27. 11. 2014

Ekonomická nestabilita, nepružnost trhu práce a minimální sladění pracovního a studijního života způsobily značný nárůst nezaměstnanosti mladých lidí. Tato skutečnost se dotýká všech zemí Evropské unie, včetně České republiky.

Vysoká nezaměstnanost mladých lidí je zásadním problémem, který řeší celá Evropa. Některé státy se s tímto faktem vyrovnávají úspěšněji, např. Německo a Rakousko. Naopak pro celou jižní Evropu je to těžko řešitelná situace. „Ekonomická a finanční krize obecně stojí za výrazným zhoršením podmínek na trhu práce, a právě mladí lidé, vstupující na trh práce, jsou jejich největší obětí,“ uvedla Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

V České republice byla pravděpodobnost nezaměstnanosti osob ve věku 15-34 let v době 3-12 měsíců po ukončení studia nejnižší v roce 2008 (19,1 %). V roce 2010 se vyšplhala na hodnotu 30,8 %. „V podstatě již na začátku pracovní kariéry se tak vytváří jednoznačné rozdělení na ty úspěšné a méně úspěšné,“ doplňuje Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. Nejmenší problémy vstoupit na trh práce mají vysokoškoláci. Pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vysokoškolského studia se pohybuje kolem hranice 15 %. U osob se středním vzděláním bez maturity se jedná o hodnoty kolem 30 %, ale u osob se základním vzděláním stoupá pravděpodobnost nezaměstnanosti až k hranici 80 %. „V regionálním pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk v krátké době po ukončení studia nenajde práci. Naopak v Praze je to pouze každá dvacátý,“ upozorňuje Gabriela Strašilová.

Ačkoliv je Česká republika v rámci evropského srovnání charakteristická nízkou nezaměstnaností, existují některá zaměstnání, resp. odvětví s relativně vysokým rizikem nezaměstnanosti. Např. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci mají až desetkrát vyšší pravděpodobnost ztráty zaměstnání než specialisté nebo zákonodárci či řídící pracovníci.

Česká republika se vyznačuje vyšší úrovní nezaměstnanosti žen (8,3 % nezaměstnaných žen proti 5,9 % nezaměstnaných mužů). V krátké době po ukončení studia jsou genderové rozdíly nepatrné; u žen dosahuje ve sledovaném období pravděpodobnost nezaměstnanosti 24,7 %, u mužů 25,5 %. „Horší postavení žen na trhu práce je dáno více než trojnásobnou nezaměstnaností matek ve srovnání s otci žijícími v rodinách s malými dětmi,“ dodává Ondřej Nývlt.


Kontakt: