Volby do Evropského parlamentu a ČSÚ


Rok 2004 lze nazvat „supervolebním“ rokem. Ve dnech 11. a 12. června se budou na území České republiky konat historicky první volby do Evropského parlamentu. Na podzim pak proběhnou volby krajské a senátní. Výsledky voleb zpracovává opět Český statistický úřad.

Hlavním úkolem ČSÚ je technické zpracování výsledků hlasování ve volbách. ČSÚ dbá na maximální transparentnost. Výsledky zpracování proto průběžně zveřejňuje na serveru www.volby.cz. Ve volbách do Evropského parlamentu však na území ČR nastane časová prodleva mezi ukončením hlasování (v sobotu 12. 6. ve 14:00 hod.) a dobou, kdy se začnou sčítat hlasy. Je to dáno ustanovením volebního zákona, který v této věci vychází z právních předpisů Evropské unie – podle nich členské státy nesmí zveřejňovat výsledky sčítání hlasů, dokud se neuzavře poslední volební místnost na území Evropské unie. To se stane v neděli 13. 6. ve 22:00 hod. Teprve poté mohou být výsledky z prvních volebních okrsků k dispozici.

Volby do EP začnou již ve čtvrtek 10. června v Nizozemsku a ve Velké Británii, kde se, podobně jako v drtivé většině zemí EU, volí jen v jediný den. Což platí i pro Irsko, kde vyberou své zástupce do EP v pátek 11. června. Kromě České republiky budou lidé volit ve dvou dnech již jen v Itálii, tam však v sobotu 12. a v neděli 13. června. Pouze v sobotu 12. června proběhnou volby na Maltě a v Lotyšsku. V ostatních osmnácti zemích proběhne hlasování až v neděli 13. června.

První přímé volby do Evropského parlamentu se konaly v červnu 1979. Volební období EP je pětileté. Při volbách platí ve všech zemích společná základní demokratická pravidla. Zejména: aktivní volební právo od osmnácti let, rovnost mužů a žen a zásada tajného hlasování.
Od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost v roce 1993 má každý občan členského státu EU, který žije v jiné zemi Unie, právo volit nebo být volen ve volbách v zemi svého trvalého pobytu. Pro zajímavost – v České republice kandiduje spolu s 803 stáními příslušníky ČR i po jednom občanu Francie, Německa, Irska, Itálie a Velké Británie.
Poslanci EP zasedají v jednacím sále podle politických skupin, nikoli podle národních delegací. V současné době působí v EP sedm politických skupin a jsou zde rovněž „nezařazení“ poslanci. Nově zvolený EP bude mít 732 členů.


Přehled členských zemí EU podle data hlasování, počtu poslanců, na něž mají nárok, a srovnání volební účasti voleb do EP s národními parlamentními volbami přináší následující tabulka:


*vol. účast při referendu o přistoupení * * první kolo voleb
Zdroje dat: ČSÚ (www.czso.cz; www.volby.cz); http://www.electionworld.org/; Evropský parlament (http://www.elections2004.eu.int/ep-election/sites/cs/)


V některých zemích je účast ve volbách ze zákona povinná, byť sankce jsou zpravidla mírné. Z členských zemí EU platí volební povinnost v Belgii, Itálii, Lucembursku a Řecku.

Při volbách do Evropského parlamentu volební účast v jednotlivých zemích značně kolísá a zpravidla se pohybuje pod úrovní účasti při volbách do „domácího“ parlamentu. Hranici 70 procent překračuje pouze v zemích s volební povinností.


Volební účast při dosavadních volbách do EP v % - průměr za celou EU

Zdroj: Evropský parlament



Kandidátky a kandidáti v ČR

O mandáty 24 českých poslanců Evropského parlamentu se uchází 808 kandidátů na 31 kandidátních listinách. Na jedno křeslo evropského poslance za ČR tak připadá téměř 34 zájemců. Bez politické příslušnosti je 301 kandidátů (37,25 %), ostatní jsou členy některé z politických stran.
Tři čtvrtiny kandidátů tvoří muži, jichž kandiduje 603 (74,63 %), žen se o křeslo v EP uchází 205 (25,37 %). Průměrný věk kandidátů činí 45,29 roku. Věkovou strukturu kandidátů zachycuje následující graf:

Věková struktura kandidátů pro volby do EP 2004 v ČR:


Z grafu vyplývá, že ženy kandidátní listiny omlazují – skoro čtvrtina všech žen na kandidátkách spadá do věkové skupiny 21 – 29 let. Zajímavé je též srovnání kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a listin pro volby do Evropského parlamentu.

Počet kandidátních listin stoupá, podíl žen na kandidátkách sice mírně poklesl, stále však přesahuje čtvrtinu, zatímco v letech 1996 a 1998 činil jen něco málo přes pětinu.
V roce 1979 tvořily poslankyně 16,5 % z celého zastupitelského sboru EP. Tento podíl v dalších volebních obdobích postupně vzrůstal, 1. ledna 1996 dosáhl 27,5 % a po volbách v roce 1999 se zvýšil na 29,7 %. Pro srovnání, v Poslanecké sněmovně PČR zasedá nyní 17 % žen, v letech 1996 a 1998 bylo zvoleno 15 % poslankyň.
Průměrný věk kandidátů-mužů je o něco málo vyšší než při volbách do PS PČR 2002, ženy jsou téměř o dva roky mladší.

13. 6. najdete výsledky voleb do Evropského parlamentu na adrese: www.volby.cz



Co a jak ČSÚ o volbách publikuje?


Informace o volbách naleznete v informačním systému ČSÚ jednak v oddíle

4 | OBYVATELSTVO, VOLBY

(pravá strana internetové prezentace ČSÚ www.czso.cz) kde je volební statistice věnován zvláštní pododdíl
42 Volební statistika ( /csu/czso/ep-4).


Výsledky voleb pak najdete na volebním serveru ČSÚ www.volby.cz, který má na internetové stránce úřadu samostatný vstup označený Výsledky voleb (pravý krajní sloupec hlavní internetové stránky ČSÚ).