15. června 2018

V úvodu druhého čísla časopisu Demografie bývalá předsedkyně a nyní členky redakční rady Jiřina Růžková v článku 60 let časopisu Demografie připomíná toto významné výročí.

V anglickém článku Recent Household Trends in Europe: A Cross-Country Analysis Pavlína Habartová analyzuje současné trendy ve struktuře domácnosti v Evropě na základě údajů ze sčítání lidu 2011. Z výsledků analýzy vyplynulo, že stárnutí obyvatelstva výrazně přispívá ke snížení průměrné velikosti domácnosti, k níž dochází v celé Evropě. To se projevuje nejen rostoucím podílem osob, které žijí samostatně, ale také klesajícím podílem jednočetných rodin a rodin se svobodnými rodiči ve starším věku. Pomocí klastrové analýzy autorka rozdělila evropské státy do 6 skupin, přičemž Česká republika je společně s pobaltskými republikami a Slovinskem ve skupině, která je charakterizována vyšším podílem rodin s jedním rodičem.

Ondřej Nývlt ve své analýze Socio-demografické determinanty studijních výsledků a začátku pracovní kariéry v České republice hledá klíčové determinanty, které ovlivňují školní prospěch dítěte. Dále se autor zaměřuje na existenci nezaměstnanosti po ukončení studia. V analýze se například prokázalo, že dosažené vzdělání rodičů ovlivňuje řadu základních ukazatelů (např. naději dožití, úroveň plodnosti, úroveň mezd atd.). Faktory jako špatná kvalita bydlení a nízká úroveň vzdělání rodičů zvyšují šance na špatnou výkonnost ve škole, snižují možnost přijetí na vysokou školu a úspěšný vstup na trh práce po dokončení studia. Studium na univerzitě je zřetelně vázáno na vzdělávání rodičů. To, zda respondent vyrůstal s jedním nebo oběma rodiči, se ukázalo být okrajovým faktorem.

Dvojice autorů (Jiří Nemeškal a Jana Jíchová) v příspěvku s názvem Prostorový vzorec kriminality v Česku ve své analýze hledá souvislosti mezi kriminalitou a charakteristikami území či populace. Z výsledků vyplynulo, že vyšší kriminalita je charakteristická pro větší (krajská a okresní) města, nejnižších hodnot naopak dosahují venkovské oblasti převážně se vyskytující v centrální a jihovýchodní části republiky. Jako významná se jeví souvislost s rodinným stavem, náboženskou vírou, národnostní kompozicí, podíly rodáků a krátkodobou migrací. Možná překvapivě se jako faktor ovlivňující kriminalitu neprojevila např. míra nezaměstnanosti, vzdělanost nebo zaměstnanost v sekundéru. Autoři také pomocí Wardovy metody hierarchického shlukování vytvořili typologie pro osm policejních obvodů.

Celé nové číslo časopisu Demografie je ve formátu pdf zdarma ke stažení na https://www.czso.cz/csu/czso/demografie-revue-pro-vyzkum-populacniho-vyvoje-c-22018, tištěný časopis je možné zakoupit v prodejně ČSÚ v Praze.

Kontakt:
Marie Průšová
redakce Demografie
tel.: +420 274 052 834
e-mail: redakce@czso.cz