Metodika statistiky zahraničního obchodu se zbožím

I. Základní vymezení (sledovaného odvětví nebo statistické oblasti)

Zahraniční obchod se zbožím (dle změny vlastnictví) vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

II. Zdroj dat

1. Statistická zjišťování

Propočet vývozu a dovozu v zahraničním obchodě se zbožím (ZOsZ) vychází z úpravy dat o pohybu zboží přes hranice (PZpH). Vylučuje zboží, které je přesouváno do/z území České republiky zahraničními subjekty a naopak zohledňuje obchod, který probíhá mezi českými a zahraničními subjekty na území ČR. Ze statistických zjišťování jsou zdrojem dat o pohybu zboží do zemí uvnitř EU a ze zemí uvnitř EU výkazy pro Intrastat. Sběr a prvotní kontrolu Intrastatu zajišťuje Celní správa České republiky.

2. Administrativní zdroje dat, přebírané údaje

Zdrojem dat o pohybech zboží do zemí mimo EU a ze zemí mimo EU jsou údaje získávané pro statistické účely z JSD (Jednotný správní doklad). Sběr a kontrolu zajišťuje Celní správa České republiky.

Statistika zahraničního obchodu se při sběru dat může opírat pouze o moment přechodu zboží přes hranice. O transakcích mezi rezidentem a nerezidentem, které následují po dovozu zboží přes hranice, resp. předchází vývozu zboží přes hranice, již nemá statistika pohybu zboží přes hranice žádné informace. Z tohoto důvodu se vývoz a dovoz zahraničního obchodu se zbožím opírá i o další datové zdroje, především o daňová přiznání k dani z přidané hodnoty.

Dalším administrativním zdrojem, který se ve statistice zahraničního obchodu se zbožím používá, jsou data plátců s plněním v souhrnných hlášeních VIES a slouží pro kontrolu údajů z Intrastatu.

III. Tvorba základního a výběrového souboru, dopočty a odhady nešetřené části souboru (pokud je relevantní)

Povinnost vykazovat data v Intrastatu vzniká fyzickým či právnickým osobám registrovaným nebo identifikovaným v tuzemsku k přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH), které odeslaly zboží do jiného členského státu anebo přijaly zboží z jiného členského státu, a to v hodnotě dosahující prahu pro vykazování údajů do Intrastatu. Od 1. 1. 2022 mohou zpravodajské jednotky podat Zjednodušené hlášení, pokud překročí práh pro vykazování ve výši 12 miliónů Kč a zároveň nepřekročí hodnotu 20 miliónů Kč a neobchodují se zbožím uvedeným ve Sdělení ČSÚ č. 497/2021Sb., o seznamu zboží, které není určeno pro zjednodušené vykazování.

Povinnost vykazovat data v Extrastatu vychází z pravidel EU (platné legislativy) pro obchod s třetími zeměmi, který podléhá celnímu řízení. K deklaraci takového obchodu slouží písemná celní prohlášení (Jednotný správní doklad), která vyplňují vývozci (dovozci) nebo deklaranti.

Povinnost podávat přiznání k dani z přidané hodnoty se řídí aktuálním (platným) zněním zákona 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty.

Součástí zpracování dat jsou i matematicko-statistické dopočty, kterými se kompenzuje ztráta informací v důsledku non-response a zavedení statistických prahů. Pokud zpravodajská jednotka nevykáže v příslušném toku (vývoz nebo dovoz zboží) za určité období, provede se dopočet pomocí mediánu očištěných měsíčních hodnot za posledních 7 měsíců před aktuálním měsícem. Pro jednotky pod prahem se používají pro dopočet data DPH, které se pro aktuální měsíc, kdy DPH není k dispozici, dopočítávají průměrem hodnot za posledních 5 měsíců. Tento postup platí i pro dopočet salda nerezidentů, které se rovněž počítá z DPH.

Za účelem poskytování přesnějších údajů o dovozu zemního plynu do ČR a s využitím možnosti získávat údaje i z jiných zdrojů podle Přílohy V., oddílu 26 odst. 4 Nařízení Komise (EU) č. 1197/2020 ze dne 30. července 2020, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik, využívá ČSÚ od 9. března 2017 (tj. počínaje zveřejněním dat statistiky zahraničního obchodu za celý rok 2016) údaje z Odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky, který je získává přímo od provozovatele plynárenské soustavy ČR.

IV. Přehled základních publikovaných ukazatelů

Dovoz zboží, Vývoz zboží, Obrat zboží, Bilance zboží

Ve statistice zahraničního obchodu se zbožím je za vývoz považována hodnota vyvezeného zboží hlášená při přechodu hranic přímo rezidenty z dat Intrastatu a Extrastatu a hodnota nakoupeného zboží zahraničními subjekty na území České republiky z daňových přiznání k dani z přidané hodnoty odevzdaných nerezidenty v České republice.

Za dovoz je považována hodnota dovezeného zboží hlášená při přechodu hranic přímo rezidenty z dat Intrastatu a Extrastatu a hodnota prodaného zboží zahraničními subjekty na území České republiky z daňových přiznání k dani z přidané hodnoty odevzdaných nerezidenty v České republice.

Obrat zahraničního obchodu se zbožím je součtem vývozu (exportu) zboží z České republiky a dovozu (importu) zboží do České republiky.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím (saldo) je rozdíl mezi vývozem (exportem) zboží z České republiky a dovozem (importem) zboží do České republiky.

