Rozdíly mezi údaji zveřejňovanými Českým statistickým úřadem a Eurostatem - Zahraniční obchod se zbožím
Uživatelé zajímající se o obchodní vazby mezi jednotlivými zeměmi mohou využívat jak údaje publikované na národní úrovni prezentované Českým statistickým úřadem (ČSÚ), tak i údaje zveřejňované na mezinárodní úrovni prezentované Eurostatem či jinou mezinárodní organizaci. Je pravděpodobné, že každý ze zdrojů bude obsahovat do jisté míry rozdílná data, což může v uživateli vyvolávat nejistoty. Lze spatřovat dva základní důvody, proč se údaje za tuto problematiku mohou lišit:
- Metodický důvod = odlišná ekonomická interpretace
- Terminologický důvod = odlišné užití pojmů
V ČSÚ rozhoduje změna vlastnictví
Statistika zahraničního obchodu se zbožím (ZOsZ) tak, jak je prezentována ČSÚ, je založena na stejném datovém zdroji, na kterém jsou založeny i údaje prezentované Eurostatem. Oba výstupy jsou postaveny na měsíčním sběru dat v systému Intrastat a celní statistice v systému Extrastat, které jsou velmi podrobně sledovány a striktně regulovány institucemi Evropské unie. Základní rozdíl spočívá v jiném způsobu zachycení a tedy i rozdílné makroekonomické interpretaci. ČSÚ pod pojmem zahraniční obchod se zbožím prezentuje údaje, které musejí plně respektovat změnu vlastnictví mezi rezidenty (české firmy) a nerezidenty (zahraniční subjekty). Na základě tohoto přístupu dochází k vývozu zboží z České republiky v případech, kdy český subjekt (rezident) prodá zboží cizí firmě (nerezidentovi). Obdobně, pokud rezident koupí zboží od nerezidenta, dochází k dovozu zboží do ČR.
Zahraniční obchod se zbožím publikovaný ČSÚ sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty. Vývozy a dovozy jsou tedy přímo určeny vlastnickým vztahem a zahraniční obchod se zbožím tak vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti a tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky.
Problémem jsou však zejména transakce realizované prostřednictvím nerezidentských jednotek (zahraničních firem), tedy těch, které sice na území ČR operují, ale nejsou zde usazeny a neodvádějí zde ani daň z příjmů. Popisovaný jev je spojen s výhodnou geografickou polohou České republiky, relativně levnou pracovní silou, a tedy s rostoucím významem centrálních skladů a logistických center umístěných na území ČR a zřízených zejména pro (středo)evropské trhy. Zcela logicky jsou s těmito sklady spojeny značné pohyby zboží přes hranice. Přes tyto sklady proudí značné množství zboží, které zároveň putuje přes státní hranice. Pokud je zboží nerezidentem dopraveno do centrálního (či distribučního) skladu pouze za účelem následné redistribuce do jiného státu, tak nedochází k žádné změně jeho vlastnictví mezi rezidentem a nerezidentem. Takové transakce jsou tedy spojeny pouze s vývozem služeb (skladování, balení apod.), jejichž hodnota je zachycena na běžném účtu platební bilance a účtu zboží a služeb v národních účtech. V zahraničním obchodě ČR jsou pak zachyceny jen hodnoty transakcí odpovídající hodnotě poskytnutých služeb, tedy nikoliv celkové hodnotě zboží, které zde sice bylo uskladněno, ale Českou republikou pouze „proplulo“.
Údaje za nerezidentské jednotky se tedy očišťují právě o tyto „přeprodeje“, a to na základě údajů z administrativního zdroje dat, kterým je přiznání k dani z přidané hodnoty. V případě, že se jedná o transakce nerezidentů, lze z jejich přiznání k DPH zjistit nákupy a prodeje v ČR. Za dovoz zboží je pak považována hodnota jimi prodaného zboží na území ČR, tedy zboží, které sem doputovalo ze zahraničí a bylo zde i prodáno. Tato hodnota představuje uskutečněné prodeje (realizované obchody) a nahrazuje tak původní hodnoty pohybu zboží hlášeného nerezidenty (v Intrastatu a Extrastatu) při přechodu hranic do ČR. V případě vývozu je tomu velmi podobně. Za vývoz je považována hodnota zboží nakoupeného zahraničními subjekty (nerezidenty) na území ČR od rezidentů.
