Přílohy

• Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu

  Ukazatele ekonomického významu cestovního ruchu z hlediska poptávky a nabídky
• Modul zaměstnanosti cestovního ruchu

  Význam odvětví cestovního ruchu pro hospodářství ČR z hlediska zaměstnanosti
• Regionální satelitní účet cestovního ruchu

  Ukazatele ekonomického významu cestovního ruchu v regionech (NUTS 2 / NUTS 3)
• Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) ve Veřejné databázi Odkaz [nové okno]

• 28. února 2023

  Ekonomika cestovního ruchu v České republice

  Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností. Během pandemie koronaviru se však stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Jeho podíl na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun) a zaměstnanost v oboru činila 215,2 tisíce osob. Zaměstnanci tvořili 84 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu 16 %. V průběhu dvou let odešel každý desátý pracující a sedmina podnikatelů.

  

  Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 155,2 miliard korun, což bylo meziročně o 13,7 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2019 byl nicméně tento indikátor téměř dvojnásobný (308,2 miliard korun). Zároveň tehdy dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.

  Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil 32 %, tj. 50,0 miliard korun. Zbývajících 68 % finančních prostředků (105,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

  

  Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2021 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

  

  V roce 2021 navštívilo Českou republiku 10,0 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 2,5 % méně). Naopak čeští občané realizovali přes 71 miliónu cest v tuzemsku a 5,2 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (8,1 dnů). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v příjezdovém cestovním ruchu (62 %).

  

  Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 1,53 %. Během dvou let se jednalo o dramatické snížení, neboť v roce 2019 stejný podíl dosáhl 2,76 %, což bylo více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství poklesl na 4,02 %. V turismu tedy pracoval každý pětadvacátý Čech.