má v současné době v provozu reaktory dva.

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/143522108/370002210537.pdf/08ae18c9-67fd-457b-bdb1-35bd3efc3951?version=1.1

Pro zajímavost:

Zmíněných šest jaderných reaktorů vyrábí zhruba třetinu z celkové produkce elektřiny v zemi. Do budoucna se připravuje výstavba dalších bloků, jednoho v Dukovanech a případně dalších dvou v Temelíně.

Více informací o jaderné energii se můžete dozvědět v článku z časopisu ČSÚ Statistika&My, vydaného v roce 2021: https://www.statistikaamy.cz/2021/01/26/jaderna-energie-je-stale-dulezita

Vysvětlení ke správné odpovědi:

Ve srovnání s ostatními zeměmi EU Česká republika výrazně nevybočovala. Například v Německu připadalo za stejné období na jednoho praktikujícího zubaře 1 170 lidí, v Rakousku 1 727. Nejnižší počet lidí zaznamenal ze zemí EU27, pro něž jsou dostupná relevantní data, Kypr – 881 a naopak nejvyšší číslo měla Malta – 1 992.

Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/143522108/370002210716.pdf/7a1c12d2-f7e4-4c28-b2d6-abd7b324d59e?version=1.1

Pro zajímavost:

Jestli Vás zajímá tematika zdravotnictví více, doporučujeme projít si každoročně vydávanou Statistickou ročenku (dostupná v elektronické podobě zdarma). Jedna kapitola je věnována zdraví. Data za rok 2019 najdete ve Statistické ročence 2020. Mimo jiné objevíte tabulky znázorňující data o výdajích domácností na zdravotní péči, informace o konzumaci ovoce a zeleniny, data o výskytu vybraných zdravotních problémů, kuřácích či údaje o smrtelných pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Vysvětlení ke správné odpovědi:

V roce 2020 připadalo na 100 mužů 102,8 žen. Nejnižší podíl žen měla v roce 2020 Malta (93,6) a nejvyšší Lotyšsko (116,5).

droj: https://www.czso.cz/documents/10180/143522108/370002210210.pdf/8b483b8d-ada0-4164-bc84-5c62e1874545?version=1.1

Pro zajímavost:

Podíl žen v populaci ČR se od roku 2010 postupně snižuje. Podle posledního Sčítání lidu v roce 2021 byl podíl žen v populaci už jen 50,7 %. Na nárůstu celkového počtu obyvatel od posledního sčítání v roce 2011 o 0,8 % se podíleli muži a ženy nerovnoměrně, když se zvýšil počet mužů o 1,5 % a počet žen jen o 0,2 %.

Více se můžete dozvědět ve výsledcích ze Sčítání lidu 2021: https://www.czso.cz/csu/scitani2021/pohlavi

xxx
 
Výborně!
Na všechny kvízové otázky jste odpověděli bezchybně! Máte o statistice skvělý přehled (nebo vás provázelo neuvěřitelné štěstí, jestliže jste odpovědi jen tipovali)! 🙂
 
 
Klobouk dolů!
Ve statistice se orientujete velmi dobře. Pár chybiček, to je v našem poměrně těžkém testu velký úspěch! 🙂
 
 
Nedopadli jste, co se týká počtu správných odpovědí, úplně nejlépe, ale ani nejhůře.
Vaše statistické znalosti jsou průměrné, ale průměrnost není překážkou úspěchu! Máte dobrý základ se nestydět! 🙂
 
 
Vaše znalosti ze statistiky jsou podprůměrné a máte ještě velké rezervy!
Možná k zodpovězení otázek potřebujete více času, nebo malou nápovědu. Takže nevěšte hlavu a zkuste štěstí v dalším kvízu! 🙂
 
 
Svedli jste velký boj s našimi více či méně obtížnými otázkami, ale vypadá to, že statistika není váš „šálek čaje“.
Každopádně jste to zkusili, a za to zasloužíte pochvalu. Když se podíváte na web ČSÚ, určitě dopadnete v příštím kvízu líp. Rozhodně to nevzdávejte! 🙂
 
 
Děkujeme za vyplnění kvízu.
Zkusit znovu? 🙂