Vážené dámy, vážení pánové,

mezinárodní konference „Statistics – investment in the future“, kterou zahajujeme tímto plenárním zasedáním, se koná u příležitosti 85. výročí naší (původně československé) statistiky. Již na počátku minulého století si bylo vedení nově utvořené republiky vědomo významu statistiky pro úspěšnou správu země, a tak i jedna z prvních právních norem po vzniku Československé republiky se týkala právě statistiky (statistický úřad byl zřízen zákonem ze dne 28. ledna 1919, tedy přesně tři měsíce po vzniku Československé republiky).

85 let je z hlediska lidského věku velmi dlouhý časový interval. Stačí, když si uvědomíme, že právě my, kteří jsme zde právě teď přítomni, dobu před 85 lety nepamatujeme. Změnilo se mnohé – způsob života, struktura ekonomiky, sociální podmínky, řízení státu i mezinárodní vztahy. Jakou změnou vlastně prošla naše společnost i statistika za oněch 85 let?

Odpověď na tuto otázku jsme hledali s pomocí velmi důležité publikace. Není jistě náhodou, že jsme jako statistici sáhli po naší nejstarší statistické ročence z roku 1920, kterou vydal Státní úřad statistický a která uvádí na více než 100 stránkách velmi zajímavá data. V českých zemích (jedná se o údaje před vznikem republiky, zpravidla z r. 1910 či 1913) např.

• tehdejší Praha měla 224 tisíc obyvatel, dnes je to 5x více - téměř 1 160 tis. (současná ČR má cca 10 200 tis. obyvatel)
• téměř 3,5 milionu osob (včetně příslušníků domácností, domácího služebnictva a čeledi) pracovalo v zemědělství, dnešní data jich uvádějí necelých 200 tisíc
• ¼ zemřelých byla do jednoho roku věku, kojenecká úmrtnost činila téměř 7 %, zatímco dnes pouze 4 promile
• přibližně 97 % obyvatel umělo číst a psát, negramotnost našich obyvatel je dnes nulová
• měli jsme 8 vysokých škol, dnešní počet je 24
• existovalo 20 bank a 1 192 spořitelen či záložen, v současné době existuje 37 peněžních ústavů majících charakter komerčních bank
• fungovalo 672 pivovarů, dnes jich je 74
• uskutečnilo se 235 stávek
• bylo zjištěno téměř 49 tisíc abonentních telefonních stanic – dnes jsou tyto počty řádově jiné – telefonních stanic je více než 12 milionů, včetně 8,5 milionů mobilních telefonů
• automobilů bylo v té době asi 3 tisíce, v současnosti jich však používáme cca 3,5 milionu

Ročenka obsahuje údaje nejen o obyvatelstvu, o zdravotnictví a o školství, ale také např. o správě, živnostech, průmyslu a obchodu, o úvěru, soudnictví, pojišťování, zahraničním obchodě – mnohé z uvedených údajů našly svá pokračování v ročenkách současných.

Naopak k historii již patří tabulka o prodloužení jedenáctihodinné maximální pracovní doby nebo o sirotčích pokladnách. Dnešní statistické ročenky o téměř tisíci stránkách zato obsahují nové údaje o životním prostředí, kultuře a sportu, sociálním zabezpečení, vědě a technice, o nových službách (včetně nových způsobů dopravy), energetice, národních účtech.

Pouze zběžné nahlédnutí do základní statistické publikace potvrzuje převratné změny, které se projevily v životě naší společnosti. Již zmiňovaná věda a technika přinesla objevy, které znamenaly obrovské zásahy do ekonomiky i našeho života zvláště v posledních letech. Změny v mnohých oborech, které v minulosti probíhaly po dobu staletí či desetiletí, se odehrávají natolik rychle, že si často uvědomujeme, že na ně nestačí dostatečně rychle reagovat příroda ani lidská společnost. Stačí zmínit mnohé chemické obory, informační technologie, komunikační prostředky, dopravní možnosti. S rozvojem průmyslových odvětví a služeb klade společnost stále větší důraz na zajištění ekonomické prosperity. Zkracují se vzdálenosti, v hospodářském životě se snižuje nezávislost národních ekonomik. Globalizace přestává být pouze záležitostí ekonomického vývoje, který je doprovázen – i v tomto kontextu - potřebou řešení sociálních otázek, problémů životního prostředí a zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj na této zemí. A zatímco některé jevy jsou dnes již minulostí, jiné vznikají a společnost je musí řešit (migrace, změny v ekonomice s dopadem do tradičního pojetí rodin apod.)

Hlavní problémy současného světa se tak týkají nás všech. Abychom je mohli řešit, musíme především hodně vědět. A abychom je mohli řešit společně, musí toto poznání vycházet ze statistických dat opírajících se o společné standardy, data založená na společné metodologii, vycházející ze stejných konceptů. Proto je mimořádně důležitá harmonizace statistiky v mezinárodním měřítku. Jedině za těchto podmínek můžeme srovnávat jednotlivé národní ekonomiky, jejich vývoj, životní podmínky obyvatel jednotlivých zemí. Jedině tak můžeme hodnotit na základě agregovaných dat situaci a vývoj v jednotlivých oblastech světa či v celosvětovém měřítku.

