Zahraniční investice mířily do méně náročných technologií

 

Relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla a výrobní technologie slibující rychlou návratnost vložených investičních zdrojů – takové byly motivy zahraničních investorů ke vstupu do české ekonomiky. Z detailní analýzy statistických dat z let 1997 až 2002 vyplývá, že zahraniční investice směřovaly z větší části do odvětví méně technologicky náročných.)
Pouze nevýznamné částky vložili zahraniční investoři do výrob klasifikovaných jako „hitech“, například do výroby kancelářských strojů a počítačů, radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů a do výroby zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů. Produkce v těchto odvětvích měla především charakter montáže finálních výrobků z dovezených komponent.
Zahraničně investiční boom se v ČR začal prosazovat s větší intenzitou počínaje rokem 1998, přičemž nejvíce investic připlynulo z Nizozemska. Největší část putovala do telekomunikací. Zhruba o 17 % nižší byl kapitálový příliv z Německa, který v té době mířil zejména do výroby automobilů.
I když se zájem zahraničních investorů do značné míry míjel s očekáváními, měl jejich vstup do české ekonomiky mimořádné dopady. V roce 1997 se podílely podniky pod zahraniční kontrolou na celkové hodnotě hrubých investic do hmotného majetku pouze dvanácti procenty, o pět let později se jejich účast na investičních aktivitách sledovaného sektoru nefinančních podniků zvýšila o 25 procentních bodů.
Na rozdíl od souboru domácích podniků, působilo záporné saldo čistého přímého vývozu realizovaného podniky kontrolovanými ze zahraničí nepříznivě na rovnováhu obchodní a ve svých důsledcích i platební bilance. Celkově pozitivní saldo čistého přímého vývozu „zachraňovaly“ domácí podniky svými nižšími dovozy.
Analyzovaná data signalizují vysokou míru závislosti přímého vývozu podniků pod zahraniční kontrolou působících ve zpracovatelském průmyslu na jejich přímých dovozech, což lze přičíst na vrub již zmíněnému převážně montážnímu charakteru těchto výrob. Toto konstatování dokládá ostatně i vysoký podíl zušlechťovacího styku na dovozech.
Ze souboru podniků kontrolovaných ze zahraničí si v české ekonomice suverénně nejvýznamnější pozici vydobylo odvětví výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů, jehož vliv na aktivní saldo zahraničního obchodu realizovaného přímo sektorem nefinančních podniků byl zcela mimořádný.
V důsledku silného přílivu zahraničního kapitálu se tak česká ekonomika stala do značné míry závislou na produkčních a exportních výkonech podniků pod zahraniční kontrolou.
Dosavadní zkušenosti zemí do jejichž ekonomiky vstoupil zahraniční kapitál nejsou identické. Ukazuje se, že příliv přímých zahraničních investic může nastartovat rychlý rozvoj daného regionu, ale také nemusí. Současně velmi dramatické důsledky (zejména s ohledem na zaměstnanost), lze očekávat v důsledku odchodu významného zahraničního investora do jiné hostitelské země.
---------------------------------------
Podrobnější data a jejich hodnocení je k dispozici ve statistické analýze „Vliv aktivit podniků pod zahraniční kontrolou na českou ekonomiku v období 1997 až 2002, vydané jako publikace (kód 1525-03)
S publikací se lze seznámit na internetové stránce ČSÚ na adrese:/csu/czso/katalog-produktu

Kontaktní osoba: Dagmar Hanzlová, tel.:27405 2231, e-mail: Hanzlova@gw.czso.cz