31. 5. 2012

Nejrychleji rostou výdělky u nejlépe odměňovaných zaměstnanců. Medián, tedy mzda zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, je takřka o 4 tisíce korun nižší než průměrná mzda, vyplývá z dat dnes zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Stále širší diferenciace mezd se projevuje zkreslením v běžně zveřejňovaných statistických ukazatelích. „Dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy totiž nedosahují,“ upozorňuje Dalibor Holý, ředitel statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Nevěrohodným se podle něj dlouhodobě stává i údaj o růstu mezd, protože tento růst je způsobován zvyšováním mezd pouze některých zaměstnaneckých skupin, zatímco u jiných ve stejném období dochází k poklesu.
ČSÚ proto odstartoval pilotní projekt, díky kterému by se měly takzvané mediánové hodnoty dostat od roku 2013 i do pravidelných, čtvrtletně zveřejňovaných rychlých informací o vývoji mezd. Tento údaj není možné kompletně zjišťovat v podnicích a bude proto využíváno matematické modelování.
Hlavním klíčem k dlouhodobému růstu rozdílů ve mzdách je podle statistik ČSÚ kvalifikace a osobnostní rozvoj zaměstnance, to se projevuje již v třídění podle formálního vzdělání. „Zaměstnavatelé platí za vysokoškolsky vzdělané zaměstnance více než dvojnásobek než za pracovníky jen se základní školou, přes tuto vysokou cenu práce je po nich stále silný zájem na pracovním trhu, vysokoškoláci mají míru nezaměstnanosti pouze 2,5 %, zatímco u osob se základním vzděláním je nyní 28,4 procenta.“ říká Dalibor Holý.

Rovněž při srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání (viz tabulka č. 1), se objevují nejvyšší nárůsty u profesí, kde je požadována vysoká úroveň znalostí. Předpokládá se zde nejen vyšší formální vzdělání, ale také „měkké“ dovednosti. Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla, dodává Holý.
Studie ČSÚ se zaměřila také na mezinárodní srovnání klíčových ukazatelů trhu práce a ekonomické úrovně zemí EU (viz tabulka č. 2). Ukázaly se tu jasné souvislosti mezi tím, jak dobře se státy vyrovnávají s krizí, a mírou sociální soudržnosti a podporou celoživotního vzdělávání. Nejhůře krize dopadá na země, kde nalezneme vysokou mzdovou diferenciaci a kde je podíl zaměstnanců, kteří absolvují vzdělávací aktivity při zaměstnání, velmi nízký.
Nízké hodinové mzdy podle tohoto srovnání zjevně nepředstavují žádnou výhodu, krize silně dopadá na státy s nízkými mzdovými úrovněmi jako je Litva a Lotyšsko, kde je mimochodem také vysoká nezaměstnanost. Naopak nejlépe se daří Finsku či Švédsku, které mají mzdovou úroveň nadprůměrnou, je zde nejvyšší růst výdajů domácností a nezaměstnanost podprůměrná.
Dalibor Holý k tomu dodává: „Pro budoucnost České republiky, která je v tomto pohledu uprostřed žebříčku států, se proto jeví jako důležité odstraňovat bariéry v osobnostním rozvoji svých občanů, podporovat celoživotního vzdělávání. Nejcennějším kapitálem současnosti je vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla.“







Kontakt:
Ing. Jiří Němeček
odbor vnější komunikace ČSÚ
Tel.: 274 054 220
GSM: 734 352 240
E-mail: j.nemecek@czso.cz