Po novu a rychleji v regionalizaci HDP (18.10.2005)

 


 
Po novu a rychleji v regionalizaci HDP
 
Český statistický úřad publikuje poprvé údaje o regionálním HDP podle přesnější metodiky. Dosavadní způsob výpočtu regionálního HDP byl založen na rozvrhování hodnot ukazatelů národních účtů do regionů podle regionálně zjištěných indikátorů, tzv. klíčů (metoda „top-down“ nebo-li „shora-dolů“). V České republice byla odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty rozvrhována do krajů a okresů podle objemu mzdových prostředků zjištěných za jednotlivá pracoviště. Tím bylo zabezpečeno přiřazení vytvořené přidané hodnoty (a tedy i HDP) do toho regionu, kde byla skutečně vytvořena. Tato metoda je v Evropě běžně používaná. Její použití v ČR akceptoval EUROSTAT v roce 1997.
 
V některých státech EU, které mají dostupné statistické zdroje, aplikují i jiné metody regionalizace HDP, především metodu „botttom-up“ nebo-li „zdola-nahoru“, která je založena na  agregování potřebných údajů za pracoviště organizací umístěných v konkrétních regionech. Tuto beze sporu přesnější metodu lze v našem případě použít jen v některých sektorech respektive ekonomických  odvětvích, v ostatních je nutno pracovat i nadále se stávající metodou top-down.
 
Český statistický úřad od samotného počátku regionalizace HDP předpokládal, že přejde k přesnější metodě bottom – up, ale pro využívání této metody si musel nejprve vytvořit podmínky.  Díky pochopení zejména výrobních podniků se mu podařilo  zabezpečit potřebná data k regionalizaci hrubé přidané hodnoty a tudíž i HDP za sektor nefinančních institucí (zvláště za podniky výrobní sféry a služeb). Změny spočívají v přechodu na metodu přímé agregace jednotlivých složek hrubé přidané hodnoty za místní jednotky (samostatná pracoviště). Výpočet regionálního HDP za finanční sektor a za sektor veřejné správy se  nadále provádí metodou top-down.
 
Současně se změnou způsobu regionalizace HDP promítl Český statistický úřad do výpočtu regionálního HDP také  výsledky metodické revize v oblasti národního účetnictví – nový výpočet imputovaného nájemného u domácností bydlících ve vlastních bytech a domech a nový výpočet spotřeby fixního kapitálu za dopravní komunikace.
Všechny uvedené změny jsou v souladu s doporučeními EU a řadí Českou republiku mezi ty země EU, které  ke složitějšímu a přesnějšímu  způsobu výpočtu regionálního HDP již přistoupily. Lze předpokládat, že uvedená změna výpočtu regionální HDP posílí  prestiž Českého statistického úřadu  v rámci zemí EU.
K posílení postavení českých statistiků by mohlo přispět i významné zrychlení v provádění výpočtu regionálního HDP. V doporučeních EU je stanoveno, že data o regionálním HDP by měly členské země publikovat do 24 měsíců po skončení  daného roku.  V České republice jsou – letos poprvé - publikována data za rok 2004 již po 10 měsících. V tomto případě nejde ani tak o posilování mezinárodní prestiže českých statistiků, ale spíše  o jejich snahu, připravit údaje pro orgány České republiky tak rychle, aby je bylo možno využít  pro monitorování a další přípravu programů regionálního rozvoje krajů ČR.
 
