Změny v publikování dat o zahraničním obchodu (Často kladené otázky)

 

Od údajů za leden 2014 publikovaných 10. března 2014 mění ČSÚ podobu Rychlé informace o zahraničním obchodu tak, že dochází ke zdůraznění údajů v národním pojetí a současně zachovává informaci o vývoji přeshraniční statistiky.

Proč ČSÚ přichází s touto změnou?

ČSÚ již tři roky publikuje údaje o zahraničním obchodu ČR ve dvou pojetích. Doposud byl údaj o obchodní bilanci v národním pojetí v rámci měsíční Rychlé informace o zahraničním obchodu pouze doplňkovým údajem k přeshraniční statistice a údaje o vývozu a dovozu v této metodice vstupovaly do výpočtu hrubého domácího produktu a platební bilance. Po dlouhodobých diskusích s hlavními uživateli a na základě doporučení metodického auditu, který si ČSÚ nechal vypracovat, přikročil ČSÚ ke zdůraznění národního pojetí také v měsíční Rychlé informaci o vývoji zahraničního obchodu. Důvodem je snaha o zvýšení konsistence klíčových makroekonomických ukazatelů publikovaných v jednotlivých statistikách.

Budou publikovány souběžně i údaje o přeshraničním pojetí?

Rychlá informace o zahraničním obchodu bude obsahovat informace o obou pojetích, přičemž v rámci přeshraniční metodiky budou uváděny údaje o hodnotě a vývoji vývozu a dovozu jako ukazatelů o pohybu zboží. Údaj o saldu obchodní bilance v přeshraničním pojetí nebude v textu Rychlé informace explicitně uváděn, ale bude k dispozici v tabulkách s časovými řadami ukazatelů. Důvodem potlačení této informace je jeho problematická vypovídací schopnost v současné době, protože jej z ekonomického pohledu nelze rozumně interpretovat. Přeshraniční statistika má nicméně svou oporu v celosvětovém metodickém manuálu o zbožovém obchodu (International Merchandise Trade Statistics) a legislativě Evropské unie. Tato data jsou rovněž povinně reportována do mezinárodních institucí a budou i nadále k dispozici uživatelům ve stejném rozsahu jako doposud.

V čem se liší národní a přeshraniční pojetí?

Zjednodušeně řečeno vypovídá přeshraniční metodika o pohybu zboží přes národní hranice, zatímco národní pojetí o změně vlastnictví zboží mezi domácími a zahraničními subjekty (firmami, občany). Z analytického hlediska bylo vždy klíčové sledovat právě obchodní transakce podle změny vlastnictví (jakýkoliv obchod je v principu vždy změnou vlastnictví daného zboží mezi kupujícím a prodávajícím). K měření takového obchodu se z praktických důvodů historicky používalo sledování pohybu zboží přes hranice (tj. celní statistika, dnes v rámci společného obchodního prostoru EU nahrazená statistickým sledováním v systému Intrastat a systémem Extrastat). Byl to nejsnazší způsob, který zajišťoval relativně kompletní a velmi podrobná data, která bylo možné považovat za velmi dobrou aproximaci obchodních transakcí se zahraničím. V posledních letech však tato aproximace přestává platit s ohledem na prudký rozvoj globalizace, obchodování mezi vlastnicky propojenými firmami a v neposlední řadě existencí Jednotného trhu EU, který umožňuje jakékoliv firmě obchodovat přímo na vnitřním trhu kteréhokoliv členského státu EU. Ke změně vlastnictví mezi domácím a zahraničním subjektem tak může docházet, aniž by zboží přecházelo přes hranice.

Na základě čeho je stanovená metodika národního pojetí?

