V předmětném článku je kritizován postup sledování statistických dat podle sídla firmy a ne podle konkrétních míst jednotlivých provozů a provozoven.
Vzhledem k tomu, že v textu došlo k výraznému zkreslení skutečnosti pokládáme za nutné se k článku podrobněji vyjádřit.

Hned na začátku musíme uvést, že tento způsob, tj. šetření statistických údajů podle sídla podniku, vyplývá ze stávající metodiky a nutné nepřesnosti tohoto sledování jsou statistikům dobře známy. Protože jsou zdůrazňovány především při interpretaci,vždy na ně při jejich publikování upozorňujeme.
Pokud chceme sledovat data podle místních jednotek podniků, tedy v našem případě podle provozoven, je základním předpokladem dostupnost dat na této organizační úrovni. Jinak řečeno firmy by musely svoji evidenci a účetnictví vést v takovém členění a v takové podrobnosti, aby mohly statistické údaje za tyto provozovny s příslušnými náležitostmi vykazovat.
To je velice obtížené i pro velmi omezený okruh ukazatelů (počet zaměstnanců, mzdy, investice, popř. produkce). Je tedy ilusorní se domnívat, že by ČSÚ (stejně jako kterýkoliv statistický úřad), disponoval zdroji o finančním hospodaření za nižší než podnikovou úroveň.

Podle místních jednotek zjišťuje ČSÚ v současné době údaje pouze za podniky s 20 a více zaměstnanci a vzhledem k neúměrné náročnosti tohoto sledování ze strany firem je omezeno pouze na údaje o místě výkonu a předmětu činnosti a počtu zaměstnanců.
Protože si však je ČSÚ vědom nevýhod dosavadního způsobu, bude počínaje údaji za rok 2005 sledovat i ukazatel mzdové prostředky bez OON a to až na úroveň místních jednotek.

Na počátku roku 2007 tak budeme mít poprvé k dispozici i údaje o průměrné mzdě přepočtené právě na základě údajů vycházejících z místa výkonu činnosti. Pro představu náročnosti této změny ve sledování uvedeme dvě čísla. Počet sledovaných firem s 20 a více zaměstnanci, u kterých ČSÚ zatím eviduje místní jednotky, je 14 779. Vlastních místních jednotek, které budou nyní vykazovat i objem mezd je však čtyřikrát více - 59 658.
I přes toto zlepšení však stále půjde o údaje s určitou mírou nepřesnosti, neboť zavést šetření až do úrovně skutečného místa výkonu činnosti není prakticky možné. Jako příklad můžeme uvést velké společnosti pokrývající velkým množstvím míst výkonu činnosti celou republiku– např. České dráhy, Česká pošta apod.

V žádném případě se nejedná, tak jak bylo v článku uvedeno „zadat ve zpracování údajů výstupy nejenom podle sídla firmy ale také podle místa provozovny“. Vyžaduje to přípravu jak na straně vykazujících jednotek (počínaje účtováním a evidováním příslušných dat včetně zajištění kapacity pracovníků), tak také na straně zpracovatele, tedy ČSU (zde se jedná zejména o kapacitní a finanční nároky). Navíc každé rozšiřování sledovaných ukazatelů je hodnocené ze strany podnikatelů a často i veřejnosti jako další administrativní zatěžování.

Tiskový referát
Kanceláře předsedy ČSÚ