Roční strukturální statistika průmyslu - Metodika

 

I. Základní vymezení sledovaných odvětví

Ukazatele jsou tříděny podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Tato klasifikace je platná od 1. 1. 2008 a člení průmysl na čtyři základní skupiny (sekce): Těžba a dobývání, Zpracovatelský průmysl, Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Podrobnější členění pak zahrnuje 34 odvětví (oddílů).

Bližší informace o Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE) naleznete na adrese: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace

II. Zdroj dat

Základní zpravodajskou jednotkou průmyslové statistiky je podnikatelský subjekt, tj. právnická nebo fyzická osoba, která má postavení podnikatele. Subjekty jsou rozděleny, bez ohledu na svou hlavní činnost, do dvou skupin:

- fyzické osoby podnikající na základě Živnostenského zákona (a obdobných předpisů),
- právnické osoby, podnikající na základě Obchodního zákona, tedy obchodní společnosti (mezi ně patří i fyzické osoby zapsané v Obchodním rejstříku).

Protože pro tyto dvě skupiny platí předpisy, upravující jejich účetní systém různým způsobem, byly tomu přizpůsobeny i dotazníky.

Fyzické osoby (nezapsané v obchodním rejstříku) nejsou počínaje rokem 2010 předmětem žádného statistického šetření a výsledky za tyto subjekty jsou modelovány na základě údajů z administrativních zdrojů dat (daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, údaje z České správy sociálního zabezpečení). Historické údaje do roku 2009 byly založeny na přímém zjišťování prostřednictvím výkazu P 4-01.

Právnické osoby a fyzické osoby, zapsané v Obchodním rejstříku (účtující ze zákona v soustavě podvojného účetnictví), jsou obesílány výkazem P 5-01. Vzory statistických výkazů jsou k dispozici na http://apl.czso.cz/pll/vykazy/pdf1.

III. Tvorba základního a výběrového souboru

Vykazující podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti a jejich velikosti (měřené počtem zaměstnanců, resp. pojištěnců nebo výší ročního obratu). Obecně je obsah a účel statistických zjišťování, okruh zpravodajských jednotek, způsob statistického zjišťování, periodicita a lhůty k poskytnutí údajů upraven ve vyhlášce o programu statistických zjišťování na příslušný kalendářní rok.

Výběrový soubor zjišťování P 5-01 se dělí na tři části:

1) Část plošného výběru, která je šetřena vyčerpávajícím způsobem, tj. aktivní ekonomické jednotky s parametry pro plošný výběr automaticky spadají pod výkaznickou povinnost. Jedná se o jednotky, jejichž absence ve výběrovém souboru by mohla snížit validitu údajů na úrovni určitého odvětví, institucionálního sektoru, případně velikostní skupiny.

2) Část 100% výběru, pod kterou spadají výběrová strata (zjednodušeně skupina subjektů se stejnou ekonomickou činností a velikostí dle počtu zaměstnanců), jejichž vysoká obsazenost je důležitá pro korektní průběh dopočtů a podobu konečných výstupů.

3) Část stratifikovaného náhodného výběru, kam náleží jednotky menší velkosti, které nesplňují podmínky pro plošný nebo 100% výběr.

IV. Dopočty a odhady nešetřené části souboru

Rozsáhlá reforma statistického zjišťování (jejíž součástí byl přechod z klasifikace OKEČ na klasifikaci CZ-NACE) přinesla i změny v systému dopočtů. Výrazně se rozšířilo využívání administrativních dat pro tvorbu celkových odhadů. Od roku 2008 se pro odhady nepoužívá metoda vážení, ale metoda imputace. Každé jednotce (s 20 a více zaměstnanci) nebo skupině jednotek (s 0-19 zaměstnanci) se na základě vývoje v totožném stratu a informací z administrativních zdrojů dopočte dle předem definovaných vztahů mezi ukazateli požadovaná struktura dat.

V rámci ročního šetření P5-01 se dopočty používají v následujících případech:

1) Úplná non-response. Dopočítávají se data jednotkám z výběrového souboru, které nepředložily výkaz. Pro dopočet se využijí známé údaje z administrativních zdrojů, popřípadě z jiných statistických zjišťování.

