Český statistický úřad vloni uskutečnil výběrové šetření „Životní podmínky 2010“, které mapovalo příjmy a životní podmínky českých domácností v roce 2009 a na začátku roku 2010.

Šetření, které je národní modifikací celoevropského šetření EU-SILC (European Statistics on Income and Living Conditions) a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie, se provádí na území celé České republiky již od roku 2005. Využívá se při něm tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let, což umožňuje přesněji zkonstruovat nejen obraz jejich aktuální situace, ale i její změny a vývoj v čase. Celková úspěšnost návštěv po odečtení administrativního odpadu byla 83 procenta. Vyšetřeno bylo tedy 9 099 domácností.

Důsledky krize
Výsledky šetření odráží situaci domácností ve znamení dopadů světové finanční krize, která se u nás projevila s určitým zpožděním. Negativní vývoj se významně promítl na trhu práce a odrazil se zejména na situaci domácností samostatně výdělečně činných. Postupně pak zasáhl i další skupiny domácností.
Průměrný čistý roční příjem na osobu, vypočtený z celkového příjmu domácnosti, činil za rok 2009 143,1 tisíc Kč, což je asi o 3,4 tisíc více než v předchozím roce. Tento růst byl ovšem způsoben pouze zvýšením sociálních příjmů a ostatních příjmů jako jsou příjmy z pronájmu, prodeje a z pojištění. Podíl příjmů pocházejících ze zaměstnání nebo podnikání se oproti roku 2008 naopak mírně snížil. Nejvyšší průměrný čistý roční příjem na osobu byl v domácnostech zaměstnanců s vyšším vzděláním. Oproti předcházejícímu roku u nich vzrostl o 3,4 % na 170,4 tisíc Kč. Naopak u domácností osob samostatně výdělečně činných poklesl o 3,2 % na 162,4 tisíc korun. Tento vývoj je odrazem ekonomické situace, kdy samostatně činní měli horší odbyt pro své výrobky či služby než v minulých letech. V zaměstnaneckém sektoru byli zase propouštěni lidé s nižšími příjmy, a tím došlo naopak k navýšení průměrného výdělku. Nejnižší příjmy potom měly domácnosti nezaměstnaných, průměrně 78,6 tisíc Kč, přestože se jim příjmy oproti roku 2008 zvýšily o 16,4 procenta. Tento trend zapříčinil vysoký podíl nově nezaměstnaných, kteří o práci přišli v průběhu roku 2009, a tak měli určitou část roku také příjmy ze zaměstnání či z podnikání.

Příjmová chudoba
Obrat nastal v dlouholetém trendu snižování míry ohrožení příjmovou chudobou, počítané na základě porovnání poměrného příjmu připadajícího na jednu spotřební jednotku domácnosti s příjmem stanoveným jako hranice chudoby (nejčastěji 60 % mediánu). Příjmovou chudobou bylo v ČR ohroženo celkem 936,4 tisíc osob (devět procent všech osob), tedy o 50 tisíc více než v předchozím roce. V protikladu s tímto trendem ve skupině nezaměstnaných naopak osob ohrožených chudobou ubylo přibližně o 6,5 procenta. Tento na první pohled paradoxní fakt je způsoben již výše zmíněným nárůstem počtu osob, které se během roku staly nezaměstnanými, a tedy po určitou část roku pobíraly nějaký pracovní příjem. Díky tomu nebyl jejich celkový roční příjem tak nízký, aby se ocitly pod hranici chudoby.

Zadlužení domácností
Součástí šetření SILC však nejsou údaje o tom, jaká je zadluženost českých domácností. Podle analytičky ČSÚ Drahomíry Dubské v posledních třech letech dynamika zadluženosti, která byla do té doby velmi silná, klesla a dále se snižuje. Půjčky od nebankovních institucí zůstávají stále v hlubokých meziročních poklesech. Půjčky od bank v prvním čtvrtletí 2011 stouply o 6,5 % proti průměrným 31 % za roky 2005 až 2007 nebo 13 % za roky 2008 až 2010.
Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová tuto situaci komentuje: „Riziko spojené s výší zadluženosti domácností v mezinárodním srovnání lze měřit nejen tradiční mírou hrubé zadluženosti (poměrem dluhů k jejich ročním příjmům), ale i výší těchto dluhů k jejich bohatství.“

Zatímco zadluženost domácností k jejich ročním příjmům byla v roce 2009 v ČR jen na 55 % oproti 96 % v EU-27, dluhy českých domácností ve srovnání s objemem jejich čistých finančních aktiv byly vyšší než evropský průměr (56 % oproti 53 % v EU-27).
Zadluženost však lze porovnat i k celkovému bohatství českých domácností definovanému nejen výší jejich finančních, ale i hmotných fixních aktiv v podobě nabytých domů a bytů (ve významné míře na úvěr). V poměru k takto vymezenému bohatství činila v roce 2010 zadluženost českých domácností zhruba 17 procent. Srovnání s evropským průměrem není v tomto případě možné, neboť stav hmotných fixních aktiv vyčísluje kromě České republiky pouze pět dalších evropských zemí.

Kontaktní osoby:

RNDr. Jaromír Kalmus, jaromir.kalmus@czso.cz

Ing. Drahomíra Dubská, CSc., drahomira.dubska@czso.cz