Životní podmínky 2006

 


20. 12. 2007

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY 2006

Šetření Životní podmínky 2006 probíhá v rámci programu EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions), který je povinný pro všechny členské země Evropské unie. Smyslem je dlouhodobě získávat srovnatelná data o sociální situaci obyvatel v evropských zemích.

V České republice je šetření Životní podmínky realizováno od roku 2005, v současnosti se připravuje již po čtvrté. Domácnosti jsou opakovaně navštěvovány s ročním časovým odstupem po dobu 4 let a každým rokem dojde k obměně cca Ľ šetřených domácností (tzv. čtyřletý rotační panel). Domácnosti jsou vybírány náhodně, vzorek obsahuje přes 10 tisíc domácností, přičemž v roce 2006 bylo úspěšně vyšetřených 75,8 % domácností (tzv. míra vyšetřenosti). Zjišťují se informace jak za jednotlivce, tak i na úrovni celé domácnosti. Jedná se o výběrové šetření, proto je nutno neustále pamatovat, že získané výsledky jsou reprezentativní odhady zatížené určitou statistickou chybou.

Struktura domácností a osob

V České republice představují více než třetinu domácností úplné rodiny (tj. rodiny, které jsou tvořeny párem a příp. dalším členem domácnosti) bez dětí. Úplné rodiny se závislými dětmi tvoří necelou jednu třetinu, 24 % pak domácnosti jednotlivců. Podíl neúplných rodin (jeden rodič) s dětmi činí 11 %.

Bydlení

Nejvíce domácností (1 566 tis.) žije ve vlastním domě. Druhou nejčastěji využívanou formou užívání bytu je bydlení v nájemních bytech (1 009 tis.). V bytech v osobním vlastnictví bydlí 797 tis. domácností, zatímco v družstevních bytech 517 tis. Největší nárůst oproti roku 1999, kdy byla srovnatelná data získána ze Šetření o struktuře bytového fondu, nastal v případě bytů v osobním vlastnictví, u družstevních a nájemních bytů pak pozorujeme pokles.

Jedna pětina domácností uvedla, že má problémy s vlhkostí bytu. Problémy s vandalismem a kriminalitou v okolí bydliště potvrdilo 19 % domácností, stejně tak s hlukem. 15 % domácností považuje špínu a špatné životní prostředí v okolí svého bydliště za problém, 10 % považuje svůj byt za příliš malý a 5 % za příliš tmavý, s nedostatkem světla.

Výdaje na bydlení jsou pro dvě třetiny domácností „určitou zátěží“, ovšem pro 22 % domácností představují velkou zátěž. Nejčastěji jsou velkou zátěží pro domácnosti nezaměstnaných (61 %) a pro desetinu domácností s nejnižšími příjmy (51 %). Domácnosti v průměru vynakládají na bydlení 16 % ze svého ročního čistého příjmu, avšak u domácností nezaměstnaných a stejně tak u desetiny domácností s nejnižšími příjmy je to dokonce necelých 30 % jejich příjmů.

Nezaměstnaní

Nezaměstnaní při hledání práce nejčastěji využívají služeb úřadu práce (92 %). 75 % se dotazuje u příbuzných či přátel, 64 % využívá inzerci v novinách či na internetu. 52 % žádá o pracovní místo přímo u zaměstnavatele a pouze 15 % využívá zprostředkovatelské agentury.

Příjmy

Mezi 10 % domácností s nejvyšším čistým příjmem na osobu výrazně převažují (57,6 %) domácnosti, v jejichž čele je zaměstnanec s úplným středním či vysokoškolským vzděláním. Mezi desetinou nejchudších domácností se naopak nejčastěji (32,3 %) vyskytují domácnosti se zaměstnancem v čele, který má nízké vzdělání (nedosáhl maturity), následovány domácnostmi s nezaměstnanou osobou v čele (27,6 %).

Míra ohrožení chudobou představuje podíl osob, jejichž disponibilní příjem vypočtený podle metodiky EU nedosáhl stanovené hranice. Za hranici ohrožení chudobou je považováno 60 % mediánu zjištěného z takto vypočtených příjmů za všechny osoby. Tyto osoby nicméně nelze automaticky označit za chudé, k tomu by bylo zapotřebí znát další údaje (např. o jejich úsporách či majetku, které se však nezjišťují). Nízký příjem je prvním signálem ohrožení chudobou. Mezi nepracujícími osobami je tato míra nejvyšší u nezaměstnaných (44 %). Z hlediska domácností jsou nejčastěji ohroženy neúplné rodiny s dětmi (40 %).

Starobní a pozůstalostní důchody a sociální transfery (tj. různé sociální dávky poskytované státem) výrazně přispívají ke snížení míry ohrožení chudobou. Zatímco u osob ve věku 16-64 let činí míra chudoby 9 %, bez sociálních transferů by stoupla na 21 % a pokud by se do výpočtu nezahrnuly ani důchody, bylo by ohroženo chudobou dokonce 30 % těchto osob.

Míra ohrožení chudobou za celou populaci dosahuje v České republice 10 %. Tato míra je druhá nejnižší (nižší je jen ve Švédsku) v EU-25, kde činí v průměru 16 % (údaj za rok 2004).

Zdraví

Téměř 20 % osob hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý a téměř 40 % jako dobrý. Naopak pouze přibližně 10 % osob vypovídá, že jejich zdravotní stav je špatný, a jen 2,5 % označilo svůj stav za velmi špatný.

4,5 % osob uvedlo, že nenavštívilo v předcházejícím roce zubaře, přestože by jeho ošetření potřebovalo, a 5,1 % osob nevyužilo služeb specializovaného lékaře.

Podrobnější informace přináší publikace Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2006, která obsahuje tabulky v různých tříděních - podle sociálních skupin, příjmového rozdělení, počtu pracujících osob a počtu nezaopatřených dětí, podle různých typů domácností, podle velikosti obce, regionálního členění (NUTS3) apod., včetně vybraných indikátorů chudoby. Na vyžádání uživatelů je možné zpracovat i další třídění, která nebyla do publikace zařazena.


  • TZ071220_zivpodm.doc