V našich podmínkách se do mimořádně rychlého vývoje koncem minulého století výrazně promítla transformace ekonomiky a společnosti v důsledku politických změn. To vše mělo dopad na naší úřední statistiku. Příprava na vstup do Evropské unie znamenala změnu obsahu statistiky, používaných metod. Transformace statistiky se však týkala také poslání úřední statistiky a principů jejího fungování. Vzali jsme za své Fundamentální principy oficiální statistiky, prioritou se stalo zajištění harmonizované statistické legislativy Evropské unie. Být plnoprávným členem EU však znamená nejen respektovat dohodnutá pravidla, ale především přispívat k dalšímu rozvoji statistiky v rámci tohoto společenství. Stali jsme se členy jednoho z nejvýznamnějších ekonomických seskupení ve světě – i s tím souvisí naše zodpovědnost ve vztahu k dalším zemím a mezinárodním organizacím.

Česká statistika tak dovršila proces svého začlenění do významných mezinárodních společenství. Tato integrace probíhala oběma směry – s našim stále výraznějším zapojením do mezinárodních statistických aktivit téměř veškerá činnost našich statistiků v sobě obsahuje prvky mezinárodní spolupráce a opírá se o mezinárodní standardy. Statistika tímto reaguje nejen na vývoj ekonomiky a společnosti, která v současném globalizovaném světě více dat vyžaduje na úrovni vyšší než národní. Statistika tak plní mnohem lépe a důkladněji své poslání – umožňuje stále lepší mezinárodní srovnání.

V této souvislosti mi dovolte ještě jeden návrat k naší statistické ročence z roku 1920. Vyšla nejen v českém, ale také ve francouzském a německém jazyce (v rámci jedné publikace), obsahovala ale jen velmi málo údajů z mezinárodního srovnání (pouze výroba cukru ve vybraných zemích). Současná statistická ročenka – dvojjazyčná, tj. česko-anglická, zahrnuje celou řadu srovnatelných údajů z nejrůznějších oblastí. Např. v té, kterou připravujeme k vydání na podzim letošního roku, budou zařazeny strukturální indikátory, které slouží k monitorování plnění závěrů lisabonského summitu. Vycházejí i další publikace s mezinárodně srovnatelnými daty – jednu z nich jste dostali i Vy v dokumentech pro tuto konferenci. Přibývají nejen nové údaje a publikace. Vznikají nové formy diseminace dat - stále více údajů nacházíme na internetu. Statistiky jsou snadno dostupné velkému množství uživatelů, a to i za hranicemi naší země.

Vývoj za uplynulých 85 let tedy neznamenal pouze změnu obsahu úřední statistiky ve vztahu k novým jevům a procesům v ekonomice a společnosti. Změnily se metody, používané postupy. Výrazně se prohloubila spolupráce statistiků. V často citované „informační společnosti“ jsme informacemi doslova zahlceni. Právě z tohoto důvodu musí úřední statistika plnit dobře své poslání a obstát v konkurenci. Statistiky o tom, jak často je úřední statistika využívána pro různá rozhodování, k dispozici nejsou a ani být nemohou. Z reakcí našich uživatelů, se kterými udržujeme velmi úzké kontakty, vyplývá, že statistická data velmi potřebují a využívají (a nejedná se pouze o odhady HDP, nezaměstnanost či inflaci). Provádíme šetření u uživatelů statistických dat o jejich spokojenosti, usilujeme o získání podnětů pro zlepšení našich výstupů a služeb. Ankety u uživatelů i pravidelné vyhodnocování návštěvnosti internetových stránek můžeme považovat za způsoby, jak vhodná statistická data o využívání našich statistik získat.

Za klíčové považujeme vycházet z potřeb uživatelů a produkovat relevantní statistická data. Data, která budou k dispozici včas, s dostatečnou přesností, data srovnatelná a dostupná – tj. data kvalitní. Data, jejichž produkce nezatíží přespříliš ani statistický úřad ani respondenty. Splnit tyto požadavky není vůbec jednoduché. K požadavkům na nové statistiky přistupují i další systémové nároky a potřeby – jako příklad stačí uvést využívání důvěrných dat pro výzkumné účely resp. pro potřebu statistiky globalizace. Tyto potřeby si mj. vyžadují změny v pravidlech upravujících zajištění ochrany důvěrných dat vč. změn v národních zákonech o statistice. Fundamental principles of official statistics, které vznikly před 10 lety v rámci Konference evropských statistiků a které potvrdila také Statistická komise OSN, kromě tohoto principu důvěrnosti, vymezují dalších 9 pravidel, které má oficiální statistika respektovat pro zajištění efektivního výkonu svého poslání. Patří k nim např. nezávislost, integrita a důvěryhodnost úřední statistiky.