2) Částečná non-response. Tento případ nastává v okamžiku, kdy jednotka ve vysoké kvalitě vyplnila část výkazu a zbytek je nutno dopočítat. Dalším důvodem využití metody částečné non-response je dopočet jednotek obeslaných sestavou výkazu P5-01 se zjednodušenou strukturou.

3) Odhad nešetřené části základního souboru. Data jsou odhadnuta s pomocí vývoje jednotek ve výběrovém souboru a informací z administrativních zdrojů.

V. Přehled základních publikovaných ukazatelů

Počet aktivních subjektů je počet podnikatelských subjektů, které byly aktivní alespoň po část roku. Uváděné počty subjektů jsou počty ze zjišťování, po dopočtu na základní soubor. Základní soubor je generován z Registru ekonomických subjektů.

Počet zaměstnaných osob je součet evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách, počtu pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, pro které je práce ve firmě hlavní ekonomickou činností a počtu osob pracujících na dohodu o provedení práce a na dohodu o pracovní činnosti.

Počet pracujících majitelů a spolupracujících členů domácnosti zahrnuje pracující majitele a spolupracující členy, pro které je samostatná výdělečná činnost, případně práce v podniku, který vlastní, jejich hlavní činností.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (ve fyzických osobách) je počítán jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců v jednotlivých měsících a zahrnuje všechny kategorie stálých, sezónních i dočasných zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli.

Průměrná hrubá měsíční mzda jednoho zaměstnance vyjadřuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na výsledcích hospodaření a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům v evidenčním počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů.

Hodnoty aktiv, pasiv a jejich složek vyjadřují stavy na rozvahových účtech ke konci kalendářního roku. Za fyzické osoby, účtující v systému jednoduchého účetnictví se jedná o stav jednotlivých složek majetku a závazků ke konci kalendářního roku. Náplň ukazatelů odpovídá účtové osnově pro podnikatele.

Aktiva netto představují stav majetku v podobě stálých, oběžných a ostatních aktiv k poslednímu dni sledovaného roku. Stav netto = stav brutto mínus korekce, tj. bez oprávek a opravných položek. Stálá aktiva jsou tvořena hodnotou dlouhodobého nehmotného, hmotného a finančního majetku. Oběžná aktiva tvoří zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky. Ostatní aktiva představují časové rozlišení a pohledávky za upsaný základní kapitál.

Zásoby zahrnují materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, zvířata a zboží bez poskytnutých záloh.

Pasiva představují stav vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv. Do vlastního kapitálu se zahrnují základní kapitál, vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-), kapitálové fondy (+/-), rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let (+/-), výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-). Do cizích zdrojů patří rezervy a dlouhodobé a krátkodobé závazky. Do ostatních pasiv se zahrnuje časové rozlišení.

Vlastní kapitál zahrnuje základní kapitál, vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-), kapitálové fondy (+/-), rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let (+/-) a výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-).

Závazky zahrnují závazky z obchodních vztahů a přijaté zálohy a dohadné účty pasivní, dluhové cenné papíry, opční listy a finanční deriváty (pasivní), zápůjčky a finanční výpomoci přijaté, zúčtování dotací a od roku 2016 zahrnují rovněž závazky k úvěrovým institucím. Za účelem meziroční srovnatelnosti byly zpětně přepočítány roky 2010-2015 v metodice roku 2016.

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku představuje sumu výdajů, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení dlouhodobého majetku (koupí, vytvořením vlastní činností, nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti). Dlouhodobým majetkem se stávají věci uvedené do užívání. Uvedením do užívání se rozumí zabezpečení všech technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy, např. stavebními, ekologickými, požárními, bezpečnostními a hygienickými. Ukazatel nezahrnuje bezúplatně nabytý majetek a zahrnuje majetek pořízený na finanční leasing.

Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku zahrnuje zřizovací výdaje, nehmotné výsledky vědeckovýzkumné a obdobné činnosti, výdaje na software a ocenitelná práva (např. know how, licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní činnosti). Ukazatel nezahrnuje dlouhodobý nehmotný majetek nabytý bezúplatně.

Pořízení dlouhodobého hmotného majetku nezahrnuje bezúplatné nabytí a převzetí dlouhodobého hmotného majetku a naopak zahrnuje majetek najatý na finanční leasing.