Podrobnější informace o metodice naleznete na webu ČSÚ pod tímto odkazem:
Metodika zahraničního obchodu se zbožím (princip změny vlastnictví)
V Eurostatu rozhoduje pohyb zboží přes hranice (PZpH)
Eurostat ve své databázi, konkrétně v sekci International trade in goods (často do češtiny překládaný jak zahraniční obchod se zbožím) prezentuje údaje, které jsou založeny na „hrubých datech“ Intrastatu a Extrastatu, tedy čistě na PZpH, což nemusí být v souladu se změnou vlastnictví, jak bylo popsáno výše.
Údaje Eurostatu tedy vypovídají výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty.
Přestože by se mohlo zdát, že údaje prezentované Eurostatem by mohly být srovnatelné s údaji, které ČSÚ publikuje pod pojmem Pohyb zboží přes hranice, nalezneme i zde určité nekonzistence. K rozdílům dochází z toho důvodu, že zatímco informace poskytované Eurostatem jsou převážně harmonizovány, členské státy mohou publikovat data založená na jiných konceptech a definicích. Například při sledování ve struktuře podle zemí, ČSÚ vykazuje jak v PZpH, tak i v ZOsZ dovezené zboží na základě země původu, což je tzv. národní koncepce. Naproti tomu Eurostat vykazuje „dovozy“ podle partnerské země, tedy země odeslání, což je tzv. komunitární koncepce. Rozdílů je však více.
Podrobnější informace k této problematice naleznete na webu ČSÚ pod tímto odkazem:
Rozdíly mezi daty zveřejňovanými ČSÚ a Eurostatem - Pohyb zboží přes hranice
Mezinárodně srovnatelné údaje
Uživatel, který chce v databázi Eurostatu najít mezinárodně srovnatelné údaje za zahraniční obchod podle změny vlastnictví, musí v sekci věnované národním účtům, v oddílu HDP a hlavní agregáty vyhledat položky dovoz a vývoz zboží a služeb. Zde se nacházejí údaje, které pod stejnými pojmy publikuje i ČSÚ, konkrétně Národní účty.
Na co si dát pozor
Na webových stránkách ČSÚ lze nalézt tabulky, které vycházejí z údajů publikovaných na webových stránkách Eurostatu. Konkrétně jde o tabulky umístěné v sekci Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje). Na stránce Eurostatu lze zmiňované údaje nalézt v sekci GDP and main components (output, expenditure and income). Údaje za dovoz a vývoz zboží či služeb v této sekci obsahují údaje, které respektují změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, nicméně jsou sestavovány dle metodiky národních účtů, tzn. metodicky mají blíže k údajům, které ČSÚ prezentuje v sekci Národní účty - HDP výdajovou metodou. Přestože je v tabulkách použité shodné názvosloví „dovoz“ a „vývoz“, tedy jako ve statistice zahraničního obchodu, tak jsou zde jisté metodické odlišnosti. Tyto odlišnosti jsou podrobněji vysvětleny na stránce: Změny v publikování dat o zahraničním obchodu (Často kladené otázky). Data tedy v žádném případě neodpovídají údajům, které ČSÚ prezentuje na svých webových stránkách v sekci Zahraniční obchod, a to z důvodu zcela odlišného konceptu sestavování takovéto statistiky.
Při používání údajů, které se tváří jako údaje za zahraniční obchod, je tedy nezbytně nutné myslet i na jejich správnou interpretaci, aby nedošlo ke zbytečnému matení uživatelů, neboť není dovoz jako dovoz a není vývoz jako vývoz.
Pokud si nejste jisti jak s terminologii naložit, tak za tímto účelem jsme připravili užitečnou pomůcku v sekci Jak správně používat některé pojmy statistiky zahraničního obchodu.
Pro odbornou konzultaci jsou Vám plně k dispozici i
vedoucí zaměstnanci odboru statistky zahraničního obchodu.
