Trendy ve spotřebě potravin


Jak je to se spotřebou potravin zajímalo statistiky už v Československu v roce 1918. Sledovala se spotřeba mouky, chleba, masa, cukru, ale hlavně potravin, které se k nám dovážely, jako například rýže, čaje nebo kávy. V těchto statistikách se pokračovalo i po válce a byla by velká škoda tyto unikátní historické řady nevyužít. Pro tiskovou konferenci jsme připravili vývoj spotřeby základních druhů potravin a nápojů od roku 1948 do 2009.
Spotřeba potravin je založena na bilanční metodě. Kromě údajů Českého statistického úřadu bychom tuto bilanci nemohli sestavit bez podkladů Ministerstva zemědělství ČR, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Státní veterinární správy a zejména potravinářských svazů a různých zájmových organizací a sdružení.

Nejvíce sníme vepřového masa, roste obliba drůbežího
V dlouhodobém vývoji je patrný rozdíl ve spotřebě jednotlivých druhů mas. Spotřeba vepřového masa se v posledních letech výrazně nemění, roste obliba drůbežího masa a klesá spotřeba hovězího. Celková spotřeba masa vzrostla z 33,3 kg v roce 1948 na své maximum v roce 1989, kdy se snědlo 97,4 kg. Od roku 1994 se spotřeba pohybuje kolem 81 kg masa na osobu za rok. Vliv masivních kampaní kolem nemoci šílených krav, prasečí chřipky a ptačí chřipky se na spotřebě masa v České republice nijak negativně neprojevil.

Pšeničné pečivo nahrazuje chléb
V posledních 60 letech vytrvale klesá spotřeba chleba za současného růstu spotřeby pšeničného pečiva. Spotřeba mléka klesá vytrvale od roku 1952. Ve spotřebě jednotlivých druhů zeleniny je znát změna stravovacích zvyklostí. Roste obliba paprik a rajčat, na ústupu je naopak zelí, kapusta, květák nebo mrkev. Velmi výrazně se snížila spotřeba brambor. Ze svého maxima v roce 1950 ve výši 145,9 kg spotřeba brambor klesla na minimum v roce 2009, kdy se v ČR zkonzumovalo pouze 64,9 kg.

Piva se pije méně, ale ČR je stále první
Spotřeba nealkoholických nápojů se v průběhu 60 let zvýšila více jak 29krát. Množství ovocných a zeleninových nápojů, minerálních vod a limonád, množství příchutí, barev, různost obalových materiálů zvýšilo spotřebu z 10,1 litrů v roce 1949 na 296 litrů v roce 2009.
V roce 1948 se vypilo pouze 76,2 litrů piva. Nejvyšší hranice dosáhl náš nejoblíbenější alkoholický nápoj v roce 2005, kdy se v České republice vypilo 163,5 litrů. V následujících letech se spotřeba piva snižovala a v roce 2009 byla 150,7 litrů. V rámci Evropské unie byli Češi v roce 2008 ve spotřebě piva na prvním místě. O 20 litrů piva méně vypili Irové, následovali Němci, Australané a Rakušané.

Soběstačnost v roce 2009
Další zajímavý ukazatel, který nám tyto statistiky nabízí, je soběstačnost. Tedy schopnost české produkce pokrýt spotřebu potravin a nápojů obyvatel ČR. Zcela soběstační jsme v roce byli ve spotřebě hovězího masa, těstovin, mléka, ale také cukru a medu a samozřejmě piva. Na hranici 100 % soběstačnosti téměř dosáhla pšeničná a žitná mouka a vejce. Ze tří čtvrtin jsme měli pokrytou spotřebu drůbežího masa, z 64,3 % vepřového masa. Překvapivá je česká soběstačnost na spotřebě zeleniny, která dosahuje pouhých 31,2 %.


Odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí
Ing. Jiří Hrbek - ředitel
Tel.: 274 052 331
E-mail: jiri.hrbek@czso.cz

Ing. Zdeněk Kobes
Tel.: 274 052 779
E-mail: zdenek.kobes@czso.cz