Změny v publikování dat o zahraničním obchodu (Často kladené otázky)

 

Od údajů za leden 2014 publikovaných 10. března 2014 mění ČSÚ podobu Rychlé informace o zahraničním obchodu tak, že dochází ke zdůraznění údajů za zahraniční obchod se zbožím a současně zachovává informaci o vývoji pohybu zboží přes hranice.

Proč ČSÚ přichází s touto změnou?

ČSÚ již tři roky publikuje údaje o zahraničním obchodu ČR ve dvou pojetích. Doposud byl údaj o obchodní bilanci zahraničního obchodu se zbožím v rámci měsíční Rychlé informace o zahraničním obchodu pouze doplňkovým údajem ke statistice pohybu zboží přes hranice a údaje o vývozu a dovozu v této metodice vstupovaly do výpočtu hrubého domácího produktu a platební bilance. Po dlouhodobých diskusích s hlavními uživateli a na základě doporučení metodického auditu, který si ČSÚ nechal vypracovat, přikročil ČSÚ ke zdůraznění zahraničního obchodu se zbožím také v měsíční Rychlé informaci o vývoji zahraničního obchodu. Důvodem je snaha o zvýšení konsistence klíčových makroekonomických ukazatelů publikovaných v jednotlivých statistikách.

Budou publikovány souběžně i údaje o pohybu zboží přes hranice?

Rychlá informace o zahraničním obchodu bude obsahovat informace o obou pojetích, přičemž v rámci metodiky pohybu zboží přes hranice budou uváděny údaje o hodnotě a vývoji vývozu a dovozu jako ukazatelů o pohybu zboží. Údaj o saldu obchodní bilance u pohybu zboží přes hranice nebude v textu Rychlé informace explicitně uváděn, ale bude k dispozici v tabulkách s časovými řadami ukazatelů. Důvodem potlačení této informace je jeho problematická vypovídací schopnost v současné době, protože jej z ekonomického pohledu nelze rozumně interpretovat. Statistika pohybu zboží přes hranice má nicméně svou oporu v celosvětovém metodickém manuálu o zbožovém obchodu (International Merchandise Trade Statistics) a legislativě Evropské unie. Tato data jsou rovněž povinně reportována do mezinárodních institucí a budou i nadále k dispozici uživatelům ve stejném rozsahu jako doposud.

V čem se liší zahraniční obchod se zbožím a statistika pohybu zboží přes hranice?

Zjednodušeně řečeno statistika pohybu zboží přes hranice vypovídá o přechodu zboží přes národní hranice, zatímco zahraniční obchod se zbožím o změně vlastnictví zboží mezi domácími a zahraničními subjekty (firmami, občany). Z analytického hlediska bylo vždy klíčové sledovat právě obchodní transakce podle změny vlastnictví (jakýkoliv obchod je v principu vždy změnou vlastnictví daného zboží mezi kupujícím a prodávajícím). K měření takového obchodu se z praktických důvodů historicky používalo sledování pohybu zboží přes hranice (tj. celní statistika, dnes v rámci společného obchodního prostoru EU nahrazená statistickým sledováním v systému Intrastat a systémem Extrastat). Byl to nejsnazší způsob, který zajišťoval relativně kompletní a velmi podrobná data, která bylo možné považovat za velmi dobrou aproximaci obchodních transakcí se zahraničím. V posledních letech však tato aproximace přestává platit s ohledem na prudký rozvoj globalizace, obchodování mezi vlastnicky propojenými firmami a v neposlední řadě existencí Jednotného trhu EU, který umožňuje jakékoliv firmě obchodovat přímo na vnitřním trhu kteréhokoliv členského státu EU. Ke změně vlastnictví mezi domácím a zahraničním subjektem tak může docházet, aniž by zboží přecházelo přes hranice.

Na základě čeho je stanovená metodika zahraničního obchodu se zbožím?

