Šetření Životní podmínky probíhá v rámci programu EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions), který je povinný pro všechny členské země Evropské unie. Jeho cílem je získávat srovnatelná data o sociální situaci obyvatel v evropských zemích, která mohou být, kromě jiného, i podkladem při hledání účinných opatření v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

V České republice se šetření Životní podmínky provádí od roku 2005. Domácnosti, u nichž zjišťování probíhá, jsou navštěvovány v ročním intervalu 4 roky po sobě, a protože je šetření koncipováno jako tzv. rotační panel, každým rokem se jich zhruba čtvrtina obmění. Domácnosti jsou vybírány náhodně a výběrový vzorek zahrnuje zhruba 11 tisíc domácností. Zjišťují se informace za jednotlivce i za celé domácnosti.

V současné době zveřejňuje ČSÚ výsledky šetření z roku 2007. Jedná se o výběrové šetření, získané výsledky jsou tudíž reprezentativní odhady zatížené určitou statistickou chybou.


Struktura domácností a osob

Průměrná domácnost v ČR má 2,52 členů a z dlouhodobějšího hlediska se příliš nemění. Z hlediska struktury jsou téměř dvě třetiny domácností tzv. úplné rodiny (tj. rodiny, které jsou tvořeny párem a příp. dalším členem domácnosti), z nich necelá polovina jsou úplné rodiny se závislými dětmi. Neúplných rodin je celkem 11 %, přičemž rodin skládajících se pouze z rodiče a závislých dětí jsou 4 %. Čtvrtinu všech domácností v ČR představují jednotlivci, převahu v nich mají ženy.


Bydlení

Podíl vlastnického bydlení se zvyšuje. Ve vlastním domě žije téměř 40 % a v bytech v osobním vlastnictví dalších 20 % domácností. Nájemního bydlení nyní využívá 23 % domácností, v družstevních bytech jich žije 12 %. Průměrné výdaje na bydlení se meziročně zvýšily zhruba o 5 %, samotné nájemné o 7 %. Zatím se výrazněji neprojevilo zákonem předepsané postupné zvyšování regulovaného nájmu. Výdaje na bydlení představují pro průměrnou domácnost vydání rovnající se 16 % jejich čistých příjmů.

Pro některé domácnosti jsou výdaje na bydlení a případné splácení hypoték či úvěrů na bydlení, zátěží. Pětina domácností má tyto výdaje za velkou finanční zátěž, dvě třetiny domácností je vnímají jako „určitou zátěž“. Pouze 12 % domácností výdaje za bydlení jako zátěž vůbec nepociťuje. Velkou zátěží jsou tyto výdaje pro domácnosti nezaměstnaných (58 %), pro desetinu domácností s nejnižšími příjmy (45 %), ale také např. pro neúplné rodiny s nezaopatřenými dětmi (40 %) Tyto domácnosti vynakládají na bydlení 28, resp.29 % svého ročního čistého příjmu.

Pokud jde o kvalitu bydlení a bezprostředního okolí bytu, považují domácnosti za největší problém hluk (18 % domácností), následuje špatné životní prostředí, špína a nepořádek v okolí bydliště (16 %).

Problémy s vlhkostí bytu má 15 % domácností, vandalismus a kriminalita v místě vadí 14 % domácností.


Příjmy

Hrubé i čisté příjmy domácností rostly nominálně i reálně. Průměrný čistý příjem na osobu dosáhl 118 tis. Kč. Nejvyšší příjem na osobu měly domácností samostatně činných (140 tis. Kč), naopak nejnižší byl u domácností nezaměstnaných (58 tis. Kč). Změny ve zdanění příjmů fyzických osob vedly k vyššímu meziročnímu nárůstu nižších příjmů, což se projevilo zastavením růstu příjmové diferenciace.

Úroveň příjmů ovlivňuje stále výrazněji také dosažené vzdělání. Mezi 10 % domácností s nejvyšším čistým příjmem na osobu bylo 40 % domácností s vysokoškolsky vzdělanou osobou v čele a dalších 38 % domácností mělo v čele osobu s úplným středoškolským vzděláním. Mezi desetinou nejchudších domácností se naopak nejčastěji (56 %) vyskytovala v čele osoba s nízkým vzděláním (bez maturity) a 19 % osob v čele mělo jen základní vzdělání.

Míra ohrožení příjmovou chudobou představuje podíl osob, jejichž disponibilní příjem, vypočtený podle metodiky EU, nedosáhl stanovené hranice. Za hranici ohrožení chudobou je považováno 60 % mediánu zjištěného z takto vypočtených příjmů za všechny osoby (zhruba částka 8 tis. Kč měsíčně). Osoby ohrožené chudobou nelze automaticky považovat za chudé, nízký příjem je jen prvním signálem potenciální chudoby. Bylo by zapotřebí znát ještě další údaje, např. o jejich úsporách či majetku, ty se však nezjišťují.

V České republice dosahuje míra ohrožení chudobou za celou populaci 10 % a patří v rámci EU k nejnižším. Nejvyšší podíl osob ohrožených chudobou je mezi nezaměstnanými (48 %), z hlediska typu domácnosti jsou nejčastěji ohroženy neúplné rodiny a domácnosti se třemi a více dětmi (39, resp. 30 %).

Tzv. sociální transfery, kam se zahrnují starobní a pozůstalostní důchody a ostatní sociální dávky poskytované státem, se výrazně podílejí na dosažené nízké míře ohrožení chudobou. Bez nich by bylo chudobou ohroženo 38 % populace. Sociální dávky a důchody snižují uvedený podíl o 18 a 10 procentních bodů.

Podrobnější informace přináší publikace Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2007 , která obsahuje tabulky v různých tříděních - podle postavení osoby v čele domácností, příjmového rozdělení, počtu pracujících osob a počtu nezaopatřených dětí, podle různých typů domácností, podle velikosti obce, regionálního členění (NUTS3) apod., včetně vybraných indikátorů chudoby. Na vyžádání uživatelů je možné zpracovat i další třídění, která nebyla do publikace zařazena.