Kulatý stůl: Slaďování pracovního a rodinného života
22. 5. 2012
Na půdě Českého statistického úřadu (ČSÚ) se už počtvrté sešli odborníci u kulatého stolu na téma lidských zdrojů českého pracovního trhu. Ve spolupráci s think-tankem IDEA při CERGE-EI se tentokrát diskutovalo o pracovním potenciálu mladých Češek – matek.
V české společnosti po narození dítěte stále zůstává tradiční rozdělení rolí v rodině – matka zůstává doma, otec chodí dál do práce na plný úvazek. „Je šedesátkrát větší pravděpodobnost, že jediným zaměstnaným mezi rodiči s nejmladším dítětem do čtyř let bude otec, a ne matka,“ přibližuje výsledky výběrového šetření pracovních sil Ondřej Nývlt z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. „Ve vyspělých zemích se ale rodičovská dovolená buď dělí mezi oba partnery, nebo je matkám umožněno často až do 15 let věku dítěte čerpat rodičovskou dovolenou, například ve formě letní dovolené nebo výběru jednoho či dvou dnů v rámci pracovního týdne,“ dodává.
Chybí alternativy, zejména pro mladé matky, které by chtěly dál pracovat. Částečné úvazky, flexibilní pracovní doba nebo práce z domova jsou v Česku spíše výjimkou. „Matky by takové možnosti ovšem ocenily, stejně jako třeba firemní mateřské školky,“ připomněla v debatě Martina Rašticová, ředitelka Ústavu managementu Vysokého učení technického v Brně.
Životní situace rodin s dětmi velmi závisí na tom, zda na pracovním trhu participují oba rodiče nebo jen muž. Rodiny s malými dětmi, kde pracuje muž a žena je na rodičovské dovolené, jsou často ohroženy příjmovou chudobou. Hranice chudoby pro rok 2010 činila necelých 112 tisíc korun. V České republice bylo v tomto roce příjmovou chudobou ohroženo 9 % osob. Osoby z rodin s dětmi, kde vydělává pouze muž, byly ohroženy 1,4x více než běžná populace ČR. „Aby domácnost nespadla pod hranici příjmové chudoby, potřebovala mít hrubý měsíční příjem ve výši 17 tisíc korun v případě samostatně žijícího páru. Pár se dvěma dětmi, jedním starším a jedním mladším 13 let, ale potřeboval hrubý příjem alespoň 25,5 tisíce měsíčně,“ upozorňuje Šárka Šustová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Jednou z možností, jak takový příjem zajistit, jsou třeba částečné úvazky. „Průměr Evropské unie pro částečně zaměstnané matky je 31 %, v ČR ale pouhých 9%,“ upozorňuje v této souvislosti Klára Kalíšková z IDEA při CERGE–EI. Podle vypracované studie přitom zaměstnanost žen s dětmi za posledních 15 let spíše klesala. Navíc se prodlužuje doba studia. „V roce 1994 nastupovala většina matek na mateřskou zhruba ve dvaceti letech, po roce 2007 se tato hranice posunula k 26 letům,“ upozorňuje na jeden z trendů Kalíšková. Kdyby přitom stát dokázal tyto matky zapojit zpět do pracovního procesu (mezi současným výpadkem 26–35 let), získal by do státního rozpočtu podle studie zhruba 5,2 miliardy korun na dani z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění.
Kontakt:
Ing. Jiří Němeček
Odbor vnější komunikace ČSÚ
Tel.: 274 054 220
GSM: 734 352 240
E-mail: j.nemecek@czso.cz
