Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky

 

Český statistický úřad zkoumá i náboženské vyznání obyvatelstva – jednou za deset let při sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Jde tedy o údaje velmi cenné a zároveň snad vhodné k připomenutí právě ve vánočním čase. Poslední sčítání sice proběhlo v roce 2001, nicméně náboženské vyznání by neměl být ukazatel, který by podléhal prudkým výkyvům. Určitou výjimkou je sčítání z roku 1991, kdy byl zaznamenán relativně významný příklon k náboženství, zejména ve srovnání s údaji z roku 2001. Tato situace byla patrně způsobena specifickou společenskou atmosférou po pádu komunismu. Údaje z roku 2001 tak pravděpodobně podávají přesnější a stálejší obraz.

Skladba obyvatelstva podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 (údaje v %):


Obecně lze říci, že stupeň religiozity ve srovnání s posledním sčítáním z roku 1991 klesl. V roce 2001 se k náboženskému vyznání přihlásilo celkem 3,3 milionu lidí, což znamená téměř jednu třetinu z celkového počtu obyvatel. V roce 1991 se jako věřící deklarovalo 43,9 % občanů. Naopak osob bez vyznání bylo při posledním SLDB sečteno více než 6 milionů čili téměř tři pětiny všech obyvatel. V roce 1991 bylo bez vyznání jen 39,9 % obyvatel. Osob bez vyznání je tedy ve srovnání s rokem 1991 již více než věřících. Zbývající část populace, vzhledem k možnosti na tuto otázku neodpovědět, je zahrnuta do kategorie nezjištěno. Představuje devět set tisíc osob tvořících téměř jednu desetinu všeho obyvatelstva. Oproti roku 1991 však došlo k poklesu této kategorie (tehdy 16, 2 %).


Obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem

Z celkového počtu 3,3 milionu občanů, hlásících se k církvi či k víře, tedy z oněch 32,1 %, se nejvíce osob přihlásilo k římskokatolické církvi. 2 741 000 těchto věřících představuje o něco více než jednu čtvrtinu všech obyvatel (26,8 %) a na celkovém počtu věřících se podílí více než čtyřmi pětinami (83,4 %). Dominantní postavení této církve u nás má své historické souvislosti a je dlouhodobě spojeno se značnou konfesní roztříštěností zbývajících věřících.
Podíly dvou dalších v republice nejvýznamnějších církví – českobratrské evangelické a československé husitské - jsou řádově odlišné a po roce 1989 se pohybují pod úrovní pěti procent všech věřících osob. V roce 2001 se k oběma hlásilo kolem sta tisíc obyvatel představujících přibližně jedno procento z celkového úhrnu. Věřících Českobratrské církve evangelické bylo 117 tisíc (3,7 % z počtu věřících) a osob hlásících se k Církvi československé husitské 99 tisíc (3,0 %).
Ke všem dalším církvím a náboženským společnostem - kromě tří výše uvedených - se v roce 1991 přihlásilo v úhrnu 120 tisíc věřících, o deset let později se jejich počet zvýšil na celkem 330 tisíc osob.

Další církve, které mají alespoň 10 000 věřících

K náboženským komunitám překračujícím svým počtem věřících hranici deset tisíc patří jednak dvě evangelické církve - Evangelická církev augsburského vyznání v ČR a Slezská církev evangelická augsburského vyznání, které se koncentrují zejména v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Dále to je Pravoslavná církev v českých zemích, která působí, při mírně vyšší koncentraci věřících v Praze a v Ústeckém kraji, po celé republice. Těsně pod uvedenou hranicí, s více než devíti tisíci věřícími, jsou Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne.
Z u nás neetablovaných, často nekřesťanských církví a společností, překračuje uvedený počet především Náboženská společnost Svědkové Jehovovi. K té se při posledním sčítání přihlásilo přes 23 tisíc osob, což ji řadí na čtvrté místo co do četnosti v pořadí církví. Svědkové Jehovovi rovněž zaznamenali jeden z největších přírůstků, z 14 575 osob v roce 1991na 23 162 v roce 2001, což představuje nárůst o 58,9 %.
Ze ostatních světových náboženství je početně nejvíce zastoupen buddhismus s téměř 7 tisíci věřícími a také islám, ke kterému se hlásí 3 700 osob.



