I.          Statistika zahraničních afilací (FATS)

Cílem statistiky o struktuře a činnosti zahraničních afilací (Foreign Affiliates Statistics - FATS), jež se sestavuje v souladu s Nařízením (EU) o evropských podnikových statistikách č. 2019/2152 EP a Rady (viz Nařízení EBS) a Nařízením Komise č. 2020/1197, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení EP a Rady č. 2019/2152 (dále také Nařízení o specifikaci dat), je informovat

o tom, jakou roli v tuzemské ekonomice hrají zahraniční podniky a současně o tom, jakou roli sehrávají čeští vrcholoví vlastníci v zahraničí.

Podle toho, o jaké skupině podniků informuje, se statistika FATS člení na dvě podskupiny, a to vnější statistiku zahraničních afilací (Outward FATS - OFATS) - sleduje vybrané charakteristiky podniků sídlících v zahraničí, které jsou pod tuzemskou kontrolou a vnitřní statistiku zahraničních afilací (Inward FATS - IFATS) - monitoruje podniky sídlící v tuzemsku, které jsou pod zahraniční kontrolou.

Pro vybraný okruh ukazatelů nabízí za tuzemské podniky výstupy v členění dle země sídla vrcholového vlastníka, tzv. UCI (Ultimate controlling institutional unit) a odvětví (IFATS), resp. země sídla dceřiných společností a odvětví (OFATS). Koncept vrcholového vlastníka je v tomto případě klíčový. Jedná se totiž o subjekt (podnik nebo fyzickou osobu), který v řetězci kontroly již sám není kontrolován jiným subjektem.

Kompetence ve vztahu ke statistice FATS jsou v České republice rozděleny mezi Českou národní banku (ČNB) a ČSÚ. ČNB sestavuje údaje za OFATS (viz Nařízení o specifikaci dat, Tabulka 33), zatímco statistiku IFATS kompiluje ČSÚ (viz Nařízení o specifikaci dat, Tabulka 14). Od referenčního roku 2021, v souvislosti s novými požadavky Nařízení EBS a navazujících předpisů, sestavuje ČSÚ navíc údaje za subjekty pod domácí kontrolou patřící do skupin podniků, které mají alespoň jednu zahraniční afilaci, tzn. za specifickou část statistiky OFATS (viz Nařízení o specifikaci dat, Tabulka 15). Na evropské úrovni zastřešuje statistiku FATS statistický úřad EU (Eurostat).

II.         Statistika vnitřních zahraničních afilací (IFATS)

II. 1.   Zdroje a kompilace dat

Sledované ukazatele se sestavují z dat roční strukturální podnikové statistiky (úloha P 5-01), roční statistiky peněžnictví a pojišťovnictví (úlohy Pen 5-01, Poj 5a-01 a data dostupná ze zjišťování realizovaných ČNB), roční statistiky neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí (úloha NI 1-01), roční statistiky úplných nákladů práce (ÚNP 4-01) a statistiky výzkumu a vývoje (úloha VTR 5-01). Informace o zemi sídla vrcholového vlastníka se zjišťuje, ověřuje a aktualizuje s využitím údajů dostupných z veřejných zdrojů (obchodní rejstříky, webové prezentace dotčených skupin podniků, registr nadnárodních skupin podniků – EGR a ekonomické zpravodajství zprostředkovávané médii).

II. 2.   Členění výstupů

V souladu s Nařízením FATS je za statistiku vnitřních zahraničních afilací kompilován jeden datový soubor, který je detailně členěn podle převažující ekonomické činnosti v kombinaci s vybranými, významnými zeměmi sídla vrcholového vlastníka. Mezi tyto země patří všechny členské státy EU a dále Austrálie, Kanada, Švýcarsko, Čína, Hong Kong, Izrael, Island, Japonsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Nový Zéland, Ruská federace, Turecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spojené státy americké a agregát v podobě offshorových finančních center. Současně je soubor členěn podle více než 230 zemí světa v kombinaci s menší mírou detailu v členění ekonomické činnosti (pouze celkový součet v podobě agregátu BTSXO_S94). Za statistiku vnějších zahraničních afilací ČSÚ kompiluje rovněž jeden datový soubor, který je detailně členěn podle převažující ekonomické činnosti a pokrývá pouze subjekty pod domácí kontrolou patřící do skupin podniků, které mají alespoň jednu zahraniční afilaci.

