Pohyb obyvatelstva - Metodika

 

Pohyb obyvatelstva

Stav obyvatelstva daného území se v čase mění ve svém počtu i struktuře. Iniciátory pohybu obyvatelstva jsou demografické události, které obyvatelé během roku podstupují. Pro potřeby demografické statistiky jsou rozhodujícími níže popsané, přičemž relevantní jsou pouze ty, jimiž nositeli jsou obyvatelé ČR (viz Počet obyvatel).

V případě událostí českých občanů (sňatky, narození, úmrtí)[1] mimo území ČR jsou relevantní pouze ty, jež byly evidovány zvláštní matrikou Brno v termínu, který umožňuje jejich zařazení do statistiky příslušného roku.

DEMOGRAFICKÉ UDÁLOSTI

Sňatky
Sleduje se počet zákonně uzavřených manželství, za něž obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matričního úřadu)[2] statistické hlášení o uzavření manželství. To mj. obsahuje údaje o rodinném stavu, věku, státním občanství a vzdělání[3] snoubenců, pořadí manželství a datum předchozího rozvodu či ovdovění. V případě územního členění jsou sňatky tříděny podle místa pobytu ženicha.

Rozvody
Sleduje se počet zániků manželství, o kterých zaslala zpravodajská jednotka (soud) statistické hlášení o rozvodu. Od roku 2007 jsou údaje přebírány elektronicky prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. Rozvodová statistika mj. zachycuje věk, vzdělání3, státní občanství manželů, počet nezletilých dětí, příčinu rozvratu na straně muže a ženy, datum uzavření sňatku i pořadí rozvodu. V případě územního členění jsou rozvody tříděny podle posledního společného bydliště manželů. Z hlediska časového určení byly až do roku 2006 rozvody tříděny do kalendářních měsíců podle data odeslání hlášení o rozvodu, od roku 2007 je určující měsíc nabytí právní moci rozvodu manželství (nově přebíraný údaj). Podle data nabytí právní moc se nyní také vypočítává délka trvání manželství.

Narození
Sleduje se počet všech narozených dětí (živě i mrtvě), za něž obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matričního úřadu)2 statistické hlášení o narození[4]. V hlášení se mj. uvádí pohlaví narozeného dítěte, jeho vitalita, porodní hmotnost a délka, týden těhotenství, pořadí dítěte (celkem, v nynějším manželství), rodinný stav matky, věk, vzdělání3, státní občanství a stát narození rodičů či datum sňatku rodičů. Územně jsou narozené děti tříděny podle místa pobytu matky v době porodu.

Počet narozených v daném roce vždy vychází z aktuálně platné legislativy o povinném hlášení ukončení těhotenství – v letech 1949, 1953, 1965, 1988 a 2012 došlo ke změně definice živě/mrtvě narozeného dítěte[5]. V současné době obecná definice těchto pojmů v české legislativě neexistuje. Tyto definice, spolu se všemi případy potratu, jsou uvedeny pouze v pokynech k vyplnění Listu o prohlídce zemřelého (ve vyhlášce č. 297/2012, o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého)) a to pro potřeby vyplnění tohoto listu.

Narození živého dítěte je definováno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice. Mrtvě narozené dítě je rovněž definováno v nařízení Komise (EU) č. 328/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti, a to pro účely tohoto nařízení.

Potraty
Údaje o potratech přebírá ČSÚ ze souboru individuálních dat, které sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). Beze změny jsou převzaty také související číselníky (podrobnější číselník rodinného stavu a vzdělání ženy). V letech 1988-1991 byla mimoděložní těhotenství zahrnuta do umělých přerušení těhotenství (UPT). Potraty lze mj. členit podle druhu potratu, stáří plodu, věku a rodinného stavu ženy či počtu dosavadních potratů a živě narozených dětí.

Statistika potratů je v ČR vedena od roku 1953, podrobná statistika podle všech druhů potratu od roku 1958 v souvislosti s účinností zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství. V letech 1965, 1988 a 2012 došlo ke změně definice potratu5. Aktuálně platný zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, definuje plod po potratu jako plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny. Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů.

Zemřelí
Sleduje se počet všech zemřelých osob, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matričního úřadu)2 statistické hlášení o úmrtí. Od roku 2013 je prvotním dokladem pro vyplnění Hlášení o úmrtí matričními úřady List o prohlídce zemřelého (LPZ) - část určená pro matriční úřad. Z něj byly do hlášení převzaty rozšířené číselníky rodinného stavu a vzdělání. Zemřelí jsou mj. blíže určeni z hlediska věku, pohlaví, rodinného stavu, vzdělání3, státního občanství, státu narození či příčiny smrti. Od roku 2007 je sledováno také místo úmrtí.

Příčina smrti je od 1. 1. 1994 kódována dle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10) a následných aktualizací, vydávaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Garantem MKN-10 je ÚZIS ČR. Od roku 2011 se výběr základní příčiny smrti provádí automatizovaně, pomocí programu (IRIS). Od roku 2013 ÚZIS ČR předává ČSÚ přímo danou část LPZ (část pro ÚZIS), která obsahuje příčiny smrti a související lékařské charakteristiky.

Stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí)
Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby za hranice určité územní jednotky. Rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční. Pro účely demografické statistiky jsou migranti charakterizováni věkem, rodinným stavem, státním občanstvím, samotná migrace je určena datem stěhování, předchozím a novým bydlištěm. Do roku 2004 byl zjišťován také důvod migrace.

