Konjunkturální průzkum - Metodika

 

Konjunkturální průzkumy, indikátory důvěry - výhledy do budoucna

ČSÚ nezkoumá jen jevy minulé, ale snaží se postihnout i očekávaný vývoj v budoucnosti. Věci příští se dají odhadovat různě a ČSÚ se chce vyhnout jakémukoli „hádání z ruky“. Proto provádí tzv. konjunkturální (konjunkturní) průzkumy, při nichž se vybraných subjektů (podnikatelů, spotřebitelů) táže na jejich očekávání do budoucna.

Konjunkturální průzkumy prováděné v podnikové sféře jsou významným zdrojem informací v zemích s ekonomikou založenou na tržních vztazích, poskytují informace o očekávaných tendencích ve vývoji hlavních oblastí podnikové ekonomiky v nejbližší budoucnosti. Jsou významné především v tom, že postihují atmosféru v podnikatelském prostředí a poskytují informace s velkým časovým předstihem, čímž slouží k identifikaci bodů obratu v ekonomice a poskytují informace i za takové oblasti, které jsou obtížně postižitelné kvantitativními údaji. V tomto smyslu jsou již celá desetiletí organizovány a využívány v zemích s vyspělou tržní ekonomikou.
Konjunkturální průzkumy se opírají o názory podnikatelů, působících v oblasti zájmu (např. v průmyslu, stavebnictví, obchodě, ve vybraných službách) a vypovídají o výhledech do budoucna pomocí dílčích otázek (o výrobní či obchodní činnosti, poptávce, cenách, úvěrech atd.). Spotřebitelské průzkumy vypovídají o úmyslech spotřebitelů, zejména o sklonu k nákupům či spoření a o konkrétních záměrech pro nákup vybraných předmětů dlouhodobé spotřeby.
Společným rysem těchto průzkumů je to, že odpovědi nepodávají přímou kvantifikaci, ale budoucnost hodnotí pomocí obecnějších výrazů – např. lepší, stejný, horší.
Konjunkturální průzkumy využívají ke zjišťování názorů respondentů velmi jednoduché dotazníky, ve kterých se táží na poměrně blízkou budoucnost – měsíc, tři měsíce či půl roku dopředu. Dotazník je koncipován tak, aby ho management podniku mohl rychle a operativně vyplnit. Obsahuje otázky na očekávané a probíhající tendence - například podnikatel odpovídá v dotazníku na takto formulovanou otázku:

Očekávané zakázky (smlouvy) pro nejbližší 3 měsíce:
1. vzrostou 2. nezmění se 3. klesnou

Vyhodnocení výsledků je prováděno shrnutím odpovědí v jednotlivých variantách. Jednoznačným vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď.

ČSÚ vypočítává nejen indikátory důvěry mezi podnikateli a spotřebiteli zvlášť, ale vydává též Souhrnný indikátor důvěry (Indikátor ekonomického sentimentu), který určitým způsobem shrnuje podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru. Někdy se uvedené indikátory nazývají „předstihové ukazatele“.

Vzhledem k tomu, že konjunkturální a spotřebitelské průzkumy jsou důležitou součástí informačního systému užívaného na úrovni Evropské unie pro monitorování ekonomických trendů, jsou zařazeny do priorit pro oblast makroekonomické statistiky. Otázky jsou harmonizovány s požadavky a doporučeními mezinárodních institucí (Evropská komise DG ECFIN, OECD) a výsledky průzkumů tvoří součást materiálů těchto institucí a jsou využívány pro mezinárodní srovnání.

Definice základních pojmů:

Souhrnný indikátor důvěry (Indikátor ekonomického sentimentu) je vážený průměr sezónně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, v obchodě, ve vybraných odvětvích služeb a indikátoru spotřebitelské důvěry.

Souhrnný podnikatelský indikátor důvěry je vážený průměr sezónně očištěných indikátorů důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě a ve vybraných odvětvích služeb.

Indikátor důvěry spotřebitelů je složen ze čtyř ukazatelů zjišťovaných agenturou Data Collect, s. r. o. (očekávaná finanční situace spotřebitele, očekávaná celková ekonomická situace, očekávaná celková nezaměstnanost (s opačným znaménkem) a očekávané úspory spotřebitele v příštích 12 měsících).

Souhrnný indikátor důvěry a podnikatelský indikátor důvěry jsou konstruovány na základě následujícího váhového systému: indikátoru důvěry v průmyslu je přiřazena váha 40 %, indikátoru ve stavebnictví a v obchodě po 5 %, indikátoru ve vybraných odvětvích služeb 30 % a indikátor důvěry spotřebitelů má v souhrnném indikátoru důvěry váhu 20 %. Indikátor důvěry ve službách vstupuje do souhrnného a podnikatelského indikátoru důvěry od května 2002 (počátek konjunkturálního šetření ve vybraných odvětvích služeb). Od ledna 2020 tvoří bázi bazických indexů dlouhodobý průměr (aktuálně 2003-2019). Časové řady jsou přepočítány a údaje jsou srovnatelné. Od května 2010 jsou výsledky v souladu s programem konjunkturálních průzkumů v EU zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze NACE Rev.2), která nahradila dříve používanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev.1.1). Změny se týkají všech časových řad s výjimkou indikátoru spotřebitelské důvěry. Vyčerpávající informace o zavedení této klasifikace včetně převodníků jsou k dispozici na http://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace).

Odvětvové indikátory důvěry jsou konstruovány jako průměry sezónně očištěných vážených konjunkturálních sald, přičemž konjunkturální saldo je rozdíl mezi odpověďmi ve variantách růst (+) a pokles (-) vyjádřený v %.

  • Indikátor důvěry v průmyslu je průměr sezónně očištěných sald tří ukazatelů (hodnocení celkové poptávky, zásoby hotových výrobků s opačným znaménkem a očekávaný vývoj výrobní činnosti),
  • indikátor důvěry ve stavebnictví je průměr dvou ukazatelů (hodnocení celkové poptávky a očekávaný vývoj zaměstnanosti),
  • indikátor důvěry v obchodě je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení současného stavu zásob s opačným znaménkem a očekávaný vývoj ekonomické situace),
  • indikátor důvěry ve vybraných odvětvích služeb je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení poptávky a očekávaná poptávka).

Uvedené údaje jsou zpracovány váženě: v průmyslu, v obchodě a ve službách jsou vahami tržby, ve stavebnictví stavební produkce. Pro hodnocení ukazatelů z oblasti zaměstnanosti je jako váha použitý průměrný evidenční počet zaměstnanců.

Zdroji dat konjunkturálních a spotřebitelských průzkumů jsou přímá zjišťování ČSÚ v podnikové sféře a průzkum u spotřebitelů prováděný agenturou Data Collect, s. r. o.. Konjunkturální i spotřebitelské průzkumy jsou prováděny s měsíční periodicitou, některé otázky se čtvrtletní a pololetní periodicitou.

Co a jak ČSÚ o konjunkturálních průzkumech publikuje?

Veškeré informace ČSÚ o konjunkturálních průzkumech najdete na internetových stránkách www.czso.cz, pokud v rubrice "Ekonomika" zvolíte odkaz Konjunkturální průzkumy.
ČSÚ zveřejňuje pravidelně každý měsíc Rychlou informaci o vývoji podnikatelského, spotřebitelského i souhrnného indikátoru důvěry, s nejnovějšími čísly. První odhady jsou současně definitivní - tzn. běžné revize se neprovádějí (viz Politika revizí).

Kromě toho se výsledky konjunkturálních průzkumů ještě zveřejňují:

- formou tabulek odesílaných EC DG ECFIN a OECD
- v Aktualitách ČSÚ
- v delších časových řadách
- prostřednictvím Informačního servisu ČSÚ