Změny v publikování dat o zahraničním obchodu (Často kladené otázky)

 

Český statistický úřad změnil v roce 2020 doposud používanou terminologii a způsob prezentování údajů. Pod pojmem zahraniční obchod České republiky jsou prezentovány údaje, které jsou založeny na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty (dříve tzv. národní pojetí zahraničního obchodu). Fyzický pohyb zboží přes hranice (dříve tzv. přeshraniční pojetí zahraničního obchodu) je prezentováno pod pojmem pohyb zboží přes hranice a nejedná se o zahraniční obchod jako takový.

Proč ČSÚ provedl změnu ve statistice zahraničního obchodu?

Změna byla postupná (viz poslední odstavec tohoto textu) a odrážela postupný vývoj zahraničního obchodu se zbožím ČR na jednotném trhu EU.

Ke změně úřad přistoupil zejména na základě výsledků a doporučení vycházejících z metodického auditu statistiky zahraničního obchodu se zbožím, který potvrdil fakt, že tradiční přeshraniční pohyb zboží postupně čím dál více ztrácí na vypovídací schopnosti o uskutečněném obchodu (změně vlastnictví) mezi českými a zahraničími subjekty. Hlavním důvodem je tedy snaha o zvýšení konsistence klíčových makroekonomických ukazatelů publikovaných v jednotlivých statistikách. Zároveň se tímto krokem ČSÚ snaží vyjít vstříc uživatelům a snaží se odstranit poněkud matoucí situaci dvojích údajů o zahraničním obchodu ČR.

Kde a jak se změna projevila?

S rebrandingem statistiky zahraničního obchodu jsou spojené veškeré změny, které se týkají úpravy terminologie uváděné v publikacích, Rychlých informacích, databázích a dalších výstupech ČSÚ spojených se statistikou zahraničního obchodu a statistikou pohybu zboží přes hranice.

Původně

 

Nově

Národní pojetí zahraničního obchodu

=>

Zahraniční obchod se zbožím

Přeshraniční pojetí zahraničního obchodu

=>

Pohyb zboží přes hranice

Změny terminologie byly analogicky provedeny i v anglických překladech, kde platí:

Now

 

New

External trade

=>

International trade

National concept of external trade

=>

International trade in goods

(change of ownership)

Cross-border concept of external trade

=>

Cross border movements of goods

Budou publikovány i údaje o pohybu zboží přes hranice?

Údaje o pohybech zboží přes hranice jsou pro uživatele dostupné i nadále v dotazovací Databázi pohybu zboží přes hranice na webových stránkách ČSÚ, ovšem nejsou již součástí Rychlých informací, které ČSÚ každý měsíc vydává, postupně se zruší také publikace a časové řady o statistice pohybu zboží přes hranice, které byly vydávány v rámci Katalogu produktů ČSÚ. Samotné pohyby přes hranice sice i nadále poskytují statistice zahraničního obchodu nepostradatelný datový zdroj, nicméně jejich vypovídací schopnost o uskutečněném obchodu (změně vlastnictví) mezi českými a zahraničními subjekty je v současné době velmi problematická. Statistika pohybu zboží přes hranice má nicméně svou oporu v celosvětovém metodickém manuálu o zbožovém obchodu (International Merchandise Trade Statistics) a legislativě Evropské unie. Tyto údaje jsou rovněž povinně reportovány do mezinárodních institucí a jsou i nadále k dispozici uživatelům.

V čem se liší zahraniční obchod se zbožím a statistika pohybu zboží přes hranice?

Zjednodušeně řečeno statistika pohybu zboží přes hranice vypovídá o přechodu zboží přes národní hranice, zatímco zahraniční obchod se zbožím zohledňuje i změny vlastnictví zboží mezi domácími a zahraničními subjekty (firmami, občany). Z analytického hlediska bylo vždy klíčové sledovat právě obchodní transakce podle změny vlastnictví (jakýkoliv obchod je v principu vždy změnou vlastnictví daného zboží mezi kupujícím a prodávajícím). K měření takového obchodu se z praktických důvodů historicky používalo sledování pohybu zboží přes hranice (tj. celní statistika, dnes v rámci společného obchodního prostoru EU nahrazená statistickým sledováním v systému Intrastat a systémem Extrastat). Byl to nejsnazší způsob, který zajišťoval relativně kompletní a velmi podrobná data, která bylo možné považovat za velmi dobrou aproximaci obchodních transakcí se zahraničím. V posledních letech však tato aproximace přestává platit s ohledem na prudký rozvoj globalizace, obchodování mezi vlastnicky propojenými firmami a v neposlední řadě existencí jednotného trhu EU, který umožňuje jakékoliv firmě obchodovat přímo na vnitřním trhu kteréhokoliv členského státu EU. Ke změně vlastnictví mezi domácím a zahraničním subjektem tak může docházet, aniž by zboží přecházelo přes hranice. Obdobně ke změně vlastnictví nemusí dojít vůbec a to, i přestože zboží překročí hranice (např. když putuje jen dočasně na centrální sklad, který je umístěný v ČR). V celé řadě případů tak zboží sice fyzicky překračuje hranici, ale rezidentská jednotka v tomto pohybu vůbec nefiguruje - dovoz a i vývoz realizuje nerezident.

