Životní podmínky českých domácností

 

26. 06. 2013

Příjmy domácností za rok 2011 nominálně zaznamenaly mírný růst, reálně však již druhým rokem po sobě zvolna klesají. Zároveň rychleji než příjmy domácností rostly jejich výdaje na bydlení. Částečné zhoršení situace oproti předchozímu roku se projevilo i v subjektivním hodnocení domácností, které si častěji nemohly dovolit určité výdaje, s příjmy vycházely hůře než v předchozím roce a náklady na bydlení vnímaly jako větší zátěž. Vyplývá to z výsledků šetření Životní podmínky 2012, které odráží stav v roce 2011 a na jaře 2012.

V roce 2011 dosáhl v průměrné domácnosti úhrnný čistý roční peněžní příjem na osobu (počítaný z celkového příjmu domácnosti) 147,5 tis. Kč, tedy o 2,9 tis. Kč více než v roce 2010. „Z hlediska postavení osoby v čele domácnosti rostly příjmy všem skupinám, s výjimkou domácností samostatně činných. Jejich situaci negativně ovlivnila horší ekonomická situace v zemi provázaná s nižším odbytem zboží a služeb,“ říká Jaromír Kalmus, vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ. Svou roli sehrál i fakt, že určitá část dosud nezaměstnaných začala podnikat a jejich příjmy byly z počátku omezené. Čisté roční příjmy domácností samostatně činných se v důsledku toho v přepočtu na osobu snížily o 2,5 %, na 157,3 tis. Kč. Tím se prohloubil rozdíl mezi výší příjmů domácností samostatně činných a domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním, kterým čisté roční příjmy vzrostly o 2,3 % na 176,5 tis. Kč na osobu. Čisté roční příjmy těchto dvou skupin domácností se tak od sebe opět vzdálily a rozdíl příjmů mezi oběma skupinami činil 19,2 tis. Kč.

Diferenciace příjmů uvnitř skupiny zaměstnanců se ve srovnání s předchozím rokem mírně snížila. Roční čisté příjmy zaměstnanců s nižším vzděláním v roce 2011 vzrostly na 127,7 tis. Kč na osobu, podobným tempem jako příjmy zaměstnanců s vyšším vzděláním.

Díky valorizaci důchodů (k 1. lednu 2011) rostly také roční čisté příjmy domácností nepracujících důchodců, a to na 140,0 tis. Kč na osobu, tj. meziročně o 4,0 %. Zvýšily se rovněž čisté roční příjmy domácností nezaměstnaných, na 80,6 tis. Kč.

Míra chudoby rostla u pracujících, důchodcům pomohla valorizace

Růst počtu osob ohrožených chudobou, který se projevoval v předchozích dvou letech, se zastavil. „Míra ohrožení příjmovou chudobou se počítá jako podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než stanovená hranice chudoby. Ta se nejčastěji stanovuje jako 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti, což pro rok 2012 znamenalo 114 953 Kč,“ vysvětluje Jaromír Kalmus. A doplňuje: „Osob žijících v domácnostech s příjmem pod touto hranicí bylo v roce 2012 v České republice 990,3 tis., tedy 9,6 % všech osob bydlících v bytech“. K mírnému poklesu míry chudoby přispěla valorizace důchodů, díky níž se snížila míra chudoby osob žijících v domácnostech nepracujících důchodců. Podíl osob ohrožených chudobou, které bydlely v domácnosti s ekonomicky aktivními členy, však nadále rostl, a to ze 4,0 % v roce 2011 na 4,5 % v roce 2012.

Výdaje na bydlení rostly rychleji než příjmy domácností

Podíl příjmů, které domácnosti vynakládaly na bydlení, se zvýšil na 18,2 %, zejména díky rychlejšímu růstu výdajů na bydlení (v průměru o 2 388 Kč na domácnost za rok) oproti příjmům domácností. Tento vývoj měl zároveň vliv na mírné zvýšení počtu domácností hospodařících s příjmy pod hranicí životního minima (udává se až po odečtení nákladů na bydlení od příjmů domácností), na celkem 160,1 tis., tedy 3,8 % z celkového počtu domácností. Na všeobecně obtížnější finanční situaci poukazuje i zvýšení podílu domácností, které náklady na bydlení vnímaly jako velkou zátěž (28,5 %), nebo těch, které si nemohly dovolit zaplatit např. neočekávaný výdaj ve výši 9 300 Kč (44,0 %) nebo alespoň týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti (43,8 %).

Legislativní změny ovlivňující příjmy domácností v roce 2011

V oblasti sociálního a daňového systému došlo ke zdánlivě malým změnám, které však měly významný vliv na příjmové rozložení domácností, a v důsledku toho i na vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou. V první řadě to byla valorizace důchodů k 1. lednu 2011, díky níž se čisté peněžní příjmy domácností nepracujících důchodců zvýšily v průměru o 445 Kč za měsíc. Tím se posunuly v příjmovém rozdělení blíže k mediánu a zapříčinily nepatrný pokles celkové míry ohrožení příjmovou chudobou z 9,8 % na 9,6 %. Druhou změnou bylo uplatnění tzv. „povodňové daně“ v podobě snížení slevy na dani na poplatníka, čímž se zvýšila daňová zátěž pracujících osob o 100 Kč za měsíc. Tato změna se reálně nejvíce dotkla tzv. „střední třídy“, u níž měla dopad na zvýšení podílu osob, které se ocitly pod hranicí chudoby.

Publikace s podrobnějšími výsledky šetření Životní podmínky 2012 je dostupná na webových stránkách ČSÚ http://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2012-hyocv7lkio.



Šetření Životní podmínky

Již osmý ročník šetření Životní podmínky, které v rámci projektu EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions) jsou povinny zabezpečovat všechny členské státy Evropské unie, uskutečnil Český statistický úřad v období od 25. února do 13. května 2012. Jeho hlavním smyslem je získávat mezinárodně srovnatelná data pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel jednotlivých evropských zemí. Šetření každoročně informuje o změnách ve struktuře domácností, o výši a skladbě jejich příjmů a o vývoji podílu populace ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Výsledky šetření Životní podmínky 2012 odráží stav v roce 2011, za nějž jsou zjišťovány všechny příjmy, a v době dotazování, tj. na jaře 2012.


Kontakt:
RNDr. Jaromír Kalmus
oddělení sociálních šetření ČSÚ
Tel.: 274 052 795
E-mail: jaromir.kalmus@czso.cz

  • TZ_26_06_2013.doc
  • Prezentace z tiskové konference