Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky
Český statistický úřad zkoumá i náboženské vyznání obyvatelstva – jednou za deset let při sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Jde tedy o údaje velmi cenné a zároveň snad vhodné k připomenutí právě ve vánočním čase. Poslední sčítání sice proběhlo v roce 2001, nicméně náboženské vyznání by neměl být ukazatel, který by podléhal prudkým výkyvům. Určitou výjimkou je sčítání z roku 1991, kdy byl zaznamenán relativně významný příklon k náboženství, zejména ve srovnání s údaji z roku 2001. Tato situace byla patrně způsobena specifickou společenskou atmosférou po pádu komunismu. Údaje z roku 2001 tak pravděpodobně podávají přesnější a stálejší obraz.
Obecně lze říci, že stupeň religiozity ve srovnání s posledním sčítáním z roku 1991 klesl. V roce 2001 se k náboženskému vyznání přihlásilo celkem 3,3 milionu lidí, což znamená téměř jednu třetinu z celkového počtu obyvatel. V roce 1991 se jako věřící deklarovalo 43,9 % občanů. Naopak osob bez vyznání bylo při posledním SLDB sečteno více než 6 milionů čili téměř tři pětiny všech obyvatel. V roce 1991 bylo bez vyznání jen 39,9 % obyvatel. Osob bez vyznání je tedy ve srovnání s rokem 1991 již více než věřících. Zbývající část populace, vzhledem k možnosti na tuto otázku neodpovědět, je zahrnuta do kategorie nezjištěno. Představuje devět set tisíc osob tvořících téměř jednu desetinu všeho obyvatelstva. Oproti roku 1991 však došlo k poklesu této kategorie (tehdy 16, 2 %).
Obyvatelstvo hlásící se k jednotlivým církvím a náboženským společnostem
Z celkového počtu 3,3 milionu občanů, hlásících se k církvi či k víře, tedy z oněch 32,1 %, se nejvíce osob přihlásilo k římskokatolické církvi. 2 741 000 těchto věřících představuje o něco více než jednu čtvrtinu všech obyvatel (26,8 %) a na celkovém počtu věřících se podílí více než čtyřmi pětinami (83,4 %). Dominantní postavení této církve u nás má své historické souvislosti a je dlouhodobě spojeno se značnou konfesní roztříštěností zbývajících věřících.
Podíly dvou dalších v republice nejvýznamnějších církví – českobratrské evangelické a československé husitské - jsou řádově odlišné a po roce 1989 se pohybují pod úrovní pěti procent všech věřících osob. V roce 2001 se k oběma hlásilo kolem sta tisíc obyvatel představujících přibližně jedno procento z celkového úhrnu. Věřících Českobratrské církve evangelické bylo 117 tisíc (3,7 % z počtu věřících) a osob hlásících se k Církvi československé husitské 99 tisíc (3,0 %).
Ke všem dalším církvím a náboženským společnostem - kromě tří výše uvedených - se v roce 1991 přihlásilo v úhrnu 120 tisíc věřících, o deset let později se jejich počet zvýšil na celkem 330 tisíc osob.
Další církve, které mají alespoň 10 000 věřících
K náboženským komunitám překračujícím svým počtem věřících hranici deset tisíc patří jednak dvě evangelické církve - Evangelická církev augsburského vyznání v ČR a Slezská církev evangelická augsburského vyznání, které se koncentrují zejména v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Dále to je Pravoslavná církev v českých zemích, která působí, při mírně vyšší koncentraci věřících v Praze a v Ústeckém kraji, po celé republice. Těsně pod uvedenou hranicí, s více než devíti tisíci věřícími, jsou Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne.
Z u nás neetablovaných, často nekřesťanských církví a společností, překračuje uvedený počet především Náboženská společnost Svědkové Jehovovi. K té se při posledním sčítání přihlásilo přes 23 tisíc osob, což ji řadí na čtvrté místo co do četnosti v pořadí církví. Svědkové Jehovovi rovněž zaznamenali jeden z největších přírůstků, z 14 575 osob v roce 1991na 23 162 v roce 2001, což představuje nárůst o 58,9 %.
Ze ostatních světových náboženství je početně nejvíce zastoupen buddhismus s téměř 7 tisíci věřícími a také islám, ke kterému se hlásí 3 700 osob.