Jak správně používat pojmy dovoz, vývoz, obrat a bilance?

V metodice zahraničního obchodu se zbožím a zahraničního obchodu se službami jsou využívány definice vývozu a dovozu zboží v souladu s definicemi uvedenými v manuálech ESA 2010 a BPM6 pro sestavování národních účtů a platební bilance. Za vývoz zboží se zde považuje změna vlastnictví od rezidenta k nerezidentovi, za dovoz zboží pak změna vlastnictví od nerezidenta k rezidentovi. Nezáleží tedy na fyzickém pohybu zboží přes hranice, ale na skutečně realizovaných obchodech, které mohou probíhat i na území ČR (jedná se o nákupy a prodeje mezi rezidenty a nerezidenty). Vývozem služby se rozumí poskytnutí služby rezidentem nerezidentovi bez ohledu na to, kde byla tato služba poskytnuta, dovozem služby je pak přijetí služby rezidentem od nerezidenta bez ohledu na to, kde byla tato služba poskytnuta.

V historicky starší metodice PZpH se dosud hovořilo o vývozu zboží do členských zemí EU jako o „odeslání zboží“ a o vývozu zboží do zemí mimo EU jako o „vývozu zboží“. U dovozu zboží se užívá pojem „přijetí zboží“ z členských zemí EU a „dovoz zboží“ ze zemí mimo EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (dále jen „FRIBS“) tyto pojmy sjednocuje a definuje již jen „vývoz zboží“ a „dovoz zboží“, ať už se jedná o členskou či nečlenskou zemi EU. Je třeba mít však na paměti, že se jedná o vývoz či dovoz ve smyslu PZpH. Definice vývozu a dovozu jsou pro PZpH uvedeny v tomto nařízení. Pro statistiku zahraničního obchodu začne nařízení FRIBS platit od roku 2022.

Následující přehled uvádí, jaké pojmy lze využít k prezentaci dat, pokud již není z předchozího textu zřejmé, o čem data vypovídají.

Zahraniční obchod se zbožím (ZOsZ)

International trade in goods (change of ownership) (ITiG)

Dovoz zboží, Dovoz (ZOsZ), Zahraniční obchod se zbožím – dovoz, Dovoz zboží respektující změnu vlastnictví (mezi rezidenty a nerezidenty), Dovoz zboží na základě změny vlastnictví

Imports of goods (change of ownership), Imports (ITiG), International trade in goods (change of ownership) – imports, Imports of goods respecting change of ownership (between residents and non-residents), Imports of goods based on the change of ownership

Vývoz zboží, Vývoz (ZOsZ), Zahraniční obchod se zbožím – vývoz, Vývoz respektující změnu vlastnictví (mezi rezidenty a nerezidenty), Vývoz zboží na základě změny vlastnictví

Exports of goods (change of ownership), Exports (ITiG), International trade in goods (change of ownership) – exports, Exports of goods respecting change of ownership (between residents and non-residents), Exports of goods based on the change of ownership

Obrat zboží, Obrat (ZOsZ), Zahraniční obchod se zbožím – obrat, Obrat zboží respektující změnu vlastnictví (mezi rezidenty a nerezidenty), Obrat zboží na základě změny vlastnictví

Turnover of goods (change of ownership), Turnover (ITiG), International trade in goods (change of ownership) – turnover, Turnover of goods respecting change of ownership (between residents and non-residents), Turnover of goods based on the change of ownership

Bilance zboží, Bilance (ZOsZ), Zahraniční obchod se zbožím – bilance, Bilance zboží respektující změnu vlastnictví (mezi rezidenty a nerezidenty), Bilance zboží na základě změny vlastnictví

