Reforma systému statistických zjišťování Českého statistického úřadu přináší změny ve zjišťování a prezentování průměrné mzdy. Jedním z hlavních cílů reformy je snížit zátěž respondentů a neptat se na údaje, které lze zjišťovat jiným způsobem. Budou se tedy více využívat administrativní data z registrů veřejné správy. Dalším cílem je zvyšovat srovnatelnost a srozumitelnost publikovaných údajů. Výsledkem bude takový údaj o průměrné mzdě, který bude zahrnovat všechny zaměstnance a celé národní hospodářství.

ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaj o průměrné hrubé měsíční mzdě v Rychlých informacích (RI). Jde ovšem o údaj vypočítaný za ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci. S výjimkou nepodnikatelského sektoru a oblasti finančního zprostředkování tedy nezahrnuje malé firmy, které zaměstnávají méně než 20 lidí. Počet takových podniků přitom roste a stále více ovlivňuje úroveň mezd v české ekonomice. Údaj o průměrné mzdě za celé národní hospodářství ČSÚ zveřejňuje dodatečně na základě odhadů ve čtvrtletní publikaci „Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR“, (aktuálně 3106-08 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1.čtvrt 2008). Tyto odhady jsou pro čtvrtletní data odvozeny z modelů vypracovaných na základě ročních statistických výkazů.

V médiích jsou dosud zveřejňovány většinou pouze údaje za podniky s 20 a více zaměstnanci, které čerpají z dosavadní praxe RI ČSÚ. S těmito čísly také pracují příslušná ministerstva a další instituce. To má své historické příčiny. Odhady se sice provádějí od roku 1995, ale ČSÚ dosud údaje o celém národním hospodářství – tedy včetně malých podniků – začleňoval až do tištěných publikací, které vycházely se zpožděním vůči Rychlé informaci.

Od prvního čtvrtletí 2009 bude ČSÚ kvalitnější údaj zpracovávat a publikovat už v Rychlých informacích. Dalším zlepšením bude důraz na údaje o přepočtených počtech zaměstnanců na plné úvazky. Očekává se totiž nárůst počtu kratších úvazků. Dnes je v ČR jen 5 procent zaměstnanců s kratším úvazkem, zatímco průměr EU 27 je 18 %, v EU 15 činí dokonce 20 %. Pokud by tedy ČSÚ počítal nadále průměrnou mzdu zaměstnanců – fyzických osob, pak by nárůst kratších úvazků sám o sobě znamenal zkreslení skutečného vývoje.

V roce 2009 bude ČSÚ v Rychlých informacích publikovat dva údaje o průměrné mzdě: jeden podle původních výpočtů za podniky zaměstnávající více než 20 zaměstnanců a druhý podle přesnější metodiky popsané výše. Od roku 2010 bude pro RI používat již jen novou podobu.

Mnozí uživatelé požadují, aby ČSÚ častěji zveřejňoval i medián mezd, který je pro korektní srovnání mzdových úrovní vhodnějším ukazatelem než průměrná mzda. Medián ovšem nemůžeme získat z podnikového výkaznictví, je výsledkem strukturálního šetření, v němž se shromažďují data za jednotlivé zaměstnance. Strukturální mzdovou statistiku ČSÚ kompiluje ze dvou zdrojů: Informační systém o průměrném výdělku MPSV ČR zjišťuje mzdy jednotlivých zaměstnanců v podnikatelské sféře výběrovým způsobem, Informační systém o platu MF ČR plošně šetří platy zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. Tato statistika má za cíl poskytovat co nejpodrobnější informace o mzdách zaměstnanců s použitím množství různých třídění, zejména podle zaměstnání. Výsledky ČSÚ zveřejňuje jednou ročně v publikaci Struktura mezd zaměstnanců (aktuálně 3109-08 Struktura mezd zaměstnanců v roce 2007).

Roman Prorok
mluvčí předsedy ČSÚ

Kontaktní osoba:
Jitka Erhartová, 274 052 116