Čistý obrat obsahuje součet tržeb za vlastní výrobky a služby a tržby za zboží, ostatní provozní výnosy, výnosy z dlouhodobého finančního majetku, výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku, výnosové úroky a podobné výnosy a ostatní finanční výnosy. U fyzických osob jsou příjmy dány jako součet příjmů za prodej výrobků, služeb, zboží, ostatních příjmů a uzávěrkových úprav příjmů. Vzhledem k metodickým změnám byly roky 2010-2015 přepočítány v metodice roku 2016.

Tržby z prodeje (vlastních) výrobků a služeb představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům.

Tržby za prodej zboží představují tržby za prodej obchodního zboží, tj. produktů nakoupených za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

Náklady celkem zahrnují náklady na prodané zboží, spotřebu materiálu a energie a náklady na služby, změnu stavu zásob vlastní činnosti, aktivaci, osobní náklady, úpravy hodnot v provozní oblasti, ostatní provozní náklady, náklady vynaložené na prodané podíly, náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem, úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti, nákladové úroky a podobné náklady, ostatní finanční náklady, daň z příjmů a převod podílu na výsledku hospodaření společníkům. U fyzických osob je to součet výdajů na nákup materiálu, zboží, výdajů na mzdy a platby pojistného (sociální a zdravotní pojištění), provozní režie a uzávěrkových úprav výdajů. Vzhledem k metodickým změnám byly roky 2010-2015 přepočítány v metodice roku 2016.

Osobní náklady zahrnují veškeré požitky zaměstnanců, osob na dohodu o provedení práce nebo dohodu o činnosti, včetně příjmů společníků a členů družstev ze závislé činnosti, odměny členům orgánů společností a náklady na zákonné i ostatní sociální pojištění. V soustavě podvojného účetnictví jsou dány rozdílem obratů strany Má dáti a strany Dal účtů účtové skupiny 52 – Osobní náklady. Obsahují i naturální plnění, pokud jsou součástí mezd. V soustavě jednoduchého účetnictví se jedná o součet výdajů na mzdy a platby sociálního a zdravotního pojištění.

Mzdy bez OON (ostatních osobních nákladů) zahrnují všechna peněžitá plnění (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářském výsledku a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům v evidenčním počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů. Obsahují i příjmy společníků a členů družstva, pokud jsou v pracovním poměru ke společnosti a jsou vedeni v evidenčním počtu zaměstnanců. Obsahují i odměny z použitelného zisku nebo z fondů, tvořených ze zisku. Nezahrnují plnění v souvislosti s dohodami o provedení práce nebo o činnosti a odměny členům orgánů společností, tedy plnění osobám, které nejsou zahrnuty v průměrném evidenčním počtu zaměstnanců.

Hospodářský výsledek po zdanění představuje rozdíl mezi čistým obratem a náklady celkem za sledované období. Nabývá buď podoby zisku (kladný výsledek hospodaření) nebo ztráty (záporný výsledek hospodaření).

Výkony včetně obchodní marže zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obchodní marži (rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží), změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku.

Spotřeba materiálu a energie a náklady na služby zahrnuje spotřebované nákupy (hodnota spotřebovaného materiálu a energií) a služby (externí služby, náklady na reprezentaci a drobný nehmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým majetkem).

Přidaná hodnota je rozdíl mezi výkony vč. obchodní marže a spotřebou materiálu, energie a nákladů na služby.

Obchodní marže je vypočtena jako rozdíl mezi tržbami (příjmy) za prodej zboží a náklady, vynaloženými na prodané zboží (tj. na nákup zboží, které bylo prodáno v nezměněném stavu).

Přidaná hodnota na zaměstnance (v tisících Kč) je vypočtena jako podíl přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v evidenčním počtu (přepočteném na plně zaměstnané).

Rentabilita celkových aktiv (v procentech) je podíl hospodářského výsledku po zdanění a majetku (aktiv) celkem.

Rentabilita vlastního kapitálu (v procentech) je podíl hospodářského výsledku po zdanění a vlastního kapitálu.

Rentabilita tržeb (v procentech) je podíl hospodářského výsledku po zdanění a součtu tržeb (příjmů) za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží.

Rentabilita nákladů (v procentech) je podíl hospodářského výsledku po zdanění a celkových nákladů (výdajů).