Náboženské vyznání |
1991
abs. |
1991
v % |
2001
abs. |
2001
v % |
Přírůstek /+/
úbytek /-/ proti roku 1991 /abs./ |
Index
2001/ 1991 v % |
Obyvatelstvo celkem |
10 302 215
|
100,0
|
10 230 060
|
100,0
|
-72 155
|
99,3
|
Věřící celkem v tom: |
4 523 734
|
43,9
|
3 288 088
|
32,1
|
-1 235 646
|
72,7
|
Církev římskokatolická |
4 021 385
|
39,0
|
2 740 780
|
26,8
|
-1 280 605
|
68,2
|
Českobratrská církev evangelická |
203 996
|
2,0
|
117 212
|
1,1
|
-86 784
|
57,5
|
Církev československá husitská |
178 036
|
1,7
|
99 103
|
1,0
|
-78 933
|
55,7
|
Náb. spol.Svědkové Jehovovi |
14 575
|
0,1
|
23 162
|
0,2
|
8 587
|
158,9
|
Pravosl. církev v českých zemích |
19 354
|
0,2
|
22 968
|
0,2
|
3 614
|
118,7
|
Slezská církev evangelická a.v. |
33 130
|
0,3
|
14 020
|
0,1
|
-19 110
|
42,3
|
Církev bratrská |
2 759
|
0,0
|
9 931
|
0,1
|
7 172
|
359,9
|
Církev adventistů sedmého dne |
7 674
|
0,1
|
9 757
|
0,1
|
2 083
|
127,1
|
Církev řeckokatolická |
7 030
|
0,1
|
7 675
|
0,1
|
645
|
109,2
|
Křesťanské sbory |
3 017
|
0,0
|
6 927
|
0,1
|
3 910
|
229,6
|
Apoštolská církev |
1 485
|
0,0
|
4 565
|
0,0
|
3 080
|
307,4
|
Bratrská jednota baptistů |
2 544
|
0,0
|
3 622
|
0,0
|
1 078
|
142,4
|
Evangelická církev metodistická |
2 855
|
0,0
|
2 694
|
0,0
|
-161
|
94,4
|
Starokatolická církev v ČR |
2 725
|
0,0
|
1 605
|
0,0
|
-1 120
|
58,9
|
Federace židovských obcí v ČR |
1 292
|
0,0
|
1 515
|
0,0
|
223
|
117,3
|
Novoapoštolská církev v ČR |
427
|
0,0
|
449
|
0,0
|
22
|
105,2
|
Nábož. spol. českých unitářů |
365
|
0,0
|
302
|
0,0
|
-63
|
82,7
|
Ostatní a nepřesně určené |
21 085
|
0,2
|
221 801
|
2,2
|
200 716
|
1051,9
|
Bez vyznání |
4 112 864
|
39,9
|
6 039 991
|
59,0
|
1 927 127
|
146,9
|
Nezjištěno |
1 665 617
|
16,2
|
901 981
|
8,8
|
-763 636
|
54,2
|
Vliv pohlaví a věku
Jedním z nejdůležitějších demografických znaků charakterizujících podrobněji určitou skupinu či komunitu je členění podle pohlaví na muže a ženy spolu s jejich věkovou strukturou. V případě náboženského vyznání stále platí, že religiozita žen je výrazně vyšší než mužů . Zatímco věřících mužů bylo v roce 2001 sečteno 1 424 000 (28,6 % z jejich celkového počtu), věřící ženy dosahovaly vyššího počtu jak absolutně - 1 864 000, tak i relativně - 35,5 % z úhrnu. Ženy hlásící se k náboženství přitom představovaly ze všech věřících celkem 56,7 %.
Za rozdílem mezi počtem žen a mužů se však skrývá vliv věkového rozdílu, neboť podíl věřících ve vyšších věkových skupinách stoupá a zároveň platí, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. I proto v České republice celkem žije více věřících žen než věřících mužů.
Sekularizační tendence vedou k výraznému poklesu osob hlásících se k náboženskému vyznání v prvé řadě u mladších věkových kategorií. K podstatnému zvýšení počtu věřících dochází až u kategorie 50 - 59letých. Podíl věřících v jednotlivých věkových skupinách zachycuje následující graf:
Podíl věřících (mužů a žen) v jednotlivých věkových skupinách v %
Náboženství a vzdělání
Shodně jako předcházející sčítání i výsledky tohoto ukázaly, že mezi věřícími jsou častěji zastoupeni občané s nižším vzděláním. Lze konstatovat, že se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá relativní počet osob hlásících se k náboženskému vyznání.
Kraje
Relativně nejvíce věřících žije v moravských krajích . Na prvním místě stojí Zlínský kraj, kde věřící jako v jediném kraji v republice tvoří více než polovinu všech obyvatel (55,2 %). Dalšími kraji s vyšším podílem věřících jsou Vysočina a Jihomoravský kraj, kde se jejich podíl pohybuje kolem 45 %. Uvedené kraje samozřejmě vykazují výrazně nižší počet osob bez vyznání. Nejméně je těchto osob opět ve Zlínském kraji, byť i v jeho případě jde o více než jednu třetinu všech jeho obyvatel.
Naopak nejvyšší podíl osob bez vyznání, pohybující se nad hranicí sedmdesáti procent, je soustředěn v Ústeckém (77,2 %), Libereckém a Karlovarském kraji . Všechny tyto kraje jsou oblastmi, kde došlo prakticky k úplné výměně obyvatel v souvislosti s odsunem původních německých starousedlíků. Nově přistěhovalí osídlenci z různých končin republiky, mnohdy i repatrianti, neměli možnost, také vzhledem k trvalému tlaku existujícího režimu, vytvořit si na tomto vysídleném území nové náboženské tradice. Proto není nepatřičný výraz některých církevních představitelů charakterizujících například konkrétně Ústecko jako „poušť na mapě náboženství“.
Venkov a města
Údaje o náboženském vyznání uspořádané podle velikostních kategorií obcí zcela jednoznačně ukazují na převahu nábožensky založených osob ve venkovském osídlení , kde jeden z významných spolupůsobících faktorů tvoří i věková struktura obyvatel. Naopak, relativně nízké počty obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání, a tím i vysoké počty občanů bez vyznání, lze zaznamenat především ve městech. I v případě měst roste religiozita od západu směrem na východ. K náboženskému vyznání se hlásí nejméně osob především ve městech na severu a severozápadě Čech, města s největším podílem věřících jsou naopak pouze moravská.
Údaje pocházejí z publikace ČSÚ Náboženské vyznání obyvatelstva (kód: 4110-03). Publikace pochopitelně obsahuje řadu dalších, podrobnějších údajů a analytické komentáře.
S publikací se lze seznámit na internetové stránce ČSÚ ( www.czso.cz ), konkrétně na adrese:
/csu/czso/katalog-produktu