V. Zpětné opravy, revize, postup zpřesnění odhadů

Při publikování dat referenčního období (t) se vždy zpřesní i šest předcházejících měsíců.

Předběžné údaje celého roku (t-1) s poprvé zpřesněnými údaji za všechny měsíce roku (t-1) jsou publikovány se zveřejněním údajů roku (t) za leden (publikované v březnu roku t).

Všechny měsíce roku (t-1) budou zpřesňovány se zveřejněním údajů roku (t) za březen (publikované v květnu roku t).

Definitivní výstupy za všechny měsíce roku (t-1) jsou publikovány vždy s publikací údajů za červenec roku (t), tedy vždy v září roku (t).

Viz také Revizní politika

VI. Srovnatelnost

1. Srovnatelnost v čase

Údaje o zahraničním obchodu se zbožím jsou publikovaný v měsíční periodicitě, a to v běžných cenách. Limitujícím faktorem pro srovnatelnost v čase je právě toto ocenění, které dostatečně nezohledňuje rozdílné cenové hladiny a jejich vývoj v čase. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury statistikou sledované oblasti v daném roce. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období.

2. Srovnatelnost s jinými výstupy

Údaje o zahraničním obchodu se zbožím jsou základním zdrojovým údajem pro sestavování HDP podle výdajové metody a rovněž běžného účtu platební bilance. Kromě těchto údajů jsou zahrnuty ve zmíněných makroekonomických statistikách ještě další položky, jako jsou např. individuální (podprahové) dovozy zboží, nelegální ekonomika apod. Rozdílné je i ocenění, kdy dovoz je v zahraničním obchodu se zbožím vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF), zatímco národní účty a platební bilance pracují s hodnotou dovozu na hranici vyvážející země (FOB). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. Od září 2014 navíc do národních účtů a platební bilance vstupuje zbožový obchod bez započítání zušlechťovacího styku, zatímco v měsíčních údajích publikovaných statistikou zahraničního obchodu se zbožím je zušlechťovací styk i nadále obsažen.

Při přechodu od údajů o pohybu zboží přes hranice k zahraničnímu obchodu se zbožím dochází pouze k úpravě dat za nerezidenty. Hodnoty vývozu a dovozu zboží hlášené českými subjekty jsou ponechány beze změny a jsou tak v obou statistikách shodné.

3. Mezinárodní srovnatelnost

Uživatel, který chce v databázi Eurostatu najít mezinárodně srovnatelné údaje za zahraniční obchod se zbožím (ZOsZ) podle změny vlastnictví, musí v sekci věnované národním účtům, v oddílu HDP a hlavní agregáty vyhledat položky dovoz a vývoz zboží a služeb. Zde se nacházejí údaje, které pod stejnými pojmy publikuje i ČSÚ, konkrétně Národní účty.

Přestože by se mohlo zdát, že údaje prezentované Eurostatem by mohly být srovnatelné s údaji, které ČSÚ publikuje pod pojmem Pohyb zboží přes hranice (PZpH), nalezneme i zde určité nekonzistence. K rozdílům dochází z toho důvodu, že zatímco informace poskytované Eurostatem jsou převážně harmonizovány, členské státy mohou publikovat data založená na jiných konceptech a definicích. Například při sledování ve struktuře podle zemí, ČSÚ vykazuje jak v PZpH, tak i v ZOsZ dovezené zboží na základě země původu, což je tzv. národní koncepce. Naproti tomu Eurostat vykazuje „dovozy“ podle partnerské země, tedy země odeslání, což je tzv. komunitární koncepce. Rozdílů je však více. Podrobněji o této problematice zde: Rozdíly mezi údaji zveřejňovanými Českým statistickým úřadem a Eurostatem - Zahraniční obchod se zbožím.

VII. Sezónní očišťování (pokud je relevatní)

Statistika zahraničního obchodu se zbožím publikuje sezónně očištěné údaje ne však v plném rozsahu, ale pouze základní ukazatele. Omezení se vztahuje na komoditní a teritoriální členění. Sezonní očištění bilance a obratu zahraničního obchodu se provádí „nepřímou metodou“. Sezonně očištěná bilance zahraničního obchodu se zbožím je rozdílem očištěného vývozu a očištěného dovozu, očištěný obrat je součtem těchto složek. Sezonní očištění zohledňuje trend, cyklus, sezónní, kalendářní i iregulární složku.

VIII. Zveřejňování údajů (popis systému publikování, lze uvést odkazy na výstupy Eurostatu, případně na národní výstupy)

Údaje za zahraniční obchodu se zbožím jsou zveřejňovány v měsíční periodicitě dle Harmonogramu publikování zveřejňovaném v katalogu produktů ČSÚ. Všechny produkty vydávané ČSÚ jsou zveřejňovány v předem stanovených termínech, zpravidla v 9:00 hod. Statistika zahraničního obchodu se zbožím prezentuje údaje v těchto formátech:

Nejnovější čísla v Rychlých informacích

Časové řady

Publikace

ČR od roku 1989 v číslech

Otevřená data

Vybrané tabulky z Veřejné databáze

Analýzy, komentáře

Prezentace a tiskové konference

Tiskové zprávy

Články v časopisu Statistika&My

IX. Doplňující metodické informace a externí odkazy

Výsledky metodického auditu: Statistika zahraničního obchodu zbožím