Počet obyvatel k určitému okamžiku, tedy početní stav obyvatel, je jedním ze základních údajů demografické statistiky. Český statistický úřad (ČSÚ) jej zpracovává na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů a každoroční bilance demografických událostí – nejde o údaj přebíraný z registru obyvatel zřízeného pro veřejnou správu. Stav obyvatel je vždy specifikován rozhodným časovým okamžikem a územím, dále je možné ho třídit podle pohlaví či věku, případně rodinného stavu osob.

II. Zdroje dat

1.     Sčítání lidu, domů a bytů

2.     Statistická zjišťování

· Statistická hlášení Obyv 2-12 Hlášení o narození a Obyv 3-12 Hlášení o úmrtí
- pro zpracování celkového počtu obyvatel podle pohlaví a věku

· Statistická hlášení Obyv 1-12 Hlášení o uzavření manželství, Obyv 2-12 Hlášení o narození, Obyv 3-12 Hlášení o úmrtí a Obyv 4-12 Hlášení o rozvodu
- pro zpracování bilance počtu obyvatel podle pohlaví, věku a rodinného stavu

3.     Administrativní zdroje dat, přebírané údaje

Údaje o stěhování vychází ze zpracování údajů o místě registrovaného pobytu přebíraných z:

· Informačního systému evidence obyvatel (ISEO)
- pro stěhování občanů Česka

· Cizineckého informačního systému (CIS)
- pro stěhování cizinců s platným trvalým nebo přechodným pobytem

III. Tvorba základního a výběrového souboru, dopočty a odhady nešetřené části souboru

Údaje o počtu a složení obyvatel se získávají z periodicky konaných (cca jednou za 10 let) sčítání lidu, domů a bytů a z údajů o pohybu obyvatel a jejich bilancí, vycházejících ze statistik narozených, zemřelých a stěhování, pro bilanci podle rodinného stavu také ze statistik sňatků a rozvodů.

Vzhledem k zákonem stanovené povinnosti účastnit se sčítání je s výslednými údaji nakládáno jako se základním souborem (vycházejícím z vyčerpávajícího šetření). Obdobně vzhledem k zákonem stanovené povinnosti hlášení demografických událostí je za základní (úplný, vyčerpávající) považován soubor demografických událostí. Do zpracování však vstupují pouze údaje o obyvatelstvu České republiky (viz část VI).

Demografická bilance (údaje o stavu obyvatel v období mezi sčítáními) se vytváří tak, že se k výsledkům sčítání podle registrovaného pobytu, tj. trvalého, v případě cizinců rovněž přechodného delšího 90 dnů, přičítají (ve stejné definici typu pobytu) narození a přistěhovalí a odečítají se zemřelí a vystěhovalí za dané období. Sčítání tak představuje základ pro veškeré údaje o počtech obyvatel po dobu deseti let – počínaje rokem 2021 je bilance obyvatel založena na výsledcích sčítání 2021, bilance v letech 2011–2020 byly založeny na výsledcích sčítání 2011, pro období let 2001–2010 byly základem výsledky sčítání 2001 atd.

Zpracování bilance demografických událostí, jejímž výsledkem je počáteční, střední a koncový stav obyvatel daného roku, probíhá na úrovni obcí, pouze v hlavním městě Praze až do detailu jednotlivých základních sídelních jednotek. Počet obyvatel vyšších územních celků (správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POU), správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP), okresy, kraje, regiony soudržnosti, republika) je vždy součtem počtu obyvatel příslušných obcí v daném územním celku.

Věkem se rozumí tzv. věk dokončený, tedy věk při posledních narozeninách. V případě počátečního a koncového stavu věková struktura odpovídá složení obyvatel podle ročníku narození. Věkové složení obyvatel ve středním stavu v základu vychází z průměru počátečního a koncového stavu daného věku, který je dále upravován tak, aby v součtu odpovídal celkovému střednímu stavu obyvatel vypočteného bilanční metodou (na základě počtu událostí ve dnech 1. 1. až 30. 6.).