Právě Fundamental principles of official statistics lze považovat za jeden z příkladů mezinárodní spolupráce statistiků, která se nepromítla přímo do čistě statistických produktů (klasifikací, ukazatelů apod.) ale do pravidel pro fungování oficiální statistiky, jejichž respektování výrazně přispívá naplňování role úřední statistiky. Spolupráce statistiků je tak mnohem širší. To potvrzuje i proces harmonizace naší statistiky v rámci přípravy vstupu ČR do EU, který neznamenal zvýšené úsilí pouze pro naši statistiku, ale do tohoto procesu se zapojili také experti z mnoha zemí EU za výrazné podpory Eurostatu s využitím příslušných asistenčních programů Phare. Přechodu na zcela novou statistiku se tak u nás (obdobně jako tomu bylo i u dalších kandidátských a později přistupujících zemí) uskutečnil mnohem rychleji a efektivněji než jak by tomu bylo bez těchto podmínek.

Současný vývoj statistiky z hlediska uspokojování potřeb uživatelů statistických dat svědčí o nárůstu požadavků na disponibilní statistická data i rozsah souvisejících služeb. Není žádným tajemstvím, že ve většině případů není tento proces spojen s adekvátním nárůstem kapacit a finančních prostředků pro statistické úřady resp. další pracoviště státní statistické služby. V důsledku limitovaných zdrojů je snahou hledat takové metody a formy práce, které umožní zvyšování kvality i efektivnosti. Patří k nim zcela nové přístupy využívané v řízení organizace (model European Foundation for Quality Management), strategické plánování a řízení, systematické zvyšování kvality dat. Jedním z klíčových prvků tohoto snažení je také prohlubující se spolupráce statistiků, kteří usilují i o určitou dělbu práce a specializaci (např. v rámci uvažovaných Centres of Excellence v rámci ESS). Naše zkušenosti potvrzují, že nejen statistická data, klasifikace či koncepty a metody jsou nám společné, společné jsou i problémy, které statistici různých zemí a mezinárodních organizací řeší.

Jako producenti úřední statistiky víme, že produkce statistických dat není snadnou záležitostí. Statistická data nejsou vůbec jednoduchým produktem, pokud mají splnit všechny požadavky na kvalitu, která se dle jednotlivých skupin uživatelů liší – z hlediska obsahu, ale také z hlediska včasnosti, přesnosti či srovnatelnosti. Data musí být snadno dostupná, musí obsahovat potřebná metadata. Diseminace dat v sobě zahrnuje i celou řadu souvisejících aktivit. Statistická data musí sloužit nejen politikům či ekonomům, ale co nejširší veřejnosti. Není proto náhodou, že náš současný zákon, který upravuje činnost našeho statistického úřadu a dalších navazujících subjektů, je zákonem o státní statistické službě. Jde totiž nejen o produkci dat, ale především o službu širokému spektru uživatelů, která je hrazena z veřejných rozpočtů.

Význam statistik uživatelé často ocení až v momentu, kdy je potřebují pro řešení nejrůznějších problémů a kdy je využívají jako oporu pro svá rozhodování, která ovlivňují vývoj pro další léta. Zajištění oficiální statistiky je však úlohou dlouhodobou, která se projevuje nejen v dlouhodobých časových řadách. Znamená také odpovídající přípravu expertů na národní i mezinárodní úrovni, kteří budou zajišťovat rozvoj úřední statistiky v dalších letech, reagovat na vznikající potřeby uživatelů.

Z komplexního pohledu nemůžeme statistiku považovat jen za zboží ani jen za službu, ale především za investici. Investici, která přináší obrovský užitek celé společnosti, zejména pokud uživatelé umějí statistik využít - a obdobně pokud statistici co nejlépe nakládají s dostupnými kapacitami a možnostmi. Jednou z nich je mezinárodní kooperace, výměna názorů, poznatků a zkušeností, jejich sdílení. Základem pro přijímání konkrétních opatření na národní či mezinárodních úrovních je potřebná komunikace mezi všemi zainteresovanými aktéry

Když jsme před rokem uvažovali o způsobu, jakým si připomeneme 85. výročí naší statistiky, vzali jsme v úvahu tuto skutečnost a rozhodli jsme se připravit mezinárodní konferenci, která umožní účastníkům vyjádřit se k otázkám, které v současné době úřední statistika řeší. Jsme rádi, že naše pozváni přijali ti,

• kteří jsou experty v nejrůznějších oblastech ekonomické a sociální statistiky
• kteří jsou si vědomi významu důležitých systémových přístupů a aktivit pro naplnění poslání oficiální statistiky
• kteří reprezentují producenty i uživatele dat.

Nechť je v této souvislosti tato konference naším příspěvkem k dalšímu rozvoji úřední statistiky, která přinese kvalitní data a umožní správná rozhodování pro budoucnost tak, aby obdobné připomenutí v roce, kdy naše statistika bude slavit své 100. výročí (v roce 2019) opět potvrdilo správnost myšlenky „Statistika – investice do budoucnosti“.