Obě klasifikace, klasifikace ekonomických činností (NACE Rev. 2) i klasifikace zemí pro potřeby stanovení země sídla vrcholového vlastníka, jsou standardními klasifikacemi používanými ve statistikách Eurostatu (pro více informací viz manuál FATS).

II. 3.   Publikované ukazatele

II. 3.1. Ukazatele publikované v souladu s evropskou metodikou

Níže uvedené ukazatele jsou konstruovány v souladu s Nařízením Komise č. 2020/1197, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení EP a Rady č. 2019/2152 (dále také Nařízení o specifikaci dat).

Počet aktivních podniků – počet podniků, které byly aktivní alespoň část referenčního období (viz také Nařízení o specifikaci dat, ukazatel 210101).

Čistý obrat - tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb snížené o dotace na úhradu nákladů a kompenzace veřejné služby v přepravě cestujících (viz také Nařízení o specifikaci dat, ukazatel 250101).

Výkony v metodice podnikových statistik – čistý obrat navýšený o dotace na úhradu nákladů a kompenzace veřejné služby v přepravě cestujících a tržby z prodeje materiálu, snížený o aktivaci DM, změnu stavu zásob vlastní činnosti a náklady vynaložené na prodané zboží. Ukazatel se sestavuje z dat roční podnikové statistiky a není ve shodě s žádným makroekonomickým ukazatelem národních účtů. Odpovídá ukazateli Hodnota produkce v Nařízení o specifikaci dat (viz ukazatel 250301).

Přidaná hodnota v metodice podnikových statistik - čistý obrat navýšený o dotace na úhradu nákladů a kompenzace veřejné služby v přepravě cestujících a tržby z prodeje materiálu, snížený o aktivaci DM, změnu stavu zásob vlastní činnosti, prodaný materiál, výkonovou spotřebu bez splátek finančního leasingu a vybrané položky ostatních provozních a finančních nákladů. Ukazatel se sestavuje z dat roční podnikové statistiky a není ve shodě s žádným makroekonomickým ukazatelem národních účtů. Odpovídá ukazateli Přidaná hodnota v Nařízení o specifikaci dat (ukazatel 250401).

Nákup zboží a služeb celkem - součet výkonové spotřeby bez splátek finančního leasingu, rozdílu konečného a počátečního stavu zásob materiálu a zboží, prodaného materiálu a vybraných položek ostatních provozních a finančních nákladů (viz také Nařízení o specifikaci dat, ukazatel 240101).

Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje - součet nákladů na prodané zboží a rozdílu konečného a počátečního stavu zásob zboží (viz také Nařízení o specifikaci dat, ukazatel 240102).

Hrubé obchodní rozpětí – rozdíl tržeb za prodej zboží a nákupu zboží a služeb k prodeji v nezměněném stavu (viz také Nařízení o specifikaci dat, ukazatel 250201).

Náklady na odměny zaměstnanců - součet mzdových nákladů, sociálních nákladů a ostatních nákladů na zabezpečení zaměstnanců (viz také Nařízení o specifikaci dat, ukazatel 220301).

Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných - průměrný evidenční počet zaměstnanců + počet majitelů a spolupracujících členů domácnosti, pro které byla práce ve firmě hlavní činností + přepočtený počet osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (viz také Nařízení o specifikaci dat, ukazatel 220101).

II. 3.2. Poměrové ukazatele

II. 3.2.1. Vybrané ukazatele produktivity

Výkony v metodice podnikových statistik na pracující osobu - Hodnota výkonů v metodice podnikových statistik (definice viz kapitola II.3.1.) vyprodukovaná jednou pracující osobu (definice viz kapitola II.3.1.).

Přidaná hodnota v metodice podnikových statistik na pracující osobu - Přidaná hodnota v metodice podnikových statistik (definice viz kapitola II.3.1.) připadající na jednou pracující osobu (definice viz kapitola II.3.1.).

II. 3.2.2. Vybrané ukazatele rentability

Rentabilita celkového kapitálu – poměr výsledku hospodaření před zdaněním vč. nákladových úroků a celkových aktiv. Vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání, tj. kolik zisku přinese jednotka aktiv.

Rentabilita tržeb – poměr výsledku hospodaření po zdanění a tržeb. Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tj. kolik zisku přinese jednotka tržeb.