IV. Přehled základních publikovaných ukazatelů

Z hlediska časového okamžiku, ke kterému je počet obyvatel zjištěn, se rozlišuje:

Počáteční stav: počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období – kalendářního roku (nejběžněji), čtvrtletí, pololetí, měsíce. U kalendářního roku počáteční stav obyvatel udává počet obyvatel k 1. lednu, přesněji o půlnoci mezi 31. prosincem předchozího roku a 1. lednem sledovaného roku.

Koncový stav: počet obyvatel daného území v okamžiku, kterým končí stanovené období. U kalendářního roku koncový stav obyvatel vyjadřuje počet obyvatel ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku.

Střední stav: počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatel v kalendářním roce je považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, který vychází z bilance pohybu obyvatel daného území od počátku roku do konce června. Za střední stav obyvatel v období (vymezeném kalendářními měsíci) kratším než jeden rok je považován průměr středních měsíčních stavů za dané období, přičemž měsíční střední stav je průměrem z počátečního a koncového stavu daného měsíce.

Počet obyvatel (počáteční, střední i koncový stav) třídí ČSÚ ve všech územních jednotkách standardně podle pohlaví na muže a ženy.

Index maskulinity vyjadřuje poměr počtu mužů k počtu žen (obvykle na 100 žen), a to v populaci celkem či v jednotlivých věkových skupinách v daném časovém okamžiku.

Údaje o věkovém složení obyvatel (k počátečnímu, střednímu a koncovému stavu kalendářního roku) jsou standardně zpracovávány podle jednotek věku (s poslední otevřenou věkovou skupinou 100+ let). Publikovány jsou v tomto detailu od úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) výše, pro obce je počet obyvatel ve výstupech pro zveřejnění standardně tříděn do základních věkových skupin 0–14, 15–64 a 65+ let, v případě městských částí Prahy do pětiletých věkových skupin (podrobnější údaje k dispozici na žádost – viz níže).

Index stáří vyjadřuje poměr počtu osob ve věku 65 let a více k počtu dětí ve věku 0–14 let (obvykle na 100 dětí) ve stejném časovém okamžiku.

Index ekonomické závislosti (zatížení) vyjadřuje poměr počtu osob v ekonomicky neaktivním věku (0–19 let a 65 let a více) k počtu osob v ekonomicky aktivním věku (15–64 let) ve stejném časovém okamžiku. Ukazatel je alternativně počítán s vymezením skupin 0–14, 15–64 a 65+ let (častější zejména v minulosti).

Průměrný věk obyvatel je aritmetický průměr věků všech jedinců (určitého pohlaví či celkem) žijících v daném časovém okamžiku.

Věkový medián je věk, který rozděluje danou populaci na dvě stejně početné části. Počet obyvatel mladších než mediánový věk je tak stejný jako počet osob starších než mediánový věk.

Koncový stav obyvatel podle pohlaví a věku je na úrovni celé republiky dále členěn podle rodinného stavu (de iure) – na kategorie svobodný/á, ženatý/vdaná, rozvedený/á, ovdovělý/á. Bilance obyvatel podle rodinného stavu se na úrovni nižších územních jednotek (či k jinému datu než k 31. 12.) nezpracovává, tyto údaje jsou dostupné pouze z výsledků sčítání lidu, domů a bytů.

V. Zpětné opravy, revize, postup zpřesnění odhadů

Údaje zveřejněné jako předběžné se v průběhu roku revidují, a to tak, že jednou za tři měsíce se při vydání nových předběžných údajů za poslední čtvrtletí (v rámci Rychlé informace Pohyb obyvatelstva a souvisejícího datového výstupu Stav a pohyb obyvatelstva) zároveň revidují veškeré měsíční údaje o stavu obyvatel od počátku roku. Údaje za daný rok jsou považovány za definitivní 120 dní po skončení referenčního období. Ke zpětné revizi již definitivních výsledků demografické statistiky ČSÚ nepřistupuje.

