16. března 2018

V prvním čísle jubilejního ročníku Roman Kurkin společně s Magdalénou Bašteckou v článku Odhad obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky v intercensálním období – 1. část analyzují možné způsoby odhadu obvykle bydlících obyvatel podle pohlaví, věku a regionu NUTS 3. K tomu bylo nutné zhodnotit možnosti odvození počtu živě narozených, zemřelých, zahraničního stěhování, vnitřní stěhování a stavu cizinců podle obvyklého pobytu. Autoři podrobně informují o postupech, které lze použít k odhadům chybějících dat a upozorňují na úskalí spojená s kvalitou výstupů při použití různých metod odhadů a pramenů dat. V příspěvku také zmiňují problematiku nelegální migrace a neregistrovaných občanů ze zemí EU a v neposlední řadě komentují legislativu v této oblasti.

Skupina autorů (Laco Toušek, Václav Walach, Petr Kupka, Ondřej Plachý, Kateřina Tvrdá, Ľubomír Lupták, Alica Brendzová) v článku Sociálně vyloučené lokality z pohledu sociodemografických ukazatelů na základě kvantitativního výzkumu provedeného v sociálně vyloučených lokalitách prezentují řadu demografických údajů a pokoušejí se zjistit, zda se sociálně vyloučené lokality odlišují sociální a demografickou strukturou od svého vnějšího okolí, resp. od populace ČR. Výzkum ukázal, že obyvatelé SVL jsou častěji svobodní, mají významně nižší vzdělání, potýkají se s vyšší „nezaměstnaností“ a nižšími příjmy, žijí v domácnostech s vyšším počtem členů a častěji se stěhují. V neposlední řadě, jakkoli jde o ukazatel nejistý, se častěji hlásí k romské národnosti či etnicitě.

V anglickém článku The Marital and Fertility Behaviour of Young Women in the Urban Areas of the East Kazakhstan Region se Zhaniya Karmenova zabývá studiem trendů sňatkového a reprodukčního chování v oblasti východního Kazachstánu a zejména rozdíly podle pohlaví, věku, národnosti, místa pobytu, úrovně vzdělání, rodinného stavu a životních podmínek. Z výsledků plyne, že manželství si zachovává v Kazachstánu svou tradiční roli a předchází zakládání rodiny. Nicméně i v Kazachstánu se objevuje trend odkládání sňatečnosti a porodnosti, což pravděpodobně souvisí s vysokou zaměstnaností žen a vyšší úrovní vzdělání u žen než u mužů.

Ladislav Průša se v příspěvku Nová projekce vývoje počtu příjemců příspěvku na péči v ČR do roku 2030 na základě aktuálních údajů o struktuře čerpání příspěvku na péči podle pohlaví, věku a míry závislosti v letech 2010–2016 snaží nastínit budoucí vývoj počtu příjemců a očekávanou vyšší potřebu služeb sociální péče v budoucnosti.

V přehledovém článku Jiřina Růžková připomíná 160 let od konání přechodového sčítání lidu na území České republiky (1857).

Celé nové číslo časopisu Demografie je ve formátu pdf zdarma ke stažení na https://www.czso.cz/csu/czso/demografie-revue-pro-vyzkum-populacniho-vyvoje-c12018 tištěný časopis je možné zakoupit v prodejně ČSÚ v Praze.

Kontakt:
Marie Průšová
redakce Demografie
tel.: +420 274 052 834
e-mail: redakce@czso.cz