Rentabilita nákladů – poměr výsledku hospodaření po zdanění a celkových nákladů. Vyjadřuje, kolik zisku přinese podniku jednotka vynaložených nákladů.

II. 3.2.3. Vybrané ukazatele likvidity a čistý pracovní kapitál

Běžná likvidita – poměr oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit krátkodobé pohledávky věřitelů v případě, kdy promění všechna svá oběžná aktiva v peněžní prostředky.

Pohotová likvidita – poměr oběžných aktiv snížených o zásoby a krátkodobých závazků. Vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit krátkodobé pohledávky věřitelů v případě, kdy promění všechna svá oběžná aktiva snížená o zásoby v peněžní prostředky.

Čistý pracovní kapitál – oběžná aktiva snížená o krátkodobé závazky. Vyjadřuje, kolik provozních prostředků zůstane podniku k dispozici po uhrazení všech krátkodobých závazků.

II. 3.2.4. Vybrané ukazatele aktivity

Doba obratu aktiv – vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou celková aktiva vázána v podnikání do doby jejich spotřeby.

Doba obratu zásob – vyjadřuje průměrný počet dnů, než se zásoby podniku přemění ve finanční hotovost nebo pohledávku.

II. 3.2.5. Vybrané ukazatele zadluženosti

Celková zadluženost – poměr cizích zdrojů a celkových aktiv. Vyjadřuje míru krytí podnikového majetku cizími zdroji a charakterizuje tak finanční úroveň podniku.

Ukazatele uvedené v kapitolách II. 3.2.2. - II. 3.2.5. jsou z metodických důvodů počítané pouze za subpopulaci právnických osob.

II. 4.   Koncepty a definice

Statistika vnitřních zahraničních afilací monitoruje ekonomickou aktivitu zahraničních afilací, které jsou rezidenty v zemi sestavující tuto statistiku.

Zahraniční afilace v kontextu statistiky vnitřních zahraničních afilací představuje institucionální jednotku (definice institucionální jednotky, viz Nařízení EP a Rady (EU) č. 549/2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v EU), která je rezidentem v zemi sestavující statistiku IFATS a je pod kontrolou jiné institucionální jednotky, která není rezidentem v této zemi. V případě České republiky se jedná o tuzemské podniky kontrolované ze zahraničí.

Kontrolou se rozumí obvykle přímá nebo nepřímá kontrola více než poloviny hlasovacích práv nebo více než poloviny akcií daného podniku (viz také manuál FATS, kapitola I.1.1.2).

Zahraniční kontrola znamená, že vrcholová kontrolující institucionální jednotka má sídlo v jiné zemi, než ovládaná institucionální jednotka.

Koncept vrcholového vlastnictví - k určení země, odkud se realizuje kontrola konkrétního podniku, je klíčová identifikace vrcholového vlastníka. Vrcholovým vlastníkem, tzv. UCI (Ultimate controlling institutional unit), se rozumí taková institucionální jednotka, která stojí na vrcholu vlastnického řetězce a není pod kontrolou žádné jiné institucionální jednotky. Koncept reálného rozhodovacího centra je klíčový. Řada skupin podniků má na vrcholu vlastnické struktury čistě formální hlavu bez reálné ekonomické aktivity. Takové jednotky se nazývají „empty shell“ (prázdná schránka) a nejčastěji se zakládají z daňově-optimalizačních důvodů. Řada českých skupin má proto formální hlavy na Kypru nebo v Nizozemsku, ale reálně jsou řízeny z České republiky (viz také manuál FATS, kapitola I.1.1.5.).

Statistická populace - Statistika IFATS představuje nástavbu roční strukturální statistiky (SBS). Popisuje proto i stejnou část ekonomiky zahrnující tržní činnosti klasifikované podle klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 do sekcí B až N, P až R a oddílů S95 a S96. Z pohledu subjektů sem patří nefinanční podniky (včetně bytových družstev), finanční instituce a podnikající fyzické osoby. Referenční období - údaje se sestavují za kalendářní rok, který ve velké většině případů odpovídá fiskálnímu roku.

Časové pokrytí - údaje jsou v souladu s Nařízením FATS dostupné od referenčního roku 2007 a běžně publikované od referenčního roku 2012.

Institucionální mandát - Nařízením (EU) č. 2019/2152 EP a Rady ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (viz Nařízení EBS) a Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1197 ze dne 30. července 2020, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení EP a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (viz Nařízení o specifikaci dat). 

