Český statistický úřad vydává 12. ledna v elektronické podobě publikace „Analýza bytové výstavby v územích České republiky v letech 1997-2009“ a „Analýza výstavby nebytových budov v územích České republiky v letech 2006-2009“. Obě publikace jsou volně dostupné na internetových stránkách ČSÚ.

„Analýza bytové výstavby v územích České republiky v letech 1997-2009“ – www.czso.cz/csu/czso/analyza-bytove-vystavby-v-uzemich-ceske-republiky-1997-az-2009-c2qnphtbkw

„Analýza výstavby nebytových budov v územích České republiky v letech 2006-2009 “ – www.czso.cz/csu/czso/analyza-vystavby-nebytovych-budov-v-ceske-republice-2006-az-2009-0emc2okf5p


Kontaktní osoby:
Oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby

Ing. Silvie Lukavcová Tel.: 274 054 155 E-mail: silvie.lukavcova@czso.cz

Ing. Petra Cuřínová Tel.: 274 054 199 E-mail: petra.curinova@czso.cz

Stručný výtah z obsahu obou těchto rozsáhlých analýz:

1. Zahájené byty v roce 2009

• zahájila se výstavba 37 319 bytů, oproti roku 2008 méně o 14,3 %;
• nejvíce bytů bylo zahájeno ve Středočeském kraji a Praze;
• nejméně bytů se zahájilo v Karlovarském kraji, Zlínském kraji a na Vysočině.

2. Dokončené byty v roce 2009

• dokončila se výstavba 38 473 bytů, tj. o 0,2 % meziročně více;
• nejvíce bytů bylo dokončeno ve Středočeském kraji a Praze;
• nejméně bytů se dokončilo v Karlovarském kraji, Ústeckém kraji a na Vysočině;
• průměrná obytná i užitková plocha jednoho dokončeného bytu v porovnání s rokem 2008 poklesla;
• v rodinných domech převažovaly byty s 5 a více pokoji;
• v bytových domech převažovaly byty se 2 pokoji;
• na jeden bytový dům připadlo cca 25 bytů a 5 podlaží;
• technická vybavenost dokončených bytů se stále zlepšuje;
• nejčastěji byla při výstavbě bytů využita zděná nosná konstrukce;
• velikost stavebního pozemku trvale roste;
• vzrostla také průměrná zastavěná plocha jedné budovy a průměrná kubatura domu;
• průměrná doba výstavby jedné budovy oproti roku 2008 mírně stoupla;
• pořizovací hodnota objektů k bydlení dokončených v roce 2009 dosáhla 96,5 mld. Kč;
• průměrná pořizovací hodnota 1 bytu činila 2 507 tis. Kč (meziroční nárůst 14,9 %);
• průměrná pořizovací hodnota 1 m² obytné plochy byla 31,7 tis. Kč (růst o 6,5 %).

3. Nebytové budovy v roce 2009

• dokončeno bylo 1 308 nových nebytových budov;
• v těchto budovách bylo dokončeno 308 nových bytů;
• ve stávajících nebytových budovách vzniklo 495 nových bytů;
• nejvíce bylo postaveno hotelů a obdobných budov;
• nejméně se stavělo v kategorii budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví;
• nejdražší byly budovy pro obchod;
• nejlevnější budovy byly dokončovány v kategorii budovy pro dopravu a spoje;
• tyto budovy byly také prostorově nejmenší;
• největší budovy byly pro průmysl a skladování;
• z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji;
• nejméně jich naopak bylo v Praze, kde se ale stavěly nejdražší budovy;
• nejlevnější a nejmenší budovy se v průměru dokončovaly na Vysočině.

1. Zahájené byty

V roce 2009 byla zahájena výstavba 37 319 bytů, čímž poklesla na úroveň roku 2003. Nejvíce bytů bylo zahájeno v rodinných domech - více jak polovina všech nově zahájených bytů. Dále následují byty v domech bytových a nové byty v nebytových budovách, které zahrnují i polyfunkční budovy. Naopak nejméně bylo zahájeno bytů formou úprav stávajících nebytových prostor a také v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech. Ve srovnání s rokem 2008 došlo k poklesu nové výstavby o 14,3 % a tento pokles byl zaznamenán ve většině kategorií. Nejvíce poklesl počet zahájených bytů v bytových domech, dále pak v rodinných domech. Nárůst byl zaznamenán u nových bytů v nebytových budovách a u bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostor.