Balance of goods (change of ownership), Balance (ITiG), International trade in goods (change of ownership) – balance, Balance of goods respecting change of ownership (between residents and non-residents), Balance of goods based on the change of ownership


Pohyb zboží přes hranice (PZpH)

Cross border movements of goods (CBmG)

Pohyb zboží do České republiky, Dovoz (PZpH), Pohyb zboží přes hranice – dovoz (PZpH), Dovoz dle přeshraničního pohybu zboží, Přeshraniční dovoz zboží

Cross border movements of goods to the Czech Republic, Imports (CBmG), Cross border movements of goods – imports (CBmG), Imports according to the cross border movements of goods, Cross border imports of goods

Pohyb zboží z České republiky, Vývoz (PZpH), Pohyb zboží přes hranice – vývoz (PZpH), Vývoz dle přeshraničního pohybu zboží, Přeshraniční vývoz zboží

Cross border movements of goods from the Czech Republic, Exports (CBmG), Cross border movements of goods – exports (CBmG), Exports according to the cross border movements of goods, Cross border exports of goods

Obrat pohybu zboží přes hranice, Obrat (PZpH), Pohyb zboží přes hranice – obrat (PZpH), Obrat dle přeshraničního pohybu zboží, Přeshraniční obrat zboží

Cross border turnover of goods, Turnover (CBmG), Cross border movements of goods – turnover (CBmG), Turnover according to the cross border movements of goods, Cross border turnover of goods

Bilance pohybu zboží přes hranice, Bilance (PZpH), Pohyb zboží přes hranice – bilance (PZpH), Bilance dle přeshraničního pohybu zboží, Přeshraniční bilance zboží

Cross border balance of goods, Balance (CBmG), Cross border movements of goods – balance (CBmG), Balance according to the cross border movements of goods, Cross border balance of goods

Zahraniční obchod se službami (ZOsS)

International trade in services (ITiS)

Dovoz služeb, Dovoz (ZOsS), Zahraniční obchod se službami – dovoz

Imports of services, Imports (ITiS), International trade in services – imports

Vývoz služeb, Vývoz (ZOsS), Zahraniční obchod se službami – vývoz

Exports of services, Exports (ITiS), International trade in services – exports

Obrat zahraničních služeb, Obrat (ZOsS), Zahraniční obchod se službami – obrat

Turnover of international services, Turnover (ITiS), International trade in services – turnover

Bilance zahraničních služeb, Bilance (ZOsS), Zahraniční obchod se službami – bilance

Balance of international services, Balance (ITiS), International trade in services – balance

Na základě čeho je stanovená metodika zahraničního obchodu se zbožím?

Obecný rámec, tedy změna vlastnictví mezi domácími a zahraničními subjekty, je shodná s principy, které zastávají i další makroekonomické statistiky, jako například standard národních účtů a manuál platební bilance. Neexistuje však mezinárodně jednotný návod, který by takto vymezený zahraniční obchod v současném globalizovaném světě zajistil. Přístupy se v každé zemi liší podle dostupnosti dat a dle specifik mezinárodního obchodu dané země (např. zahraniční obchod Francie se bude vždy  trochu lišit od zahraničního obchodu ČR).

V České republice jsou základním zdrojem údaje ze statistiky pohybu zboží přes hranice, tj. o vývozu a dovozu prováděném přímo rezidentskými subjekty (se sídlem v ČR), a dále údaje o nákupech a prodejích z daňových přiznání k DPH nerezidentských subjektů (se sídlem v zahraničí), které obchodují s rezidentskými subjekty přímo na území ČR. Podobnou metodiku pro výpočet zahraničního obchodu se zbožím jako ČR používá např. Maďarsko, kde je podíl transakcí realizovaný nerezidenty, a z toho vyplývající rozdíl mezi hodnotou obchodu a pohybem zboží přes hranice, obdobný. V některých zemích s menším rozsahem tohoto problému jsou upravovány údaje pouze za vybrané významné jednotky. V ČR byl vzhledem k rozsahu a dynamice nárůstu diskrepance mezi zahraničním obchodem a pohybem zboží přes hranice a počtu nerezidentských jednotek zvolen modelový přístup s pevnou vazbou na údaje z přiznání k DPH.

Liší se oba přístupy i v jiných zemích?

