3. 8. 2012

V roce 2011 v Evropské unii nepracovala ve věku 15-64 let více než třetina osob. Špatná situace je zejména u mladých lidí po skončení jejich vzdělání. V Itálii nebo Řecku např. nepracovali ve věku 25 až 29 let čtyři z deseti. Evropa navíc stárne a počet osob v poproduktivním věku se bude stále zvyšovat.

Snižování počtu dětí a zvyšování naděje dožití vedou v evropských zemích k zásadním demografickým změnám, které lze jednoduše shrnout termínem stárnutí obyvatelstva. Počet osob, které dosáhly 65 a více let již výrazně převyšuje počet dětí mladších patnácti let. Jednoznačně se ukazuje, že podíl osob ve věku 15-64 let (produktivní složka populace) se bude v průběhu dalších desetiletí snižovat a výrazně poroste především počet osob starších 65 let (poproduktivní složka obyvatelstva).

Při tomto nepříznivém demografickém vývoji je nutné se ptát, jaká je budoucnost trhu práce a jestli lze nějakým způsobem těmto nepříznivým vlivům čelit. Je třeba zdůraznit, že z ekonomického pohledu je určující podíl zaměstnaných osob, respektive podíl osob nepracujících.

Analyzovat trh práce pouze podle míry nezaměstnanosti je nedostatečné. Na jejím základě nelze výsledky interpretovat tak, že např. každá druhá či třetí osoba je bez práce. Míra nezaměstnanosti nebere v úvahu počet ekonomicky neaktivních, např. většiny studentů, důchodců a osob na rodičovské dovolené. Počet nezaměstnaných je totiž vztažen k pracovní síle a nikoliv k populaci. Daleko průkaznější je porovnat počet nepracujících osob, tj. součet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních s celkovým počtem obyvatel. Tento ukazatel je vhodné vztáhnout na produktivní složku obyvatelstva (15-64 let). Ta nám ukazuje skutečné rezervy na trhu práce, protože už z názvu je zřejmé, že by v tomto věku měla většina obyvatel pracovat.

Současný trh práce v evropských zemích ukazuje obrovské rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi. V celé Evropské unii nepracovala v roce 2011 více než třetina populace ve věku 15-64 let. V České republice byl podíl nepracujících jen o málo nižší než unijní průměr. Podíl nepracujících v produktivním věku se přitom pohyboval od 25-30 % severských státech, Německu a Rakousku až po více než 44 % v Řecku a Maďarsku. Situace mezi mladými je v některých zemích již v současnosti vážná. Ve věku 25-29 let, kdy rozhodující část této populace již ukončila své vzdělání, například v Řecku a Itálii nepracovalo přes 40 % těchto mladých. Podrobnější údaje jsou uvedeny v analýze ČSÚ k aktuální rychlé informaci o vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti.

Rozsah pracovního zapojení obyvatelstva je rozhodujícím faktorem ovlivňujícím celkovou sociálně ekonomickou situaci v jednotlivých zemích. V podmínkách naší republiky je proto nutné řešit řadu problémů, jako je zvýšení souběhu pracovní aktivity a přípravy na výkon povolání ve skupině mladých, je třeba vytvářet odpovídající podmínky pro větší aktivitu po dosažení věku šedesáti let. Z porovnání s ekonomicky vyspělými zeměmi vyplývá, že se změní odvětvová struktura národního hospodářství a charakter požadovaných zaměstnání jak žen, tak především mužů. V tomto smyslu nabývá na zvláštním významu rozvoj systému celoživotního vzdělávání, který by měl umožnit dlouhodobé kvalifikované uplatnění pracujících, kteří jsou v současné době v mladším a středním produktivním věku.

Analýza ČSÚ „Z půlmiliardové populace EU27 loni pracovalo 217 mil. osob“ je celá k dispozici na webových stránkách ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/czso/cri/ctvrtletni-analyza-vsps-na-aktualni-tema-2-ctvrtleti-2012-cyiggw2b2y


Kontakt: