Satelitní účet cestovního ruchu

 

  • Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu
    Ukazatele ekonomického významu cestovního ruchu z hlediska poptávky a nabídky
  • Modul zaměstnanosti cestovního ruchu
    Význam odvětví cestovního ruchu pro hospodářství ČR z hlediska zaměstnanosti
  • Regionální satelitní účet cestovního ruchu
    Ukazatele ekonomického významu cestovního ruchu v regionech (NUTS 2 / NUTS 3)
  • Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) ve Veřejné databázi Odkaz [nové okno]

  • 26. února 2021

    Ekonomika cestovního ruchu v České republice

    Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností. V roce 2019 tvořil tento obor 2,9 % hrubého domácího produktu České republiky (165 miliard korun). Zaměstnával 239,6 tisíce osob, což bylo meziročně o 0,6 % více. Zaměstnanci tvořili 83 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 17 %.

    Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 308 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2019 byl v meziročním srovnání o 3,5 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.

    Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 57 %, tj. 176,9 miliard korun. Zbývajících 43 % finančních prostředků (131,4 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

    Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2019 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

    V roce 2019 navštívilo Českou republiku 37,2 miliónu zahraničních návštěvníků. Naopak čeští občané realizovali téměř 86 miliónu cest v tuzemsku a 13 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,2 dnů). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v domácím cestovním ruchu (62 %).

    Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,8 %. Bylo to více než v zemědělství, lesnictví a rybářství, ale naopak méně než v sektoru vzdělávání či zdravotní a sociální péče. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,4 %. V turismu tedy pracoval každý dvaadvacátý Čech.