Jednou za deset let dochází ke korekci (zpřesnění) počtu obyvatel na základně výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Revidované údaje o počtu obyvatel a jeho struktury podle pohlaví, věku a rodinného stavu zjištěné při sčítání lidu jsou přitom promítnuty do všech (i měsíčních) stavů od počátku cenzového roku (rok, kdy se konalo sčítání). Pro období mezi 1. lednem a dnem sčítání (rozhodný okamžik sčítání je v posledních desetiletích stanovován na určitý den v březnu) se provádí tzv. zpětná bilance.

Tento nový stav obyvatel k 1. 1. cenzového roku je výchozím pro demografickou bilanci v dalším desetiletém intercenzálním období, což zároveň vede k tomu, že počet obyvatel k 31. 12. roku před sčítáním se liší od počtu obyvatel k 1. 1. roku sčítání (přičemž během intercenzálního období k tomuto nesouladu může dojít pouze na regionální úrovni v případě územních změn, které se vyhlašují k počátku roku, jinak vždy počet obyvatel na konci roku odpovídá počtu obyvatel na počátku roku následujícího). Zároveň v roce sčítání dochází k nekonzistenci mezi hodnotou celkového přírůstku (součet přirozeného a migračního přírůstku) a rozdílem dvou příslušných (po sobě následujících) koncových početních stavů obyvatel, neboť každý z koncových stavů se odvíjí od jiného sčítání a celkový přírůstek v roce sčítání vychází z rozdílu koncového a počátečního stavu roku (nového) sčítání.

VI. Srovnatelnost

1. Srovnatelnost v čase

Od 1. května 2004 se veškeré údaje týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Do roku 2000 se do obyvatelstva ČR zahrnovali pouze obyvatelé s trvalým bydlištěm v České republice (bez ohledu na jejich státní občanství), od roku 2001 v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001 nově i cizinci s vízy k pobytu nad 90 dnů a cizinci s azylem.

Údaje o demografických událostech, ze kterých vychází zpracování stavu (počtu) obyvatel, vždy respektují legislativu platnou v daném roce události, přičemž definice jednotlivých událostí se v čase měnily.

Členění výsledků demografické statistiky pro daný rok do územních celků vychází z příslušné legislativy platné k 1. lednu daného roku. Pokud dojde k územní změně v průběhu roku (k jinému datu než k 1. 1.), promítne se tato změna ve statistice až v dalším roce. Časová řada dat za vybranou územní jednotku tak v případě územních změn nemusí být plně srovnatelná. Časovou řadu údajů o počtu a pohybu obyvatel jednotlivých územních celků, která pro všechny roky odpovídá jednotné územní struktuře, lze najít v demografických ročenkách nižších územních celků (Demografická ročenka krajů, Demografická ročenka okresů, Demografická ročenka měst, Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností a Demografická ročenka správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem). 

2. Srovnatelnost s jinými výstupy

Počty obyvatel zveřejňované Českým statistickým úřadem se liší od (informativních) počtů obyvatel zveřejňovaných Ministerstvem vnitra ČR. ČSÚ nevede evidenci obyvatel, publikovaný stav obyvatel navazuje na definitivní výsledky posledního sčítání lidu a je každoročně upravován o počty narozených a zemřelých tak, jak je hlásí matriční úřady, a dále o počty přistěhovalých a vystěhovalých (přebírané z dat Ministerstva vnitra). Odchylky mezi uvedenými zdroji dat jsou tak objektivně nutné.

Výstupy ze sčítání lidu, domů a bytů z let 2011 a 2021 jsou za obvykle bydlící obyvatelstvo. Počty obyvatel zveřejňované v rámci výsledků těchto sčítání se tak na národní i regionální úrovni liší od výstupů běžné (každoroční) demografické statistiky, pro které je směrodatný registrovaný pobyt obyvatele ČR.

3. Mezinárodní srovnatelnost

Údaje o počtu a složení obyvatel jsou členskými zeměmi poskytovány Eurostatu dle nařízení EU č. 1260/2013 o evropské demografické statistice. Podle něj mají země poskytovat údaje o svém obvykle bydlícím obyvatelstvu v referenční době. Pokud však nelze místo obvyklého pobytu prokázat, rozumí se místem obvyklého pobytu místo zákonného nebo ohlášeného pobytu (případ ČR). Podrobněji viz Population (national level) (demo_pop) (europa.eu).

