Počet obyvatel - Metodika

 

Počet obyvatel k určitému okamžiku, tedy početní stav obyvatel, je jedním ze základních údajů, který je předmětem demografické statistiky. Od 1. května 2004 se veškeré údaje týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Do roku 2000 se do obyvatelstva ČR zahrnovali pouze obyvatelé s trvalým bydlištěm v České republice (bez ohledu na jejich státní občanství), od roku 2001 v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001 nově i cizinci s vízy k pobytu nad 90 dnů a cizinci s azylem.

Údaje o počtu a složení obyvatel se získávají z periodicky konaných (cca jednou za 10 let) sčítání lidu, domů a bytů a z údajů o pohybu obyvatel a jejich bilancí, vycházejících ze statistik narozených, zemřelých a stěhování, pro bilanci podle rodinného stavu také ze statistik sňatků a rozvodů (viz Pohyb obyvatel). Demografická bilance (údaje o stavu obyvatel v období mezi sčítáními) se vytváří tak, že se k výsledkům sčítání (podle registrovaného pobytu, tj. trvalého, v případě cizinců rovněž přechodného delšího 90 dnů[1]) přičítají (ve stejné definici typu pobytu) narození a přistěhovalí a odečítají se zemřelí a vystěhovalí za dané období. Sčítání tak představuje základ pro veškeré údaje o počtech obyvatel po dobu deseti let – počínaje rokem 2021 je bilance obyvatel založena na výsledcích sčítání 2021, bilance v letech 2011–2020 byly založeny na výsledcích sčítání 2011, pro období let 2001–2010 byly základem výsledky sčítání 2001 atd. Pro takzvaný cenzový rok (rok, kdy se konalo sčítání) se ještě provádí tzv. zpětná bilance k 1. lednu, aby počty obyvatel k počátku cenzového roku již vycházely z nového sčítání (rozhodný okamžik sčítání se u nás v posledních desetiletích stanovuje na březen, nikoliv na 1. leden).

Nasazení nového stavu obyvatel pro demografickou bilanci v dalším intercenzálním období tak vede k tomu, že počet obyvatel k 31. 12. roku před sčítáním se liší od počtu obyvatel k 1. 1. roku sčítání (během intercenzálního období k tomuto nesouladu může dojít pouze na regionální úrovni v případě územních změn, které se vyhlašují k počátku roku, jinak vždy počet obyvatel na konci roku odpovídá počtu obyvatel na počátku roku následujícího). Zároveň v roce sčítání dochází k nekonzistenci mezi hodnotou celkového přírůstku (součet přirozeného a migračního přírůstku) a rozdílem dvou příslušných (po sobě následujících) koncových početních stavů obyvatel, neboť každý z koncových stavů se odvíjí od jiného sčítání a celkový přírůstek v roce sčítání vychází z rozdílu koncového a počátečního stavu roku (nového) sčítání.

Nový výchozí stav v roce sčítání vždy způsobí menší či větší „zlom“ v časové řadě počtů obyvatel, přičemž na národní úrovni je pravidlem, že tento skok znamená snížení celkového počtu. Hlavní příčinou je neúplná evidence vystěhování do zahraničí, a to jak občanů ČR, tak cizinců. Pokud osoba při vystěhování do zahraničí nenahlásí příslušným úřadům ukončení svého pobytu v Česku, nedostane se tato událost ani do administrativních zdrojů dat, z kterých statistika stěhování vychází, a tedy ani do demografické bilance. Vystěhovalá osoba tak zůstává v každoročních počtech obyvatel získaných bilancí (nadhodnocuje je) až do nového sčítání, při kterém se již nesečte. Svou roli mohou hrát i změny v metodice sčítání a definici populace v čase.

Stav obyvatel je specifikován rozhodným časovým okamžikem, územím a dalšími charakteristikami, zejména pohlavím a věkem, případně rodinným stavem osob (z dat sčítání lidu dále státním občanstvím, vzděláním aj.).

Z hlediska časového okamžiku, ke kterému je počet obyvatel zjištěn, v každoroční demografické statistice rozlišujeme:

Počáteční stav: počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období – kalendářního roku (nejběžněji), čtvrtletí, pololetí, měsíce. U kalendářního roku počáteční stav obyvatel udává počet obyvatel k 1. lednu, přesněji o půlnoci mezi 31. prosincem předchozího roku a 1. lednem sledovaného roku.

Koncový stav: počet obyvatel daného území v okamžiku, kterým končí stanovené období. U kalendářního roku koncový stav obyvatel vyjadřuje počet obyvatel ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku.

Střední stav: počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatel v kalendářním roce je považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, který vychází z bilance pohybu obyvatel daného území od počátku roku do konce června. Za střední stav obyvatel v období (vymezeném kalendářními měsíci) kratším než jeden rok je považován průměr středních měsíčních stavů za dané období, přičemž měsíční střední stav je průměrem z počátečního a koncového stavu daného měsíce.

Střední stav obyvatel je používán nejen pro výpočet relativních ukazatelů demografické, ale například i ekonomické statistiky. Míra sňatečnosti, porodnosti, úmrtnosti, rozvodovosti apod., stejně jako hrubý domácí produkt, jsou udávány v přepočtu na 1 000 obyvatel (resp. na 1 obyvatele) a při jejich výpočtu se zásadně vychází ze středního stavu.