Obecný rámec, tedy změna vlastnictví mezi domácími a zahraničními subjekty, je shodná s principy, které zastávají i další makroekonomické statistiky, jako například standard národních účtů a manuál platební bilance. Neexistuje však mezinárodně jednotný návod, který by takto vymezený zahraniční obchod v současném globalizovaném světě zajistil. Přístupy se v každé zemi liší podle dostupnosti dat a rozsahu problému.
V České republice jsou základním zdrojem údaje ze statistiky pohybu zboží přes hranice o vývozu a dovozu prováděném přímo rezidentskými subjekty (tj. se sídlem v ČR) a dále údaje o nákupech a prodejích z daňových přiznání k DPH nerezidentských subjektů (tj. se sídlem v zahraničí), které obchodují s rezidentskými subjekty přímo na území ČR. Podobnou metodiku pro výpočet zahraničního obchodu se zbožím jako ČR používá např. Maďarsko, kde je podíl transakcí realizovaný nerezidenty, a z toho vyplývající rozdíl mezi hodnotou obchodu v obou pojetích, obdobný. V některých zemích s menším rozsahem tohoto problému jsou upravovány údaje pouze za vybrané významné jednotky. V ČR byl vzhledem k rozsahu a dynamice nárůstu diskrepance mezi oběma pojetími a počtu nerezidentských jednotek zvolen modelový přístup s pevnou vazbou na údaje z přiznání k DPH.

Liší se oba přístupy i v jiných zemích?

Většina zemí v rámci EU, kde představuje pohyb zboží přes hranice realizovaný nerezidenty relativně malý podíl, nerozlišuje takto důsledně pohyb zboží přes hranice a zahraniční obchod se zbožím, resp. používá jen částečné úpravy (např. tzv. quasi-transit se zeměmi mimo EU). Některé země provádějí metodické úpravy až ve fázi sestavování národních účtů a platební bilance. Obdobný přístup jako ČR má Belgie, která publikuje ve statistice zahraničního obchodu primárně data na principu změny vlastnictví. V případě ČR je rozdíl mezi saldem v obou pojetích zhruba 6 % HDP a v čase postupně narůstá. Pokud tedy analytici odvozují očekávání o zahraniční poptávce z vývoje měsíční statistiky pohybu zboží přes hranice, systematicky nadhodnocují očekávání o vývoji HDP.

Lze údaje v zahraničním obchodě se zbožím srovnávat mezi zeměmi?

V současné době je přístup zemí k úpravám statistiky pohybu zboží přes hranice poměrně roztříštěný, takže údaje nejsou zcela srovnatelné. Pokud by jednotlivé země důsledně uplatňovaly princip změny vlastnictví, údaje by byly konsistentní, pokud bychom započítali zboží i služby, nikoliv však bilaterálně. Pokud totiž firma se sídlem v Belgii vyveze z ČR auta v nákupní ceně 100 a prodá je obchodníkovi ve Francii za částku 150 (tedy realizuje obchodní marži), pak vývoz (zboží) ČR v zahraničním obchodě se zbožím je roven 100, vývoz (služeb) Belgie je roven 50 a dovoz Francie je roven součtu vývozu zboží a služeb za ČR a Belgii (tedy 150). Zrcadlová srovnání zbožového obchodu, tak jak je provádí statistika pohybu zboží přes hranice, možná nejsou. Na druhé straně používání (neupravené) statistiky pohybu zboží přes hranice pro sestavování národních účtů a platební bilance vede k duplicitám při měření celkového čistého exportu, protože část transakcí je vykazována jak v obchodní bilanci, tak v bilanci služeb.

Jsou data o ZO v zahraničním obchodu se zbožím totožná s údaji v platební bilanci a národních účtech?

Data o zahraničním obchodu se zbožím jsou základním zdrojovým údajem pro sestavování HDP podle výdajové metody a rovněž běžného účtu platební bilance. Kromě těchto dat jsou zahrnuty ve zmíněných makroekonomických statistikách ještě další položky, jako jsou např. individuální (podprahové) dovozy zboží, pašování, apod. Rozdílné je i ocenění, kdy dovoz je v zahraničním obchodu se zbožím vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF), zatímco národní účty a platební bilance pracují s hodnotou dovozu na hranici vyvážející země (FOB). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. Od září 2014 bude navíc do národních účtů a platební bilance zbožový obchod vstupovat bez započítání zušlechťovacího styku, zatímco v údajích v měsíční statistice zahraničního obchodu se zbožím bude zušlechťovací styk i nadále obsažen.