Statistická důvěrnost - na publikované údaje jsou v souladu se Zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (viz Zákon o státní statistické službě) a interními předpisy ČSÚ aplikovány metody zajišťující ochranu důvěrných dat.

V případech statistické důvěrnosti, tj. tehdy, kdy lze určit příspěvek konkrétní jednotky ke zveřejněným údajům, je umístěn do příslušné datové buňky příznak důvěrnosti. Takové buňky jsou publikovány bez číselné hodnoty, pouze s příslušným symbolem (i.d.). Rovněž všechny ostatní datové buňky, které by mohly být použity k nepřímému odvození hodnoty datové buňky podléhající důvěrnosti, jsou označeny jako důvěrné a zveřejněny se stejným symbolem. Tyto buňky jsou identifikovány a označeny během zpracování sekundární důvěrnosti.

II. 5.   Zpětné opravy a revize

V souladu s požadavky Nařízení FATS, jsou požadované údaje předávány Eurostatu v termínu 20 měsíců po skončení referenčního období.

V případě potřeby je, ve vazbě na strukturální podnikovou statistiku (SBS), možné v termínu předávání dat za poslední referenční období provést mimořádnou revizi údajů za předešlé roky.

II. 6.   Meziroční srovnatelnost

Meziroční srovnatelnost publikovaných časových řad je ovlivněna rozsahem dostupných relevantních informací, který se v čase mění (např. existence registru nadnárodních skupin podniků - EGR), velikostí populace ověřovaných jednotek a dostupnými kapacitami při ověřování informací o zemích sídla vrcholových vlastníků.

S referenčním rokem 2009 byla populace podniků, u kterých se zjišťuje, ověřuje a aktualizuje informace o zemi sídla vrcholového vlastníka, rozšířena o populaci podnikajících fyzických osob. Vzhledem k velkému počtu fyzických osob a jejich malému významu z pohledu ukazatelů sledovaných v rámci statistiky IFATS (výjimkou je ukazatel počtu podniků), bylo s referenčním rokem 2011 přijato metodické opatření, podle kterého jsou veškeré podnikající fyzické osoby z pohledu statistiky IFATS považovány za subjekty pod tuzemskou kontrolou. Vychází se z předpokladu, že pokud osoba s cizím státním občanstvím aktivně podniká na území ČR jako OSVČ, tak zde v naprosté většině případů pobývá větší část roku a z pohledu daňové legislativy je považována za daňového rezidenta ČR.

S referenčním rokem 2017 došlo k významné změně organizace prací při identifikaci země sídla vrcholového vlastníka, což ve srovnání s minulostí umožnilo zvýšení počtu ověřených jednotek.

Výše uvedené metodické zásahy se týkaly vždy nejmenších subjektů s omezeným vlivem na publikované agregáty. Proto srovnatelnost ostatních ukazatelů, mimo ukazatel počtu podniků, je dotčena jenom minimálně.

S Nařízením EBS vstoupily od referenčního roku 2021 v platnost kromě změny názvu i drobné úpravy v definicích některých ukazatelů. Úpravy nemají výrazný dopad na srovnatelnost publikovaných dat v čase. Údaje od referenčního roku 2021 publikované na webu ČSÚ pokrývají stejný rozsah NACE Rev. 2 jako před referenčním rokem 2021.

II. 7.   Mezinárodní srovnatelnost

Pro oblast statistiky o struktuře a činnosti zahraničních afilací je v rámci Evropské unie platné Nařízení EP a Rady č. 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (viz Nařízení EBS) doplněno Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1197, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení EP a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik. Ukazatele publikované ČSÚ jsou plně mezinárodně metodicky srovnatelné.

II. 8.   Konzistence s jinými zjišťováními

Vzhledem ke způsobu kompilace jsou publikované výsledky plně konzistentní se strukturální podnikovou statistikou a statistikou výzkumu a vývoje.

Ukazatele za statistiku IFATS se sestavují z dat roční podnikové statistiky, proto nejsou v metodické shodě s makroekonomickými údaji, např. národními účty.

III. Doplňující informace a odkazy

Eurostat: publikované časové řady (IFATS, OFATS)

Eurostat: Foreign Affiliates Statistics (FATS) Recommendations Manual

Eurostat: Foreign Affiliates Statistics (FATS) Recommendations Manual – aktualizovaný dodatek