Hrubý domácí produkt loni vzrostl podle odhadu ČSÚ meziročně v reálném vyjádření (tj. po vyloučení vlivu cenového vývoje) o 6,0 %, přičemž tempo růstu se v průběhu roku postupně zrychlovalo, aby ve 4. čtvrtletí dosáhlo meziročně 6,9 %. Uvedený vývoj a stejně tak zpřesnění odhadu průměrného růstu za 1. až 3. čtvrtletí z 5,0 % na 5,6 % se následně staly předmětem pochybností o věrohodnosti zveřejněných ukazatelů.

Český statistický úřad se nikdy nebránil věcné a třeba i kritické diskusi na téma kvalita a věrohodnost statistických dat, což ostatně před nedávnem prokázal v polemice o možném dlouhodobém podhodnocování růstu HDP při přepočtu do stálých cen. Na všechny kritické připomínky ale není třeba odpovídat prostřednictvím tisku, ČSÚ dává přednost odborné debatě na půdě úřadu, k níž pravidelně zve analytiky a zástupce mediální sféry. Avšak v situaci, kdy je zpochybňována dokonce i nezávislost úřadu, považuje ČSÚ za nezbytné reagovat a znovu stručně prezentovat důvody a úvahy, které vedly k nově publikovaným výsledkům a zpřesněním dříve zveřejněných dat.

Zvýšení ročního HDP o 6,0 %

Klíčový vliv na meziroční růst HDP měl vývoj zahraničního obchodu (odhadovaným příspěvkem 5,3 p.b. pokrýval téměř devět desetin přírůstku HDP). Pro základní orientaci a pochopení významu zahraničního obchodu v české ekonomice stačí uvést, že obrat (vývoz plus dovoz) obchodu zbožím a službami dosáhl loni v běžných cenách 4 208,3 mld. Kč, což bylo o 43,6 % více než celkový vytvořený hrubý domácí produkt (2 931,1 mld. Kč). Celkové ekonomické výsledky takto výrazně otevřené ekonomiky jsou proto pochopitelně na vývoj zahraničněobchodní směny velmi citlivé.

Loni dosažené aktivní saldo zahraničního obchodu 61,4 mld. Kč představuje meziroční zlepšení o 74,4 mld. Kč (v tom u zboží o 66,8 mld. Kč a u služeb o 7,6 mld. Kč). Takto výrazný nominální růst se navíc odehrál v podmínkách zhoršujících se směnných relací, když vývozní ceny meziročně poklesly o 2,6 %, zatímco dovozní ceny (u nichž se výrazně projevil nárůst světových cen ropy a plynu) pouze o 0,4 %. Pochopitelným důsledkem takového cenového vývoje byl výrazně vyšší meziroční nárůst salda ve stálých cenách, a tedy i větší příspěvek k růstu HDP, než tomu bylo v běžných cenách. Pro ilustraci dopadu cenového vývoje lze odhadnout, že pokud by ceny docílené v zahraničním obchodě v roce 2005 zůstaly na úrovni roku 2004, dosáhlo by aktivní saldo v roce 2005 pravděpodobně výše 110,0 mld. Kč, což by představovalo meziroční nárůst o výrazných 123,1 mld. Kč.
Ani vývoj ostatních složek poptávky po HDP nepotvrzuje domněnku o nadhodnocení jeho růstu.
Meziroční zvýšení výdajů domácností na konečnou spotřebu nominálně o 3,6 % plně koresponduje s vývojem jejich disponibilních důchodů o 3,8 %. Odhadované tempo tedy není nadhodnocené. Odhad přírůstku ve stálých cenách o 2,6 % zároveň předurčuje růst deflátoru o 1,0 %. Takový vývoj je přijatelný, neboť index spotřebitelských cen (CPI) vzrostl podle údajů cenové statistiky o 1,9 % a je téměř pravidlem, že deflátor, vypočtený na běžných vahách, je nižší než CPI. Důvodem je to, že spotřebitelé průběžně reagují ve struktuře svých výdajů na vývoj cen jednotlivých komodit a zaměřují se více na ty z nich, jejichž cena v porovnání s ostatními klesá nebo roste jen minimálně. Tento vliv nemůže CPI, konstruovaný na stálých vahách, podchytit.

Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu sice meziročně reálně o 0,8 % vzrostly, avšak bez jednorázového zahrnutí stíhaček Gripen by nedosáhly úrovně předchozího roku. Navíc s ohledem na relativní úplnost datových zdrojů je zkreslení vládních výdajů málo pravděpodobné.

Tvorba hrubého kapitálu je objektivně nejobtížněji odhadnutelnou výdajovou položkou, což platí jak pro tvorbu fixního kapitálu, tak pro změnu zásob. Důvodem je především problematičnost odhadů za podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, kde může docházet k výrazným pohybům bez těsnější vazby na počty pracovníků. Růst investic do nových fixních aktiv je proto odhadován i s přihlédnutím k vývoji v odvětví stavebnictví. Meziroční přírůstek tvorby hrubého fixního kapitálu o 4,1 % v běžných a 3,7 % ve stálých cenách vycházel ze statisticky zjištěných údajů za větší podniky a není v rozporu s vývojem stavební produkce ani s dalšími dílčími informacemi. Změna zásob v běžných cenách zahrnuje vedle statisticky podchycených pohybů i diskrepanci mezi úhrnem celkových zdrojů a jejich užitím v ekonomice. V loňském roce byla změna zásob odhadnuta výrazně menší než v roce 2004, a to proto, že na nabídkové straně ekonomiky nebylo zjištěno více zdrojů. Zde je vhodné upozornit na to, že pokud by změna zásob byla odhadnuta na úrovni předchozího roku, byl by odhad růstu HDP ještě o 0,9 p.b. vyšší. Bez potvrzení na nabídkové straně ekonomiky však ČSÚ takové řešení bilanční nerovnováhy nemohl v žádném případě připustit.