Hlavní změny vyplývající ze záměny aplikované metody odhadu regionálního HDP
 
1.       V důsledku regionální alokace tvorby HDP sektorem domácností za sebezaměstnané a vlivem imputace nájemného došlo ke snížení podílu Prahy na vytvořeném HDP. Samotná změna metody odhadu za organizace nad 20 zaměstnanců nevedla ke snížení podílu Prahy na vytvořeném HDP.
2.       Významný je naopak nárůst HDP ve Středočeském kraji a na Vysočině, naopak pokles v  Moravskoslezském kraji.
a.       Ve Středočeském kraji tato změna koresponduje s nejvyšším přílivem zahraničních investic, největším exportem (20 % z celkového exportu ČR) a vysokou produktivitou práce. Je zde nejhustější síť silnic a dálnic v ČR, což zvyšuje HPH a tedy i HDP v důsledku jejich amortizace. Středočeský kraj má také nejvyšší podíl soukromě vlastněných bytů – převážně rodinné domky – to se projevuje ve výši položky imputovaného nájemného.
b.      Podobně lze charakterizovat i situaci v kraji Vysočina . Vzhledem k rozloze a venkovskému typu osídlení má třetí nejdelší síť komunikací, vysoký podíl obytné plochy v soukromě vlastněných bytech. Dosavadní nízká úroveň vytvořeného HDP dle metody top-down byla ovlivněna nízkou hladinou mezd, což na druhé straně je jedním z významných faktorů při rozhodování o alokaci investic u zahraničních investorů.
c.       Výše zmíněný pokles HDP v  Moravskoslezském kraji je ovlivněn nižším tempem objemu HPH na pracovníka (produktivity práce) proti růstu mezd, což je kromě jiného i odrazem problémů souvisejících s restrukturalizací průmyslu.
 
Provedená revize má dopad na celkovou výši, dynamiku i strukturu regionálního HDP. Změny jsou patrné v připojeném tabulkovém přehledu.
 
Tabulková příloha
Přehled o změnách regionálních struktur HDP v procentech

Kraj
2001
2002
2003
2004
Podíl HDP, ČR=100
Rozdíl
Podíl HDP, ČR=100
Rozdíl
Podíl HDP, ČR=100
Rozdíl
Podíl HDP, ČR=100
Stará metoda 1
Nová metoda 2
Stará metoda 1
Nová metoda 2
Stará metoda 1
Nová metoda 2
Stará metoda 1
Nová metoda 2
Praha
25,9
24,0
-1,9
25,1
23,5
-1,6
24,9
23,1
-1,8
-
23,0
Středočeský kraj
9,0
10,5
1,6
9,1
10,6
1,6
9,2
10,5
1,3
-
10,4
Jihočeský kraj
5,3
5,3
0,0
5,5
5,6
0,0
5,5
5,5
0,0
-
5,5
Plzeňský kraj
5,1
5,1
-0,1
5,0
4,9
-0,1
5,1
5,0
-0,1
-
5,0
Karlovarský kraj
2,3
2,3
0,0
2,4
2,4
0,0
2,3
2,4
0,1
-
2,4
Ústecký kraj
6,4
6,5
0,1
6,5
6,5
0,1
6,5
6,7
0,2
-
6,8
Liberecký kraj
3,4
3,5
0,1
3,5
3,6
0,2
3,4
3,4
0,0
-
3,4
Královéhradecký kraj
4,6
4,8
0,2
4,7
4,9
0,2
4,7
4,9
0,2
-
4,8
Pardubický kraj
4,1
4,1
0,1
4,1
4,2
0,1
4,2
4,3
0,1
-
4,2
Vysočina
4,1
4,7
0,5
4,0
4,4
0,5
4,0
4,4
0,4
-
4,4
Jihomoravský kraj
10,0
10,0
-0,1
10,3
10,2
-0,1
10,4
10,3
-0,1
-
10,3
Olomoucký kraj
4,8
4,7
0,0
4,9
4,8
0,0
4,8
4,9
0,1
-
4,9
Zlínský kraj
4,7
4,8
0,1
4,6
4,7
0,1
4,7
4,8
0,2
-
4,8
Moravskoslezský kraj
10,3
9,6
-0,7
10,4
9,7
-0,8
10,3
9,7
-0,6
-
10,1

Poznámky:
1) Metoda „top-down“
2) Metoda „smíšená“ (bottom-up a top-down)
 
Ing. Miloslav Chlad
oddělení modelových výpočtů ČSÚ