Nákladovost (v procentech) je podíl celkových nákladů a čistého obratu.

Doba obratu zásob (ve dnech) je podíl celkových zásob a průměrných denních tržeb (celkové tržby děleno 360). Vyjadřuje počet dnů, na který by vystačil stav zásob.

V souladu s novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb. platnou od 1. 1. 2016 byly upraveny názvy některých ukazatelů. Ukazatel „Spotřeba materiálu a energie a náklady na služby“ je obsahově shodný s ukazatelem „Výkonová spotřeba“ v dřívějším pojetí, ukazatel „Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky“ odpovídá ukazateli „Krátkodobý finanční majetek“ v dřívějším pojetí a ukazatel „Tržby z prodeje výrobků a služeb a za prodej zboží“ je srovnatelný s ukazatelem „Tržby za vlastní výkony a zboží“ v dřívějším pojetí.

VI. Zpětné opravy, revize

V srpnu R+1r se sestavuje pro potřeby předběžné sestavy ročních národních účtů první odhad výsledků ročních strukturálních podnikových statistik. Odhad je založen na v té době dostupných nekompletních administrativních datech a do té doby předložených a pořízených statistických výkazech. Údaje se samostatně nezveřejňují a slouží výhradně pro interní potřeby ročních národních účtů.

V říjnu R+1r se s využitím druhé dávky administrativních dat a do té doby pořízených statistických výkazů realizuje zpracování, jehož výsledky jsou ve formě předběžných dat předávány Eurostatu v souladu s požadavky Nařízení EP a Rady (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků (dále jen Nařízení SBS). Eurostatu se předává a ČSÚ je zveřejňována jenom velice omezená množina ukazatelů.

V únoru R+2r se realizuje s využitím veškerých dostupných administrativních dat a pořízených výkazů poslední zpracování ročních strukturálních podnikových statistik. Údaje z tohoto zpracování jsou nejpozději v červnu R+2r předávány Eurostatu a to v souladu s požadavky Nařízení SBS.

V případě potřeby je možné nejpozději v únoru R+3r provést mimořádnou revizi ročních dat.

VII. Meziroční srovnatelnost

Meziroční srovnatelnost dat je ovlivněna organizačními změnami, změnami převažující činnosti, legislativními změnami, změnami účetních postupů a v neposlední řadě využíváním nových administrativních zdrojů.

Data v letech 2005 – 2007 byla zjišťována dle klasifikace OKEČ a s odlišnou metodikou dopočtů (nebyly využívané administrativní zdroje dat), data těchto let byla zpětně přepočtena dle klasifikace CZ-NACE, z uvedených důvodů však nejsou metodicky zcela srovnatelná s daty následujících let.

Vzhledem k novele vyhlášky č. 500/2002 Sb. platné od 1. 1. 2016 byly některé ukazatele za roky 2010 – 2015 zpětně přepočteny v metodice roku 2016. Dotčené ukazatele obsahují poznámku o metodické změně.

VIII. Mezinárodní srovnatelnost

Pro oblast strukturálních statistik je v rámci Evropské unie platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků. Ukazatele publikované ČSÚ jsou mezinárodně metodicky srovnatelné.

IX. Metodická srovnatelnost s jinými šetřeními

Výsledky ročního šetření se mohou lišit od výsledků publikovaných ze čtvrtletních respektive měsíčních šetření. Měsíční a čtvrtletní údaje jsou publikovány v termínech, kdy podniky nemají k dispozici přesné údaje za sledované období a jsou proto nahrazovány kvalifikovanými odhady a nejsou k dispozici veškeré administrativní zdroje využitelné v dopočtech ročních dat.

X. Typy zveřejňovaných údajů

Výsledky z roční strukturální statistiky průmyslu jsou zveřejňovány:

1) v publikaci Ekonomické výsledky průmyslu ČR (odkaz na Ekonomické výsledky průmyslu)

2) zasílány do Eurostatu – Structural Business Statistics

3) v dokumentech na internetu

XI. Doplňující metodické informace a externí odkazy

Eurostat: Legislativa EU ke strukturálním statistikám (anglicky)

Eurostat: Metodika a klasifikace v SBS (anglicky)


Kontaktní osoba: Ing. Iveta Danišová, tel. 274054191, e-mail: iveta.danisova@czso.cz