Počet obyvatel z pohledu územního detailu:

Územní členění výsledků demografické statistiky důsledně respektuje příslušnou legislativu platnou k 1. lednu daného roku[2]. Pokud dojde k územní změně v průběhu roku (k jinému datu než k 1. 1.), promítne se tato změna ve statistice až v dalším roce (po přechodu zpracování na novou aktualizaci číselníku dle stavu k 1. 1. daného roku). Legislativně je územní členění České republiky založeno na ústavním zákonu č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, v platném znění, zákonu č. 387/2004 Sb. o změnách hranic krajů, v platném znění, a zákonu č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. Dále je využívána klasifikace CZ-NUTS a další územní číselníky pro území České republiky (viz Základní územní číselníky na území ČR a klasifikace CZ-NUTS | ČSÚ (czso.cz).

Zpracování bilance demografických událostí, jejímž výsledkem je počáteční, střední a koncový stav obyvatel daného roku, probíhá na úrovni obcí, pouze v hlavním městě Praze až do detailu jednotlivých městských částí. Počet obyvatel vyšších územních celků (správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POU), správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP), okresy, kraje, regiony soudržnosti, republika) je vždy součtem počtu obyvatel příslušných obcí v daném územním celku.

Upozorňujeme uživatele dat na možné, objektivně nutné, odchylky mezi zveřejňovanými počty obyvatel založenými na bilancích ČSÚ a mezi počty obyvatel vycházejícími z Informačního systému evidence obyvatel (ISEO), vedeného Ministerstvem vnitra ČR podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech. ČSÚ nevede evidenci obyvatel, publikovaný stav obyvatel navazuje na definitivní výsledky posledního sčítání lidu a je každoročně upravován o počty narozených a zemřelých tak, jak je hlásí matriční úřady, a dále o počty přistěhovalých a vystěhovalých (přebírané z dat Ministerstva vnitra).

Počet obyvatel podle pohlaví a věku (a rodinného stavu):

Počet obyvatel (počáteční, střední i koncový stav) třídí ČSÚ ve všech územních jednotkách standardně podle pohlaví na muže a ženy.

Údaje o věkovém složení obyvatel (k počátečnímu, střednímu a koncovému stavu kalendářního roku) podle jednotek věku (s poslední otevřenou věkovou skupinou 100+ let) jsou dostupné od úrovně SO ORP výše. (Údaje o věkovém složení za jednotlivé obce či specificky vymezené lokality se standardně nepublikují, lze je získat na žádost prostřednictvím Informačních služeb ČSÚ (infoservis@czso.cz) s tím, že pro obce s počtem obyvatel nižším než 1 000 ČSÚ poskytuje údaje za 5leté věkové skupiny, za obce s počtem obyvatel 1 000 a vyšším jsou poskytovány údaje o věkovém složení za jednotky věku. Poslední věkovou skupinou je v obou případech kategorie 90+.)

Věkem se rozumí tzv. věk dokončený, tedy věk při posledních narozeninách. V případě počátečního a koncového stavu věková struktura jednoznačně odpovídá složení obyvatel podle ročníku narození. Věkové složení obyvatel ve středním stavu v základu vychází z průměru počátečního a koncového stavu daného věku, který je dále upravován tak, aby v součtu odpovídal celkovému střednímu stavu obyvatel dle bilance demografických událostí.

Koncový stav obyvatel podle pohlaví a věku je na úrovni celé republiky dále tříděn podle rodinného stavu (de iure) – na kategorie svobodný/á, ženatý/vdaná, rozvedený/á, ovdovělý/á. Bilance obyvatel podle rodinného stavu se na úrovni nižších územních jednotek (či k jinému datu než k 31. 12.) nezpracovává, tyto údaje jsou dostupné pouze z výsledků sčítání lidu, domů a bytů.

Výstupy ČSÚ s daty o počtu obyvatel:

Nejaktuálnější údaje o početním stavu obyvatel České republiky jako celku, jednotlivých regionů soudržnosti, krajů, okresů a (počínaje rokem 2022) SO ORP jsou zveřejňovány – jako předběžné – čtvrtletně, a to 73. den po skončení čtvrtletí, resp. 80. den po skončení roku (konkrétní data viz Katalog produktů na https://www.czso.cz/csu/czso/katalog-produktu), v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR.

Definitivní údaje o počtu obyvatel k 1. lednu daného roku v podrobném územním členění (přes regiony soudržnosti, kraje, okresy a SO ORP) až na úroveň obcí jsou obsahem publikace Počet obyvatel v obcích, vydávané poslední dubnový pracovní den. Počet obyvatel je zde specifikován také podle pohlaví, jako doplňující je dále uveden průměrný věk obyvatel dané územní jednotky podle pohlaví.

Detailní údaje o stavu obyvatel za daný rok členěné podle pohlaví a věku až do úrovně okresů jsou zveřejňovány v publikaci Věkové složení obyvatelstva, která vychází ve stejném termínu na konci dubna. Uvedeny jsou údaje o počátečním, středním a koncovém stavu roku. Počet obyvatel k 31. 12. na úrovni celé republiky je zde dále tříděn podle věku a rodinného stavu osob.



[1] Oproti tomu výsledky sčítání lidu se od roku 2011 primárně třídí podle obvyklého pobytu obyvatel.

[2] Časovou řadu údajů o počtu a pohybu obyvatel jednotlivých územních celků, která pro všechny roky jednotně odpovídá územní struktuře platné k 1. 1. roku vydání, lze najít v demografických ročenkách nižších územních celků (Demografická ročenka krajů, Demografická ročenka okresů, Demografická ročenka měst, Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností a Demografická ročenka správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem).