Satelitní účet cestovního ruchu

 

  • Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu
    Ukazatele ekonomického významu cestovního ruchu z hlediska poptávky a nabídky
  • Modul zaměstnanosti cestovního ruchu
    Význam odvětví cestovního ruchu pro hospodářství ČR z hlediska zaměstnanosti
  • Regionální satelitní účet cestovního ruchu
    Ukazatele ekonomického významu cestovního ruchu v regionech (NUTS 2 / NUTS 3)
  • Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) ve Veřejné databázi Odkaz [nové okno]

  • 28. února 2020

    Ekonomika cestovního ruchu v České republice

    Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností. V roce 2018 tvořil tento obor 2,9 % hrubého domácího produktu České republiky (153 miliard korun). Zaměstnával 240,6 tisíce osob, což bylo meziročně o 0,7 % více. Zaměstnanci tvořili 82 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 18 %.

    Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 295 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2018 byl v meziročním srovnání o 0,8 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.

    Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 57 %, tj. 168,5 miliard korun. Zbývajících 43 % finančních prostředků (126,2 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

    Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2018 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

    V roce 2018 navštívilo Českou republiku 36,3 miliónu zahraničních návštěvníků. Naopak čeští občané realizovali téměř 86 miliónu cest v tuzemsku a 13 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,2 dnů). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v domácím cestovním ruchu (63 %).

    Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,8 %. Bylo to více než v zemědělství, lesnictví a rybářství, ale naopak méně než v sektoru vzdělávání či zdravotní a sociální péče. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,4 %. V turismu tedy pracoval každý dvaadvacátý Čech.