Obecný rámec, tedy změna vlastnictví mezi domácími a zahraničními subjekty, je shodná s principy, které zastávají i další makroekonomické statistiky, jako například standard národních účtů a manuál platební bilance. Neexistuje však mezinárodně jednotný návod, který by takto vymezený zahraniční obchod v současném globalizovaném světě zajistil. Přístupy se v každé zemi liší podle dostupnosti dat a rozsahu problému.
V České republice jsou základním zdrojem údaje z přeshraniční statistiky o vývozu a dovozu prováděném přímo rezidentskými subjekty (tj. se sídlem v ČR) a dále údaje o nákupech a prodejích z daňových přiznání k DPH nerezidentských subjektů (tj. se sídlem v zahraničí), které obchodují s rezidentskými subjekty přímo na území ČR. Podobnou metodiku pro výpočet obchodu v národním pojetí jako ČR používá např. Maďarsko, kde je podíl transakcí realizovaný nerezidenty, a z toho vyplývající rozdíl mezi hodnotou obchodu v obou pojetích, obdobný. V některých zemích s menším rozsahem tohoto problému jsou upravovány údaje pouze za vybrané významné jednotky. V ČR byl vzhledem k rozsahu a dynamice nárůstu diskrepance mezi oběma pojetími a počtu nerezidentských jednotek zvolen modelový přístup s pevnou vazbou na údaje z přiznání k DPH.

Liší se oba přístupy i v jiných zemích?

Většina zemí v rámci EU, kde představuje pohyb zboží přes hranice realizovaný nerezidenty relativně malý podíl, nerozlišuje takto důsledně přeshraniční a národní pojetí, resp. používá jen částečné úpravy (např. tzv. quasi-transit se zeměmi mimo EU). Některé země provádějí metodické úpravy až ve fázi sestavování národních účtů a platební bilance. Obdobný přístup jako ČR má Belgie, která publikuje ve statistice zahraničního obchodu primárně data na principu změny vlastnictví (tj. v národním pojetí). V případě ČR je rozdíl mezi saldem v obou pojetích zhruba 6 % HDP a v čase postupně narůstá. Pokud tedy analytici odvozují očekávání o zahraniční poptávce z vývoje měsíční přeshraniční statistiky, systematicky nadhodnocují očekávání o vývoji HDP.

Lze údaje v národním pojetí srovnávat mezi zeměmi?

V současné době je přístup zemí k úpravám přeshraniční statistiky poměrně roztříštěný, takže údaje nejsou zcela srovnatelné. Pokud by jednotlivé země důsledně uplatňovaly princip změny vlastnictví, údaje by byly konsistentní, pokud bychom započítali zboží i služby, nikoliv však bilaterálně. Pokud totiž firma se sídlem v Belgii vyveze z ČR auta v nákupní ceně 100 a prodá je obchodníkovi ve Francii za částku 150 (tedy realizuje obchodní marži), pak vývoz (zboží) ČR v národním pojetí je roven 100, vývoz (služeb) Belgie je roven 50 a dovoz Francie je roven součtu vývozu zboží a služeb za ČR a Belgii (tedy 150). Zrcadlová srovnání zbožového obchodu, tak jak je provádí přeshraniční statistika, možná nejsou. Na druhé straně používání (neupravené) přeshraniční statistiky pro sestavování národních účtů a platební bilance vede k duplicitám při měření celkového čistého exportu, protože část transakcí je vykazována jak v obchodní bilanci, tak v bilanci služeb.

Jsou data o ZO v národním pojetí totožná s údaji v platební bilanci a národních účtech?

Data o zahraničním obchodu v národním pojetí jsou základním zdrojovým údajem pro sestavování HDP podle výdajové metody a rovněž běžného účtu platební bilance. Kromě těchto dat jsou zahrnuty ve zmíněných makroekonomických statistikách ještě další položky, jako jsou např. individuální (podprahové) dovozy zboží, pašování, apod. Rozdílné je i ocenění, kdy dovoz je v národním pojetí ve statistice zahraničního obchodu vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF), zatímco národní účty a platební bilance pracují s hodnotou dovozu na hranici vyvážející země (FOB). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. Od září 2014 bude navíc do národních účtů a platební bilance zbožový obchod vstupovat bez započítání zušlechťovacího styku, zatímco v údajích v měsíční statistice zahraničního obchodu v národním pojetí bude zušlechťovací styk i nadále obsažen.