5. 4. 2012

Tři čtvrtiny výdajů veřejného zdravotnictví platí pojišťovny. Pouze jedna koruna ze stovky Kč nákladů jde na vrub soukromému pojištění, neziskovým organizacím nebo platbám od zaměstnavatelů (třeba na preventivní prohlídky). Nejvíc rostou náklady na nemoci oběhové soustavy, na které ročně umírá v ČR nejvíce lidí. Zdravotní péče o ženy je dražší než o muže.

Celkové výdaje na zdravotní péči v roce 2010 dosáhly 284,1 miliardy korun, z toho výdaje zdravotních pojišťoven činily téměř 214 miliard Kč. V České republice působilo v roce 2010 devět zdravotních pojišťoven, které se staraly téměř o 10,4 milionů klientů.

V přepočtu na jednoho muže bylo celkem na zdravotní péči vynaloženo 19 502 Kč a na jednu ženu 21 738 Kč. Výdaje domácností byly v roce 2010 ve výši 41 867 milionů korun a z veřejných rozpočtů bylo vydáno 24,5 miliard z celkových výdajů na zdravotnictví. „Největší podíl na financování zdravotní péče v České republice mají tradičně zdravotní pojišťovny – jde o plné tři čtvrtiny,“ uvádí fakta Vladimíra Kalnická z Českého statistického úřadu. Domácnosti představují 15 % a veřejné rozpočty 9 % celkových výdajů na zdravotnictví. Vedlejší zdroje (neziskové organizace, soukromé pojištění a zaměstnavatelé, kteří hradí zaměstnancům preventivní prohlídky) tvoří pouhé procento z celkových výdajů. V porovnání s rokem 2009 vykázaly všechny zdroje nižší výdaje. Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP v ČR za rok 2010 dosáhl 7,5 %.

Nejnákladnější diagnózou v uplynulých letech byly nemoci oběhové soustavy, které bývají dlouhodobě jednou z nejčastějších příčin úmrtí v ČR. Výdaje na léčení nemocí oběhové soustavy velmi rychle rostou, od roku 2000 se zvýšily téměř čtyřnásobně – ze 7,5 na 26,8 miliardy korun. Na léčení zhoubných novotvarů bylo v roce 2010 vynaloženo 19,2 miliardy a nemoci trávicí soustavy 13,2 miliardy Kč.

V roce 2010 byly vynaloženy nejvyšší náklady na pacienty ve věku 60-64 let (24,4 miliardy Kč), v roce 2000 to byla věková skupina 50–54 let, a to ve výši 10,9 miliardy Kč.

Od roku 2008 se výdaje domácností na zdravotnictví pohybují nad hranicí 40 miliard korun. V porovnání s rokem 2009, kdy bylo dosaženo zatím maximální hodnoty 43,1 miliardy, se o rok později snížily výdaje domácností o tři procenta na současných téměř 41,9 miliardy Kč. Domácnosti každoročně vydávají největší část peněz na léky a prostředky zdravotnické techniky (62 % výdajů na zdravotní péči).

V roce 2008 byly nově zavedeny regulační poplatky, za které v roce 2010 domácnosti vydaly celkově 5,6 miliardy korun. Nejvyšší částku (48 % z uhrazených poplatků) uhradily domácnosti za recept. Následovaly poplatky za návštěvu lékaře (27 %), za hospitalizaci (22 %) a za pohotovost (3 %).

Česká republika (86 %) spolu s Japonskem, Itálií a Tureckem patří tradičně k zemím s nejvyšším podílem veřejných výdajů na financování zdravotnictví.

Největší část výdajů tvoří ve většině zemí ambulantní péče. Průměr zemí OECD dosahuje 33 % a za lůžkovou péči 29 %. V České republice dosáhly obě uvedené položky zhruba stejných hodnot pohybujících se v průměru na 33 %. Přestože podíl výdajů za léky a prostředky zdravotnické techniky od roku 2005 mírně klesá, tvořil v roce 2009 až 23 % celkových nákladů na zdravotní péči, přičemž průměr zemí OECD je 19 %.

Analýza: Výsledky zdravotnických účtů ČR 2000 až 2010


Kontakt:
Ing. Tomáš Chrámecký
Odbor vnější komunikace ČSÚ
Tel.: 274 052 765
GSM: 737 280 892
E-mail: tomas.chramecky@czso.cz