Rozhodujícím faktorem pro určení výnosu z daní obcím je počet obyvatel. Tedy kategorie na první pohled zdánlivě jednoduchá a srozumitelná, kterou umí vysvětlit a interpretovat téměř každý. Ale pozor, pokud se přesně nevymezí časově (mění se každou vteřinu), prostorově a věcně, vede to v praxi k mnoha potížím. Jde o obyvatele (tedy i cizince, kteří v ČR žijí) nebo o občany ČR? Jde o údaj z evidence obyvatel nebo z bilance statistického úřadu?

Zatímco evidence obyvatelstva vedená obecními a městskými úřady by měla přesně identifikovat a nalézt jedince, statistické zpracování údajů o jednotlivcích poskytuje souhrnné údaje podle nejrůznějších kombinací zjišťovaných znaků a nikdy nejde o konkrétní individuální údaj. Český statistický úřad tedy na základě zpracování údajů o přirozené a mechanické měně obyvatel jedenkrát ročně zpracovává bilanci počtu obyvatel, územně členěnou do úrovně jednotlivých obcí. Ta se skutečně může někdy lišit od evidence obyvatel vedené obcemi či městy, a to vzhledem k rozdílnému základu bilance, jiným změnovým dokladům a jejich rozdílným cestám.

Zkušenosti ČSÚ z minulých let ukázaly řadu problémů, spojených s rozdíly těchto dvou zdrojů. Mezi příčinami, kterých může být celá řada, jsou rozhodující:

Neplnění zpravodajské povinnosti ze strany obecních úřadů. Řada obecních úřadů často nezasílá hlášení o stěhování obyvatel, některé ohlašovny pobytu tato statistická hlášení např. neodesílaly dokonce programově s poukazem na „byrokratické zatěžování“. Navíc při téměř 6 300 ohlašovnách pobytu je kontrola úplnosti odeslaných hlášení velmi problematická.

Nedopočet sčítání lidu k 1.3.2001. I když šlo o „fyzickou inventuru“ osob na základě zvláštního zákona, nedalo se očekávat sečtení 100 % populace (i 98 % úplnost je považována za velmi vysokou). Při tomto sčítání byli do výsledků zahrnuti poprvé i cizinci s tzv. dlouhodobým pobytem. A právě v jejich případě je zřejmé, že tato skupina obyvatel představovala podstatnou část nesečtených osob. Výsledky sčítání lidu jsou přitom v desetiletých intervalech základem, na který navazuje statistické sledování obyvatelstva.

Nepopiratelný vliv má i nízká kvalita údajů o stěhování cizinců jak s trvalým tak dlouhodobým pobytem, protože současný systém jejich evidence neumožňuje ověřit správnost údaje o obci pobytu. Je nutné připustit i zpracovatelské chyby, které není možné při často nesprávně či neúplně vyplněných adresách vyloučit, stejně tak i problémy dané výskytem více obcí s podobnými názvy v okrese. Tyto chyby jsou však nejméně významné.

Statistické údaje o počtu obyvatel vycházejí jednoznačně z podkladů a hlášení ohlašoven pobytu, které spravují obce a města. ČSÚ tedy zpracovává údaje, které mu poskytují samotné obecní či městské úřady.

Výše popsané příčiny možných rozdílů nejsou novinkou. ČSÚ proto již v květnu 2001 doporučil změnit definici v § 4, odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní tak, aby rozhodujícím byl počet obyvatel podle evidence obyvatel a nikoli podle statistické bilance.


Tiskový referát
Kanceláře předsedy ČSÚ