Vývoj uvedených ukazatelů a jejich vzájemné vazby vyhodnotil ČSÚ při sestavování předběžného ročního odhadu HDP tak, že meziročního růst HDP o 6,0 % je věrohodný a konzistentní s datovými zdroji, které byly k dispozici. Na tomto rozhodnutí nemá důvod cokoli měnit. Existují-li však úvahy o možném nadhodnocení uvedeného odhadu, pak se ČSÚ samozřejmě nebude bránit věcné diskusi. Je jen třeba, aby kritici jasně řekli a také i zdůvodnili, která výdajová položka se jim zdá nadhodnocená.

Zpřesnění odhadu růstu HDP za 1. až 3. čtvrtletí

V rámci obvyklého upřesňování odhadů předchozích čtvrtletí běžného roku byl zvýšen odhad růstu HDP ve stálých cenách za leden až září o 0,6 p.b. Šlo se o poměrně velkou změnu, která byla do značné míry důsledkem zpřesnění dat z externích zdrojů, které ČSÚ využívá při výpočtu složek HDP.

Na nabídkové straně bylo třeba přehodnotit zejména nominální vývoj ukazatele „Daně z produktů“, neboť únorový údaj o výběru DPH za 3. čtvrtletí (z podkladů poskytovaných Ministerstvem financí) byl o 5,1 mld. Kč vyšší než původní listopadový. Samotné promítnutí této úpravy zvýšilo HDP za 3. čtvrtletí o 0,7 p.b. (celkové zpřesnění meziročního růstu HDP za uvedené čtvrtletí bylo 0,9 p.b.). Vzájemně se částečně kompenzující úpravy byly též provedeny po zpřesnění výběru cel a spotřebních daní. Zároveň s promítnutím těchto změn bylo nezbytné aktualizovat rozvrh daní do jednotlivých čtvrtletí při respektování ročního úhrnu. To zčásti vedlo k i k dílčím úpravám růstu HDP v 1. a 2. čtvrtletí. Zde je však třeba konstatovat, že vyhovět potřebám čtvrtletních národních účtů je pro daňový systém, založený na sledování hotovostních plateb, objektivně složité. S většími či menšími úpravami v důsledku rozvrhů, které lze upřesnit až po skončení kalendářního roku, bude proto nutné počítat i nadále. Lze však předpokládat, že již nebudou mít zásadnější dopad na čtvrtletní odhady. Výstupy v roční periodicitě tímto problémem nejsou dotčeny.

Zvýšení nabídkové strany ekonomiky za 1. až 3. čtvrtletí bylo potvrzeno i růstem na straně poptávky, kde byly zpřesněny zejména údaje o příjmech a výdajích za služby ve vztahu k zahraničí čerpané z platební bilanci České národní banky (aktivní saldo vzrostlo o 5,0 mld. Kč). Zpřesněny byly též údaje o vývozu a dovozu zboží ze statistiky zahraničního obchodu.

Dále je třeba poznamenat, že údaje za rok 2004 (celý rok i jednotlivá čtvrtletí) v běžných a ve stálých cenách vůbec nebyla revidovaná a že revize se týkala pouze 1. až 3. čtvrtletí 2005, což vůbec nemohlo mít vliv na tempa přírůstku hrubé přidané hodnoty a HDP i jeho výdajových složek za rok 2005.

Růst HDP ve 4. čtvrtletí

Odhad růstu ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí o 6,9 % překvapil část makroekonomů a analytiků, kteří předvídali pro 4. čtvrtletí mírné zpomalení tempa růstu ekonomiky. Je otázkou, jak vyhodnotili informaci z Rychlých informací z 9. prosince 2005 k odhadu HDP. ČSÚ zde výslovně upozorňoval na to, že dílčí zpomalení meziročního růstu ve 3. čtvrtletí bylo důsledkem výrazně anomálního a pravděpodobně neopakovatelného vývoje přidané hodnoty v zemědělství, který v důsledku nepříznivých klimatických podmínek negativně ovlivnil růst HDP v rozsahu zhruba 0,5 p.b. Pokud se tento vliv vezme v úvahu, není samotné zrychlení růstu ve 4. čtvrtletí žádným velkým překvapením, jeho výši však pravděpodobně bylo poměrně obtížné predikovat.

Podrobnější informace o vývoji ekonomiky v loňském roce včetně zhodnocení výkonnosti základních odvětví, vývoje cen, trhu práce a dalších veličin lze nalézt v publikaci Vývoj české ekonomiky v roce 2005, kterou ČSÚ zveřejnil 16. března t.r.