Z regionálního hlediska bylo nejvíce nových bytů zahájeno ve Středočeském kraji, následuje Praha a Jihomoravský kraj. Naopak nejméně bytů bylo zahájeno v Karlovarském kraji, ve Zlínském kraji a kraji Vysočina. Ve všech krajích s výjimkou Prahy bylo zahájeno nejvíce bytů v rodinných domech. Výrazně nejvíce ve Středočeském kraji, kde byty v rodinných domech představují 63,9 % nové bytové výstavby kraje. V porovnání s ostatními kraji byla více jak čtvrtina nově zahájených bytů v rodinných domech právě ve Středočeském kraji. Nejméně se rodinné domy zahajovaly v Praze, kde naopak převládají byty v domech bytových.


2. Dokončené byty

V roce 2009 bylo dokončeno 38 473 nových bytů. Nejvíce bytů bylo dokončeno v rodinných a bytových domech. Nejméně nových bytů bylo dokončeno v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech. Oproti roku 2008 se zvýšil počet dokončených bytů o 0,2 %. K nárůstu došlo u bytů v bytových domech a u nových bytů v nebytových budovách. Ve všech ostatních kategoriích byl zaznamenán pokles.

Při regionálním porovnání se nejvíce bytů dokončilo ve Středočeském kraji, dále pak v Praze a Jihomoravském kraji. Nejméně bytů bylo dokončeno v Karlovarském kraji, Ústeckém kraji a kraji Vysočina. Stejně jako u zahájené výstavby i u dokončených bytů převažovaly ve všech krajích s výjimkou Prahy byty dokončené v rodinných domech. V 10 ze 13 krajů přesáhl počet dokončených bytů v nových rodinných domech hranici 50 %, nejvýrazněji v Karlovarském kraji, kde tyto byty činily 84,1 % všech nově dokončených bytů. Naopak v Praze již tradičně převládala výstavba bytových domů, kde bylo dokončeno více jak 80 % všech nových bytů v hlavním městě.

Z dlouhodobějšího hlediska, pokud sledujeme vývoj v letech 1997–2009, se nejvíce bytů postavilo ve velkých městech - Praze, Brně a Plzni. Do popředí se dostaly i některé obce z okolí Prahy, např. Jesenice nebo Hostivice, které demonstrují proces tzv. suburbanizace, kdy je výstavba směřována do okolí velkých měst. Pokud se ve stejném období zaměříme na intenzitu bytové výstavby, do popředí se dostávají menší obce v okolí hlavního města. Například v Květnici (okres Praha-východ) bylo za sledované období dokončeno 86,4 bytů na tisíc obyvatel středního stavu průměrně ročně, zatímco v Praze 4,2 byty.


Další charakteristiky dokončených bytů

Z prostorových ukazatelů, které zjišťujeme, jsou pro porovnání velikosti bytů nejvýznamnější obytná a užitková plocha bytu. V roce 2009 byla průměrná obytná plocha jednoho dokončeného bytu 74,2 m ², v porovnání s rokem 2008 poklesla o 2,4 %, průměrná užitková plocha byla 104,6 m ² a v meziročním srovnání poklesla o 2,2 %. Značné rozdíly jsou i u jednotlivých typů staveb. Zatímco nové byty v rodinných domech měly průměrnou obytnou plochu téměř 100 m ², nové byty v bytových domech byly o polovinu menší. Nejmenší byty se již tradičně stavějí v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech.

Dalším ze sledovaných ukazatelů je typ bytu. Celkově nejvíce se v roce 2009 dokončilo čtyřpokojových bytů. Naopak nejmenší byty nepředstavují ani 15 % z celkového počtu dokončených bytů. Typ bytu se však liší v závislosti na charakteru stavby. U rodinných domů převládají byty se 4 a více pokoji, u bytových domů je poměr opačný a převládají spíše menší byty. Výrazně odlišné jsou nové byty v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech, kde více jak 60 % tvoří garsoniéry a větší byty se téměř nevyskytují.
Na jednu nově dokončenou budovu připadly v průměru dva nové byty. U rodinných domů to byl jeden byt, u domů bytových 25 bytů. Nové rodinné domy měly v průměru 2 podlaží, domy bytové 5 podlaží.

Technická vybavenost nově dokončených bytů se stále zlepšuje. Vybavenost elektřinou a dodávkou vody se považuje za 100 % a nesleduje se. Ze všech bytů dokončených v roce 2009 bylo na plynovodní síť připojeno 62,6 %, na kanalizační síť bylo napojeno téměř 80 % všech nových bytů a více než 86 % bytů bylo připojeno na centrální vytápění buď lokální nebo dálkové;

Dalším ze zjišťovaných ukazatelů je druh nosné konstrukce. Nejčastěji byla využita zděná nosná konstrukce, a to u všech forem výstavby. Podíl počtu montovaných konstrukcí opět poklesl, tato technologie se nejvíce používala při přístavbách, nástavbách a vestavbách k bytovým domům. Také podíl počtu nových bytů s dřevěnou konstrukcí byl v roce 2009 nízký, dřevěné se staví převážně rodinné domy.

U nových rodinných a bytových domů se zjišťuje také velikost stavebního pozemku. Ta trvale roste a v roce 2009 byla průměrná plocha stavebního pozemku rodinného domu 1 151 m ², u domu bytového to bylo 2 248 m ². V porovnání s rokem 2008 vzrostla také průměrná zastavěná plocha jedné budovy a průměrná kubatura domu, a to jak u rodinných, tak u bytových domů.

Průměrná doba výstavby jedné budovy oproti roku 2008 mírně stoupla. Jeden rodinný dům se v roce 2009 stavěl v průměru 40 měsíců, bezmála o jeden rok byla kratší doba výstavby u bytových domů - jeden dům postavili průměrně za 29 měsíců. Nejdéle trvala výstavba nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům: v průměru více jak 5 let.


Pořizovací hodnota dokončených bytů

Dalším z ukazatelů, který charakterizuje dokončenou výstavbu, je pořizovací hodnota. Celková pořizovací hodnota všech nově dokončených bytů v ČR dosáhla v roce 2009 hodnoty 96,5 mld. Kč a tato suma byla ve srovnání s rokem 2008 o 4,2 % vyšší. Nadále pokračovala tendence zvyšování nákladů na výstavbu nových obytných objektů. Průměrné pořizovací náklady připadající na jeden byt se zvýšily ve všech kategoriích bydlení s výjimkou nových bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech. V roce 2009 byly průměrné pořizovací náklady jednoho bytu 2 507,1 tis. Kč. Tyto údaje však zastírají rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých domů a bytů, proto je při posuzování vývoje cen vhodnější přepočítání na plošné nebo objemové ukazatele. Průměrná pořizovací hodnota 1 m ³ kubatury nových rodinných domů byla v roce 2009 oproti roku 2008 o 2,9 % vyšší a činila 4 345 Kč. Nárůst nastal i u průměrných hodnot 1 m ² obytné a užitkové plochy: průměrná hodnota 1 m ² obytné plochy nového bytu byla 33,8 tis. Kč a meziročně vzrostla o 6,5 %, průměrná hodnota 1 m ² užitkové plochy vzrostla meziročně o 6,4 % na 24,0 tis. Kč.

Pokud budeme porovnávat průměrnou pořizovací hodnotu 1 m ² užitkové plochy nově dokončených bytů z územního hlediska, zjistíme, že tato hodnota je u bytů dokončených v Praze výrazně vyšší než v jiných regionech, a to jak v rodinných, tak i bytových domech a obou formách nástaveb, přístaveb a vestaveb. Nejnižší hodnota 1 m ² užitkové plochy u rodinných domů byla v kraji Vysočina. U bytů v bytových domech je to jinak - nejnižší hodnota byla zjištěna v Ústeckém kraji.


3. Nebytové budovy

V roce 2009 bylo dokončeno 1 308 nových nebytových budov. V těchto budovách bylo dokončeno 308 nových bytů, ve stávajících nebytových budovách vzniklo 495 nových bytů. Nejvíce bylo postaveno hotelů a obdobných budov, dále pak budov pro obchod a budov nebytových ostatních. Naopak nejméně se stavělo v kategorii budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví. Vzhledem k různorodosti staveb je třeba se zaměřit na další ukazatele. Těmi jsou celková hodnota dokončených budov, obestavěný prostor a podlahová plocha budov. Nejvíce se prostavělo v kategorii budovy pro obchod. Nejlevnější budovy byly dokončovány v kategorii budovy pro dopravu a spoje. Tyto budovy byly také prostorově nejmenší, a to jak objemově, tak plošně. Největší budovy byly pro průmysl a skladování a největší průměrnou podlahovou plochu měly budovy administrativní.

Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, nejméně jich naopak bylo v Praze, kde se ale stavěly nejdražší budovy. Tyto budovy byly také největší a podlahová plocha připadající na jednu budovu byla větší jak 8 000 m ². Nejlevnější a nejmenší budovy se v průměru dokončovaly v kraji Vysočina, kde hodnota jedné budovy nepřesáhla 5 mil. Kč a podlahová plocha jedné budovy 450 m ².