Náboženské vyznání
1991
abs.
1991
v %
2001
abs.
2001
v %
Přírůstek /+/
úbytek /-/
proti roku
1991 /abs./
Index
2001/ 1991
v %
Obyvatelstvo celkem
10 302 215
100,0
10 230 060
100,0
-72 155
99,3
Věřící celkem
v tom:
4 523 734
43,9
3 288 088
32,1
-1 235 646
72,7
Církev římskokatolická
4 021 385
39,0
2 740 780
26,8
-1 280 605
68,2
Českobratrská církev evangelická
203 996
2,0
117 212
1,1
-86 784
57,5
Církev československá husitská
178 036
1,7
99 103
1,0
-78 933
55,7
Náb. spol.Svědkové Jehovovi
14 575
0,1
23 162
0,2
8 587
158,9
Pravosl. církev v českých zemích
19 354
0,2
22 968
0,2
3 614
118,7
Slezská církev evangelická a.v.
33 130
0,3
14 020
0,1
-19 110
42,3
Církev bratrská
2 759
0,0
9 931
0,1
7 172
359,9
Církev adventistů sedmého dne
7 674
0,1
9 757
0,1
2 083
127,1
Církev řeckokatolická
7 030
0,1
7 675
0,1
645
109,2
Křesťanské sbory
3 017
0,0
6 927
0,1
3 910
229,6
Apoštolská církev
1 485
0,0
4 565
0,0
3 080
307,4
Bratrská jednota baptistů
2 544
0,0
3 622
0,0
1 078
142,4
Evangelická církev metodistická
2 855
0,0
2 694
0,0
-161
94,4
Starokatolická církev v ČR
2 725
0,0
1 605
0,0
-1 120
58,9
Federace židovských obcí v ČR
1 292
0,0
1 515
0,0
223
117,3
Novoapoštolská církev v ČR
427
0,0
449
0,0
22
105,2
Nábož. spol. českých unitářů
365
0,0
302
0,0
-63
82,7
Ostatní a nepřesně určené
21 085
0,2
221 801
2,2
200 716
1051,9
Bez vyznání
4 112 864
39,9
6 039 991
59,0
1 927 127
146,9
Nezjištěno
1 665 617
16,2
901 981
8,8
-763 636
54,2
Pozn.: zahrnuty všechny církve a náboženské společnosti zjištěné v roce 1991, pokud mají adekvátní protějšky v roce 2001.



Vliv pohlaví a věku


Jedním z nejdůležitějších demografických znaků charakterizujících podrobněji určitou skupinu či komunitu je členění podle pohlaví na muže a ženy spolu s jejich věkovou strukturou. V případě náboženského vyznání stále platí, že religiozita žen je výrazně vyšší než mužů . Zatímco věřících mužů bylo v roce 2001 sečteno 1 424 000 (28,6 % z jejich celkového počtu), věřící ženy dosahovaly vyššího počtu jak absolutně - 1 864 000, tak i relativně - 35,5 % z úhrnu. Ženy hlásící se k náboženství přitom představovaly ze všech věřících celkem 56,7 %.
Za rozdílem mezi počtem žen a mužů se však skrývá vliv věkového rozdílu, neboť podíl věřících ve vyšších věkových skupinách stoupá a zároveň platí, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. I proto v České republice celkem žije více věřících žen než věřících mužů.
Sekularizační tendence vedou k výraznému poklesu osob hlásících se k náboženskému vyznání v prvé řadě u mladších věkových kategorií. K podstatnému zvýšení počtu věřících dochází až u kategorie 50 - 59letých. Podíl věřících v jednotlivých věkových skupinách zachycuje následující graf:

Podíl věřících (mužů a žen) v jednotlivých věkových skupinách v %



Náboženství a vzdělání

Shodně jako předcházející sčítání i výsledky tohoto ukázaly, že mezi věřícími jsou častěji zastoupeni občané s nižším vzděláním. Lze konstatovat, že se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá relativní počet osob hlásících se k náboženskému vyznání.

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a nejvyššího ukončeného vzdělání



Kraje

Relativně nejvíce věřících žije v moravských krajích . Na prvním místě stojí Zlínský kraj, kde věřící jako v jediném kraji v republice tvoří více než polovinu všech obyvatel (55,2 %). Dalšími kraji s vyšším podílem věřících jsou Vysočina a Jihomoravský kraj, kde se jejich podíl pohybuje kolem 45 %. Uvedené kraje samozřejmě vykazují výrazně nižší počet osob bez vyznání. Nejméně je těchto osob opět ve Zlínském kraji, byť i v jeho případě jde o více než jednu třetinu všech jeho obyvatel.
Naopak nejvyšší podíl osob bez vyznání, pohybující se nad hranicí sedmdesáti procent, je soustředěn v Ústeckém (77,2 %), Libereckém a Karlovarském kraji . Všechny tyto kraje jsou oblastmi, kde došlo prakticky k úplné výměně obyvatel v souvislosti s odsunem původních německých starousedlíků. Nově přistěhovalí osídlenci z různých končin republiky, mnohdy i repatrianti, neměli možnost, také vzhledem k trvalému tlaku existujícího režimu, vytvořit si na tomto vysídleném území nové náboženské tradice. Proto není nepatřičný výraz některých církevních představitelů charakterizujících například konkrétně Ústecko jako „poušť na mapě náboženství“.
Podíl kategorie „věřící celkem“ v jednotlivých krajích, údaje v %







Venkov a města


Údaje o náboženském vyznání uspořádané podle velikostních kategorií obcí zcela jednoznačně ukazují na převahu nábožensky založených osob ve venkovském osídlení , kde jeden z významných spolupůsobících faktorů tvoří i věková struktura obyvatel. Naopak, relativně nízké počty obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání, a tím i vysoké počty občanů bez vyznání, lze zaznamenat především ve městech. I v případě měst roste religiozita od západu směrem na východ. K náboženskému vyznání se hlásí nejméně osob především ve městech na severu a severozápadě Čech, města s největším podílem věřících jsou naopak pouze moravská.





Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a velikostních skupin obcí (2001)





Údaje pocházejí z publikace ČSÚ Náboženské vyznání obyvatelstva (kód: 4110-03). Publikace pochopitelně obsahuje řadu dalších, podrobnějších údajů a analytické komentáře.

S publikací se lze seznámit na internetové stránce ČSÚ ( www.czso.cz ), konkrétně na adrese:
/csu/czso/katalog-produktu


  • tz122304.doc