VII. Sezónní očišťování

Údaje o počtu obyvatel sezónnímu očišťování nepodléhají.

VIII. Zveřejňování údajů

Veškeré výstupy jsou dostupné na webu ČSÚ v Katalogu produktů, většinu výstupů lze najít také ve Veřejné databázi.

Nejaktuálnější údaje o početním stavu obyvatel České republiky jako celku, jednotlivých regionů soudržnosti, krajů, okresů a (počínaje rokem 2022) SO ORP jsou zveřejňovány – jako předběžné – čtvrtletně, a to 73. den po skončení čtvrtletí, resp. 80. den po skončení roku (konkrétní data viz Katalog produktů), v datovém výstupu Stav a pohyb obyvatelstva v ČR.

Definitivní údaje o počtu obyvatel k 1. lednu daného roku v podrobném územním členění (přes regiony soudržnosti, kraje, okresy a SO ORP) až na úroveň obcí jsou obsahem produktu Počet obyvatel v obcích, vydávaného poslední dubnový pracovní den. Počet obyvatel je zde specifikován také podle pohlaví; jako doplňující je dále uveden průměrný věk obyvatel dané územní jednotky podle pohlaví.

Detailní údaje o stavu obyvatel za daný rok členěné podle pohlaví a věku až do úrovně okresů jsou zveřejňovány ve výstupu Věkové složení obyvatelstva, která vychází ve stejném termínu jako Počet obyvatel v obcích, tj. na konci dubna. Uvedeny jsou údaje o počátečním, středním a koncovém stavu roku. Počet obyvatel k 31. 12. na úrovni celé republiky je zde dále tříděn podle věku a rodinného stavu osob.

Údaje o věkovém složení za jednotlivé obce či specificky vymezené lokality se standardně nepublikují, lze je získat na žádost prostřednictvím Informačních služeb ČSÚ (infoservis@czso.cz) s tím, že pro obce s počtem obyvatel nižším než 1 000 poskytuje ČSÚ z důvodu ochrany dat údaje za 5leté věkové skupiny, za obce s počtem obyvatel 1 000 a vyšším jsou poskytovány údaje o věkovém složení za jednotky věku. Poslední věkovou skupinou je v obou případech kategorie 90+.

IX. Doplňující metodické informace a externí odkazy

Zprávy o kvalitě

Dostupné na Obyvatelstvo - zprávy o kvalitě | ČSÚ (czso.cz)

Právní předpisy

Český statistický úřad vykonává státní statistickou službu na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Jeho působnost je definována v § 4, resp. § 7 tohoto zákona.

Územní členění České republiky je založeno na ústavním zákonu č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, v platném znění, zákonu č. 387/2004 Sb. o změnách hranic krajů, v platném znění, a zákonu č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. Dále je využívána klasifikace CZ-NUTS a další územní číselníky pro území České republiky (viz Základní územní číselníky na území ČR a klasifikace CZ-NUTS | ČSÚ (czso.cz)).

Doplňující metodické informace

Nový výchozí stav v roce sčítání pro základ každoroční bilance obyvatel vždy způsobí menší či větší „zlom“ v časové řadě počtů obyvatel, přičemž na národní úrovni tento skok zpravidla znamená snížení celkového počtu. Hlavní příčinou je neúplná evidence vystěhování do zahraničí, a to jak občanů ČR, tak cizinců. Pokud osoba při vystěhování do zahraničí nenahlásí příslušným úřadům ukončení svého pobytu v Česku, nedostane se tato událost ani do administrativních zdrojů dat, z kterých statistika stěhování vychází, a tedy ani do demografické bilance. Vystěhovalá osoba tak zůstává v každoročních počtech obyvatel získaných bilancí (nadhodnocuje je) až do nového sčítání, při kterém se již nesečte, v případě cizinců popř. do ukončení platnosti pobytového oprávnění. Svou roli mohou hrát i změny v metodice sčítání a definici populace v čase.

Metodika zpracování jednotlivých demografických událostí viz Pohyb obyvatel.