Většina zemí v rámci EU, kde představuje pohyb zboží přes hranice realizovaný nerezidenty relativně malý podíl, nerozlišuje takto důsledně pohyb zboží přes hranice a zahraniční obchod se zbožím, resp. používá jen částečné úpravy (např. tzv. quasi-transit se zeměmi mimo EU). Některé země provádějí metodické úpravy až ve fázi sestavování národních účtů a platební bilance. Obdobný přístup jako ČR má Belgie, která publikuje ve statistice zahraničního obchodu primárně data na principu změny vlastnictví. V případě ČR je rozdíl mezi saldem v obou pojetích zhruba 6 % HDP a v čase postupně narůstá. Pokud tedy analytici odvozují očekávání o zahraniční poptávce z vývoje měsíční statistiky pohybu zboží přes hranice, systematicky nadhodnocují očekávání o vývoji HDP.

Lze údaje v zahraničním obchodě se zbožím srovnávat mezi zeměmi?

V současné době je přístup zemí k úpravám statistiky pohybu zboží přes hranice poměrně roztříštěný, takže údaje nejsou zcela srovnatelné. Pokud by jednotlivé země důsledně uplatňovaly princip změny vlastnictví, údaje by byly konsistentní, pokud bychom započítali zboží i služby, nikoliv však bilaterálně. Což lze ilustrovat na příkladu: Pokud totiž firma se sídlem v Belgii vyveze z ČR auta v nákupní ceně 100 a prodá je obchodníkovi ve Francii za částku 150 (tedy realizuje obchodní marži), pak vývoz (zboží) ČR v zahraničním obchodě se zbožím je roven 100, vývoz (služeb) Belgie je roven 50 a dovoz Francie je roven součtu vývozu zboží a služeb za ČR a Belgii (tedy 150). Zrcadlová srovnání zbožového obchodu, tak jak je provádí statistika pohybu zboží přes hranice, možná nejsou. Na druhé straně používání (neupravené) statistiky pohybu zboží přes hranice pro sestavování národních účtů a platební bilance vede k duplicitám při měření celkového čistého exportu, protože část transakcí je vykazována jak v obchodní bilanci, tak v bilanci služeb.

Jsou publikované údaje o zahraničním obchodu se zbožím totožné s údaji v platební bilanci a v národních účtech?

Údaje o zahraničním obchodu se zbožím jsou základním zdrojovým údajem pro sestavování HDP podle výdajové metody a rovněž běžného účtu platební bilance. Kromě těchto údajů jsou zahrnuty ve zmíněných makroekonomických statistikách ještě další položky, jako jsou např. individuální (podprahové) dovozy zboží, pašování, apod. Rozdílné je i ocenění, kdy dovoz je v zahraničním obchodu se zbožím vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF), zatímco národní účty a platební bilance pracují s hodnotou dovozu na hranici vyvážející země (FOB). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. Od září 2014 navíc do národních účtů a platební bilance vstupuje zbožový obchod bez započítání zušlechťovacího styku, zatímco v měsíčních údajích publikovaných statistikou zahraničního obchodu se zbožím je zušlechťovací styk i nadále obsažen.

Trocha historie aneb vývoj problematiky statistiky zahraničního obchodu se zbožím ČR v čase:

  • Před rokem 2011 publikovala statistika zahraničního obchodu se zbožím pouze údaje založené na pohybu zboží přes hranice, přičemž se nerozlišovalo, zda dochází ke změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.
  • Od roku 2011 publikoval ČSÚ údaje o zahraničním obchodu ČR ve dvou pojetích. Údaje o obchodní bilanci (založeny na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty) v národním pojetí (nyní Zahraniční obchod se zbožím). Tyto údaje byly v rámci měsíční „Rychlé informace o zahraničním obchodu“ pouze doplňkovým údajem k přeshraniční statistice (nyní Pohyb zboží přes hranice). Údaje v metodice založené na změně vlastnictví od této chvíle následně vstupují do výpočtu hrubého domácího produktu a platební bilance.
  • Od lednových údajů 2014 publikovaných 10. března 2014 změnil ČSÚ podobu Rychlé informace o zahraničním obchodu tak, že došlo ke zdůraznění údajů založených na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, tzv. národní pojetí (nyní Zahraniční obchod se zbožím), a současně byla zachována informaci o vývoji přeshraniční statistiky tzv. Přeshraniční pojetí (nyní Pohyb zboží přes hranice).
  • Od roku 2020 jsou pod pojmem zahraniční obchod se zbožím České republiky prezentovány údaje, které jsou založeny na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty (dříve tzv. národní pojetí zahraničního obchodu). Přeshraniční pojetí zahraničního obchodu je prezentováno pod pojmem pohyb zboží přes hranice, není již však součástí Rychlé informace o zahraničním obchodu.