Data o stěhování byla v letech 2001–2004 získávána z Hlášení o stěhování (zpravodajskou jednotkou byly ohlašovny pobytu a okresní úřadovny cizinecké a pohraniční policie ČR), od roku 2005 jsou v elektronické formě přebírána z Ministerstva vnitra. V případě stěhování cizinců bylo v období 2001-2007 a je opět od července 2012 zdrojem dat Ředitelství služby cizinecké policie.

ODVOZENÉ ÚDAJE, NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ UKAZATELE

Přirozený přírůstek
Rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel.

Přírůstek stěhováním (migrační saldo)
Rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území.

Celkový přírůstek
Součet přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v daném území.

Index maskulinity
Počet mužů v relaci k počtu žen (obvykle na 100 žen), a to v populaci celkem či v jednotlivých věkových skupinách v daném časovém okamžiku. Poměr živě narozených chlapců a dívek v daném období se nazývá sekundární index maskulinity.

Index stáří
Počet osob ve věku 65 a více let v relaci na 100 dětí ve věku 0-14 let v daném časovém okamžiku.

Index ekonomické závislosti (zatížení)
Počet osob v ekonomicky neaktivním věku (ve věku 65 a více let a ve věku 0-14 let), který připadá na 100 osob v ekonomicky aktivním věku 15–64 let v daném časovém okamžiku.

Průměrný věk
Aritmetický průměr věku všech jedinců (určitého pohlaví či celkem) žijících v daném časovém okamžiku na daném území.

Věkový medián
Věk, který rozděluje danou populaci na dvě stejně početné části, tzn. že počet obyvatel mladších než mediánový věk je stejný jako počet osob starších než mediánový věk.

Předmanželské koncepce
Procentuální podíl prvních dětí v manželství, které se narodily do osmi měsíců od sňatků, ze všech manželských dětí prvního pořadí.

Hrubé míry (sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti atd.)
Vyjadřují relaci mezi počtem příslušných demografických událostí a počtem obyvatel. Vyjadřují se zpravidla v promilích, čili v přepočtu na 1 000 obyvatel, rozhodující je přitom střední stav obyvatelstva daného území v daném čase.

Úhrnná plodnost
Průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního období (15-49 let) neměnné.

Hrubá míra reprodukce
Průměrný počet živě narozených děvčat, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15-49 let) neměnné.

Čistá míra reprodukce
Průměrný počet živě narozených děvčat, které by se narodily jedné ženě a dožily se věku své matky v době porodu za předpokladu, že by míry plodnosti a úmrtnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15-49 let) neměnné.

Úhrnná potratovost
Průměrný počet potratů, které by připadly na jednu ženu za předpokladu, že by míry potratovosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního období (15-49 let) neměnné. Obdobně úhrnná indukovaná potratovost (průměrný počet indukovaných potratů neboli uměle přerušených těhotenství) a úhrnná samovolná potratovost.

Úhrn těhotenství
Součet všech (živě i mrtvě) narozených dětí a všech potratů. Intenzitu vyjadřuje úhrnná míra ukončených těhotenství.

Tabulková prvosňatečnost
Podíl osob (mužů resp. žen), které by uzavřely první sňatek do 50 let věku za předpokladu, že by míry sňatečnosti, úmrtnosti a migrace svobodných zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly neměnné. Je výsledným ukazatelem jednovýchodných tabulek sňatečnosti svobodných.

Úhrnná rozvodovost
Podíl manželství, která by skončila rozvodem, za předpokladu, že by intenzity rozvodovosti podle délky trvání manželství zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly neměnné.

Mrtvorozenost
Počet mrtvě narozených dětí na 1 000 všech narozených dětí.

Kojenecká úmrtnost
Počet dětí zemřelých před dosažením věku 1 roku na 1 000 živě narozených dětí.

Novorozenecká úmrtnost
Počet zemřelých před dosažením věku 28 dnů na 1 000 živě narozených dětí.

Naděje dožití nebo-li střední délka života
Průměrný počet let, který má naději prožít osoba právě x-letá při zachování řádu úmrtnosti sledovaného období. Je výsledným ukazatelem tzv. úmrtnostních tabulek. Vzhledem k diferenciaci úmrtnosti obou pohlaví je naděje dožití uváděna vždy zvlášť za muže a ženy.

Obrat zahraničního stěhování
Součet přistěhovalých ze zahraničí a vystěhovalých do zahraničí.

Objem vnitřního stěhování
Počet všech zaznamenaných případů vnitřního stěhování v dané územní jednotce za dané období. Objem stěhování za vyšší územní jednotku je definován jako součet objemu stěhování za nižší územní celky plus stěhování mezi nižšími územními celky.



[1] U sňatku je alespoň jeden ze snoubenců českým občanem, u narozených je českým občanem alespoň jeden z rodičů dítěte.

[2] Zpravodajská jednotka (matriční úřad) má povinnost zaznamenat všechny události, které se staly na území jejího správního obvodu.

[3] Vzdělání je dobrovolně poskytovaným údajem.

[4] Počet narozených dětí nezahrnuje děti, jejichž matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem (podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 422/2004 Sb.), a nalezené děti (bez identifikace matky).

[5] Blíže v metodice Demografické příručky 2014, dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/demograficka-prirucka-2014.